Středa 1. března 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 854/ - druhé čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně práce a sociálních věcí a taky zpravodajka výboru pro sociální politiku a zároveň zpravodajka stálé komise poslankyně Jana Pastuchová. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Jako první je do přerušené obecné rozpravy přihlášena paní poslankyně Markéta Pekarová. (Námitky, že poslankyně už vystoupila.) Ta už svou řeč vedla, takže nyní pan ministr Chvojka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych jenom krátce zdůvodnit v obecné rozpravě svůj pozměňovací návrh, který jsem předložil. Úplně na začátku musím říct, že už nejsem ve střetu zájmů. Byl bych v něm tak před rokem, pokud bych tento návrh předkládal. Ale já ho předkládám teď. Musím říct, že jsem hrdým otcem dvojčat, ale tato dvojčata už chodí 14 dní do školky a matka už žádný rodičovský příspěvek nepobírá. Proto ve střetu zájmů nejsem. Ale na druhou stranu mám zkušenost s tím, jak ten život s dvojčaty či vícerčaty vypadá. A nemám ho jenom ze své vlastní zkušenosti, ale i od lidí, kteří dvojčata či vícerčata mají.

V čem spočívá můj pozměňovací návrh? Jak jistě většina z vás ví, od roku 2012 platí v rámci rodičovského příspěvku jednotný strop 220 tis. korun, který je nezávislý na délce čerpání a je samozřejmě možný maximálně do čtyř let. Tam si můžete vybrat, jestli rodičovský příspěvek chcete na dva, na tři nebo na čtyři roky. Nicméně je to 220 tis. korun a je úplně jedno, jestli máte jedno dítě, dvojčata, trojčata, čtyřčata nebo paterčata. Je samozřejmě jasné, že těch paterčat a čtyřčat je málo, trojčat se občas pár narodí za ten rok a dvojčat se narodí výrazně více.

Jsem toho názoru, že tento systém není spravedlivý. Mám to i z vlastní osobní zkušenosti. Pokud máte dvojčata jako v mém případě, samozřejmě musíte kupovat všechno dvakrát - pleny, oblečení, stravu, ale i například velmi drahé očkování.

Jsem tedy toho názoru, že tento systém, tak jak je dnes nastaven, není spravedlivý. Pokud tedy žena bere rodičovský příspěvek na jedno dítě stejný, jako bere žena, která má děti dvě nebo tři, tak bych to chtěl napravit. Můj návrh spočívá v tom, že bych chtěl v § 30 doplnit větu, že v případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou dvě či více dětí narozených současně, dále jen vícerčata, má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 220 tis. korun. To znamená, že v podstatě průměrný měsíční rodičovský příspěvek by se zvýšil u rodin s vícerčaty o půlku. Myslím, že je to tak správné a hlavně spravedlivé.

Děkuji. Ještě se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další řádně přihlášenou poslankyní je paní poslankyně Jitka Chalánková. (O slovo se hlásí poslanec Kaňkovský.) Pardon, paní poslankyně, omlouvám se. S faktickou poznámkou pan poslanec Vít Kaňkovský. Byl přihlášen. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Jenom k pozměňovacímu návrhu pana ministra Chvojky chci říct, že ten pozměňovací návrh vítám a jsem rád, že pan ministr uchopil problematiku, o které jsme už delší dobu také hovořili a upozorňovali na ni, naposledy na podzim pan ministr zemědělství Marian Jurečka, který právě na problém vícerčat a toho nepoměru přístupu k rodičovskému příspěvku také upozorňoval. Takže pochvala pro pana ministra. Za sebe i za klub KDU-ČSL říkám, že tento pozměňovací návrh rádi podpoříme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Teď prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ke sněmovnímu tisku 854 jsem hovořila podrobněji už v prvním čtení, takže nyní jenom krátce chci říci, v čem spočívá podstata předkládaného vládního návrhu. Týká se těchto hlavních bodů: Jednak se týká zrušení horní hranice výše rodičovského příspěvku. Dále za druhé, že osoby bez denního vyměřovacího základu by mohly čerpat až do výše 7 600 korun. Za třetí úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolního zařízení pro nárok na dávku. Za čtvrté neposkytovat rodičovský příspěvek pěstounům na přechodnou dobu. Za páté legislativně technické úpravy a reakce na nový občanský zákoník.

Dovolte, abych zde okomentovala svůj pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě, který máte v systému pod číslem 5516. Tento pozměňovací návrh, který máte k dispozici, a předkládala jsem ho již i na výboru pro sociální politiku, se týká toho, že chci zachovat současnou situaci, kdy děti pod dva roky by neměly být umísťované až na výjimku 46 hodin v měsíci do kolektivního zařízení. Pokud rodina zajistí těmto dětem individuální péči, nejlépe samozřejmě maminkou, ale není to podmínkou, může to být i babička, může to být chůva nebo jakákoliv jiná fyzická osoba, tak v tom případě se samozřejmě nic nemění a maminky mají nárok na rodičovský příspěvek. Nicméně aby mladší děti pod dva roky chodily v podstatě na plný úvazek do kolektivního zařízení, tak s tím ani jako dětská lékařka nemohu souhlasit a domnívám se, že to není v nejlepším zájmu... (Odmlka - poslankyně se obrací k předsedajícímu. Předsedající: Pardon.) Děkuji, byla jsem nějak vypnuta. ... že to není v nejlepším zájmu dítěte.

Rodičovský příspěvek v žádném případě není překážkou slaďování pracovního a rodinného života, ale slouží k zamyšlení. Přestože v dnešní době víme, že ten rodičovský příspěvek, který dlouhodobě nebyl valorizován a je relativně nízký v poměru k průměrné mzdě nebo ke mzdě, která je obvyklá, tak přesto tento rodičovský příspěvek byl vlastně zřízen proto, aby byla zajištěna individuální péče o děti. Pokud dojde k volbě, tak ta volba má být svobodná a rodič by se měl rozhodnout, jestli mu stojí příjem z výdělečné činnosti za to, aby dítě umístil do kolektivního zařízení, a tím pádem, jak bylo doposud zvykem, ztratil nárok na rodičovský příspěvek. To je ten moment volby, nikoliv to, že se vlastně zkracuje čerpání rodičovského příspěvku. Samozřejmě tím je ten měsíční příspěvek vyšší a v podstatě rodičovský příspěvek se mění ve prospěch jakéhosi porodného.

To je obsahem mého pozměňovacího návrhu, který máte v systému pod číslem 5516.

Dále jsem vložila do systému další pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5951. Protože jsem v nějakém pořadu byla vyzvána paní ministryní, abych nějakým způsobem předložila pozměňovací návrh, který by se týkal úpravy dávek pro dlouhodobé pěstouny, tak jsem požádala paní ministryni a Ministerstvo práce a sociálních věcí stejně jako výbor pro sociální politiku o podklady a analýzy, které by mohly pomoci vypracovat takovýto pozměňovací návrh na základě koncepčních dokumentů, o kterých věřím, že je Ministerstvo práce a sociálních věcí má k dispozici. Protože jsem odpověď z Ministerstva práce a sociálních věcí neobdržela, tak jsem tento pozměňovací návrh připravila sama. Vzhledem k tomu, že tam došlo k nějakým úpravám, tak ho přečtu.

Pozměňovací návrh pod číslem 5951 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 854.

1. Název zákona zní: Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

2. Za úvodní větu zákona se vkládá nadpis: Část první. Změna zákona o státní sociální podpoře.

3. Za článek II se vkládá nová část druhá, která zní: Část druhá. Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Článek III.

Za prvé. V § 47d odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., se číslovka 48 000 nahrazuje číslovkou 24 000.

A za druhé. V § 47j číslo 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., odst. 1 zní: Odst. 1. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak

a) 12 000, je-li pečováno o jedno dítě,

b) 18 000, je-li pečováno o dvě děti,

c) 30 000 - 1. je-li pečováno alespoň o tři děti, 2. je-li pečováno alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, to je středně těžká závislost, nebo ve stupni III, těžká závislost, nebo ve stupni IV, úplná závislost.

d) 20 000, jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě.

4. Stávající článek III se označuje jako článek IV.

5. Nad nově označený článek IV se vkládá označení a název části. Část třetí Účinnost. Název nově označeného článku IV se ruší.

Tento pozměňovací návrh přináším z toho důvodu, že situace dlouhodobých pěstounů je velmi špatná a také jich máme velký nedostatek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Ještě tady mám jednu omluvu. Z dnešního jednání Poslanecké sněmovny se omlouvá pan poslanec Milan Urban.

Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi jedno zamyšlení nad tím, kde v státní sociální podpoře postupně docházíme.

Státní sociální podpora, tento zákon vlastně platí už od roku 1996. Od té doby prošlo 61 přímých novel a 34 nepřímých novel, čili jsme už skoro u stovky. Koncepce toho zákona měla trošičku jiný smysl, než se v běhu času událo. Jestliže tehdy šlo o výraznou podporu rodiny, tak dneska jde především o podporu jenom těch nejpotřebnějších, protože většina dávek je testovacích. Přídavek na dítě se testuje. Příspěvek na bydlení se testuje. Porodné se testuje. Pohřebné má také své limity a pastelkovné bylo zrušeno. Jediný příspěvek, a to je rodičovský příspěvek, nepodléhá přímému testování, ale prošel si svým zajímavým vývojem.

Po roce 1989 bylo řečeno, že je třeba, aby matky byly se svými dětmi déle než nějakých půl roku či rok, a proto byla schválena rodičovská dovolená až na čtyři roky. My jsme se, tuším v roce 2006, dopracovali k tomu, že celé čtyři roky pobírala matka 7 600. No a ejhle, samozřejmě ty vícepříjmové rodičky vycházely z toho, že když chtějí dříve do práce, tak si ten limit nestačí vyčerpat, který dostanou třeba ty nízkopříjmové, které možná hledaly i cestu, jak z nezaměstnanosti ven.

A tak došlo, tuším za pravicových vlád, k tomu, že se stanovil limit 220 tisíc a vůle čerpat to podle vlastního rozhodnutí, s tím, že poslední, čtvrtý rok se snížil z těch 7 600 na 3 800, takže na to doplatili v podstatě ti, kteří měli nejmenší příjmy a chtěli se opravdu pečlivě starat o své děti čtyři roky, a zvýhodnili jsme ty vícepříjmové skupiny, které měly větší příjmy, kde se nastavilo čerpání až přes 11 500 s tím, že byly na rodičovské dva roky.

Dneska už to nestačí, dneska předkládají poslanci sociální demokracie či koaliční vláda řešení, že se ještě zkrátí ta doba třeba na rok. Už nikomu nevadí, že se vykládalo v 90. letech, že je třeba, a dokládaly to i lékařské výzkumy, se o děti daleko pečlivěji starat aspoň ty tři roky. Dneska se ruší i ten limit, že by se měla starat matka či otec, a vlastně se otevírá prostor předškolním zařízením neomezeně.

Abych nevypadal jako asociál, chci říci, že nemám problém s valorizací dávek, ale měli bychom si říci, jestli rodičovský příspěvek plní dále funkci náhrady za ušlou mzdu, anebo se jedná o jednorázovou sociální dávku, odměnu za to, že rodiče mají děti.

Návrh, který zvyšuje tuto dávku v případě dvojčat, trojčat atd. - já tomu rozumím, ale ten by se měl promítnout v přídavku na dítě a ne v rodičovském příspěvku, protože ani zaměstnavatel nezvedne mzdu či plat, pokud máte více dětí.

Takže já, abych měl čisté svědomí, vám chci aspoň říci, že pokud projdou ty pozměňovací návrhy, tak zcela měníme koncepci státní sociální podpory, tak jak byla v tom roce 1995 postavena, a stejně jako se stalo v důchodovém pojištění, že dneska už bude mít nárok na sirotčí důchod každé dítě, i když nebyla plněna určitou dobu doba pojištění, čili náhradový poměr v rámci pojistně matematického systému, tak stejně neprincipiálně zasahujeme v této oblasti.

Nejsme schopni již toto nijak vyřešit ve výboru, protože už bude výbor zasedat jenom jako garanční, ale chci říci, že taková ta předvolební folklórní atmosféra za každou cenu uplatnit něco, co na druhé straně voliči přijmou, vede k tomu, že se nepromýšlí jak, ale hlavně už.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Zatím poslední přihlášenou do obecné rozpravy je paní zpravodajka Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, já jenom krátce odůvodním svůj pozměňující návrh, který načtu v podrobné rozpravě k tomuto zákonu.

Zákonem č. 454/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, se přejmenovávají příjmy vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, které jsou osvobozeny od daně z příjmu. Do rozhodných příjmů pro nárok na některé dávky státní sociální podpory podle § 5 zákona č. 117/1995 Sb. se započítávají i tyto příjmy vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Vzhledem k jejich přejmenování je tedy nutná úprava § 5 zákona č. 117/1995 Sb., neboť zákon č. 454/2016 Sb. neobsahuje promítnutí změn zákona č. 586/1992 Sb. do ostatních právních předpisů.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. To byla zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí. Prosím paní poslankyni Nytrovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, nejsem příznivcem dlouhých diskusí jednotlivých poslanců, kteří opakují to, co už od kolegů před nimi bylo řečeno. Dnes bych se ale velmi krátce k vládnímu návrhu zákona o státní sociální podpoře, která má údajně za cíl přispět k lepšímu sladění pracovního a rodinného života, vyjádřila.

Podpora ze strany státu směrem k rodinám s dětmi je krok určitě velmi správným směrem. Co je cílem sladění práce a rodinného života? Jaké místo v tom slaďování zaujímá nejlepší zájem dítěte? Neměli bychom vytvořit podmínky pro to, aby maminka mohla zůstat s dítětem alespoň do dvou let věku dítěte, ideálně do tří let, doma? Neměli bychom zvyšovat ve společnosti prestiž mateřství, podporovat porodnost, a postavit se tak proti vymírání naší populace? Nebylo by správné pomoci rodinám například startovacími byty, novomanželskými půjčkami, zvýšením přídavku na dítě, podporou při vymáhání výživného, podporou flexibilních forem práce atd.?

Vážení kolegové zákonodárci, co je důležitější než naše děti? Děti zdravé, šťastné a spokojené. Noví daňoví poplatníci, kteří budou pevnou oporou této země.

Právě proto, že je pro mě na prvním místě nejlepší zájem dítěte, podporuji pozměňovací návrhy kolegyně Chalánkové a kolegy Soukupa. Jsem přesvědčená o tom, že základní podmínkou pro přiznání rodičovského příspěvku je celodenní a řádná péče o dítě. Nejvyšším zájmem dítěte není podpora zaměstnanosti, ale vytvoření a posilování silného citového pouta mezi ním a v ideálním případě jeho matkou, popřípadě babičkou nebo chůvou. Potřeba individuální péče o dítě je pro jeho zdravý vývoj neoddiskutovatelná.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, až budeme rozhodovat ve třetím čtení, rozhodujme o generaci nejmenších velmi svědomitě. Rozhodujeme o naší budoucnosti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pokud se teď již nikdo další nehlásí do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, případně paní zpravodajky. Není zájem.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy, přednesené v podrobné rozpravě, musí být vždy řádně odůvodněny. Jako první se hlásí paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jsem vám přednesla obsah svého pozměňujícího návrhu a hlásím se k němu. Je vložen v systému pod číslem 5504. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Golasowská je další v pořadí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, přeji krásné odpoledne. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je jako sněmovní dokument pod číslem 5631 a týká se toho, že bych chtěla vrátit do zákona o státní sociální podpoře to, aby nárok na pohřebné měla osoba, která vypravila pohřeb, pokud rozhodný příjem její rodiny nepřevyšuje součin částky životního minima a koeficientu 2,4. Tento nárok jsme tady měli do roku 2008 a poté byl zrušen. Nyní má nárok na pohřebné pouze osoba, která vypraví pohřeb nezletilému dítěti, anebo pokud zemře zákonný zástupce nezletilého dítěte.

Ještě bych chtěla říci, že ceny pohřbů se neustále zvedají. Jsou velmi nákladné. Jenom pro zajímavost, průměrná cena pohřbu do země se pohybuje asi okolo 30 tisíc. Nejlevnější variantou je pohřeb žehem bez obřadu, okolo 10 tisíc, žeh s obřadem 20 až 25 tisíc. Ještě je možno také využít tzv. ekonomického pohřbu, kdy jsou náklady co nejvíce minimalizovány. Například kytice, věnce je možno si zapůjčit, nejlevnější rakev asi v ceně 3 000. Navíc se také zvyšuje počet tzv. sociálních pohřbů, kdy vlastně pohřby vypravují obce.

Proto vás žádám, když bude ve třetím čtení hlasování, abyste tento návrh podpořili. Já to mám taky z praxe, kdy jsem pracovala v rodinách s dětmi, tak jsem zažila to, že opravdu rodiny, které byly v obtížných sociálních situacích, pokud jim zemřel člen rodiny, tak si třeba půjčily. Měla jsem konkrétní rodinu, kdy zemřeli dva rodinní příslušníci krátce po sobě, ta rodina se vlastně zadlužila, a přestože provedli pohřeb žehem, tak potom ty urny neměli ani kam uložit, protože už neměli více peněz a urny pak měli v obývacím pokoji na sekretáři.

Takže ještě jednou zopakuji, že bych chtěla, aby do dávek státní sociální podpory kromě přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a podobného bylo ještě zahrnuto taky pohřebné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. V obecné rozpravě jsem odůvodnila svůj pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5676, a nyní v podrobné rozpravě se k němu hlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Zuzana Kailová je další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. V obecné rozpravě jsem odůvodnila tři svoje pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku číslo 854 a nyní se tedy k nim přihlašuji, jsou vloženy pod čísly: první 5228, druhý 5227 a třetí pozměňovací návrh 5732. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další řádně přihlášená do podrobné rozpravy je paní poslankyně Markéta Pekarová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla také přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který najdete v systému pod číslem 5630. Více už jsem o něm mluvila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec - pardon, pan ministr Jan Chvojka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já ještě jenom krátce zopakuji - nějaký pán na facebooku napsal, že si přihrávám dotace na dvojčata. Takže za prvé nejde o dotace, na dvojčata dotace nejsou, to není projekt z Evropské unie. Jde o rodičovský příspěvek, to za prvé. Za druhé moje dvojčata už chodí do školky a manželka nebude pobírat rodičovský příspěvek, tudíž nejsem ve střetu zájmu. A tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 5735. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5516, a dále k pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 5951, jen s drobným doplněním. V té části článek III za prvé se číslovka 48 000 nahrazuje číslovkou 24 000. Odůvodněním je získání financí pro navýšení dávek pro dlouhodobé pěstouny.

A v té části za druhé, tedy za druhé odstavec 2 - odstavec 1, tam bych chtěla jenom doplnit, že tam je "nebo ve stupni IV, úplná závislost", tam byla jenom technická chyba v tisku, a je zrušen odstavec e), ten tam není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Soukup má slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému pod číslem 5240. Já už jsem dosti obšírně vlastně zdůvodnil předem tento pozměňovací návrh v prvním čtení, nicméně velice krátce to okomentuji. V podstatě pozměňovací návrh sleduje cíl, že se nemá zkracovat doba čerpání rodičovského příspěvku a má se přihlédnout k názoru odborníků, podle kterého pobyt dítěte s matkou, dítěte pod tři roky, narušuje psychomotorický vývoj dítěte. Je to něco podobného, co podává v podstatě kolegyně Chalánková. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se tedy přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5950, což je pozměňovací návrh, který jsem představil v obecné rozpravě, týkající se přídavků na děti, rozšíření okruhu rodin, které na ně mají nárok, a zvýšení slevy na dani na první dítě. A současně se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5948, ve kterém zpřesňuji přechodná ustanovení tak, aby bylo nepochybné, za které měsíce náleží dávka podle nové úpravy a kdy se rozhoduje ještě podle úpravy dosavadní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Sklenákovi, který byl zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí. Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. A protože neeviduji žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce.

 

Paní ministryně nás ale ještě neopustí, neb naším dalším bodem je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP