(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Čas určený na přestávku vypršel. Než začneme projednávat jednotlivé body, tak načtu omluvy, které ke mně dorazily.

Dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a také z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová. Dále od 14.30 do 15.30 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marek Černoch. Dále od 14.00 do 16.00 hodin se omlouvá pan poslanec Milan Urban. Z pracovních důvodů se omlouvá z odpolední části od 14.00 hodin paní ministryně Kateřina Valachová. Dále dnes od 15.00 hodin do konce jednání z pracovních důvodů - z důvodů jednání Rady královského města Slaný se omlouvá pan poslanec Berkovec. To všechno jsou omluvy, které jsem obdržel.

 

Jak jsem již řekl, zahájil jsem jednání 54. schůze Poslanecké sněmovny, a než začneme projednávat další pevně zařazené body schváleného pořadu, požádám předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledkem volby, která proběhla před polední přestávkou. Prosím, pane předsedo.

253.
Návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, přeji vám dobré odpoledne i středeční zažívání, a jak bylo avizováno, mám tu výsledek voleb, respektive jedné volby, protože jsme provedli pouze jednu volbu. Za volební komisi mohu konstatovat, že byla úspěšná v tom smyslu, že jsme kandidáta zvolili, vybrali a místo obsadili.

Konstatuji, že k této volbě - byla to volba jednoho člena Rady Českého rozhlasu - se dostavilo 133 z vás. To znamená, že jsme vydali a také obdrželi 133 hlasovacích lístků. Kvorum nutné pro zvolení bylo 67. Podle výsledků - Miroslav Dittrich obdržel 80 hlasů, Božena Jirků 39, takže podle těchto výsledků já konstatuji, že pan Miroslav Dittrich byl zvolen členem Rady Českého rozhlasu. Snad mohu v jedné větě pro upřesnění dodat - je to člověk znalý prostředí, bývalý ředitel Českého rozhlasu 2 Praha a Produkčního centra.

A možná ještě jedna doplňková informace. Rada Českého rozhlasu se zmenší v červnu t. r. o další 3 členy, kterým skončí volební období. Z tohoto důvodu konstatuji, že je dobré, že tato volba byla úspěšná, protože rada i po tom červnovém období bude nadále plně usnášeníschopná.

Tolik volby. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane předsedo. Výsledky voleb tedy máme oznámené. Otevírám první bod našeho odpoledního bloku jednání a tím je

63.
Vládní návrh zákona o zahraniční službě
a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
/sněmovní tisk 994/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, pane místopředsedo. Vážení kolegové, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi tedy, jak bylo řečeno, abych vám předložil dnes návrh zákona o zahraniční službě, což je pro mě docela mimořádná věc, že tady dnes předstupuji s tímto zákonem. Protože je vlastně Česká republika jedna z mála zemí, která podobný zákon nemá. Myslím si, že drtivá většina, mohu říci, států Evropy má podobný speciální zákon o zahraniční službě. My jsme opravdu jedna z posledních, která ho nemá. A já jsem rád, že se nám podařilo tu práci dovést tak daleko, že dnes mohu tento návrh zákona před vás předložit. Myslím si, čas pro přijetí takovéhoto zákona tady zrál poměrně dlouho, takže si mohu dovolit prohlásit, že opravdu teď již nazrál pro to, aby ten zákon byl přijat, protože ta příprava trvala skoro, řekl bych, desetiletí. A teď je ten čas velice důležitý, nebo změněný, a možná ta naléhavost je větší než kdykoliv jindy, z několika základních důvodů.

Ten první je ten, že jsme přijali a schválili zákon o státní službě, který sice byl přijat, ale ten zákon, jak samozřejmě se potvrzuje, neřeší zvláštnosti zahraniční služby. To je třeba rotace lidí, která je něco, co nemá nikde jinde obdobu, na žádném dalším resortu. A specifika, která souvisejí se všemi zvláštnostmi toho, že lidé, kteří pracují na Ministerstvu zahraničí, často musí vyjíždět a zase se vracejí, a odjíždějí do zemí často vzdálených, je třeba řešit otázku rodinných příslušníků a řadu dalších věcí. Problémy, které jinde prostě nemáme.

A pak je tady ještě jedna okolnost, která k tomu přibyla, velmi významná, a to je unijní novela, nebo unijní směrnice, která byla přijata, o konzulární pomoci zemím nezastoupených států. Abych vysvětlil, o co se jedná. Je to vlastně unijní směrnice, která říká, že v případě, že některý stát třeba Evropské unie nemá v nějaké zemi zastoupení, tak může využít konzulárních služeb jiného unijního státu. A teď jde o to, že na to, abychom mohli tuto směrnici naplnit, potřebujeme mít definované ty konzulární služby, které Česká republika poskytuje, abychom je mohli od jiných států chtít a jiným nabídnout, a to vlastně v této chvíli u nás neexistuje. My sice máme nějakou vnitřní směrnici na Ministerstvu zahraniční, kterou si upravujeme to, na to má občan nárok v konzulární službě, když se ocitne v nepříjemné situaci v zahraničí, ale je to jenom vnitřní směrnice, nemá to vlastně podobu zákona. A teď se ocitáme v situaci, kdy to máme naplnit z hlediska i unijních požadavků, a nemáme to nikde vyčteno. A práce na tomto zákonu o zahraniční službě nám dala příležitost poprvé tady tyto závazky, které na sebe stát bere v oblasti konzulární služby, vložit do zákona. Takže to je další důvod, poměrně silný, který také je pro to, abychom už dnes konečně to zrání, to dlouhé zrání zákona o zahraniční službě dovršili tím, že tady budeme mít plod, který konečně budeme moci sklidit. Takže tohle je další argument, proč si myslím, že bychom měli dále neprodlužovat tento stav, kdy nemáme specifika zahraniční služby nikde podchycena, zahrnuta, zohledněna a kdy vlastně to stále řešíme ad hoc a improvizovanými cestami a dohodami s Ministerstvem financí a podobně. Je to prostě nenormální stav.

Tohle si myslím, že bychom neměli prodlužovat a měli bychom přijmout zákon o zahraniční službě. Já si myslím, že jsme vám ho tady předložili v podobě, na které jsme pracovali poctivě, a teď jsme připraveni vést rozpravu. Jsme připraveni ji vést ve výborech. A dopředu avizuji jenom několik věcí, které možná stojí za to zmínit, protože to určitě bude zajímat poslance, kteří se budou tím zákonem zabývat.

Vy byste se určitě ptali, jestli zákon o zahraniční službě umožňuje, aby byly do zahraničí na pozice vyslanců, velvyslanců vysílány také osoby, které nejsou ve služebním poměru na Ministerstvu zahraničí. Já vám tedy rovnou tady odpovídám na možné otázky, že ano, že tento zákon to bude umožňovat, aby na velvyslance byli vysíláni i ti, kteří nejsou v pracovním poměru na Ministerstvu zahraničí, tak jak je to i v celé řadě jiných zemí světa. Tady jsme našli způsob, jak pomocí té duality služební poměr - pracovní poměr vytvořit možnost pro přijímání i těch, kteří přicházejí zvenku. Samozřejmě to musí proběhnout patřičnou procedurou mezi premiérem, prezidentem a podobně. Ale je možné takto jmenovat velvyslancem i toho, kdo není v pracovním poměru na Ministerstvu zahraničí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP