(16.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)

Co bych řekl na závěr. Samozřejmě jsem rád, že jsme dneska měli příležitost si vyslechnout poslanecký slib. Vyšlo to úplně náhodou díky našemu novému kolegovi. Ale - poslouchali jste někdo? On slíbil, že bude ctít Ústavu České republiky a bude vykonávat svůj mandát v zájmu všeho lidu. To znamená bohatých i chudých, všech. A musí ctít Ústavu. Já bych poprosil všechny ty, kteří chtějí dneska hlasovat, jak se chystají hlasovat, aby si zkusili nějak vnitřně ten svůj slib oživit a znova se nad tím zamyslet, co vlastně se chystají udělat. Ústavní soud není odvolací orgán Poslanecké sněmovny a Senátu. To není odvolací instance. To je naše odpovědnost jako zákonodárců, abychom tady neporušovali Ústavu. My jsme to slíbili. A my máme sílu to opravit.

Nejsem rád patetický, nedělám to, ale tady opravdu zvedám pravou ruku a nabízím jako gesto, jestliže opravdu je taková společenská poptávka, jestliže opravdu to vnímáte jako takový problém, pojďme jej okamžitě řešit a pojďme společně vypracovat návrh, který dává hlavu a patu a který řeší problém, který se nedá snadno obejít, jedním právním aktem, který vydrží 20 let a který bude opravdu k něčemu, a ne tady tyto tři problematické paragrafy.

Předpokládám, že v horizontu jednoho měsíce se pokusím zorganizovat tady na půdě Sněmovny odborný seminář, jehož tématem, na základě podkladů, podkladem bude tento zákon, ať už to dopadne, jak to dopadne, ale který se bude zaměřovat na to, že legislativa by měla být obecného normativního charakteru a neměli bychom tu přijímat zákony kvůli jednomu člověku.

Takže na závěr vás úpěnlivě, ne na kolenou, prosím vás velmi, zvažte jednou, jak hlasujete. Zkusme se zachovat odpovědně. Nenechávejme to na soudcích Ústavního soudu, protože každý v této místnosti ví zhruba ty dodací lhůty. Můžeme se poučit z návrhu na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb, který už je tam nějakou dobu, teď přesně nevím. Ale soud stále zkoumá. To znamená, kdybychom přijali tuto normu, tak jistě začne platit a bude účinná a škody budou napáchány. A nevíme jaké, a jak bude porušen ústavní pořádek České republiky. Takže vás ještě jednou, asi už počtvrté, popáté, možná jsme to projednávali dvakrát na ÚPV, takže pošesté prosím, aby zvítězil zdravý rozum nad předvolební soutěží, a končím. Děkuji. A žádám o odpovědi. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než vám udělím slovo, pane ministře, mám jednu faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Jsem rád, že se pan ministr chystá k řečnickému pultíku, protože bych na něj měl ještě jednu otázku. Nevím, jestli se dočkám toho, že tady bude polemizovat s těmi argumenty, které přednesl pan prezident ve svém zdůvodnění. Já jsem ty argumenty od vás vyvracet neslyšel, nezlobte se na mě. Špatně jsem slyšel. Říkal jste něco o padesátkách, ale ty platí pro všechny, ty nejsou jenom pro někoho. Možná pro někoho, ale ten samozřejmě pravidla porušuje a dostane potom pokutu.

Ale tady bylo řečeno, že můžeme omezit práva jednotlivce, žádá-li to veřejný zájem. Já jsem v jiné věci hledal, kde je právně definován veřejný zájem. Já jsem to nenašel. Možná se mýlím, nejsem právník. Ale pokud byste ještě chtěl argumentovat i na kolegu Vondráčka, mohl byste mi vysvětlit, jak je definován právně veřejný zájem? Budu velmi rád, když se dočkám odpovědi od vás jako od ministra pro legislativu a jako od právníka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě chvilku strpení, pane ministře, ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Stupčuk.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jenom chci ve stručnosti reagovat na to, co říkal kolega Vondráček. Kolega Vondráček možná může mít pravdu, ale náš právní řád je založen na tom, že kontrola ústavnosti schválených zákonů je následná, nikoli předběžná, tak jak mají některé jiné státy. A v tuto chvíli to je v zásadě váš subjektivní názor, že ten zákon může být protiústavní, nic jiného. Tady probíhá nějaký standardní legislativní proces. Každý na to jistě můžeme mít jiný názor. Já považuji za zásadní názorový střet posuzování otázky proporcionality. A to si skutečně nedokážu tady seriózně troufnout říci, jak při případném návrhu na přezkum ústavnosti tohoto zákona bude Ústavní soud rozhodovat. Ale jako právník, který má také nějaký cit pro aplikaci práva a pro, řekněme, nějakou proporcionalitu ústavních hodnot, tak nejsem toho názoru, že by ten zákon byl v rozporu s Ústavou. Ale znovu říkám, je to můj subjektivní názor, tak jako je to subjektivní názor opačný kolegy Vondráčka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Vondráčka. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Teď asi překvapím. Plně souhlasím s kolegou Stupčukem. Ano, jedinou autoritou v této zemi pro posouzení ústavnosti je Ústavní soud. Ústavní soud, to jsou taky jenom lidé, jsou to soudci, kteří pocházejí třeba z akademické sféry, z justice. A samozřejmě můžou mít jinak vyvinutý cit pro to, nakolik si váží práva ochrany podnikání versus jiné základní právo. A to posouzení je na nich. Ale já jsem říkal, že to není odvolací orgán. Schvalme to a dejme to jim. Odpovědnost je na nás, primárně. Zvlášť vzhledem k tomu, když to bude trvat určitě rok, než to přijde na řadu u Ústavního soudu.

Takže já jsem tady vyzýval ke zvýšené odpovědnosti a ty argumenty jsou závažné a konkrétní otázky jsem před chvilkou položil. A jestli si myslíte, že to zvládneme v rámci téhle debaty, odstranit tyto závažné ústavní pochybnosti, já si to nemyslím. Myslím si, že když ty pochybnosti jsou potvrzené už z několika zdrojů včetně odůvodnění pana prezidenta, tak je musíme brát naprosto vážně a nezlehčovat. A nebrat to aritmeticky, jak jsem se dozvěděl z médií, že my to prostě přehlasujeme, je nás dost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Janulíka. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já si myslím, že pro mě jako právního laika je to vysvětlení jasné. Já tady vidím, že byl zaměněn veřejný zájem a stranický zájem, to mi připadá úplně jasné. To se koneckonců ukázalo při minulém hlasování a ukáže se to pravděpodobně i při tom dnešním, kdy ve vzácné shodě všechny zavedené politické stran budou hlasovat pro. Takže to je jasná záměna veřejného a politického zájmu, stranického. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Začnu od konce. Pokud na něco neodpovím, tak se omlouvám, můžeme to probrat později.

Co je veřejný zájem v tomto případě? Já myslím, že je to velmi jednoduché. Veřejným zájmem je zájem na svobodné soutěži politických stran. To je nepochybné. Co jiného by to mělo být v tomto případě? Veřejný zájem. Myslím, že veřejným zájmem je to, aby nedocházelo k tomu, že jedna strana bude mít člověka, který vlastní média. A je to o tom konkurenčním nerovném prostředí. Nerovné prostředí! Pokud chcete jako strana konkurovat někomu, kdo vlastní média, tak mu prostě konkurovat nemůžete! Protože vy ta média nevlastníte. Zvlášť v případě, pokud to byl dřív např. renomovaný deník a spousta lidí si ještě stále myslí, že píše nezávisle. A teď to myslím velmi obecně. Nemluvím o konkrétním člověku, o konkrétním deníku. Tak to prostě je! Veřejný zájem je v tomto případě naprosto jasný. My potřebujeme, aby veřejná soutěž byla rovná, a ne aby byla pokřivená tím, že někdo vlastní média, ministr, který pak o sobě píše, jak je dobrý, a o jiných ministrech z jiné strany píše, jak jsou špatní. To je ten veřejný zájem, to je jednoduché.

Skoro jsem se rozbrečel nad tím, co se mě tady ptal pan kolega Vondráček - a já ho mám jinak velmi rád a zítra ho budu volit na místo místopředsedy Sněmovny. Je to velmi chytrý člověk, se kterým jsem se vždycky domluvil na všem, a slovo jsme drželi oba. Ale milý Radku prostřednictvím pana místopředsedy, za devět měsíců, kdy se ten zákon projednával na půdě ústavněprávního výboru, tys neřekl ani slovo. Tys ty otázky nechal na dnešek. Je to zajímavé. A já ti prostě na některé odpovím, na některé možná ne. Ale toho času na to - ty chceš dělat seminář potom, až tento zákon projde. Proč jsi ho nedělal v průběhu toho, když se ten zákon projednával? Mně to přijde úsměvné! ***




Přihlásit/registrovat se do ISP