Čtvrtek 1. prosince 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

257.
Ústní interpelace
 

Ale než se dostaneme k první interpelaci na pana premiéra, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Jan Sedláček se omlouvá dnes od 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Farský se omlouvá dnes od 14.30 a zítra během celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Martin Komárek se omlouvá dnes od 14.30 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Marek Černoch se omlouvá dnes od 9 do 13 z pracovních důvodů, pan ministr Marian Jurečka se omlouvá od 14.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Josef Hájek se omlouvá dnes mezi 14.30 a 18. hodinou taktéž z pracovních důvodů. To byly omluvenky.

Přecházíme k interpelacím. První interpelaci si vylosovala paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci bytů v Písnici. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane premiére, opakovaně, už poněkolikáté, se jedná z mé strany o interpelaci Písnice, stejně tak jako jsem interpelovala ministra Babiše a na Zastupitelstvu hlavního města Prahy. Pokud shrnu vaši dosavadní odpověď, tak veřejná soutěž pořádaná ČEZ je transparentní, do soutěže by se měla přihlásit Praha, za třetí je třeba postupovat s péčí řádného hospodáře a za čtvrté, soutěž obsahuje sociální hledisko, takže se není čeho bát. Skutečnost je ale zcela jiná.

Pokud jde o transparentnost, nezpochybňují ji pouze stávající nájemníci, ale významný soukromý zájemce, který už ze soutěže odstoupil s tím, že - cituji z prohlášení: Obchod nenabízí férové podmínky k podnikání a v takové situaci se o nákup portfolia zcela jistě ucházet nebude.

Vstup hlavního města Prahy. Je pravda, že se to dostalo na čtvrteční zastupitelstvo, já jsem sama navrhovala, aby Praha odkoupila tyto byty. Bohužel to neprošlo, nicméně to nemění nic na situaci, že Praha vlastně by vybírala horké kaštany z ohně za stát, protože ČEZ je polostátní firma, kde stát má většinu. V tuto chvíli to tedy stát přehazuje na město, město to přehazuje na městskou část, které byla nabídnuta ze strany města půjčka bez horního limitu, ovšem s takovým termínem, že je obtížné se toho zúčastnit.

Pokud jde o péči řádného hospodáře, tak ta není spojena pouze s maximalizací zisku, ale také s dobrou pověstí firmy a bohužel celá tato kauza čím dál více připomíná privatizaci bytů OKD. K sociálnímu hledisku se když tak vrátím. Já vás žádám, abyste změnil svůj dosavadní postoj a zamezil opakování problému, jaký vznikl právě při privatizaci bytů OKD v Moravskoslezském kraji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i za dodržení časového limitu. Prosím, pane premiére, o vaši odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi připomenout, že výkonem akcionářských práv ve společnosti ČEZ je pověřeno Ministerstvo financí. Přestože je stát majoritním vlastníkem akcií, do chystaného prodeje bytů energetické skupiny ČEZ v pražské Písnici nemůže vláda zasahovat. ČEZ je obchodní kapitálovou společností, její činnost se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, a podle ustanovení § 435 odst. 3 tohoto zákona nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. Zmiňovaný zákon stanovuje mimo jiné i dodržování principu péče řádného hospodáře, tedy že prioritou při správě svého majetku je maximalizace možného zisku.

Nutné je ovšem zmínit, že společnost ČEZ svůj záměr ohledně prodeje daného bytového fondu s vládou nekonzultovala.

V této záležitosti jsem se na základě podnětů občanů a také na základě interpelací poslanců v Poslanecké sněmovně několikrát obrátil na ministra financí, který, jak už jsem zmínil, vykonává za stát akcionářská práva ve společnosti ČEZ. 13. září 2016 jsem požádal ministra financí o zdůvodnění rozhodnutí společnosti ČEZ o prodeji bytů a o informaci, jakým způsobem byly nastaveny termíny podání nabídek včetně prověření, zda bylo jejich nastavení vhodné. Ministr financí mi zaslal své vyjádření a také mi zaslal stanovisko společnosti ČEZ k dané věci. Podle toho stanoviska, které jsem tedy obdržel od Ministerstva financí a které koneckonců paní poslankyně citovala, Ministerstvo financí dospělo k závěru, že po posouzení všech informací, které jsem k veřejné soutěži obdržel, se domnívám, že postup společnosti ČEZ je zvolený nikoli netransparentně a umožňuje zapojení co nejširšího okruhu zájemců. To je tedy citace ze stanoviska ministra financí, které jsem v této věci obdržel.

Dále jsem se na ministra financí obrátil na základě dopisu poslance Adámka, který informoval o možné nesrovnalosti při sjednávání nájemních smluv v daném bytovém fondu v roce 1998. I na tento dopis reagoval ministr financí, který mi zaslal stanovisko společnosti ČEZ, která tedy tvrdí ve svém stanovisku, že k žádným nesrovnalostem nedošlo.

Já chci skutečně upozornit na to, že jako předseda vlády nemohu zasahovat do fungování této akciové společnosti, akcionářská práva vykonává Ministerstvo financí a já jsem se již dvakrát obrátil v této souvislosti na ministra financí, abych ho požádal o prověření skutečností, se kterými se tedy na mě obrátili buď občané, nebo poslanci v této Poslanecké sněmovně.

Můj názor k této věci je takový, že by bylo dobré, aby byly vytvořeny podmínky pro to, aby buď hlavní město Praha, nebo příslušná městská část měly možnost tyto byty odkoupit. Čili bylo by to podle mého názoru optimální řešení, kdyby se hlavní město Praha nebo městská část zúčastnily této soutěže, podaly nabídku, a byla tedy možnost, aby tyto byty byly odkoupeny v rámci veřejného sektoru. Ale samozřejmě i kdyby ty byty odkoupilo hlavní město Praha nebo městská část, tak přirozeně rovněž s těmi byty bude muset nakládat jako se svěřeným majetkem, to znamená, bude muset zohledňovat ekonomické nakládání s tímto bytovým fondem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, paní poslankyně, vaše doplňující otázka.

 

Poslankyně Marta Semelová: To je sice všechno krásné, pane premiére, jenomže zítra je poslední termín a vyprší lhůta, kdy se lze přihlásit do té soutěže. To za prvé. Řeči, které tady opakujete od první interpelace, kterou jsem podávala, těm lidem nepomůžou. To, že tady citujete stanovisko ČEZ, to určitě také ne, to stanovisko všichni známe.

Já bych chtěla říci, že navíc bylo porušeno i to sociální hledisko, kterým jste se oháněl, protože právní analýza veřejné soutěže prokázala, že nový majitel se může ze zodpovědnosti se stávajícími nájemníky poměrně snadno vykoupit. Ty podmínky jsou ze strany ČEZ nastaveny zjevně diskriminačně a jsou v rozporu se zásadami etického kodexu ČEZ. Takže i tyto argumenty, které používáte, jsou naprosto bezcenné. Navíc tady byla vyjádřena pochybnost od právníka, jestli vůbec byla tato privatizace bytů firmou ČEZ v souladu s tehdejšími zákony. Ti lidé mají poslední šanci. Opakuji, že je to zítra.

Já vás žádám, abyste se skutečně jako premiér této vlády (upozornění na čas) těch občanů zastal a abyste vstoupil v jednání, žádal prodloužení té lhůty nebo zrušení veřejné soutěže.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan premiér nemá zájem o doplňující odpověď.

Druhou interpelaci přednese pan poslanec Stanislav Grospič, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci završení veřejné soutěže ČEZ, byty Praha Písnice. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený předsedo vlády, dovolte, abych navázal na svou předřečnici v téže otázce, v níž jsem byl požádán nájemníky, obyvateli zmíněných bytů v Písnici, aby tato věc byla otevřena i na půdě Poslanecké sněmovny. Chtěl bych zde upozornit na to, že obchodní společnost ČEZ porušila svůj slib obyvatelům sídliště Písnice, že jim byty odprodá. Chtěl bych zde upozornit na to, že obyvatelům sídliště Písnice sdruženým v rámci iniciativy Moje Písnice a městské části Praha-Libuš byla tímto odepřena možnost účastnit se veřejné soutěže na prodej bytového fondu. Dále, že podmínky veřejné soutěže byly ze strany ČEZ nastaveny zjevně diskriminačně, jak zde již zaznělo, a současně negarantují obyvatelům sídliště Písnice deklarovaná sociální kritéria.

Chtěl bych se vás tedy zeptat - vláda je kolektivní orgán - zda se vláda na úrovni svého celku zabývala touto problematikou, či zda se soustředila pouze na váš osobní dopis ministru financí. A jak vláda uplatňuje podíl státu ve společnosti ČEZ, kdy mohla zcela zjevně zasáhnout do této kauzy a formou pomoci buď hl. městu Praze, nebo městské části, či zastavením této soutěže prostřednictvím své většiny ve valné hromadě obchodní společnosti ČEZ zabránit tomuto prodeji bytů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaše odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda se touto věcí nezabývala, protože vláda jako celek nemůže zasahovat do fungování obchodní společnosti ČEZ. Chci připomenout, že společnost ČEZ je vlastněna bohužel pouze ze sedmdesáti procent Českou republikou. Akcionářská práva jsou vykonávána Ministerstvem financí.

Já jsem zde necitoval nějaká stanoviska, ale citoval jsem ze stanoviska, které jsem obdržel od ministra financí, kterého jsem požádal, aby celou věc prověřil. Nikdo jiný tu věc prověřit z pohledu státu nemůže, protože je to právě Ministerstvo financí, které vykonává akcionářská práva za Českou republiku ve společnosti ČEZ. Vzhledem k tomu, že stát nevlastní plných sto procent, to znamená, jsou tam další akcionáři společnosti ČEZ, tak je nutné respektovat zákon a dbát i zájmu ostatních akcionářů společnosti ČEZ.

Podle mého názoru by bylo nejlepším řešením vytvořit podmínky pro to, aby buď hl. město Praha, nebo městská část mohly podat nabídku a mohly tyto byty odkoupit. Očekával bych tedy, že hl. město Praha, městská část budou v tomto smyslu jednat, že v tomto smyslu budou jednat s vedením společnosti ČEZ a pokusí se dosáhnout toho, aby takovéto podmínky byly vytvořeny.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Já bych chtěl jenom podotknout, že městská část dle mých informací o tomto jednala. Pan starosta je připraven o tomto městské části podat informaci. A chtěl bych se vás, pane premiére zeptat, zda vládu chápete jako soubor ústředních orgánů státní správy jednotlivých ministerstev, nebo kolektivní orgán, tak jak jej předvídá Ústava ČR. A zda vláda by neměla uplatňovat zastupování státu, v tomto případě sedmdesátiprocentního podílu vlastnického, jako kolektivní orgán, čili zabývat se touto otázkou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já chci především připomenout, vážené poslankyně, vážení poslanci, že vláda může jednat pouze na základě zákona a v mezích zákona. To znamená, musíme vystupovat tak, abychom respektovali kompetence, které máme. Vláda přirozeně, pokud by se jednalo např. o privatizaci společnosti ČEZ nebo prodej akcií společnosti ČEZ, tak by nepochybně takovéto rozhodování příslušelo vládě ČR, kdyby náhodou někdo s takovýmto návrhem přišel. Nepochybně by to musela být vláda, která by o této věci rozhodovala. Vláda ale sama nemůže svým rozhodováním nahrazovat rozhodnutí statutárních orgánů akciové společnosti, která navíc ještě není ani ze sta procent vlastněna státem. Tady je potřeba vést potřebná jednání. Jednání musí být vedena tak, aby zde byl vytvořen prostor pro to, aby městská část nebo hl. město Praha mohly podat nabídku a mohly byty odkoupit. Tady samozřejmě z pohledu vlády bych to pokládal za nejlepší řešení, pokud by takovýto prostor tady vytvořený byl. A je důležité využít čas, který je k dispozici k tomu, aby takováto jednání byla vedena. Vláda ale svým usnesením nemůže zasahovat do řízení vnitřních otázek ve společnosti ČEZ ani k tomu nemůže v zásadě vyzývat, protože skutečně bychom překračovali možnosti, které nám dává zákon.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Marek Černoch. Bude pana premiéra interpelovat ve věci zadržovaných v Turecku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Pane premiére, nedávno byla v Turecku zadržena dvojice Čechů, kteří byli obviněni z poskytování zbraní Kurdům a také z terorismu. Za to jim hrozí až dvacet let vězení. Podle jiných informací ale byla jejich cesta humanitární a z vyjádření Ministerstva zahraničních věcí také jasně vyplývá, že Češi kvůli terorismu do Sýrie necestovali.

Rád bych se vás zeptal, jak bude Česká republika postupovat, aby české občany dostala zpět domů. A druhá otázka, zdali máte informace o zacházení se zadrženými Čechy v Turecku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci především jasně říci, že se o naše občany staráme. Že se o naše občany postaráme ve všech případech. I také v těch případech, kdy tito občané se zcela zjevně chovali nerozumně, pokud cestovali do některých oblastí, kde zuří válka. Logicky. Ale my se o naše občany staráme a nehraje to žádnou roli, že ti lidé se chovali nerozumně. Prostě hledáme všechny možnosti, jak občanům České republiky kdekoliv na světě, pokud se dostanou do problémů a pokud my se o tom dozvíme, tak se jim samozřejmě budeme snažit pomoci. Jenom upozorňuji na to, že to samozřejmě stojí určité úsilí a stojí to určité peníze daňových poplatníků z hlediska fungování státního aparátu, který potom tyto problémy musí řešit.

K věci, na kterou byl dotaz. Čeští občané, Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, byli zadrženi 13. listopadu 2016 na jihovýchodě Turecka, na hraničním přechodu Habur v provincii Sirnak, při pokusu o přechod hranice do Iráku. Důvodem pro zadržení byl podle turecké strany fakt, že u českých občanů byly nalezeny materiály, videa a další publikace vztahující se k organizaci syrských Kurdů Lidové obranné jednotky.

V souvislosti se situací v oblasti probíhá přísná kontrola cizinců, potenciálních zahraničních bojovníků, kteří chtějí přejít do Sýrie či Iráku. Čili to je logické, že Turecko kontroluje svoje hranice, protože souvisí s válečnou zónou. Každá země by to asi dělala. Bohužel Lidové obranné jednotky jsou v Turecku považovány za teroristickou organizaci, která je úzce propojena s PKK, Stranou kurdských pracujících.

Podle informací, které má k dispozici velvyslanectví ČR v Ankaře, jsou zmínění čeští občané podle tureckých údajů a zákonů podezřelí z členství v teroristické organizaci, pokud vycházím ze zjištění a prohlášení našeho Ministerstva zahraničí. Podle dostupných informací Ministerstva zahraničí nebylo účelem cesty této dvojice do Sýrie účastnit se na jakékoliv teroristické činnosti. Ministerstvo zahraničí kromě toho uvedlo, že nedisponuje informacemi, podle kterých by mohlo být jednání zadržené dvojice trestné jako řekněme teroristický útok podle českého práva. Takže takovéto informace ve vztahu k porušování českého práva nemáme.

Pokud jde o to, co ještě sdělilo Ministerstvo zahraničí, jak už jsem řekl, u zadržených byly nalezeny materiály organizace, která je v Turecku považována za teroristickou. Od okamžiku, kdy se česká státní správa o věci dozvěděla, tak se touto situací intenzivně zabývá. Věc řeší velvyslanectví ČR v Ankaře, které zadrženým poskytuje konzulární pomoc. Právní zástupce zadržených podal k soudu vyšší instance žádost o propuštění jak paní Všelichové, tak pana Farkase. Oba zadržení deklarují, že do oblasti cestovali s úmyslem zřídit zde mobilní nemocnici. Vyšší soud nyní případ přezkoumává. Soud sbírá další informace o činnosti paní Všelichové a pro rozhodnutí k případu bude zřejmě potřebovat minimálně čtyři týdny.

V současné době již skončilo přidělení právníka ex offo a zadržení se spolu se svými rodinami musejí rozhodnout ve věci výběru nového právního zástupce. Velvyslanectví České republiky rodinám zadržených pomáhá v přípravě jejich návštěvy v turecké věznici, zprostředkovalo převod peněz od rodiny paní Všelichové do věznice a poskytlo rodinám kontakt na anglicky mluvícího právníka, který je ochoten ujmout se případu. Velvyslanectví je také v této věci v každodenním - zdůrazňuji každodenním - kontaktu s tureckými úřady. Na ministerstvu zahraničí proběhly k případu zadržených dvě konzultace s velvyslancem Turecké republiky. V obou případech byl požádán turecký velvyslanec o zajištění postupu vůči obviněným v souladu s Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích a také jsme zdůraznili potřebu nalezení přijatelného řešení, které by nepoškodilo vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Tureckem. Zadržení jmenovaných je také jedním z prioritních témat, o kterých bude jednat ministr zahraničí během své návštěvy Turecké republiky. Návštěva ministra zahraničí Zaorálka se plánuje na 13. prosince letošního roku, to znamená, bude to jedna z věcí, která bude v Turecku diskutována.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Kurdské milice jsou sice v Turecku brány jako teroristická organizace, nicméně v Evropě takto brány nejsou. Proto bych se ještě chtěl zeptat na jednu věc. V případě, že by došlo k odsouzení, jestli bude Česká republika žádat o vydání těchto zadržených, aby mohli alespoň trest vykonat v Česku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já možná ještě na doplnění. Vzhledem k tomu, že se skutečně nejednalo o první aktivitu, takovouto podobnou aktivitu zadržených, tak bych chtěl jenom připomenout, že paní Markéta Všelichová byla zadržena již 8. srpna 2016 v Iráku, konkrétně v iráckém Kurdistánu, při údajném pokusu o nelegální přechod hranice do Sýrie. Byla převezena do Erbílu, vyslechnuta, a poté co se prokázala novinářskou legitimací, byla propuštěna. Znovu byla zadržena 27. října letošního roku, tentokrát v Jordánsku, když se pokusila v doprovodu Miroslava Farkase nelegálně překročit opět hranice do Sýrie. To je údaj, který máme k dispozici. Velvyslanectví České republiky v Ammánu v Jordánsku bylo s českými občany v kontaktu a 10. listopadu 2016 byli paní Všelichová a pan Farkas vyhoštěni z Jordánska do Turecka. To znamená, tito lidé se pohybují v regionu zřejmě již delší dobu a snaží se z různých směrů překonat hranice do Sýrie. Nebyl to tedy jejich první pokus o překonání hranice do Sýrie.

Pokud jde o vývoj té kauzy, já se omlouvám, ale teď skutečně nechci předjímat cokoli negativního, co by se v té věci mohlo stát. Vycházím z toho, že podle našich zákonů i podle tvrzení zadržených se oni nedopustili žádného teroristického jednání. Z pohledu české strany tedy není důvod, proč by měli být zadržováni nebo proč by měli být souzeni. Snažíme se jim tedy maximálně pomoci z hlediska obhajoby, poskytnutí právní pomoci, kontaktu s jejich rodinnými příslušníky a budeme se snažit dosáhnout uspokojivého řešení, tak aby se tito občané mohli vrátit do České republiky. V případě jakéhokoliv scénáře budeme přirozeně postupovat tak, abychom jejich životní podmínky maximálně zlepšili. Ale já teď fakt nechci předjímat, co dalšího se v rámci rozhodování turecké justice nyní může odehrát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Alena Nohavová ve své čtvrté interpelaci bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci účasti členů vlády na interpelacích. Prosím, paní poslankyně, interpelujte o interpelacích.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, poslanci a poslankyně, a to jak z opoziční strany, tak z koaličních stran, mohou vznášet dotazy na členy vlády i na vás prostřednictvím interpelací. Zájem o ně je ze strany poslanců velký. Bývá jich kolem padesáti a na vás kolem třiceti. Chceme tím zároveň naplnit i své ústavní právo. Ale jak ho můžeme naplňovat, když přítomnost ministrů je přímo tristní? My se prostě nemáme koho ptát. Co s tím uděláte, pane premiére?

Pamatuji si z minulého volebního období, kdy jste jako opoziční poslanec kritizoval tehdejší vládu, kdy jste říkal, že byste jako premiér si dokázal zajistit účast ministrů na interpelacích. Dnes jste premiérem a situace je stejná.

Čekat na písemnou odpověď na ústní interpelaci měsíc je poměrně dlouhá doba. To můžeme rovnou těm ministrům zasílat písemné interpelace. Ale i v případě nesouhlasné písemné interpelace čekáme na odpověď několik měsíců, než bude přítomen příslušný ministr nebo vy, pane premiére, abyste nám na problematiku odpověděli. Například šest měsíců nebyla zodpovězena písemná interpelace kolegy Grebeníčka nebo kolegy Filipa. Šest měsíců čekal na paní ministryni Marksovou kolega Ondráček.

Ústní interpelace slouží k tomu, abychom operativně řešili daný problém, ať už k projednávaným zákonům, či problém v regionu. My poslanci a poslankyně jsme zodpovědní svým voličům, vy jako vláda jste zodpovědní Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já samozřejmě teď nechci omlouvat ty členy vlády, kteří nemají nic důležitějšího, nicméně rád bych zmínil fakt, že to vždycky skutečně nevyjde tak, že by člen vlády mohl být zde na interpelacích přítomen. Já to vidím na své vlastní zkušenosti, kterou mám. Já patřím mezi ty členy vlády, kteří jsou tady většinou přítomni na ústních interpelacích, nicméně nastanou situace, kdy třeba jedná Evropská rada, kdy jednají rady ministerské, to znamená, ministři tam nejsou zastupitelní a musí se těchto událostí účastnit, protože jinak by tam ten hlas České republiky přítomen nebyl.

Já se snažím, aby se účast členů vlády na interpelacích zlepšila. Vypracoval jsem také tabulku, která se týkala účasti členů vlády na interpelacích mezi 6. únorem 2014 a 21. dubnem 2016. Z té tabulky vyplývá, že tady se skutečně liší účast na interpelacích. Pokud jde o nejlepší účast, první ministři, kteří mají účast, která se pohybuje nad 68 %, tak je to ministr Herman, Brabec, Ťok, Zaorálek. To znamená, nedá se paušálně mluvit o tom, že by zde ministři nebyli, protože tito čtyři ministři tady byli v 68 %, kdy na ně byla podána ústní interpelace.

Bohužel jsou tady i členové vlády, kteří mají účast výrazně horší, a pokud se bavíme o těch členech vlády, kteří měli účast pod 50 %, tak je to ministr Mládek, ministryně Šlechtová, ministr Chovanec, ministr Němeček, tedy bývalý ministr zdravotnictví, a ministr financí. Čili tito členové vlády měli účast pod 50 %.

Já určitě, až na konci letošního roku skončí schůze Sněmovny, tak bych nechal zpracovat informaci, kterou obdrží vláda, obdrží ji také členové Poslanecké sněmovny, o účasti od 21. dubna letošního roku. Uvidíme, jestli se účast členů vlády zlepšila, a v každém případě o tom budu mluvit se členy vlády teď na nejbližším jednání vlády, abych jim připomenul, zejména těm, kteří mají účast pod 50 %, aby zlepšili svoji docházku na ústní interpelace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní poslankyně, vaše doplňující otázka.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Pane premiére, já samozřejmě chápu, když ministři nebo vy máte zahraniční cestu. Ale přece každý člen vlády ví, že ve čtvrtek dvě hodiny dopoledne a ve čtvrtek dvě hodiny odpoledne probíhají interpelace. Jsou to pouhé dvě hodiny dopoledne a odpoledne. A tak si myslím, že při plánování svého programu by s tím mohli počítat. Není to každý čtvrtek, je to samozřejmě v době, kdy zasedá Sněmovna.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Pavel Ploc bude interpelovat pana premiéra ve věci rozšířeného uhelného dolu Turów. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane premiére, obracím se na vás s problémem, který trápí obyvatele části Libereckého kraje. Jedná se o rozšíření hnědouhelného dolu Turów, ležícího nedaleko polské Bogatyně při česko-polských hranicích. Plánované rozšíření a výrazné prohloubení dolu bude stahovat vodu z širokého okolí. Tímto zásahem hrozí totiž nejen poškození životního prostředí, ale zejména ztráta zásob podzemní vody v této velké lokalitě. Díky snížení výšky hladiny podzemních vod vyschnou některé zdroje pitné vody a studně. Proto do budoucna bude nutné zajistit pro naše spoluobčany žijící v této oblasti náhradní zdroje pitné vody, dostavbu vodovodní sítě a tak dále.

Moje otázky zní, kdo ponese náklady za vzniklé škody na území České republiky rozšířením hnědouhelného dolu Turów a jaké kroky podnikla a podnikne naše vláda v této věci. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, zdá se, že v tom regionu je konfliktních bodů více. Já jsem rád, že alespoň jeden z nich byl vyřešen. To byla otázka zastínění skleníků u Bogatyně, kde, jak jsem byl informován, ten provozovatel nebo majitel těchto obřích skleníků, které jsou tedy vytápěny z elektrárny, která stojí na tom dole Turów, zastínil velkou část plochy. To znamená, že se výrazně snížilo světelné znečištění. I toto bylo jedno z témat, o kterých jsme jednali s Polskem na vysoké úrovni, tak abychom dosáhli zlepšení situace.

Obávám se, že rozšíření uhelného dolu Turów a možné negativní dopady na území České republiky budou výrazně složitějším problémem, než byla otázka světelného znečištění. Já jsem se dohodl s panem ministrem životního prostředí, že se sestaví meziresortní skupina na vládní úrovni. Ministerstvo životního prostředí tuto skupinu dalo dohromady. Osmého dubna letošního roku jsme jednali o situaci kolem dolu Turów s představiteli polské vlády, to znamená, jednali jsme o tom jak na úrovni předsedů vlád, tak o této věci jednali separátně ministři životního prostředí. Jasně jsme signalizovali polské vládě, že zde vnímáme silné riziko ohrožení zdrojů vody na české straně právě v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu Turów. Polská premiérka na tomto jednání potvrdila, že si Polsko je vědomo závažnosti této situace a že učiní maximum opatření pro to, aby nedošlo ke ztrátě podzemní vody v českém příhraničí.

Dne 13. dubna letošního roku, to znamená pět dnů po tom jednání ve Varšavě, se v Praze sešla nově ustavená česko-polská expertní pracovní skupina. Vy jste se ptal, pane poslanče, co jsme udělali. Zahájili jsme skutečně intenzivní jednání s polskou stranou. Takto intenzivní jednání v minulosti o této věci vedeno nebylo. Byla tedy ustavena pracovní skupina. Druhé jednání pracovní skupiny bylo 30. září v Bogatyni a další jednání pracovní skupiny se připravuje na 22. prosince letošního roku v Praze. Na tom posledním jednání polská strana informovala o tom, že oproti původním předpokladům nebude dokumentace pro EIA vypracována do konce letošního roku. Česká strana samozřejmě požaduje, aby se mohla zúčastnit posouzení dopadů na životní prostředí, a požadujeme tedy, aby z polské strany byla zpracována a české straně poskytnuta příslušná dokumentace.

V každém případě budeme postupovat v těch dalších jednáních s polskou stranou tak, abychom dosáhli takového chování majitele dolu, aby pokud možno nebyla ohrožena podzemní voda na české straně. Pokud by se to nepovedlo, pak bude nezbytné jednat o kompenzacích pro českou stranu.

V každém případě paralelně s tímto procesem, to znamená jednání s Poláky a jednání o možných kompenzacích, pokud by se nepovedlo ovlivnit to rozšiřování dolu Turów, tak tím dalším krokem je prověřování toho, z jakých zdrojů a jak bychom mohli jako vláda pomoci financovat opatření na řešení ztráty zdrojů pitné vody. Ministerstvo životního prostředí nyní tuto věc prověřuje a já počítám s tím, že následně by ten materiál měl být předložen na jednání vlády. Já se také dnes večer setkám s ministrem životního prostředí, abychom bilancovali ty věci, které se na Ministerstvu životního prostředí povedly a které budou prioritou ještě těch příštích 11 měsíců. A chtěl bych vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, ujistit, že jednání s polskou stranou a otázka dopadů rozšíření dolu Turów budou jednou z priorit a bude to jeden z klíčových úkolů, který dostane pan ministr Brabec. Stejně tak potřebujeme pokročit z hlediska diskuse o těch projektech, které jsou v regionu připraveny a které by v této souvislosti mohly zajistit dostupnost zdrojů vody pro obyvatele, kteří v tomto regionu žijí. Takže bude to jeden z prioritních úkolů pro pana ministra Brabce.

Já se chci ještě do konce letošního roku, pokud se to povede, setkat s předsedkyní polské vlády a rovněž rozšíření dolu Turów bude součástí agendy, o které budeme mluvit. Mě budou zajímat důvody, proč Polsko zatím nedodalo podklady, které se týkají EIA, které česká strana požadovala, a budu chtít dosáhnout stanovení nového termínu, ke kterému bychom tyto podklady mohli dostat, tak abychom je mohli posoudit a mohli se samozřejmě vyjádřit k těm dopadům na zdroje pitné vody na naší straně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Ploc nemá doplňující otázku.

V šesté interpelaci pan poslanec Karel Fiedler bude interpelovat pana premiéra ve věci kontroly a dozoru nad prováděním exekucí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, přítomní, dobré odpoledne, pane premiére. Já bych chtěl navázat na to, co už jsem říkal na plénu Poslanecké sněmovny, a zatím se mi nepodařilo získat relevantní odpověď. Bylo to i tím, že dnes nedošlo na mou písemnou interpelaci dopoledne.

Nicméně k vám jako k premiérovi vlády. V programovém prohlášení vládní koalice v bodu 9.5. máte napsáno: Prosadíme pravidla, která posílí dozor soudu nad činností exekutorů a znemožní zneužívání exekucí a vymáhání dluhů. Exekutoři nesmějí být vzájemně si konkurujícími podnikateli.

Já jsem pořádal před nějakou dobou seminář, kde naopak jasně vyplynulo, že exekutoři to jako podnikání berou, tedy hlavně ty velké exekutorské úřady. Učinil jsem písemnou interpelaci na pana ministra Pelikána. Jeden z bodů jeho odpovědi mě doslova zarazil, kde jsem se dověděl, že v roce 2010 při kontrole exekutora doktora Marka Franka z Českého Krumlova bylo zjištěno pochybení, že neoprávněně účtuje náklady za prodej nemovitosti, což se může stát, ano. Ovšem následná kontrola byla provedena v roce 2014, a to v měsíci květnu a v měsíci říjnu. Bylo zjištěno, že exekutor opět pokračuje v této činnosti. Ministr podal kárnou žalobu, kárný soud uznal pochybení exekutora a exekutorovi bylo uloženo písemné napomenutí. Já to pokládám za naprosto šokující a strašné zjištění, že občan, který musí platit své dluhy, když je nezaplatí, musí zaplatit každou korunu a je doslova z něho vytřískáno, a exekutor, když si neoprávněně účtuje náklady, tak je pouze, a to po dobu pěti let, podlé té zprávy, kterou mám (upozornění na čas), tak je pouze napomenut.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, o vaši odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ještě než se dostanu k tomu konkrétnímu příkladu - protože mám tady k němu podklady, takže bych si pak dovolil z těch podkladů čerpat to, co mi k tomu poslalo Ministerstvo spravedlnosti -, chtěl bych jenom zmínit, že věc kontroly, dozoru a dohledu nad exekutory nepokládám za uspokojivě řešenou. Myslím si, že je potřeba pokračovat v úpravě pravidel.

Vláda schválila poměrně nedávno, toto pondělí, akční plán ke strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Na základě toho akčního plánu by Ministerstvo spravedlnosti mělo zlepšit četnost, obsah a transparentnost kontrol včetně povinného zveřejňování podrobností na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Akční plán také předpokládá, že by měly být zpřísněny sankce a jasně stanovena možnost podávat stížnosti. Takže na základě tohoto akčního plánu, který vláda schválila v pondělí, se Ministerstvo spravedlnosti tímto úkolem nadále bude zabývat.

Pokud jde o stávající kontroly ze strany Ministerstva spravedlnosti, výkon státního dohledu nad exekuční činností vykonává na Ministerstvu spravedlnosti odbor exekučního dohledu. Fyzické kontroly exekutorských úřadů jsou prováděny pověřenými pracovníky, jsou to dvoučlenné, tříčlenné týmy, ten odbor byl za naší vlády personálně navýšen, tzn. že se zvýšil počet lidí, kteří se vůbec o tuto věc na Ministerstvu spravedlnosti starají, a daří se prošetřit vyšší počet exekučních spisů. Tím se podle mého názoru vlastně provádí komplexnější kontrola a může se zjistit komplexnější profil činnosti soudního exekutora. To znamená, my jsme zvětšili počet lidí, kteří chodí na kontroly k jednomu exekutorovi, je šance projít více exekučních spisů, je možné tedy udělat si ucelenější obrázek o tom, co se na jednotlivých exekučních úřadech odehrává.

Jinak pokud jde o ten konkrétní příklad, který zde byl zmíněn, já tedy z těch podkladů od Ministerstva spravedlnosti tady mám, že bylo navrženo, aby ten kárně obviněný soudní exekutor byl uznán vinným z kárného provinění a aby mu byla uložena pokuta ve výši 500 tisíc korun. Čili podle mých informací Ministerstvo spravedlnosti navrhovalo, aby ta věc byla řešena pokutou ve výši půl milionu korun, ale Nejvyšší správní soud rozhodl skutečně tak, jak zde bylo ze strany pana poslance řečeno, což mě osobně tedy také překvapilo, že za uvedené kárné provinění uložil kárný senát podle § 116 odst. 6 písm. a) exekučního řádu písemné napomenutí a uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nabylo právní moci 13. 5. Tady vláda přirozeně nemůže ovlivnit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud rozhodl na základě tedy návrhu, na základě kárné žaloby Ministerstva spravedlnosti, ale posoudil tuto věc odlišným způsobem, než ji posoudilo ve svém návrhu Ministerstvo spravedlnosti.

Nicméně platí to, co jsem řekl, na základě akčního plánu ke strategii boje proti sociálnímu vyloučení chceme nadále věnovat zvýšenou pozornost zlepšení kontrolní činnosti ze strany Ministerstva spravedlnosti vůči jednotlivým exekučním úřadům.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Doplňující otázka pana poslance. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Budu reagovat. Já jsem tedy v té odpovědi od Ministerstva spravedlnosti ten návrh nebo zmínku o tom návrhu na pokutu na půl milionu korun neměl, je to pro mě nová informace od vás, nicméně výsledek je takový, že ve finále bylo rozhodnuto jinak, a ten stav tedy pokládám za naprosto neuspokojivý.

Nicméně podle odpovědí, které si postupně vyžaduji, ta četnost kontrol vzhledem k počtu exekucí je tedy velmi nedostačující, podle mého názoru.

A pokud jste zmínil, pane premiére, ten akční plán, mám z něj nějaké informace k dispozici. Tam je závazek, že do termínu 6/2017, do června příštího roku, má být podán návrh novely, která by řešila teritorialitu exekutorů, což víme, že Poslanecká sněmovna to moc nepodporuje, a já si pokládám otázku, jestli když ta novela bude předložena, jestli to chápu správně, do poloviny příštího roku, jestli bude schopna nabýt účinnosti do konce tohoto volebního období, což vidím, paní exministryně Válková má stejný názor jako já, nebude, čili mám velké pochybnosti o splnění tohoto bodu koaličního programu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, vaše doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Děkuji. Já skutečně mohu potvrdit, že návrh na zahájení kárného řízení proti dotčenému soudnímu exekutorovi byl učiněn na základě toho, že soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce určil odměnu exekutora v takové výši, při které jako základ pro výpočet odměny stanovil v rozporu s příslušným ustanovením exekučního tarifu. Tenhle typ pochybení byl v rámci kontroly nalezen v devíti exekučních spisech. To znamená, že Ministerstvo spravedlnosti při kontrole identifikovalo toto pochybení v devíti spisech a podalo kárnou žalobu a navrhlo pokutu 500 tisíc korun. To je tedy na základě informací, které mám k dispozici. Bohužel vláda nemůže odpovídat za rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který tuto věc posoudil ze svého pohledu jinak a rozhodl mnohem mírněji. A já souhlasím s vámi, že písemné napomenutí jako výsledek procesu, který nepochybně stál nemalé finanční prostředky daňové poplatníky, protože něco stála ta kontrola, prověření spisů, něco stálo to příslušné jednání, a aby výsledkem bylo písemné napomenutí, tak to mi nepřipadá jako příliš dobrý závěr tohoto příběhu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. V sedmé interpelaci paní poslankyně Markéta Adamová bude interpelovat pana premiéra ve věci povinné maturityy z matematiky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vážený pane premiére, novelou školského zákona vaše vláda zavedla povinnou maturitu z matematiky. Měla být zavedena od roku 2020-2021. Odhlédněme tedy nyní od toho, zda vůbec zavádět matematiku jako povinný maturitní předmět, čehož já osobně zastáncem nejsem, ale o tom teď hovořit opravdu nechci.

V minulém týdnu ministryně školství Valachová oznámila, že povinnost maturity z matematiky od roku 2020/2021 se bude vztahovat pouze na gymnázia a lycea. Z asi 60 oborů tak byly vybrány pouze dva typy škol a na ostatní se bude vztahovat výjimka jednoho či dvou let. To teprve rozhodne vláda. Tento naprosto nerovný přístup postrádá logiku. Jsou typy středních škol, u kterých schopnost složit maturitní zkoušku z matematiky je zejména projevem schopnosti žáka studovat dále v terciárním školství, tedy na vysoké škole. To jsou právě gymnázia. Jsou ale naopak typy škol, jejichž absolventi musí být schopni složit maturitu z matematiky a potřebují ji bez ohledu, jestli budou studovat na vysoké škole, nebo ne, protože má význam pro jejich budoucí povolání. To jsou např. průmyslové školy, střední odborné školy technického zaměření atd. Odklad je vysvětlován potřebou změny financování regionálního školství, díky němuž by údajně měla být zkvalitněna výuka matematiky, po které všichni volají. I po změně financování bude časová dotace na výuku matematiky stejná, stejní budou i učitelé. Jak se tedy zkvalitní výuka matematiky díky změně financování? Můžete být prosím konkrétní?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, určitě dobrá zpráva je, že konečně budou také peníze na pozitivní změny v našem školství. Příští rok dochází k navýšení kapitoly Ministerstva školství o 13 miliard korun, což je největší meziroční nárůst od roku 1989, takže je evidentní, že na ty změny, kterými prochází rezort školství, budou konečně také finanční prostředky.

Pokud jde o povinnou maturitu z matematiky, tohle je jenom jeden z kroků, jak zlepšit vzdělávání v matematice a také jak podpořit logické myšlení žáků. Schválená novela školského zákona zavádí v oblasti maturitní zkoušky tři povinné zkoušky společné části maturity, a to z českého jazyka a literatury, z cizího jazyka a z matematiky, přičemž povinnost konat tři povinné zkoušky bude pro vybrané obory vzdělávání platit poprvé ve školním roce 2020 a 2021. Při schvalování této novely se počítalo s tím, že od roku 2021 bude zkouška z matematiky povinná pro zhruba šest desítek oborů, kde se matematika vyučuje nejintenzivněji. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy předložila dvě varianty. Tou první je, že od roku 2021 by povinnou maturitu z matematiky skládali studenti gymnázií a lyceí a rok poté i studenti ostatních škol.

Druhá varianta počítá s dvouletým odstupem povinné maturity z matematiky na všech školách vyjma gymnázií a lyceí. To znamená, že by tam povinná maturita začala v roce 2023.

Shoda je na tom, že povinnost skládat povinnou zkoušku z matematiky se bude týkat nejdříve žáků škol, které matematiku vyučují intenzivně, tzn. v součtu čtyřleté docházky vyučují matematiku nejméně deset hodin týdně. Vláda rozhodla, že povinná maturita z matematiky bude zavedena podle původního plánu na gymnáziích a lyceích v roce 2021, na středních odborných školách se povinná maturita z matematiky prozatím od roku 2020-2021 nestanovuje. Výjimku budou mít školy uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů, kterých se povinná zkouška z matematiky nebude týkat. Zavedení povinné maturity z matematiky bylo podle novely školského zákona od začátku plánováno jako fázovaný projekt. Nařízením vlády byly sloučeny do jedné vlny střední odborné školy a učiliště.

Chtěl bych podotknout, že hlavním důvodem navrhovaného odkladu povinné maturity na odborných školách jsou připravované změny financování regionálního školství, které by měly být spuštěny v roce 2018. Tyto změny vytvoří žákům podmínky pro úspěšné vzdělávání v matematice formou nového systému dělených tříd, což by mohlo výrazně přispět ke zvýšení kvality výuky tohoto předmětu. Tento nový systém by měl umožnit dělení tříd na výuku matematiky do skupin. Chtěl bych také zdůraznit, že na základě těchto změn školy již nebudou placeny podle počtu žáků, tzn. že nebudou muset bojovat o každého žáka. Je důležité, aby tato reforma financování regionálního školství byla skutečně spuštěna v roce 2018.

Změnu vítá i Unie školských asociací České republiky, která sdělila, že oproti původně předloženému návrhu tak dojde k rozšíření povinnosti na všechny maturitní obory vzdělávání s výjimkou oborů uměleckých, zdravotních a sociálních služeb. Tento krok vnímá Unie školských asociací jako posun pozitivním směrem.

Na okraj bych chtěl také zmínit, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní vyhlásilo pokusné ověřování znalostí středoškolské matematiky podle katalogu požadavků na výběrovou zkoušku z matematiky na školní rok 2016 a 2017.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Já bych ráda poděkovala za odpověď, nicméně moc nemám za co, protože ta odpověď neobsahovala to, na co jsem se ptala. Já jsem se ptala, čím se konkrétně zlepší výuka matematiky díky změně financování. Na to jste mi příliš neodpověděl. Pokud mohu brát za odpověď dělení tříd, tak k tomu ale může docházet i nyní, a není to tedy úplně vysvětlení, které jsem očekávala. Já se domnívám, že opravdu jak vy, tak paní ministryně Valachová pouze používáte tento argument jako takový zástupný k tomu, abyste ospravedlnili tento odklad a nerovné podmínky, které k nim vytváříte. Vytvoříte pouze situaci, kdy studenty gymnázií a lyceí znevýhodníte oproti těm ostatním. Opravdu jsou to nerovné podmínky ke středním školám a já vás v tomto případě vyzývám, abyste zvážili, zda neučinit, když už tedy odklad, tak pro všechny, aby to rovné podmínky opravdu byly.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já nejsem přesvědčen o tom, že všechny problémy vyřešíme tím, že je odložíme. To je taková oblíbená metoda v politice, že prostě nevíme co s tím, tak to odložíme. Odklad řešením není. Řešením je zahájení reformy financování středního školství. My tady potřebujeme schválit v Poslanecké sněmovně reformu, potřebujeme schválit novelu školského zákona. Když se to povede, tak do státního rozpočtu na rok 2018 musíme dostat finanční prostředky na to, aby se reforma mohla spustit. A to je kvalitativní změna. To, že bude mít škola víc peněz na učitele, na větší počet úvazků, je kvalitativní změna. To, že ve třídách bude méně dětí, protože bude možné častější dělení na skupiny, to je kvalitativní změna. To je přece zřejmá věc. To, že nebudou školy už muset bojovat o každého propadajícího žáka, prostě když ten žák na to nebude mít, tak ze školy odejde a pro školu to nebude mít katastrofální ekonomické důsledky jako dneska, kdy se škola samozřejmě bojí toho, aby žák školu opustil, i když na to nemá, i když nemá studijní výsledky, tak to přece je kvalitativní změna. To přece úplně změní i atmosféru ve třídách. Změní to atmosféru ve škole. Vzroste tlak na kvalitu vzdělávání, na výsledky vzdělávání. Čili tady si myslím, že je ta kvalitativní změna.

Jenom je potřeba, aby Poslanecká sněmovna podpořila reformu regionálního školství. A je také potřeba, aby naše vláda, až bude chystat rozpočet na rok 2018, na tuto reformu měla finanční prostředky. Dvacet let - dvacet let se mluví o reformě regionálního školství. A všichni to vyřešili jenom tím, že řekli no tak to odložíme. Totéž se týká maturity z matematiky - no tak to odložíme. My jsme pro to už to neodkládat. Jsme pro to se do toho pustit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k osmé interpelaci. Pan poslanec Jiří Koubek bude interpelovat pana premiéra ve věci prodeje bytového fondu v Písnici. Prosím, pane starosto.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, děkuji, že jste přítomen na interpelacích. Obracím se na vás v záležitosti bytového fondu Písnice. Jak víte, čas se krátí, už vás dneska interpelovali i dva kolegové přede mnou a budou i další.

Byl pozoruhodný včerejší váš výrok o tom, že vláda nemůže zasahovat do chystaného prodeje bytů energetické skupiny ČEZ v pražské Písnici, i když je stát majoritním vlastníkem firmy. Podle vás by mělo mít šanci byty získat hlavní město nebo městská část.

Já jsem starostou příslušné městské části a my tento zájem máme. Minulý týden nám hlavní město Praha přislíbilo finanční prostředky na nákup, resp. na účast v této soutěži a na základě této skutečnosti jsme se v pondělí podle podmínek veřejné soutěže stali zájemcem veřejné soutěže. Díky nám byly dodatkem číslo 2 změněny podmínky této soutěže tak, aby se mohla účastnit městská část, neboť doposud to nebylo možné. Doposud se mohla účastnit pouze právnická nebo fyzická osoba. A já nechci věřit tomu, co tady dneska říkáte svým kolegům. Vy říkáte - nemůžeme do toho zasáhnout.

Pane premiére, čas se krátí. Městská část má přislíbené peníze, má možnost do toho vstoupit. Včera přijala jednoznačné usnesení o tom, že chceme do toho jít. Je to toto usnesení (ukazuje), které jsem vám dneska zaslal a se kterým vy jste seznámen. A vy tady na mikrofon občanům řeknete, že prostě nemůžete nic dělat? My nepotřebujeme od vás ty opakované litanie. Nám stačí jedna věc. Vezměte telefon, zavolejte panu generálnímu řediteli ČEZu a řekněte: od minulého týdne se situace radikálně změnila, městská část se může zapojit. A vyhlaste dodatek číslo 3, že prodlužujete lhůtu pro podání nabídek do 27. června 2017, aby i městská část se mohla zapojit. Pane premiére, nechcete to udělat, nebo nemůžete?! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tak především bych chtěl říci, že vláda nemůže zasahovat do činnosti společnosti ČEZ, i když by se mi to líbilo. Bylo by to krásné, kdybychom na vládě mohli přijímat usnesení a úkolovat společnost ČEZ. Takto to skutečně možné není. Jediný, kdo vykonává akcionářská práva ve společnosti ČEZ, je Ministerstvo financí, které je vykonává na valné hromadě společnosti ČEZ za Českou republiku. Čili já jsem o všech skutečnostech informoval ministra financí a požádal jsem ho, aby to projednal s vedením společnosti ČEZ a všechny skutečnosti u společnosti ČEZ prověřil. V případě, že obdržím dopis od pana starosty, který zde zmiňoval, obratem ten dopis postoupím ministru financí, aby tuto věc prověřil. Zatím jsem ten dopis v ruce neměl, čili nevím, co je jeho obsahem. Ale pokud pan starosta dneska ten dopis odeslal na Úřad vlády, tak zjistím, jestli dopis dorazil, a v případě, že dorazil, tak ještě dnes bude tento dopis postoupen na Ministerstvo financí a požádám ministra financí, aby se k němu zcela konkrétně vyjádřil. To je vše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane poslanče, prosím, máte doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Koubek: Doplňující otázku a informaci. To, že ten dopis máte, mi potvrdila vaše paní asistentka. Vy říkáte, že se toho nemůžete účastnit, že se do toho nemůžete zapojit, že akcionářská práva vykonává ministr financí. Víte o tom, že minulý týden se jiný ministr vaší vlády setkal v této záležitosti s panem generálním ředitelem Danielem Benešem? Víte to? Informují vás vaši ministři, že v této záležitosti se angažují, když vy tvrdíte, že nemůžete? Jak je možné, že tohle můžete vůbec tady vyslovit? Jste absolutně nedůvěryhodný! A dovolím si upozornit, že v posledním čísle Reportéra jsme se všichni mohli dočíst o tom, že pan Babiš v roli ministra financí vydal pokyn vedení ČEZ, aby se neucházelo o nákup podílu ve Slovenských elektrárnách ani o nákup uhelných aktiv od příslušné společnosti. Pane premiére, takže je vidět, že když chcete, tak umíte úkolovat ČEZ! A když máte vzít telefon a říci jim "prodlužte termín, aby se městská část mohla zapojit", tak jenom nechcete! (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Omlouvám se, ale asi by bylo dobře, aby se nesměšovaly věci, které spolu absolutně nesouvisí. To, co zde citoval pan poslanec o nějakých nákupech společnosti ČEZ a nějakých pokynech společnosti ČEZ, to je citace z médií. A já tady těžko mohu mluvit za ministra financí, jestli v této souvislosti vydával, nebo nevydával nějaké pokyny.

Tady bych doporučoval, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, obraťte se s interpelací na ministra financí a místopředsedu vlády a zeptejte se ho, jestli ta tvrzení v časopise Reportér jsou pravdivá, nebo pravdivá nejsou.

A pokud jde o jednání, ano, byl jsem informován dopisem ministra financí o tom, že proběhlo jednání na Ministerstvu financí, kterého se účastnil ministr financí, ministr zemědělství a generální ředitel společnosti ČEZ.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Další interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana premiéra ve věci RUD a EET. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací na dvě témata, jejichž společným jmenovatelem je pan ministr financí Babiš. Prvním tématem je problematika rozpočtového určení daní. Po jednání, které se na začátku tohoto týdne uskutečnilo na Ministerstvu financí a z něhož vyplynul jasný požadavek organizací zastupujících zájmy obcí a měst na navýšení podílu obcí a měst na výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 %, ministr Babiš uvedl, že se navýšení tohoto podílu nebrání. Z jeho vystoupení jsem vyvodila, že problémem může být nevůle koaličních partnerů pana ministra financí, a tak bych se vás ráda zeptala, zda je má domněnka správná a v cestě k navýšení daňových příjmů samospráv, které jsou nejlepšími hospodáři, skutečně stojí sociální demokracie nebo strana lidová, nebo se mýlím a případný návrh navyšující příjmy obcí a měst jste ochotni podpořit.

Děkuji za odpověď a druhý dotaz si ponechám na doplňující otázku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, při Ministerstvu financí funguje pracovní skupina, která se zabývá reformou rozpočtového určení daní pro obce. Naše vláda už zvýšila vlastní rozpočtové příjmy krajů, navýšili jsme rozpočtové určení pro kraje a to sociální demokracie jednoznačně podpořila. Jsem přesvědčen o tom, že je třeba rychle dokončit diskusi, která se týká také rozpočtového určení daní pro obce.

Podle mého názoru je potřeba zohlednit za prvé otázku péče o místní komunikace, protože je evidentní, že na úrovni státu s výjimkou malého dotačního titulu na Ministerstvu pro místní rozvoj není dlouhodobě žádný dotační program, který by řešil opravy a rekonstrukce místních komunikací. Čili tady si myslím, že je potřeba se dohodnout s obcemi a městy a hledat možnost. A pokud zde nebude dotační titul, tak by se podle mě otázka opravy a údržby místních komunikací měla řešit v rámci rozpočtového určení daní.

Podobná diskuse se vede také, pokud jde o financování školských zařízení. To znamená, je potřeba dokončit technickou debatu, je potřeba najít potřebné koeficienty. A já mohu jasně říci, že pokud ministr financí přijde na vládu s úpravou rozpočtového určení daní, která bude řešit financování místních komunikací v obcích a bude také řešit dostatečné financování škol tam, kde obce za školy nesou odpovědnost, tam, kde školy zřizují, tak nevidím žádný problém v tom, abychom takový návrh nepodpořili na jednání vlády. Ale zatím se to nestalo. Zatím žádný návrh na jednání vlády přinesen nebyl, čili vláda s takovým návrhem konfrontována nebyla. A znovu zdůrazňuji, to, na čem mi záleží, je, abychom vyřešili problém financování místních komunikací, abychom vyřešili financování školství.

Já vím, že jsou tady poslanecké návrhy, které se snaží ten problém řešit také. Nicméně pro nás jako pro vládu je důležitý výstup z pracovní skupiny na Ministerstvu financí a byl bych rád, kdyby ta pracovní skupina vládě dala jasné stanovisko, jakým způsobem postupovat, jak budou upraveny příslušné koeficienty. Nejde totiž jenom o částku, o kterou by se mělo rozpočtové určení daní pro obce zvýšit, ale jde také o problémy, které dokážeme tímto zvýšením rozpočtového určení daní pro obce vyřešit.

Současně také platí, že to není otázka nějakého účetního triku, ale když navýšíme obcím RUD třeba o osm miliard, tak současně těch osm miliard musíme někde vzít. Takže to je poslední věc, kterou je potřeba vyřešit. Ti, kteří říkají, že máme navýšit RUD, já jsem pro, ale je také potřeba říct, kde vezmeme těch osm miliard, aby to nebylo na vrub zvýšení deficitu státního rozpočtu. Pokud tím dlouhodobě vyřešíme problém místních komunikací, pokud tím vyřešíme problém financování základních škol, tak je to určitě věc, nad kterou stojí za to, abychom se zamysleli. Jsem pro, ale vyřešme také prosím, kde těch osm miliard korun vezmeme v bilanci státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Děkuji vám, pane premiére. Prosím, paní poslankyně, o doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já jsem včera na té pracovní skupině, pane premiére, byla. Shoda panovala na 23,58 % s tím, že je možno toto vyřešit od roku 2018 a státní rozpočet se na to může připravit. A vzhledem k tomu, jaká tady padají čísla ohledně výběru daní, tak si myslím, že pro ty obce se to určitě sežene. Místní komunikace a financování škol se může řešit jindy.

Jen bych rychle ještě navázala druhou otázkou. Pan ministr financí Andrej Babiš včera připustil, že existuje skupina živnostníků, kteří již v důvěře v podobu přijatého zákona vynaložili náklady na zapojení systému EET, ale nakonec, bude-li schválen jeho poslanecký pozměňovací návrh, budou z tohoto systému vyňati. Zbytečně vynaložené náklady na zapojení do tohoto systému jsou z pohledu těchto živnostníků škodou, kterou jim prý pan ministr Babiš nahradí z vlastní kapsy. Alespoň to včera přislíbil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Položte otázku, paní poslankyně, omlouvám se.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane premiére, pokládáte tento způsob přípravy tak důležité legislativy za profesionální a následováníhodný? Z pohledu dotčené veřejnosti jde skutečně o těžko předvídatelné legislativní veletoče, které by se už neměly opakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že není úplně šťastné předkládat změny v zákoně o elektronické evidenci tržeb na poslední chvíli. Také si nemyslím, že je dobré to dělat formou přílepku tady v Poslanecké sněmovně. Byl jsem informován o tom, že v rámci projednávání daňového balíčku tady bylo načteno mnoho pozměňujících návrhů, které se týkají elektronické evidence tržeb. Nicméně ten zákon není otevřen. Součástí daňového balíčku nebyla změna zákona o elektronické evidenci tržeb, takže se obávám, že se vracíme ke staré známé dobré diskusi o přílepcích tady v Poslanecké sněmovně. A je to takový festival přílepků tady v Poslanecké sněmovně, který zažíváme v souvislosti s EET.

Podle mého názoru by se změny neměly dělat na poslední chvíli. Pokud Ministerstvo financí mělo argumenty a důvody, tak s tím mělo přijít před rokem. V době, kdy se schvalovala příslušná legislativa. Není možné v průběhu hry upravovat pravidla a uvádět podnikatelské subjekty do nejistoty.

Čili podle mého názoru čím méně výjimek, tím lépe. Protože každá výjimka znamená nespravedlnost pro toho, koho se ta výjimka týkat nebude. A oč více bude těchto výjimek, tak ti, kteří elektronickou evidenci tržeb budou muset vést, nikdo je toho nezbaví, tak samozřejmě budou pociťovat každé takovéto změny jako něco, co není vůči nim fér. Navíc když ty věci přijdou pozdě, v okamžiku, kdy už startuje první etapa, kdy podnikatelé už logicky řeší druhou etapu, to není tak daleko, to je v březnu. Takže je myslím důležité myslet i na ty podnikatele, kteří už se teď musí o tom rozhodovat a už teď si kupují systémy, a pokladny, které chtějí, budou muset povinně aplikovat od března.

Takže tento postup já za šťastný ze strany Ministerstva financí nepokládám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Nyní tedy se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, původně jsem chtěla svoji interpelaci stáhnout, protože na řadu těch otázek již odpověď vámi byla dána. Ale ty odpovědi jsou na můj vkus příliš obecné, v řadě případů svádějí odpovědnost za současnou situaci ve věci privatizace bytů obyvatel Písnice na jiného, konkrétně na Ministerstvo financí, a hlavně z toho úplně nějak uniká ta základní odpověď a současně i vyvození odpovědnosti za to, proč jste nechali situaci dojít tak daleko.

Já sama jsem se s ní seznámila v rámci agendy své poslanecké kanceláře, kde i na mě se jako na právničku, jejíchž názorů si váží, obrátili právní zástupci občanů, kterých se ta nešťastná privatizace týká. Po prostudování materiálů docházím k závěru, že opravdu není pravda, že by šlo o transparentní veřejnou soutěž, že je tady řada možností, jak se vyhnout potom těm závazkům vyplývajícím pro toho, kdo by ji vyhrál, že rozhodně, a to velmi dobře vím jako bývalá členka vaší vlády, bylo namístě zařadit tuto věc na pořad jednání vlády přinejmenším jako informaci. A rozhodně když se tady oháníte tvrzením, že nerad věci odkládáte, tak proč jste tohle tak dlouho odkládali a proč jste se tedy spokojili pouze s takovým, chce se mi říci bezpohlavním, vyjádřením z Ministerstva financí? Navíc ani to není pravda, protože já vím, že Ministerstvo financí průběžně vyvíjelo řadu aktivit, které vedly právě k tomu, o čem tady hovořil pan poslanec Koubek, nebo přinejmenším k tomu přispěly. A pokud vím, tak ještě včera nebo dneska jednali se zástupci obyvatel.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, váš čas. Otázku prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Moje otázka zní na vás zcela konkrétně. Proč jste tak dlouho odkládali projednání této věci a proč jste to neučinili předmětem mimořádného bodu na jednání vlády? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji, paní poslankyně. Požádám pana premiéra, aby nám odpověděl. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jenom abychom se pohybovali v přesných termínech, vážené poslankyně, vážení poslanci. Ty byty jsou privátní. Ty byty nejsou státní. Nejsou bohužel ani obecní. Ty byty už byly v minulosti zprivatizovány tím, že je historicky někdo vložil do společnosti ČEZ, a to nebyla tato vláda, to znamená, ty byty jsou dneska privátním vlastnictvím společnosti ČEZ. Společnost ČEZ je ze 70 % vlastněna vládou. A určitě nebylo žádné zdržení ani žádné otálení, protože jakmile jsem se o této věci dozvěděl, že se byty prodávají, dozvěděl jsem se o tom z veřejných zdrojů, dozvěděl jsem se o tom na základě interpelací a dopisů, které jsem obdržel, tak jsem se obrátil na ministra financí a požádal jsem ho, aby tuto věc prozkoumal, a obracel jsem se na něj v této věci písemně dvakrát.

A pokud probíhají jednání na Ministerstvu financí, tak je to v pořádku, protože Ministerstvo financí se má touto věcí zabývat. Nikdo jiný to udělat nemůže, protože je to Ministerstvo financí, které vykonává akcionářská práva. Chci jenom připomenout, že s výjimkou vybraných firem u všech ostatních podniků, kde má stát majetkovou účast, akcionářská práva vykonává právě Ministerstvo financí. V okamžiku, kdy byl zrušen Fond národního majetku, většina právě těchto práv přešla na Ministerstvo financí. Čili pokud jsem obdržel nějaký dopis ze strany městské části Praha-Libuš, tak určitě i v této věci se obrátím na ministra financí a požádám ho, aby tu věc prozkoumal a sdělil stanovisko z pohledu subjektu, který zde za stát akcionářská práva vykonává.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, zda položíte doplňující otázku, paní poslankyně. (Ano.) Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Já zopakuji otázku, na kterou jsem nedostala odpověď, nebo jsem ji dostala v podobě, které jsem neporozuměla. Proč nebyl tento bod zařazen nebo navržen k zařazení na projednání vlády v době, kdy byl ještě větší prostor hledat konstruktivní řešení než teď, když jsme na hraně času? Jak víme, zítra vyprší poslední termín.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, domnívám se, že došlo k prodloužení toho termínu pro podávání nabídek, že to byla právě otázka toho, že se ministři tou věcí začali zabývat, že se vláda o to začala zajímat, to znamená, že jsme adresovali dotazy směrem ke společnosti ČEZ. A tuším, že došlo k prodloužení termínu pro podávání nabídek. Ale to je věc rozhodování společnosti ČEZ. O tom nerozhoduje vláda. A po pravdě řečeno, my jsme za ty tři roky na jednání vlády nikdy nenahrazovali rozhodování orgánů příslušné společnosti. Myslím si, že se nemůžeme nechat zatáhnout do porušování zákonů České republiky. Vláda v tomto směru musí respektovat to, že jedná na základě zákona, jedná v rámci zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Nyní tedy požádám o interpelaci pana poslance Pavla Plzáka ve věci obchodní smlouvy CETA. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pěkné odpoledne. Vážený pane premiére, dne 31. 10. tohoto roku byla podepsána obchodní smlouva CETA mezi Evropskou unií a Kanadou. Podpis této dohody oddálil odmítavý postoj regionálního belgického parlamentu, bez jehož souhlasu nemohla belgická vláda dokument podepsat. Žádám vás o vysvětlení, proč v případě České republiky nebyla tato smlouva před podpisem vůbec projednávána v Poslanecké sněmovně, přestože může její uplatňování mít podstatný vliv na Českou republiku při řešení obchodních sporů, myslím tím především arbitrážní řízení. Dále mě zajímá, kdy je v našem Parlamentu plánováno její projednávání a co se bude dít, pokud nebude ve Sněmovně schválena. Tázal jsem se našich europoslanců na totéž a bylo mi odpovězeno, že záleží pouze na usnesení Poslanecké sněmovny, zda si vyžádá projednávání takto důležité smlouvy před jejím podpisem.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši interpelaci, pane poslanče, a požádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dohoda CETA se vyjednává sedm let. Naše vláda je tam necelé tři roky. To znamená, my jsme zdědili vyjednávání této smlouvy po našich předchůdcích. A to vyjednávání bylo během našeho funkčního období završeno, to znamená, že ten proces se nyní dostal do fáze, kdy dohoda bude schvalována jednotlivými národními parlamenty. To znamená, vláda České republiky předloží dohodu sem do Poslanecké sněmovny a také do Senátu. Předpokládám, že bychom tu dohodu mohli předložit do konce letošního roku nebo na jaře příštího roku, tak aby mohl být realizován ratifikační proces.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nechalo zpracovat studii dopadů dohody CETA na českou ekonomiku. Tuto studii budou mít poslanci a senátoři k dispozici pro projednávání v Parlamentu. A samozřejmě záleží na rozhodnutí Poslanecké sněmovny a Senátu, jestli tuto dohodu ratifikují, či nikoli. Je to takzvaná smíšená dohoda, to znamená, bude ratifikována v jednotlivých členských zemích, v jednotlivých parlamentech.

A pokud jde o tu blokaci ze strany části Belgie, tak ta se týkala tedy uzavření dohody na evropské úrovni, ale nyní ještě bude muset následovat ratifikační proces v jednotlivých parlamentech členských států.

Podle dosavadních analýz, které měla naše vláda k dispozici, smlouva CETA výrazně snižuje zatížení obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou a pro Českou republiku, která je výrazně proexportně orientována, to znamená, vyváží zboží a služby, by dohoda CETA mohla znamenat celou řadu nových příležitostí z pohledu našeho exportu jako takového. Nicméně vláda nemůže předjímat výsledek ratifikačního procesu a to bude na rozhodnutí Poslanecké sněmovny a také Senátu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Doplňující otázka nebude.

Nyní tedy požádám paní poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou ve věci zákazu ústavní výchovy do sedmi let věku dítěte. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážený pane premiére, interpeluji vás ve věci vládou schváleného podnětu Rady vlády České republiky pro lidská práva ke sjednocení služeb pro ohrožené děti a k úpravě podmínek pro poskytování pobytových služeb těmto dětem. V tomto usnesení ukládáte paní ministryni Marksové a paní ministryni Valachové, aby ve spolupráci obou ministerstev do 30. 6. 2017 předložily návrh právní úpravy sjednocení služeb sociální prevence, služeb poskytujících pobytovou péči dětem, služeb sociálně-zdravotních nebo výchovných a dalších služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny v jejich působnosti pod jeden resort, dále předložit návrh změn příslušných zákonů, který omezí možnost umísťování dětí do sedmi let věku v zařízeních kolektivní péče.

Je mi velice líto, že jako premiér schválíte jakýsi záměr, který vám je předložen, a veškeré podklady, které jsou na vládu předloženy, jsou neodborné, napsané jednostranně a účelně. Již poněkolikáté rozhoduje vláda na základě podkladů neziskových organizací, místo aby se podklady pro rozhodování dělaly na odborné úrovni, tedy odborníky v dané oblasti. To se však nehodí především Ministerstvu práce a sociálních věcí, které neustále odmítá jakékoliv argumenty z řad odborníků.

Vážený pane premiére, žádám vás, abyste především ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy začal požadovat podklady, které jsou zpracovány odborně a kvalifikovaně. Dále vás žádám, abyste jako premiér zvážil již vámi schválený záměr a přehodnotil svůj postoj. Vaše rozhodnutí směřuje k úplné likvidaci ústavní výchovy v České republice, a tím také odborné a vysoce specializované péče o děti v náhradní rodinné péči, kterou nám závidí celý svět. Opravdu se, pane premiére, chcete přidat k záměru Ministerstva práce a sociálních věcí?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především chci odmítnout fakt, že by se vládě jednalo o likvidaci ústavní péče. Já myslím, že je důležité si uvědomit, že se jedná o transformaci péče o ohrožené děti. Pokud se interpelace týkala zákazu ústavní výchovy do sedmi let věku dítěte, v usnesení, které přijala vláda, je řečeno, že mohou být a musí být definovány podmínky, za kterých to bude výjimečně možné. To znamená, chceme, aby pravidlem pro výchovu dětí, o které se tedy musí postarat stát, byla výchova v rodinném prostředí.

Primárně tedy chceme využívat náhradní rodiny, to znamená zmenšit počet dětí, které vyrůstají v ústavní výchově, a u těch dětí, u kterých nebude možné využít náhradních rodin, tak by nadále měly být v pobytových zařízeních, ale pouze tehdy, pokud to bude například potřeba na základě jejich zdravotního stavu. Očekáváme, že v příštích letech - a to nebude proces, který by trval jeden, dva, tři, čtyři roky, bude to několikaleté období - by mělo dojít ke zmenšení těchto pobytových zařízení, měly by získat více komunitní charakter, měly by tam být co nejmenší skupiny dětí, aby to bylo co nejblíže rodinnému prostředí, ale v žádném případě se do budoucna bez takovýchto pobytových zařízení neobejdeme. Pouze se snažíme o to, aby stále více dětí bylo postupně umísťováno do rodinného prostředí.

Tady je shoda mezi příslušnými resorty. Současně také platí, že dojde ke sjednocení služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny pod jeden resort, to se tady v minulosti zatím nestalo, to znamená, že by měla být tato věc sjednocena pod resort Ministerstva práce a sociálních věcí, měla by být zpracována příslušná legislativa. Tato legislativa bude znovu projednávána na úrovni vlády, bude pak samozřejmě projednávána i na úrovni Poslanecké sněmovny. Tyto návrhy strategie by měly být předloženy do 30. června 2017. Dá se spíše očekávat, že potom parlament bude projednávat legislativní návrhy až v příštím volebním období. Nic nebude učiněno bez toho, aniž by byla dosažena shoda na změně příslušných návrhů zákonů. Nicméně ano, vláda potvrdila trend, který koneckonců už tady běží řadu let a který je rozšířený i v řadě dalších vyspělých zemí, snažíme se, aby co nejvíce dětí vyrůstalo v okruhu náhradních rodin, to znamená v rodinném prostředí, aby co nejméně dětí bylo nuceno vyrůstat v ústavní péči.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně, dáte doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Musím říct, že tentokrát vám to Ministerstvo práce a sociálních věcí napsalo taky velice dobře a přesně tak, jak oni argumentují. Roztříštěnost systému, jak tady argumentujete, k tomu právě dochází tím, co tady schvalujete. To je jedna věc.

Co se týče ústavní péče, já musím říct, že v Ústeckém kraji máme stoprocentní naplněnost v ústavní péči. Samozřejmě, máme tam jinou sortu lidí, jsme trošku výjimeční, ale nikdo nepřihlíží na naše argumenty a především nepřihlíží na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Nezlobte se na mě, ale vzít si příklady z Anglie, USA, to si děláte opravdu srandu. To opravdu chcete, vážený pane premiére, dojít tak daleko, abychom přestali vědět o našich dětech a nacházeli je na ulicích a bůhví kde ještě?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane premiére, požádám vás o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem přesvědčen o tom, a samozřejmě řadu těchto ústavů jsem navštívil a navštěvuji, že o děti v těchto ústavech je dobře postaráno. Nekritizuji péči v těchto ústavech, jenom si myslím, že děti, které tam vyrůstají, pokud by měly možnost vyrůstat v rodinném prostředí, v prostředí, které by se co nejvíce přiblížilo rodinnému prostředí, že by to pro ně bylo lepší. Prostě není to nic, co bychom měli dětem závidět nebo přát, trávit dětství, vyrůstat v ústavu, vyrůstat bez zázemí rodiny.

Myslím si, že trend, který v České republice je, a víte, že od roku 2006 existuje možnost umístění dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, od roku 2013 je tato věc hojně využívána, posiluje se postupně a zvětšuje se postupně množství dětí, které jsou umísťovány do náhradních rodin, a nemyslím si, že v České republice končí děti na ulici z tohoto důvodu, že by byly umísťovány do náhradních rodin. A myslím si, že je potřeba přihlédnout k situaci v jednotlivých regionech.

A znovu zdůrazňuji, že tato vláda nebude schvalovat žádné dokumenty, které by násilím rušily kapacity, které jsou z pohledu společnosti potřebné. Ty kapacity je potřeba využívat, ale současně hledat alternativy, a pokud se reálně sníží potřeba těchto kapacit, tak je můžeme postupně odstranit. Ale dnes v takové situaci nejsme, ten proces může trvat pět sedm let, chystáme legislativní návrhy, které by k tomu vedly, mnohaletý proces transformace a posílení počtu dětí, které budou mít šanci vyrůstat mimo ústav a budou mít šanci vyrůstat v náhradní rodině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Máme dvě minuty do 16. hodiny. Táži se pana poslance Novotného, zda chce předložit svoji interpelaci. Je zde riziko, že na ni nebude odpovězeno z důvodu, že od 16 hodin budou interpelováni jednotliví členové vlády. Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Dobrý den. Jediná formulace, kterou můžu položit otázkou, aby to pan premiér stihl, je: Pane premiére, co vy na to? Však vy víte na co. (Veselost v sále.) Myslím tedy ona kondolenční vyjádření zástupců Evropské komise k smrti diktátora Fidela Castra.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane premiére, máte zhruba minutu na odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pan poslanec se ptá, jestli Fidel Castro byl padouch, nebo hrdina. (Oživení v sále.) Já musím říci, že obojí. Pravděpodobně obojí, jak už to tak bývá. Začínal jako hrdina, skončil jako diktátor. To je bohužel realita. Myslím si, že ho to semlelo a že ho také hodně semlelo to bipolární rozdělení světa. Takže začínal jako hrdina, skončil bohužel jako diktátor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére, i za vzorné dodržení času. Upozorňuji ctěnou Sněmovnu, že je 16 hodin, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Jaroslava Holíka, aby přednesl interpelaci na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dobrý den. A já můžu zahájit interpelaci.

Vážený pane ministře, jaký bude další osud budovy bývalého Dětského domova v Králíkách? V minulosti se občané tvrdě postavili proti zřízení uprchlického tábora, protože se nachází v sousedství základní a mateřské školy. Nedávno proběhlo referendum, kde 85 % hlasujících ze stejného důvodu zamítlo zřízení ženského vězení a chtějí zde zřídit domov důchodců.

Vážený pane premiére, před referendem jste ve svém vystoupení prohlásil, že budete výsledky referenda ctít. Moje otázka zní: Jak bude tato budova využita?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než udělím slovo panu ministrovi, tak dovolte, abych mezi námi přivítal pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. (Pan ministr povstal. Potlesk.)

Já vám děkuji a požádám o odpověď ministra spravedlnosti. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Nejprve bych chtěl uvést dvě věci na pravou míru. První je, že v Králíkách nemohlo proběhnout obecní referendum, protože zákon jasně stanoví, kdy lze konat obecní referendum, a to jenom v otázkách, které spadají do samostatné působnosti obce, což rozhodně není to, zda tam ve státem vlastněném objektu bude, nebo nebude zřízena věznice. Takže to, co proběhlo, bylo jakési vyjádření názoru občanů obce, ale není to referendum v pravém smyslu slova.

Také jsem nikdy neřekl takhle jednoduše, že budu respektovat výsledky referenda. Řekl jsem, že pokud by valná většina občanů města projevila svůj nesouhlas tímto způsobem s tím, aby tam to vězeňské zařízení zřízeno bylo, tak že bych to tedy bral za vážný argument. To je o hodně méně. A co se stalo? Celkem 38 % oprávněných voličů řeklo, že nesouhlasí s tím, aby se tam zřídila věznice. Třicet osm procent podle mě není ani obyčejná většina, natož výrazná většina. To na úvod pro zpřesnění.

A teď kontext. Dámy a pánové, aktuální stav počtu vězněných osob je 22 445. Máme-li dodržet zákonem předvídanou normu čtyři metry čtvereční na osobu, což pro vaši bližší představu jsou přibližně dvě poslanecké lavice, maximální kapacita našich věznic dnes je 20 853 vězňů. Čili v tuto chvíli překračujeme tuto kapacitu o téměř už dva tisíce osob. A bohužel výhled je negativní, stále ještě nám počty vězněných osob stoupají vlivem nového trestního zákoníku z roku 2010. U žen je situace z hlediska dynamiky ještě horší. V tuto chvíli máme 1 458 vězněných osob, vězněných žen, a nárůst je tam podstatně prudší. Máme také překročenou - raději ani nesledujeme o kolik, ale také překročenou kapacitu čtyř metrů, ale v zákoně je ještě druhá hranice, a to je kapacita tří metrů, pod tu už jít prostě nesmíme, pak už vůbec nesmíme brát do vězení, a tato hranice je 1 626 potenciálně vězněných žen. Jak říkám, dnes jich tam máme 1 458 a podle našich modelů ta hranice bude dosažena v srpnu 2018, tj. za rok a půl.

Já tedy jako ministr spravedlnosti musím nezbytně do roku a půl zvýšit kapacitu pro věznění odsouzených žen, nemám-li se zpronevěřit svým zákonným úkolům. To je, dámy a pánové, kontext, ve kterém se budu rozhodovat. A víte, mě mrzelo, že se našli někteří představitelé našich parlamentních stran, kteří tam vystupovali, podporovali tedy to hnutí proti věznici, ačkoliv nezazněl jediný racionální argument, proč by tam věznice být nemohla, ačkoliv jsme udělali celkem hodně pro to, abychom ukázali, že věznice opravdu není něco, čeho je třeba se bát. Máme přes 30 věznic. Nemáme žádnou obec, kde by s věznicí byl problém. Máme věznice v turisticky exponovaných místech. Valdice jsou v Českém ráji třeba, o dalších nemluvě.

Já nevím. Myslím, že věznice přece nejsou něco, o čem bychom se mohli rozhodovat, zda budeme, nebo nebudeme mít. Přece každý chceme, když chytíme pachatele příslušně závažného trestného činu, abychom ho zavřeli do vězení. A to vězení nemůže být na Marsu. To vězení prostě musí být v nějaké obci. A -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, váš čas. (Min. Pelikán: Dobře.) Ještě dostanete prostor v případě doplňující otázky. Doplňující otázka nebude, v tom případě se omlouvám, ale čas určený pro odpověď vypršel.

Nyní tedy pan poslanec Bendl se svou interpelací na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka ve věci vyjádření pana Junckera. Prosím, k vyjádření pana Junckera.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já mám podobnou otázku, kterou měl kolega Martin Novotný před chvílí na pana premiéra, která tady vyvolala veselí, i když já jsem přesvědčen o tom, že jména jako Fidel Castro, Josif Vissarionovič Stalin či Adolf Hitler by neměla vyvolávat takovéto veselí, jako tady bylo před chvílí, neboť to ovlivnilo opravdu osudy tisíců lidí, kteří neskutečně skandálním způsobem zemřeli, byli týráni, vězněni apod.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v souvislosti s úmrtím Fidela Castra mimo jiné uvedl: Svět ztratil muže, který byl pro mnohé hrdinou. A Evropská komise následně jeho výrok posvětila. Chci se zeptat ministra zahraničí, zda se ČR v této záležitosti nějak ohradila. Pokud ano, jak a kde. Pokud nikoliv, proč tak neučinila, neboť kromě tisíců lidských obětí, které má Fidel Castro na svědomí, například schvaloval také vpád vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, pane ministře, o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji. Já si tedy dovolím připomenout tady stanovisko vlastní, které jsem uveřejnil v souvislosti se smrtí Fidela Castra. Když to řeknu jednoduše, tak jsem se vyjádřil tak, že možná Fidel Castro v jisté době bojoval za svobodu a získal i podporu ve své zemi. Možná měl některé pozoruhodné myšlenky, které se týkaly boje s kolonialismem, s apartheidem, které ho dokonce spojily s Nelsonem Mandelou a dalšími. Na druhé straně pro mě byl velice významný zážitek tiskové konference z roku 1968, kdy Fidel Castro schválil a podpořil invazi vojsk Varšavské smlouvy do České republiky a postavil se za Sovětský svaz. A já jsem řekl, že stejným způsobem, jako jeho myšlenky ztratily emancipační potenciál, tak si myslím, že to stejné, co se stalo České republice, tak se stalo pak i kubánskému lidu. Mně prostě vadí to, že bojovník za svobodu v případě, kdy šlo o to, podpořit zemi, která si také chtěla urvat svůj kousek svobody, nebo vybojovat svůj kousek svobody, tak nám nepomohl, dokonce se postavil proti nám, a domnívám se, že podobně se pak postavil i vůči vlastnímu lidu, když mu vlastně připravil cenzuru, pronásledování odpůrců, pronásledování menšin, homosexuálů a také to, co my dobře známe, zákaz emigrace, možnosti vycestovat ze země. Takže vlastně vytvořil režim, který je se svobodou v naprostém kontrastu.

Tohle mé vystoupení se dostalo do konfrontace právě s vystoupením pana Jeana-Claudea Junckera i na tiskové konferenci. Tiskový mluvčí Evropské komise řekl, že pohled České republiky je příliš úzký. A já jsem rád, že jsem dostal tuto interpelaci, že na to mohu zareagovat a říci, že jsem přesvědčen, že příliš úzký není, že tu lekci, kterou dostala Česká republika, tu dostal vlastně i kubánský lid.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec vypadá, že dá doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za ten váš osobní postoj, nicméně bych očekával, že tady bude jasná pozice vlády České republiky, že vystoupí premiér a minimálně bude protestovat na úrovni Evropské komise a vyjádří protest proti takovémuto vyjádření. Když jde o zájmy Číny, umí se předseda Sněmovny, předseda Senátu, předseda vlády a prezident okamžitě sejít a podepsat cosi, o čem není v tuhle chvíli debata. Když jde o takovouto věc, myslím si, že by měla mít minimálně vláda schopnost vyjádřit protest proti takovémuto vyslovení téměř pochvaly vůči Fidelu Castrovi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já si dovolím jenom vyjádřit názor, že kdybychom se podívali na monitor zahraničního tisku, tak to stanovisko, které jsem řekl, bylo chápáno jako stanovisko České republiky, bylo poměrně hodně citováno právě v souvislosti s tou kolizí vůči stanovisku Jeana-Claudea Junckera, a mám pocit, že v této chvíli všichni vědí, jaké je stanovisko České republiky, díky té diskusi dokonce, která se v Evropě kolem toho rozproudila. Takže já se domnívám, že lze takovéto věci formulovat různě, a v tomto případě jsem ale přesvědčen, že to, co si myslíme, tak v této chvíli zaznělo velmi hlasitě a poměrně to zaregistrovalo velké množství představitelů nejrůznějších zemí. Podle mě ten výsledek je podstatný. Víte, jak to je v politice - můžete vydávat stanoviska, kterých si nikdo nevšimne. Tohle určitě bylo nejen všimnuto, ale dokonce diskutováno na tiskových konferencích.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí se svou interpelací pan poslanec Radim Holeček, který interpeluje vicepremiéra vlády Andreje Babiše ve věci EET.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený nepřítomný pane ministře, moje interpelace na vás už začínají připomínat pořad Nad dopisy diváků. Vy něco napíšete, já něco napíšu. Interpeluji vás kromě jiného již podruhé ve věci extrémně nepovedené televizní reklamy na elektronickou evidenci tržeb. 15. září jsem z tohoto místa kritizoval, že v reklamě není ani zmínka o tom, koho se bude EET týkat. Za druhé, kritizoval jsem onu částku 18 mld., která díky bonzování na číšníky spasí všechny postavičky toho reklamního spotu. Vaše odpověď 4. 10. byla: Částka 18 mld. je konzervativním odhadem Ministerstva financí, který byl realizován v návaznosti na provedené analýzy. Za druhé, k reklamě jste mi sdělil, že kromě mnou zmiňované existují ještě dvě další reklamy, které cílí na podnikatele a informování široké, nejen podnikatelské veřejnosti považujete za správné a nezbytné.

Jaké bylo mé překvapení, když první dáma projektu EET, vaše náměstkyně Alena Schillerová, v ranním vysílání veřejnoprávní televize pronesla, že vysněných 18 mld. je částka, která by mohla být, ale při dobré konstelaci všeho, vybrána po spuštění všech částí elektronické evidence tržeb. První fáze přinese do státní kasy přece jenom 4 mld. korun navíc.

A teď otázky. Byl toto důvod, proč byla klamavá a lživá reklama stažena a nahrazena jinou, řekl bych soft ohlupovací verzí? Za druhé, testovací provoz EET ukázal mnohokrát chybu, odezva serveru Finanční správy byla tak velká, že jednotlivým podnikatelům nešlo odesílat účtenky. Jak je možné, že to Ministerstvo financí tak špatně připravilo? A za třetí, jako předseda podvýboru pro ochranu osobních údajů se znovu ptám: Jsou dobře chráněna naše data z EET? Podle vás jde o analytický, podle mě stále o šmírácko-bonzácký systém, který je nařízený nikoli proti nepoctivým, ale proti všem. A už to tu zaznělo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, na vaši interpelaci bude odpovězeno písemně.

Nyní tedy požádám pana poslance Ludvíka Hovorku, který interpeluje pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci aktuálního stavu smluv mezi SŽDC a Grandi Stazioni. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, děkuji za slovo. České dráhy v minulosti, myslím, že v roce 2003, pronajaly hlavní nádraží a myslím, že i další nádraží v České republice, některá ta větší, společnosti Grandi Stazioni. Byl to dlouhodobý pronájem, kdy se vlastně italská společnost zavázala, že opraví hlavní nádraží a ta další nádraží a potom vlastně za pronájmy, které bude využívat v prostorách hlavního nádraží, bude umořovat tu investici, kterou investovala. Pokud vím, tak 16. 10. SŽDC převzala hlavní nádraží s tím, že nebyla naplněna smlouva v tom duchu, že nebyla zrekonstruovaná celá budova, a Grandi Stazioni to odmítla a řekla, že má nárok na prodloužení smlouvy o dalších třicet let, a že tedy ze strany SŽDC došlo k porušení smlouvy.

Chtěl bych se zeptat, jaký je tedy právní stav, jestli hrozí nějaká arbitráž, případně jak je to s příjmy z těch pronájmů, protože pokud vím, tak firma požaduje po SŽDC 1,2 mld. korun jako úhradu stavebních nákladů plus ušlý zisk za pronájmy z prostor hlavního nádraží. Takže jestli by pan ministr mohl odpovědět na to, jaký je současný stav, jestli hrozí nějaká arbitráž, případně jestli SŽDC dostane od státu peníze na zaplacení těch stavebních nákladů, jestli se tedy rovnají částce 1,2 mld. korun a kolik celá ta operace, pokud by došlo k nějakému mimosoudnímu vyrovnání, jestli se vyplatí za to, co bylo v průběhu let, za 13 let, na hlavním nádraží investováno, nebo nikoli. (Předsedající: Omlouvám se, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi krátkou rekapitulaci převodu nádraží na Správu železniční dopravní cesty. Mezi Českými dráhami, akciovou společností, a Správou železniční dopravní cesty, státní organizací, byla dne 24. června roku 2016 uzavřena smlouva o koupi části závodu, jejímž předmětem byl prodej části závodu Českých drah označený jako železniční stanice. Správa železniční dopravní cesty nabyla vlastnické právo k části závodu dnem 1. července roku 2016, to je dnem zveřejnění údaje o uložení dokladu o koupi části závodu do Sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. K části závodu železniční stanice náleží nájemní smlouva č. 151/03 ze dne 17. prosince 2003 uzavřená mezi Českými dráhami a společností Grandi Stazioni SPA.

Dnem 1. července 2016 se stala smluvní stranou SŽDC této nájemní smlouvy v pozici pronajímatele. Předmětem této nájemní smlouvy je i závazek nájemce provést revitalizace předmětu nájmu, stanovené prostory železniční stanice Praha hlavní nádraží, kdy revitalizací se rozumí zejména rekonstrukce, modernizace, přestavba a opravy stavebními, případně montážními pracemi včetně dodávek materiálu a technologických dodávek včetně prací nutných pro přemístění zařízení a inženýrských sítí.

Doba trvání smluvního vztahu založeného citovanou nájemní smlouvou byla ukončena dne 16. října 2016 uplynutím doby nájmu. V návaznosti na jeho skončení vznikla SŽDC povinnost vypořádat s nájemcem technické zhodnocení a další závazky formou finančního plnění.

Aktuální stav je, že Grandi Stazioni vyzvala Správu železniční dopravní cesty z důvodu ukončení nájemní smlouvy k peněžité úhradě v celkové výši 776 mil. 503 tis. 99 korun. Výše tohoto požadavku je v tuto chvíli sporná, neboť obě strany se neshodují na stejné interpretaci. Společnost Grandi Stazioni podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu, jíž se domáhá výše uvedeného finančního plnění, a v tuto chvíli má SŽDC vytvořenou finanční rezervu na platbu z důvodu ukončení nájemní smlouvy.

K ostatním uzavřeným smlouvám mohu uvést to, že společnost Grandi Stazioni uzavřela původně smlouvy na tři nádraží. Praha hlavní nádraží, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Smlouva na Karlovy Vary byla na návrh společnosti ukončena. Byla uhrazena smluvní pokuta ze strany Grandi Stazioni. A smlouva na Mariánské Lázně běží dále. Rekonstrukce je ukončena.

Jestli můžu dodat, situace je taková, že Grandi Stazioni měla desetiletou smlouvu. Během deseti let nesplnila své podmínky. Smlouva jí byla prodloužena o další tři roky. Ani po tyto tři roky nesplnila podmínky.

Situace je taková, že Správa železniční dopravní cesty již uhradila prokázané náklady Grandi Stazioni a o ten zbytek se pravděpodobně budeme soudit. Správa železniční dopravní cesty dneska říká, že si je jista, že věci, které jsou tam vyfakturovány nebo určeny, nejsou prokazatelné stavební náklady. Plán je takový, že hlavní nádraží bude nadále provozovat Správa železniční dopravní cesty. My už nebudeme hledat žádného prostředníka. Příjmy z nájmů prostor, které tam dnes jsou, jsou zhruba 100 až 120 mil. ročně. To znamená, z hlediska státu se velmi vyplatí, když tyto příjmy půjdou přímo do Správy železniční dopravní cesty a budou použity na opravu jak nádraží hlavního, tak i jiných nádraží. A jinak Správa železniční dopravní cesty má za úkol připravit komplexní rekonstrukci toho, co italská strana nebyla ochotna opravovat. Oni opravili pouze ty části, které jim nesly peníze, a na zbytek se - jak to říct hezky? Prostě se s tím nezabývali.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Ptám se pana poslance Hovorky, jestli chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Chtěl bych se přesto ještě zeptat, kolik je částka oprávněných proinvestovaných nákladů. Jestli to není tajemství. A potom samozřejmě, pokud se jedná o pronájmy, tak je samozřejmě výhodnější pro SŽDC, aby to provozovala sama, protože poměr investovaných peněz a zisku z pronájmu, je tam velký nepoměr mezi tím, co by italský partner mohl získat za třicet let pronájmu.

Stejně tak by mě zajímalo ještě u Mariánských Lázní, jestli tam, pokud to probíhá, jestli to bude splněno v termínu. A jestli také pronájem prostor tím pádem půjde zase asi společnosti Grandi Stazioni i nadále.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, řeknu ještě ušlý zisk. Podle analýzy našich právníků na žádný ušlý zisk nemá Grandi Stazioni nárok. My jsme ji smlouvu nevypověděli. Smlouva doběhla do konce a nebylo lze ji prodloužit. Takže z tohoto titulu jim žádný nárok nikdy nevznikl. Mohou to soudit, ale my předpokládáme, že by to vysoudit v žádném případě neměli. Co se týče částky, kterou jsme vyplatili, tak jsme vyplatili zhruba 560 mil., což jsou reálné náklady, které my jsme přesvědčeni, že tam dali. O zbytek se budeme pravděpodobně soudit nebo dojde k nějaké dohodě. To ještě uvidíme. To nechme dalšímu vývoji.

Co se týče Mariánských Lázní, tam oni splnili to, co smlouva předpokládala, takže tam vznikl nárok na prodloužení a tam to pravděpodobně půjde tímto směrem. Ale já bych tady nechtěl... nemám úplně všechny informace, takže bych vám to ještě dal písemně.

Co se týče celkového případu, když to takto spočítám, i kdybychom zaplatili Grandi Stazioni oněch 780 mil., které chtějí, tak když si takto přes palec spočítáme třicet let zhruba krát 100, 110 mil., výnosu nebo zisku - ne výnosu, protože tam je to zisk tohoto případu, tak si myslím, že je to jednoznačně výhodnější se o to starat sami. A myslím si, že se to odrazí ve vzhledu jak hlavního nádraží, tak jiných nádraží, kde ty peníze budeme používat pro opravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní bude následovat další interpelace paní poslankyně Hany Aulické Jírovcové na ministryni školství. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci vládou schváleného podnětu Rady vlády ČR pro lidská práva ke sjednocení služeb pro ohrožené děti a k úpravě podmínek pro poskytování pobytových služeb těmto dětem.

Musím říci, že je mi velice líto, že jako ministryně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dovolíte schválit tento záměr a de facto se vůbec svého rezortu nezastanete. Alespoň jsem to nikde nezaznamenala. V oblasti náhradní rodinné péče tato zpráva vyvolala značné rozhořčení, nepochopení a především zklamání. Nevím, zda jste to vůbec zaznamenala, ale všichni zástupci ústavní péče s tímto záměrem zásadně nesouhlasí. Snaží se vám svůj postoj předložit. Bohužel, nejsou vyslyšeni.

Vážená paní ministryně, proč nenasloucháte svým lidem, kteří jsou odborníci a mají odborné vzdělání? Zástupci v ústavní péči mají speciální pedagogické vzdělání a další jiná potřebná speciální vzdělání. Mají dlouholetou praxi. Proč se vaše ministerstvo již neptá především u svých lidí a nechá si předložit podklady, které jsou neodborné, napsané jednostranně a především účelně a z velké části od neziskových organizací? Proč jste ochotna nechat přejít dětské domovy pod rezort Ministerstva práce a sociálních věcí a ve své gesci si ponechat pouze výchovné ústavy a diagnostické ústavy? Jaké odborné rozhodnutí vás k tomu vedlo a čím se dětské domovy liší od ostatní ústavní péče? Jednala jste na toto téma s Asociací krajů? Poslední stanovisko bylo vůči schválenému záměru vlády zásadně negativní. Připomínám, z července 2016. Jak chcete řešit např. sourozenecké skupiny, kterých neustále přibývá? A kde jsou děti nad i pod sedm let věku? Schvalujete snad do budoucna jejich rozdělování? Co bude např. s dítětem, které bylo odebráno před sedmým rokem a bylo např. v přechodné pěstounské péči a následní pěstouni nebudou? Nařídí se tedy ústavní výchova? (Upozornění na čas.) A jak budou soudy řešit děti, pro které nebudou pěstouni? Kam se umístí a na základě jakého předběžného opatření? A kolikrát ho soud bude muset prodlužovat?

Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Paní ministryně, já vás požádám o odpověď. Prosím.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní poslankyně, vážení poslanci a ostatní paní poslankyně, vážený pane předsedající, dovolte mi, abych odpověděla.

Co se týká předestřené situace, tak samozřejmě odmítám podezření, která vznikla u paní poslankyně.

Co se týká toho, co vláda schválila, jednalo se o materiál předložený ministrem pro lidská práva. Jedná se o schválení podnětu. To znamená, není to schválení konečného, finálního řešení. Na co paní poslankyně reaguje, je tedy mediální sdělení, protože já jsem už na jednání vlády vznesla výhradu, že v žádném případě není možné podřadit pod kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí diagnostické a výchovné ústavy.

A teď v čem vidím ten rozdíl. Jde o to, že je zcela jasné, že v případě diagnostických a výchovných ústavů jsou děti, které mají už mnohem zásadnější potřeby, které souvisejí s tím, že je zcela nezbytné, aby vzdělávací edukační funkce byla u nich zohledněna. Dá se tedy říci, že nesouhlasím s tím, že by se jednalo o stejné děti se stejnou mírou podpory jako u takzvaně v uvozovkách ohrožených dětí, protože v případě Ministerstva práce a sociálních věcí takovými dětmi jsou tedy zejména děti, které ztratily zázemí rodiny z důvodů sociálních či bytových a nacházejí se v institucionální výchově. U těchto dětí, které ztratily zázemí rodiny a jsou v institucionální výchově, to znamená v dětských domovech, a jsou tedy v rámci ústavní výchovy slovy práva a je tak ze sociálních a bytových důvodů činěno, tak plně podporuji, aby byla podpořena jejich rodina, popřípadě aby byla zvolena jejich náhradní rodinná péče. Podotýkám, že takových dětí je v našich zařízeních 8 %.

Co však odmítám, že je to vina Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo snad ředitelů daných zařízení. Naopak, zpracovali jsme poziční materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který je velmi podrobný, odeslali budoucímu gestorovi transformace, to znamená Ministerstvu práce a sociálních věcí, a v něm je shrnuta analýza, že se jedná o selhání orgánů sociálně-právní ochrany dětí, protože samozřejmě tyto děti vůbec do institucionální výchovy nepatří.

Rozhodně odmítám, že bych nenaslouchala jednak zřizovatelům, jednak ředitelům daných zařízení nebo že bych nebyla seznámena se stanoviskem Asociace krajů. Domnívám se však, že je potřeba rozlišit tyto dvě skupiny dětí od sebe, a toto jsem na jednání vlády vznesla. Kolegové a kolegyně hlasovali s vědomím tohoto mého stanoviska.

Chtěla bych ubezpečit, že všichni ministři - a tady se nesmí zapomínat ani na ministra zdravotnictví - budou postupovat v nejlepším zájmu dětí. Jedná se o začátek procesu. Samozřejmě bude záležet na návrhu, jak ho předloží Ministerstvo práce a sociálních věcí. Bezpochyby bude probíhat tato debata za účasti široké odborné veřejnosti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má za poslední rok zpracovány detailní analytické informace o situaci v institucionálních zařízeních a v rámci ústavní ochranné výchovy, včetně toho, jak se vyvíjejí soudní rozhodnutí, protože víme - a proto jsem zdůraznila důležitost diagnostických ústavů a výchovných ústavů -, že se naopak zvyšuje dramatickým způsobem míra soudních rozhodnutí, která u dětí se závažnými poruchami chování nařizují jako alternativní tresty ústavní výchovu nebo přistupují k ochranné výchově, a naopak u těchto dětí je kapacita našich výchovných ústavů a diagnostických ústavů nedostatečná. Stejně tak bylo analýzou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zjištěno, že do těchto zařízení jsou umísťovány děti bez diagnostiky. Ale to také není záležitost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Toto v tuto chvíli slouží jako záchranná síť pro takovéto děti. To znamená, že samozřejmě za svými kolegy stojím.

Znovu chci ale zdůraznit, že plně podporuji, abychom okamžitě začali činit takové kroky, aby ty děti, co jsou v institucionální výchově z bytových nebo ze sociálních důvodů, okamžitě byly podpořeny, byly podpořeny jejich rodiny a abychom hledali jiný způsob podpory, než je institucionální výchova, protože je to tak správné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se paní poslankyně, zda má doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Samozřejmě, v tom schváleném záměru jsou i přesná usnesení, co vám i paní Marksové ukládá a do jakého data, a vlastně i to, že se budou sestavovat legislativní záměry. Ale jenom bych chtěla říci, že mi trošku chybí u vás - teď se omlouvám, možná to řeknu špatně - přehled o tom, jaké vlastně děti v těch dětských domovech jsou a jaká je potřeba mít vzdělání zaměstnanců právě v těch dětských domovech a v zařízeních okamžité pomoci dětem, protože tam je právě potřeba mít speciální pedagogické vzdělání a psychologickou podporu. Nepotřebují sociální pracovníky, samozřejmě v nějaké míře ano, ale v úplně minimální.

Jde o to, že vy tady říkáte, že jsou děti umísťovány právě ze sociálních důvodů a z bytové nouze. U té bytové nouze je to minimální. Sociální důvody pod sebou skrývají opravdu velmi široký pojem a ty děti jsou často z rodin, kde jsou týrané, jsou od rodičů, kteří jsou prostě pod návykovými látkami a jsou -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, položte otázku, váš čas vypršel.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Ano. Mně tady prostě chybí ten přístup a zastání právě u dětských domovů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní ministryně vám jistě ráda odpoví. Prosím.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Znovu si dovolím vyvrátit podezření. Já mám velmi detailní přehled, který jsme zpracovali, právě o tom, jaké potřeby a jaké děti máme v rámci přímo podřízených organizací, ty, které tedy má pod sebou přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Máme přesně rozděleny potřeby dětí, míru jejich ohrožení i míru jejich potřeb. Právě proto, že tam převažuje onen vzdělávací prvek, jsem vznesla tu výhradu, která tady byla medializována.

Také máme velmi přesnou představu z hlediska akademických pracovišť. Mám zpracována stanoviska akademických pracovišť, jaká situace je. A tady asi bych si dovolila předejít dalšímu přetahování a spíše nabídnout zveřejnění pozice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, protože to není nic tajného. Ostatně v tuto chvíli na půdě Sněmovny jedná několik komisí, několik výborů k danému tématu ústavní nebo ochranné výchovy z různých důvodů a já nemám sebemenší problém s tím, aby pozice Ministerstva školství byla těmto uskupením postoupena a nechť je tedy na těchto uskupeních diskutována. Já sama se tomu nebráním. Naopak, velmi ráda jak komise, tak výbory navštívím a detailně představím pozici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Závěrem bych jenom chtěla říci určitá slova uklidnění směrem ke kolegům v rámci ústavní ochranné výchovy. Je to nějaký začátek práce a samozřejmě nic se nestane bez odborné a otevřené debaty, které se budeme účastnit jak my, tak Ministerstvo práce, tak ministr pro lidská práva, tak ministr zdravotnictví. Už samotný výčet těchto resortů ukazuje, že není možné zvolit nějaké uspěchané řešení. Bezpochyby jsou všichni ministři vedeni nejlepším zájmem dítěte.

Znovu ale zdůrazňuji, že trvám na tom, že oněch 8 % dětí do zařízení nepatří, ale trvám na tom, že by ty kroky ze strany státu měly být mnohem rychlejší z hlediska jejich podpory, aby ředitelé nebyli v situaci, že nemají kompetence (upozornění na čas), jak situaci těchto dětí změnit. Protože oni tyto kompetence nemají. Není to jejich vina.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Marek Černoch, který interpeluje pana ministra dopravy. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já bych také rád přivítal nové ministry na interpelacích.

Moje interpelace je k otázce neprůhledné zakázky na registrační značky, které proběhlo na Ministerstvu dopravy. Firma Hicon dodávala registrační značky 26 let, aniž by přitom vzešla z jakékoliv soutěže. Za tuto dobu inkasovala cca 4 mld. korun.

A teď pár přinejmenším zvláštních náhod, na které bych se rád zeptal. Tendr v roce 2014, který byl zrušen v roce 2015, tehdy firma Hicon nabídla za jeden kus značky 61 korun. Ministerstvo dopravy ovšem uzavřeno v roce 2015 se společností Hicon dodatek číslo 9, ve kterém je cena stanovena za jeden kus ve výši 77 korun, tedy o necelých 16 korun vyšší, než je cena, která byla nabídnuta firmou Hicon v zadávacím řízení. V roce 2015 pak byl tendr zrušen, v roce 2016 tam byla cena 59 korun za kus a dodatek číslo 9 zůstal v platnosti, tedy 77 korun. Rozdíl mezi cenou Hicon, který nabídl v tendru, a cenou v dodatku činí 18 korun.

V roce 2015 byl také dodatek číslo 10, značky na přání a nosiče kol, která byla uzavřena s firmou Hicon, který rozšiřuje stávající plnění o dodávky značek na přání. Jenom dodatek byl uzavřen mimo režim zákona o veřejných zakázkách, když Ministerstvo dopravy stanovilo předpokládanou hodnotu dodávky těsně pod hranicí 2 mil. korun za 15 500 kusů. Ovšem v létě 2015 bylo toto množství ministerstvem zvýšeno na 24 300 značek. Jinak ještě bych rád doplnil, že v této souvislosti je rovněž zajímavé upozornit, že zadavateli bylo zmíněno, že firma Hicon dodá 12 mil. kusů značek a do té doby nemůže být vypovězena smlouva.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, váš čas vypršel, položte otázku.

 

Poslanec Marek Černoch: Ano, už pokládám otázku. Já bych se rád zeptal, jak je možné, že 26 let firma dělala registrační značky, aniž by vzešla z řádného výběrového řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Prosím pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak já zkusím odpověď na tu poslední otázku, začít s ní. Já prostě nevím. Jestli dobře znám historii, kterou jsem si nechal vysvětlit, ty značky byly kdysi dávno zadány na Ministerstvu vnitra, s celou tou agendou přešly na Ministerstvo dopravy a do roku 2014 nebyl učiněn pokus tu značku znovu vysoutěžit. První soutěž vypsal pan ministr Prachař. Ta soutěž bohužel nedopadla dobře, byla zrušena ÚOHSem. Na základě výsledků této soutěže jsem vstoupil do jednání s firmou Hicon a z původní ceny, která byla původně někde na 160 korunách za značku, za tu standardní značku 101, se to potom snížilo na 120 a mým jednáním jsme snížili tu cenu na 77 korun, protože jsme argumentovali, že dceřiná společnost firmy Hicon, protože Hicon sám to nenabízel, byla schopna nabídnout tu cenu, kterou jste uváděl.

My jsme tuto naši snahu nevzdali, soutěžili jsme znovu. Tam ten tendr byl bohužel z formálních důvodů opět zrušen, nicméně celá anabáze končí v letošním roce. Ta třetí soutěž, ta už zrušena nebyla, do soutěže se přihlásili čtyři uchazeči. Firma Hicon tuto soutěž vůbec nesoutěžila, přesto napadla u ÚOHSu a požádala o předběžné opatření, aby se soutěž zrušila. Tedy podotýkám, že vítězná nabídka byla za 45 korun. Dobrá zpráva je, že ÚOHS této námitce nebo tomuto návrhu firmy Hicon nevyhověl a nedal předběžné opatření. My jsme této situace využili. Včera se podepsala smlouva s novou firmou, je to firma Security Paper Mill, za kterou stojí velká mezinárodní firma, která značky dělá. Máme nasmlouvanou tu značku, kterou původně Hicon dodával za 160 korun, za 45 korun. To znamená, od této doby je ta cena velmi standardní a normální.

Proč se to nesoutěžilo předtím, nevím a nechci spekulovat, z jakého důvodu se nám to podařilo až napotřetí. Nicméně chtěl bych ocenit, že se to napotřetí podařilo. Máme novou smlouvu a budeme šetřit zhruba 100 mil. ročně na této záležitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec se chystá k doplňující otázce. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Je určitě chvályhodné, že ta současná zakázka je za ty peníze, firma Security Paper Mill, která nabídla 45 korun. Nicméně je trošku zarážející, že za celou tu dobu to proběhlo v řádech dnů, ačkoliv ty smlouvy předtím se řešily dlouhou dobu a byly tam podepisovány ty dodatky. Tak jenom jestli můžu ty doplňující otázky: Proč byly podepisovány dodatky, když firma Hicon nabízela menší částku, a stále to bylo 77 korun. A druhá, jestli z toho, pane ministře, vyvodíte nějaké důsledky, protože si nemyslím, že by se mělo jen tak nechat ležet ladem to, že tady roky probíhalo vlastně okrádání státu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vrátím se tedy k těm dodatkům. Ty dodatky byly dva nebo tři. Jeden byl na snížení ceny, ten jsem vyjednával já. Druhá záležitost byla, že nám začala vlastně platit novela zákona, která zaváděla značky na přání. Značky na přání byly součástí těch předchozích soutěží, které byly bohužel ÚOHSem zrušeny. Takže my jsme byli v situaci, kdy jsme měli platný zákon a museli jsme zabezpečit značky na přání. Podle všech předpokladů jsme počítali s tím, že o značky na přání bude vlažný zájem. Ten zájem nás překvapil, takže ta původní zakázka, která byla podlimitní, kterou jsme sjednali s firmou Hicon, protože nikdo jiný nebyl v té době k dispozici, tak ta vlastně zabezpečovala tyto značky. Po krátké době se ukázalo, že není možno, řekl bych, ji vyřešit jiným způsobem. Tak jsme to prodloužili. Při té příležitosti jsme s Hiconem jednali, ale oni značky na přání oceňovali na jiné náklady než tu standardní značku. Nebyli jsme se schopni dohodnout o lepší ceně. Takže to je jedna věc.

Co se týče, jak jste se ptal, osobní zodpovědnosti. Lidé, kteří byli na ministerstvu za tuto oblast odpovědní v době, kdy ta stará smlouva běžela, a kteří nesoutěžili, už na ministerstvu nejsou. Nový tým dělal všechno pro to, aby ji vysoutěžil. Jak se vypořádat s lidmi, kteří tam nejsou, zrovna nevím. Ale myslím si, že to, co dělali, se nedá nazvat okrádáním nebo trestným činem. Prostě oni využívali stávající legislativy a jednali podle ní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Téměř jste dodržel čas. Děkuji. Nyní pan poslanec Leo Luzar, opět vás bude interpelovat. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři. Děkuji, pane ministře, že jste zde, a můžu položit své otázky.

Začaly zimní prázdniny pro stavební firmy. Doufám, že nastane také čas vyřešit problémy již bez tlaku a obav. Proto mé otázky směřují k situaci na komunikaci z Třince na Slovensko, kdy portugalská firma měla zájem ukončit, a vy jste slíbil nějaké jednání s nimi a pokračování výstavby. Čili zda příští rok bude pokračovat tato výstavba stejnou firmou, popřípadě jestli hledáte nějaké náhradní řešení. První otázka.

Druhá otázka, zda již Ředitelství silnic a dálnic ví, jak s obchvatem Opavy, trasování a pokračování. Vím, že tam jsou docela výrazné tlaky občanských iniciativ, ekologů a dalších. Čili jestli už se v této věci něco rozhodlo, popřípadě jestli se připravuje nějaká zimní ofenziva.

A poslední věc se týká dokončení prodloužené Rudné v Ostravě, to znamená napojení na již otevřenou část komunikace na Opavu z Ostravy a vyhnutí se tedy městu. V posledních dnech jsem zachytil informaci, že jak náměstek ostravského primátora, tak náměstek hejtmana vstoupili do nějakého jednání s vlastníkem pozemku, který doposud blokuje. A již opět slyšíme z úst politiků, že už už je to těsně před vyřešením majetkové záležitosti. V této souvislosti samozřejmě Ředitelství silnic a dálnic požádalo o vyvlastnění toho pozemku v rámci liniové stavby a bojím se, aby nedošlo ke konfliktu. Kdyby k tomu došlo, tak soud bude rozhodovat a řekne, že tady existuje nějaký náznak dohody, a pozastavil by to. Čili jestli nás to nezpomalí. A poslední věc je EIA. To znamená, to šlo mimo výjimky. Jak to vypadá teď, jestli se to pohnulo, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám vás, pane ministře, abyste odpověděl na tuto interpelaci. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tady byla spousta otázek, já zkusím stručně reagovat na všechny z nich.

Zaprvé dobrá zpráva. Firma Mota nám oficiálně poslala výpověď ze smlouvy, že nechce dále realizovat tu stavbu 1/11 neboli Oldřichovice a Oldřichovice - Bystřice.

Já jsem s nimi měl jednání, pozval jsem na jednání jejich mezinárodního generálního ředitele a majitele pana Motu. Dohodli jsme se, že se firma Mota vrátí, že na té stavbě bude znovu dělat a že převezme závazky svého krachujícího konsorcionálního partnera a že bude garantovat, že tu stavbu dodělá v čase, který je, tzn. polovina roku 2017. Podle mých informací už mobilizovali stavbu a jsou znovu na stavbě a pracuje se tam, probíhají intenzivní jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic. Myslím, že nás čeká ještě dost práce, nicméně díky tomu jednání, kdy já jsem na ně tlačil, že bychom jim udělali opravdu velkou studu, že nemá cenu, aby světoznámá firma prostě utekla zbaběle z boje, a že tedy když tu cenu takovou dali, tak to za tu cenu musí udělat, tak nakonec jsme se dohodli, že tam zůstanou. Udělali jsme ústupek, který je v rámci celé té stavby, myslím si, v pořádku, že nebudeme trvat na penalizaci těch průběžných milníků, ale budeme tu penalizaci cílit na ukončení té stavby.

Co se týče obchvatu Opavy, severní obchvat, východní část bude v případě bezproblémového dokončení výběrového řízení zahájena začátkem roku 2017, takže tam na tom pracujeme. Já doufám, že se nám podaří i překonat všechny námitky dotčené veřejnosti.

Co se týče prodloužené Rudné, na to je ještě jedna interpelace. Situace je taková, jak říkáte. Nová krajská reprezentace říká, že je blízko dohodě s tím problémovým vlastníkem, který tam chce jak zvýšit hlukové bariéry, což jsme ochotni udělat, tak i chce nějakou vysokou finanční kompenzaci, kterou už tedy nejsme úplně schopni udělat, ale jedná se o tom, jak se to vyřeší. A byl jsem informován, že jsou snad blízko dohodě. Paralelně běží ten vyvlastňovací proces.

Co se týče EIA, tam proběhlo zjišťovací řízení, takže EIA není potřeba opakovat, a právě potřebujeme nějakou rozumnou dohodu. Pevně věřím, a zaklepu to tady do pultíku do dřeva, že se nám ji podaří sjednat tak, abychom na prodloužené Rudné mohli pokračovat, protože tam je zhruba 200, 300 metrů, které chybějí na zprovoznění této komunikace, a je to věčná škoda, že už se tam nejezdí. Uděláme pro to všechno. Teď jsem jednal intenzivně i s panem hejtmanem a budu v tom pokračovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Já jenom doplňující. Budu velice rád, pane ministře, když se to podaří, a kdyby byly nějaké nové informace v rámci toho vývoje od pana hejtmana, popřípadě v rámci toho výkupu, nevím, jak dalece kraj, popř. město budou chtít své prostředky zainvestovat (nesrozumitelné), neboť ta metoda je také známá. Budu rád, když nás budete informovat, ať se předejde nějakým sporům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Jitka Chalánková, která bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Takže vážená nepřítomná paní ministryně, dovolte, abych se vás zeptala na jednu záležitost, která se týká náhradní péče o ohrožené děti.

Vzhledem k tomu, že systém náhradní rodinné péče je dotčen od 1. ledna 2013 změnami zákonů, jako je nový občanský zákoník a zákon o sociálně-právní ochraně dětí, tak se nám objevují během těch dvou let při realizaci těchto zákonů také problémy, které se domnívám, že by bylo dobré napravit.

Malé děti mohou být podle § 817 nového občanského zákoníku zbytečně dlouho drženy buď v ústavní péči, tedy v dětských centrech, bývalých kojeneckých ústavech, anebo také mohou jako nediagnostikované děti být předávány do pěstounské péče na přechodnou dobu, než se dostanou do trvalé varianty, která je pro ně vždycky určitě výhodnější. Čím je to způsobeno? Je to možná způsobeno § 817 nového občanského zákoníku, na který se právě chci zeptat. Dokonce i v těch dětských centrech zaměstnanci těchto dětských center nechtějí, aby tyto děti byly zbytečně dlouho drženy v ústavní péči, ale tento paragraf umožňuje souhlas k osvojení odvolat po dobu tří měsíců ode dne, kdy byl vydán. Dříve takovýto paragraf v občanském zákoníku obsažen nebyl.

Chtěla jsem se zeptat, vážená paní ministryně, kolikrát se stalo, že k realizaci právě tohoto § 817 nového občanského zákoníku od 1. ledna 2013 došlo. Kolikrát taková situace skutečně nastala, protože díky tomu jsou děti opravdu zbytečně dlouho drženy v ústavní péči anebo kolují z jedné pěstounské rodiny do další, než dojde k definitivnímu vyřešení jejich situace. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, bude vám odpovězeno písemně.

Nyní požádám pana poslance Zdeňka Ondráčka, který bude interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, před touto interpelací jsem zvažoval, komu tuto otázku položit, protože je-li hodně neznámých, tak nevím, jestli se ptát ministra vnitra, popř. ministra zahraničních věcí. Ale vzhledem k tomu, že Královéhradecký kraj je znám jako bezpečné místo pro život a my občané tohoto krásného kraje chceme mít dostatek informací o všem, co by bezpečnost našich spoluobčanů mohlo ohrozit, vybral jsem si pro interpelaci vás a věřím, že se mi budete snažit odpovědět tak, aby ty informace byly dostatečné.

Cirka před dvěma týdny vyšla na svět informace v mediálním prostoru, že dva Afghánci ve věku 20 a 26 let zmizeli z leteckého výcviku v Hradci Králové. Po vyhlášení policejního pátrání je zadrželi policejní kolegové ve Spolkové republice Německo a oba tyto Afghánce vrátili zpět do České republiky. Položím poměrně jednoduché čtyři otázky. Kdo jsou ti Afghánci, kdo je sem do České republiky pozval, co zde dělají a kdo to organizuje a platí. Pro jistotu, aby ty otázky byly jednoduché, tak jsem je napsal a nechám je tady i na stolku, abychom mohli odpovědět na všechny. Děkuji, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Prosím, pane ministře, o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já se omlouvám panu poslanci Ondráčkovi vaším prostřednictvím. Moje odpověď bude velmi stručná a bohužel neodpoví asi ani na jednu z těch otázek. A ta odpověď zní, že toto není v kompetenci Ministerstva vnitra. Já nemám ani prostor ani možnost o tom hovořit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chcete se zeptat, pane poslanče? Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Je to velice zajímavá odpověď. V tom případě se ptám, jestli ta odpověď je v režimu utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací, a pokud ne, komu takovou otázku mohu položit, protože občané mého kraje by rádi věděli, co u nás dělají Afghánci, kteří se cvičí na vrtulnících, kdo je sem pozval, kdo to financuje, co zde dělají a proč, když už si je sem někdo pozve, zvednou krovky a zmizí okamžitě při první příležitosti do Spolkové republiky Německo. Takže aspoň odpověď: Je to v režimu utajované informace? A popřípadě že není, kde mohu hledat odpověď. Kdo mi tuto odpověď dá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zkusíte na to odpovědět, pane ministře? Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já mohu pouze zopakovat, že tato věc není v kompetenci Ministerstva vnitra.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy požádám o interpelaci paní poslankyni Annu Putnovou, která bude interpelovat ministryni mládeže, školství a tělovýchovy ve věci financování vysokých škol. Paní ministryně je jistě přítomna, paní ministryně, budete interpelována. Prosím.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, chtěla bych dnes mluvit o financování vysokého školství, velmi úzkého okruhu vysokých škol, resp. fakult, nicméně významného pro náš kreativní průmysl a pro průmysl obecně. Jedná se o financování uměleckých fakult.

Když vznikaly umělecké fakulty na vysokých školách, byli studenti ohodnoceni koeficientem, tzv. KENem 3,5, zatímco studenti na akademiích byli dotováni koeficientem 5,9. Studentům a uměleckým fakultám na vysokých školách bylo přislíbeno, že v průběhu let, tak jak bude postupovat jejich schopnost připravovat doktorské studenty, docenty, profesory, jim bude tento koeficient zvýšen. Tak se nestalo, a prohlubuje se tedy stále propast ve financování uměleckých fakult na vysokých školách. Týká se to fakult ve Zlíně, v Brně, v Ostravě, v Opavě, v Liberci, v Plzni a možná jsem ještě na někoho zapomněla.

Chtěla bych se zeptat, paní ministryně, zda se bude řešit financování uměleckých fakult do budoucna nějakým systémovým opatřením, a pokud ne, zda se počítá pro rok 2017 s narovnáním prostřednictvím speciálního fondu, tak jako tomu bylo v loňském roce, resp. letošním, protože tyto fakulty poskytují stejné výsledky, velmi srovnatelné s akademiemi, nicméně jejich financování je fakticky na polovině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, stejně jako v letošním roce, také v příštím roce předpokládáme prostřednictvím tzv. dotačního programu F, což je jediný nástroj, který mám k zohlednění zvláštností v rámci vzdělávání na vysokých školách, že umělecké fakulty budou podpořeny tedy ještě dodotováním tak, abychom zohlednili skutečnost, že tyto fakulty nemají uznávány tak jako ty velké vysoké školy nebo univerzity, ty tzv. vědecké výstupy. Takže jsme si toho vědomi a budeme to řešit tímto způsobem. Systémové řešení těchto oborů, stejně jako ostatních, bude od roku 2018 v rámci tříletého kontraktového financování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím vaše doplňující odpověď.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, paní ministryně. Myslím, že je to dobrý vzkaz pro příští rok pro všechny umělecké fakulty. Znamená to tedy, že si mohou podávat žádosti do tohoto fondu, který jim umožní příspěvek a podporu. Speciálně se jedná o umělecké fakulty, protože v minulosti ta podpora byla rozprostřena i mezi akademie, což sice možné je, ale dotujete ty, kteří už dotováni jsou dostatečně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Ano, budou podpořeny umělecké fakulty, tak jak už jsem řekla. Možná jenom pro ty, co nejsou příznivci uměleckého vzdělávání na vysokých školách, chci jenom zdůraznit, že uměleckými fakultami jsou např. i fakulty designu apod., to znamená, je tam velké propojení a spojení s technologiemi a technikou. Takže tolik jenom případně k těm, co naopak fandí technickému vzdělávání, že přístup ministerstva je zcela vyvážen.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Zuzana Šánová bude interpelovat ministra zdravotnictví. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den, vážení přítomní, dobrý den, pane ministře. Jsem potěšena, že můžu být první, kdo vás bude interpelovat. A teď k interpelaci.

Do zákona o nemocenském pojištění je zaváděn nový § 138b, v němž je v odstavci 1a ukládána porodním asistentkám povinnost, a to pod pohrůžkou dopuštění se správního deliktu, stanovení očekávaného dne porodu na předepsaném tiskopise a ještě další povinnosti s problematikou související. Za absurdní pokládám, že středoškolsky vzdělaná porodní asistentka může mj. dle vyhlášky 55/2011 Sb. § 5 diagnostikovat těhotenství, a to bez odborného dohledu. Termín porodu se stanovuje nejpřesněji ultrazvukovým vyšetřením v prvním trimestru těhotenství, v praxi v 10. až 11. týdnu gravidity. Dle výpočtu podle poslední menstruace lze termín porodu stanovit pouze v ideálním případě, který, jak víme, možná nastává velice málokdy. V současné době je stav takový, že lékař, který ženu během těhotenství nepotká, jí potvrzuje termín porodu, což je pro mě rovněž absurdní.

Takže pane ministře, předpokládáte, že každá porodní asistentka bude vlastnit ultrazvukový přístroj? Což ještě považuji za realizovatelné. Jak ale zajistíte odbornost středoškolsky vzdělané porodní asistentky, když vyhodnotit výsledek vyšetření by měl vždy vysokoškolsky vzdělaný odborník, tedy lékař, a to ještě se specializací? Ptám se také, kde berete tu jistotu, že zdravotní pojišťovny uzavřou smlouvu s těmito podnikajícími fyzickými osobami - anebo jste to s nimi už konzultoval? A jaká bude odměna porodní asistentky za její činnost? Bude rovná odměně lékaře? Dále se ptám, zda máte tento váš návrh prodiskutován s Českou lékařskou komorou, s Odbornou společností gynekologickou a zda tyto s vaším návrhem souhlasí?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, váš čas vypršel. Zbytek budete moct dát v doplňujících otázkách. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl svou první odpovědí na interpelaci. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, jsem skutečně šťasten, že zrovna vy setřete pel mé nevinnosti ve funkci ministra, protože já jsem v této chvíli ministrem tuším sedmou hodinu.

Takže já na tu interpelaci mohu v této chvíli odpovědět pouze tak, že porodní asistentky jsou dnes upraveny za prvé zákonem 96/2004 o odborné způsobilosti o nelékařských zdravotnických povoláních, kde jsou upraveny v § 6 odst. 3, kde je přímo řečeno, že za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, což je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud tedy probíhají fyziologicky, a vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence. Součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. A dále je činnost těchto pracovníků upravena vyhláškou 55/2011, kde je skutečně napsáno v § 5 odst. 1 písm. d), že porodní asistentka může diagnostikovat těhotenství.

Já v této chvíli můžu jenom říci, že ta praxe je, a jak ji znám tak trochu i z nemocnice, že porodní asistentka provede těhotenský test a při pozitivním výsledku pošle ženu na ultrazvuk, který je ovšem způsobilý provést pouze lékař, který má příslušnou specializaci, z čehož jaksi celkem vyplývá, že konečný výsledek gravidity provede lékař, přičemž samozřejmě vím, že jsou velmi populární ty kalendáře, které počítají právě to datum předpokládaného porodu. Takže porodní asistentka v podstatě může dneska jenom na základě pokynu vydat těhotenskou průkazku.

Já doufám, že svou první odpovědí jsem vás, paní poslankyně, příliš nezarmoutil. Jinak vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda paní poslankyně položí ještě své doplňující otázky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Já děkuji za odpověď. Ale nikde není stanoveno, že žena musí navštívit toho gynekologa. To je ten problém. Že ona se může svěřit do rukou jenom té porodní asistentky. A já bych se ještě pak dále chtěla zeptat, jak je řešena případná odpovědnost porodní asistentky za komplikace, když dle § 67 je postavena na roveň lékaře. Pane ministře, vám nevadí, že těmito změnami v několika právních normách dochází k degradaci lékařského vzdělání a povolání?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, a teď už se budu muset odkázat na písemnou odpověď, protože v této chvíli nejsem schopen tak úplně přesně odpovědět. Nicméně tak, jak je stanoveno, dostanete písemnou odpověď. A děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Odpověď tedy bude doručena písemně.

Nyní požádám pana poslance Josefa Kotta o jeho interpelaci na ministra zahraničních věcí ve věci pracovních karet. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, na základě osobní zkušenosti zástupce výrobní firmy z Vysočiny si vám dovoluji položit následující interpelaci. Výrobní společnost si vytipovala 50 budoucích pracovníků z Vietnamu, se kterými uzavřela pracovní smlouvy. Zajistila potřebná potvrzení o zajištění jejich ubytování a to vše na základě přiděleného čísla z registru MPSV. S těmito dokumenty odletěl jejich pověřený pracovník do Vietnamu, kde vybavil ostatní potřebné dokumenty pro podání žádosti o pracovní kartu od vietnamských úřadů a zajistil vyplnění vlastních žádostí a jejich přípravu na podání na velvyslanectví České republiky v Hanoji. Věcnou správnost a kompletnost všech záležitostí následně ověřil osobně s pracovníkem konzulátu v Hanoji. Obdržel ovšem informaci, že vlastní akt podání žádosti je nejednoduchý a zejména dlouhodobý problém. Ten údajně spočívá dle jeho názoru v nedostatečném personálním vybavení ambasády České republiky potřebným ke zvládání plynulého příjmu uvedených žádostí.

Moje otázka tedy, vážený pane ministře, je, zda můžete prosím potvrdit tuto domněnku nebo tuto skutečnost, že situace na konzulátu v Hanoji je tak velmi složitá. A jakým způsobem lze postupovat, aby vše bylo rychleji vyřízeno a včas mohly být vystaveny požadované pracovní karty. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši interpelaci a požádám pana ministr o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji. Předpokládám, že se tedy jednalo o žádosti udělení dlouhodobých víz, pracovních nebo zaměstnaneckých karet. A zřejmě se tady naráží na to, že systém VISAPOINT neumožňuje těm dotyčným se přihlásit v nějaké představitelné době a že narazili na tuto překážku. Systém VISAPOINT máme na 31 zastupitelských úřadech. Víceméně funguje. Problémy jsou na třech úřadech, to je Ukrajina, Mongolsko a právě Hanoj, tedy Vietnam. To je ten, o kterém vy mluvíte. Dá se říci, že protože ten systém funguje na základě toho, že vy se můžete on-line přihlásit, ale jste odkázán na to, jestli tam naskočí volné místo. To naskakuje v určitém intervalu, kapacita je omezená. To znamená, že dostat se do toho systému nemusí být jednoduché, protože se vám nepodaří se přihlásit zrovna, když naskočí to volné místo. To by neznamenalo, že selhává systém VISAPOINT, prostě je to jako systém fronty, která je dlouhá a do které se přihlásili - tady se sice jako kdyby nestojí venku, ale víceméně se vytváří fronta na systému VISAPOINT.

My jsme to schopni nějak teď řešit, nebo hledáme způsob řešení na Ukrajině, kde jsme skutečně zvětšili množství pracovníků, kteří tam jsou. Budu předkládat dokonce do vlády další žádost o další zvýšení pracovníků ve Lvově. Už jsme tam čtyři přidali, teď bychom přidávali další. Takže na Ukrajině jsme vytvořili systém vzhledem k tomu, že tam je také podobná situace a určitý vysoký zájem. Tak chceme-li zpracovat větší množství žádostí a mají-li pohovory fungovat rychleji, tak jsme vytvořili systém, ve kterém to funguje tak, jak jste naznačil. Že si firma vytipuje zaměstnance a na základě toho my jsme vytvořili takový dá se říci fast track, takový rychlejší postup pro ty, kteří už jsou vytipovaní, kde firmy mají ty lidi zjištěné. A tam díky tomu systému jsme schopni dnes nabírat řekněme 330 měsíčně. Já teď do vlády dám návrh na to, aby se zvýšil počet těch pracovníků, a pak bychom mohli nabírat měsíčně tak 550. Ale to je Ukrajina.

V případě Vietnamu to je zvláštní příběh. To je zase jiná situace. A my uvažujeme také o tom, že bychom tam zvolili nějaký způsob, jak to urychlit. Ale já vám teď nemohu slíbit, že bych do Vietnamu byl schopen jen tak přijmout nové pracovníky, protože tam nemáme nové budovy. Ve Lvově na Ukrajině byla výhoda, že tam máme objekt, nemusíme kupovat, máme kam ty lidi dát. A u Vietnamu by to bylo pravděpodobně ještě daleko nákladnější.

Abyste měl představu, v případě té Ukrajiny to znamená dalších 20 mil., které žádám po Ministerstvu financí. Tady jsme se už zřejmě dohodli, takže na vládě budeme schopni to mít schváleno a budeme moci to posílit a budeme moci zvětšit počet těch zaměstnanců, které si ty podniky tam najdou, a my je budeme schopni tím fast trackem vlastně přijmout. V případě Vietnamu by to bylo daleko dražší. Právě proto, že nemáme objekty, tak by nestačili jenom ti pracovníci a bylo by to daleko nákladnější. Takže vám tady nemohu říci, že ve Vietnamu jsme schopni během krátké doby tu situaci zásadně zvrátit nebo ji změnit tak, jako třeba se nám to daří částečně a bude se to zřejmě ještě více na Ukrajině.

A důvod, proč by to byla větší, komplikovanější diskuse, protože na to, abychom to mohli rozšířit, potřebujeme spolupráci několika ministerstev. To není jenom věc Ministerstva zahraničí. Na to potřebujeme spolupráci s Ministerstvem vnitra a rozšíření dokonce také jeho kapacit. To nejsou jenom naše kapacity, ale také jejich kapacit. Spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu. Tam probíhá komunikace s těmi zaměstnavateli, se kterými se učiní ta dohoda. Takže to není jenom věc Ministerstva zahraničí. A vytvořit podobný projekt pro Vietnam - říkám, některé věci tam plánujeme, ale jít touto cestou není jednoduché, protože náklady by byly zřejmě daleko vyšší, než jsou náklady, které dneska máme na Ukrajině, kde se snažíme ten systém učinit průchodnějším.

A ještě jeden důvod, který naznačím, proč - a to si snad mohu dovolit naznačit - proč je to komplikovanější, je, že my musíme také zvažovat určitá bezpečností rizika. A dovolte, abych vám řekl, že tady bohužel určité faktory jsou také, které způsobují, že to je komplikovanější, protože tam jsou určitá rizika, o kterých se také musíme bavit a která vlastně také limitují to, že bychom to jenom tak rychle zprůchodnili, protože bychom museli zároveň garantovat, že jsme schopni zvládnout i bezpečnostní hlediska.

Takže vím, že ve Vietnamu je situace, snad to mohu říci, o něco svízelnější než třeba na Ukrajině. Ale - chápu. Konec.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Směje se.) Správně. Pane poslanče, chci se zeptat, zda dáte doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Já moc děkuji za vaši odpověď a v podstatě moje doplňující otázka měla být tím směrem, kterým vy jste teď ke konci hovořil. Zda by nebylo možné i ve Vietnamu využít ten pilotní program anebo projekt, který jste zpracovali vůči Ukrajině. Ale vy jste mi v podstatě z velké části na tu otázku odpověděl. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Půjdeme tedy dál v interpelacích. Další, v pořadí třináctý, byl vylosován pan poslanec Karel Šidlo, který interpeluje pana ministra dopravy. Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s problémem, který se týká zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. Konkrétně se jedná o dodržování § 25 odst. 2, kdy řidiči nákladních vozidel a autobusů nemohou a jsou nuceni porušovat tento uvedený zákon právě v tomto paragrafu. Porušují ho vždy, když chtějí složit nebo naložit náklad pro obchody a restaurace nebo nechat vystoupit či nastoupit cestující u hotelů. Nemají kde zastavit a jediná možnost pro ně je stát ve druhé řadě vozidel. Bohužel se tento problém netýká pouze Prahy, ale i ostatních krajských měst, bývalých okresních měst i některých obcí. Protože se výjimka ze zákona nevztahuje na všechny profesionální řidiče v zásobování a dopravě osob, proč má být profese řidiče taxislužby upřednostňována před jinými, když se de facto jedná o podobnou činnost, a současně platné ustanovení zákona nelze vnímat jinak než jako otevřenou diskriminaci vyjmenovaných nebo zmíněných řidičů?

Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Šidlo, prostřednictvím pana předsedajícího, speciální změna zákona č. 361/2000 Sb. v § 25, resp. v oblasti stání vozidel, se v tuto chvíli nechystá. Nicméně na Ministerstvu dopravy byla zřízena odborná skupina složená ze zástupců Ministerstva dopravy, policie a BESIPu, jejímž cílem je komplexní revize zákona č. 361/2000 Sb. a její zjednodušení a zlogičtění. Aktuálně bylo dokončeno projednání oblasti správního trestání, přestupky, body atd. a nyní skupina začne projednávat revizi pravidel provozu mj. i uvedené oblasti.

Omezení zastavení ve druhé řadě na vozidla taxislužby a nikoli vozidla zásobování vychází z toho, že vozidlo taxislužby je zpravidla menších rozměrů než vozidla zásobování a doba jeho zastavení je rovněž kratší. Nástup a výstup cestujících vs. nakládka a vykládka zboží. Tohleto mně napsal úřad. Slibuji vám, že se na to podíváme, záležitost probereme. Nechceme zakládat to, aby tady byla diskriminace některých typů řidičů, a rádi bychom to uvedli do nějakého souladu. Stejně předpokládám, že tady ta výjimka pro řidiče taxislužby se tam dostala formou nějakého pozměňovacího návrhu, takže zkusíme něco komplexního, co by celou záležitost vyřešilo, a já vás o tom budu informovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za odpověď. Nevím, jak se to do zákona dostalo. Ale cítíte sám a z vaší odpovědi to vyplynulo, že to vnímáte jako významný problém. Já chápu, že vozidla zásobování bývají většinou větší a autobusy, o tom vůbec nehovořím v současné době. Ale je pravda, že to lze vyřešit drobnou úpravou v zákonu, protože se jedná o zastavení vozidel, to znamená pro nutné nastoupení, vystoupení, rychlou nakládku, rychlou vykládku, a dá se to třeba časově limitovat, aby to nepřekročilo určitý čas, abychom neříkali, že když je to velké vozidlo, bude to trvat dlouho.

Jsem rád, že se tomu budete věnovat. Pokud pracovní skupina nabídne nějaké seriózní řešení, tak bych pouze požádal, aby to bylo v reálném čase, protože můj dotaz a ta připomínka k zákonu, kdy tito řidiči dneska podstupují rizika, protože dost často zásobování provádí i přímo tržbu, takže nemůžou nechat auto otevřené, nemůžou se vzdálit od vozidla, buď jim vykradou zboží, nebo jim vykradou hotovost. Je to velmi problematická záležitost. A myslím si, že bychom jim v tomto měli pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom velmi krátce. Pokusím se na to podívat, aby to bylo možno vyřešit co možná nejdřív.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Interpelace 14 a 15 jejich předkladatelé stáhli. Nyní tedy půjdeme na interpelaci s pořadovým číslem 16, kterou má pan poslanec Antonín Seďa na ministra obrany. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, již delší dobu společně usilujeme o zvýšení rozpočtu kapitoly 307 Ministerstva obrany, a to zejména v souvislosti s řešením nedostatečného počtu vojáků z povolání a z důvodu zastaralé techniky, výzbroje a výstroje. A přestože Ministerstvo obrany dává méně peněz na odměny, existuje výjimka. Tou je vaše poradkyně Zuzana Lieblová, která má měsíční odměnu převyšující plat náměstka či náčelníka Generálního štábu. Jen v loňském roce si přišla údajně na téměř 1,3 milionu korun. Podle informací ze sdělovacích prostředků řeší poradkyně zjednodušení organizační struktury a optimalizace procesů.

Pane ministře, rozumím tomu, že je schopné manažery zaplatit. Ale i to by mělo mít své hranice, nehledě na srovnání platů s řadovými vojáky či veliteli bojových jednotek. Proto se chci zeptat na dvě konkrétní otázky. Co konkrétního udělala vaše poradkyně v uplynulém roce, to znamená, jakou konkrétní práci pro resort obrany odvedla? A opravdu si myslíte, že tak vysoká odměna odpovídá možnostem ministerstva a zda není spíše demotivující pro ostatní příslušníky a zaměstnance resortu?

Děkuji za vaše odpovědi. (Řečník se rozhlédl a uviděl přicházejícího pana ministra.) A omlouvám se panu ministrovi, protože právě dorazil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Každopádně pan ministr se vám chystá odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se, ono to nějak časově šlo rychleji, než jsem předpokládal. Ale jsem tady v předsálí.

Paní inženýrka byla oslovena po určitém čase, teď už neřeknu ten počet měsíců, po nástupu mém i kolegů na Ministerstvo obrany. V roce 94 (?), kdy jsme zjišťovali, jakým způsobem jsou tam nastaveny nejrůznější mechanismy rozhodovací i procedurální, a měli jsme z toho velmi smíšené pocity, snažili jsme se to několik měsíců řešit nějak vlastními silami. Ale to ministerstvo je pověstné svou složitostí, řekněme, i v té personální rovině. Tak se nám zdálo jako dobré řešení si vzít na tuhletu konkrétní práci, na jakési pročištění a znovunastavení těch procedur, externistu, což byl nápad tehdejšího náměstka, to je jedno, to už není podstatné. A sáhli jsme po někom, kdo se nám nejenom jevil, ale i se prokázal jako expert s dlouholetou praxí v oblasti organizace a řízení, zvyšování výkonnosti podnikových funkcí a restrukturalizace organizací.

Tato dáma nastoupila na ministerstvo v závěru roku 2014 a byla pověřena vypracováním programu optimalizace fungování resortu jako celku, což je práce dlouhodobá při rozsahu toho resortu. Čili předmětem toho programu je implementace rozsáhlých výstupů externího auditu, který se zaměřil na výkonnost klíčových vnitřních agend a se zřetelem na plánování a realizaci strategických projektů. A teď jsme v situaci, kdy se ta práce blíží valem ke svému závěru. Předpokládám, že paní inženýrka u nás skončí v pracovním poměru s koncem tohoto roku. Ona působila v nadnárodním prostředí. Je to mimořádně zkušený člověk. Pracovala v prostředí auditní a poradenské firmy KPMG. Je absolventkou Worcester Institut of Technology a ČVUT Praha.

Byl jí tehdy, jak se v podobných situacích, a každý, kdo trošičku jenom zná chod ze státní správy, jak je nabíledni takové lidi získat za tabulkový plat, je nejenže obtížné, ale prakticky nemožné. Takže jsme se dohodli na nějakém kompromisu. Ona stejně nebyla a není honorována tak, jak byla v té funkci předešlé, tam, kde působila, ale byla ochotná prostě na tu dobu určitou pro nás pracovat za podmínek, které jsou na státní správu lehce nadstandardní. Ale nemyslím si, že jsou v rozporu s dobrými mravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Já nezpochybňuji odbornou erudici paní inženýrky Lieblové. A souhlasím s tím, že na Ministerstvu obrany je složitý mechanismus ať už rozhodovací, nebo i ty činnosti, které se vzájemně prolínají, a dokonce se hledá hodně často ta zodpovědná osoba, která je odpovědná za tu konkrétní činnost.

Chtěl jsem se zeptat, jestli by nebyl lepší personální či procesní audit v rámci celého Ministerstva obrany. A chtěl bych se zeptat, co bude konkrétním výstupem práce paní inženýrky v budoucnu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, požádám vás o doplňující odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Tím konkrétním výstupem, který už projednával v jeho předfinální fázi na Komorním Hrádku vlastně tým náměstků a vedení Generálního štábu s paní inženýrkou, a já mám ten výsledek dostat zhruba do deseti dnů, tak abychom skutečně s koncem roku ten pracovní svazek rozvázali, resp. ukončili. Jde především o akviziční proces, který je vlastně hlavní složka. Jde nám o to, aby všecky jednotlivé kroky tam byly maximálně racionální atd. Tím teď nechci zatěžovat. Ale to bylo to gros. Neřešili jsme třeba chod běžného papíru, abych tak řekl, nebo čísla jednacího, ale bylo to skutečně to interdisciplinární, nebo jak to nazvat, to, kde je tolik těch subjektů, kde sám, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, protože se v té věci orientujete, tak víte, že tam jsou prostě věci, které je potřeba změnit. Takže pevně věřím, že zatím mám nějaké zprávy, že by to k tomu mělo přispět. Čili bude to projekt řekněme, který bude orientován především na akvizice.

Jenom si ještě dovolím poznamenat, že paní inženýrka byla zhruba - zhruba - honorována na úrovni náměstka, a chci v té souvislosti uvést, že na to, jak je to Ministerstvo velké, tak já nemám nějaký převis počtu náměstků a mám systemizované dva politické náměstky a ani jedno z těch míst není obsazeno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, která svou interpelaci stáhla. Nyní požádám pana poslance Jiřího Zlatušku, který bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, interpeluji znovu informační systém pro výzkum a vývoj. Odpověděl jste mi písemně, že komponenta vstupu údajů do tohoto systému nebyla součástí systému, ale evidentně byla vypnuta stejný den jako zbytek systému, stejně tak komponenta CEZ s údaji z let 1999 až 2003, která také chybí. A stejně tak je dnes nekvalitní export dat z RIVu, dříve bylo více než 70 údajů, dneska jen 19. Ale velkým problémem je pomalá funkce systému. Systém je více než šedesátkrát pomalejší než původní. Jednoduchý test na příjmení Procházka dává odpověď, jejíž vyhledání trvá více než minutu, 67 vteřin, dříve to bylo pod vteřinu. Není přesný. Vyhledávací podmínka na sedm let v gulagu dala hodnotu počtu výskytu jedna, ale ve výpisu byly dva. Takže ani nedává relevantní údaje.

Co s tímto hodláte dělat a kdo za to bude odpovědný? Vím, že systém získal od firmy Deloitte speciální ocenění v eGovernmentu. Firma Deloitte je bývalým zaměstnavatelem vašeho náměstka. To ocenění bylo objednáno Úřadem vlády? Pokud ano, tak kolik za to Úřad vlády zaplatil? Nebo to byla iniciativa firmy, případně firmy se svým bývalým zaměstnancem, což by ji podle mého názoru diskvalifikovalo jako jakoukoliv firmu s expertní hodnotou pro jakékoliv seriózní využívání.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana vicepremiéra, aby vám odpověděl. Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych panu kolegovi odpověděl, že ústní interpelace v podstatě navazuje i na vaše písemné, které byly dvě, na které dostanete odpověď, takže se omlouvám, pokud se v některých věcech budu opakovat. Oceňuji, že v souvislosti s informačním systémem nemluvíte o nezákonnosti, nelegalitě, popřípadě o kómatu, ale o pomalosti. My se s tím občas setkáváme.

Ne vždycky je to tak, jak říkáte v těch časech. Záleží asi na podmínkách. Nicméně rychlost odezvy aplikace není ovlivněna pouze zvoleným databázovým systémem. Rámec rozsahu využívaných funkcí je plně porovnatelný s databázovým serverem Oracle. Zátěž, kterou si informační systém nese, je již z předchozího systému, protože je především komplikovaný datový model a neudržovaná databáze. Z důvodu zachování kompatibility s navazujícími systémy však byla tato oblast ponechána beze změny. My bychom ji samozřejmě chtěli přeměnit, ale tím bychom dostali do těžké situace navazující systémy. Větší redesign databáze je v plánu až ve střednědobém časovém výhledu mimo jiné v návaznosti na zavádění standardu CERIF. Náklady, které by musel Úřad vlády vynaložit na pořízení licence Oracle a následně pak každoročně na platby jeho údržby, nejsou ospravedlnitelné možným parciálním zrychlením některých operací, jehož dosažení v souvislosti se změnou databáze navíc není vůbec garantováno.

Pokud jde o to, že systém pro vstup dat byl dřívější vklad, není nutnou součástí informačního systému VaVaI. Musím znovu konstatovat, že zákon č. 130/2002 Sb. v § 30 stanoví, že za prvé informační systém výzkumu, vývoje a inovací má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů, centrální evidenci aktivit výzkumu, vývoje a inovací, rejstřík informace o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích. Z uvedené definice je zřejmé, že žádná další externí aplikace pro vkládání dat není zákonem danou součástí informačního systému. V zákoně popsané moduly informačního systému VaVaI 2.0 obsahuje, a to včetně rozhraní pro on-line vkládání, informaci a jejich správu.

Každopádně tato myšlenka je již nyní aktuálně vyřešena tím, že jsme od 19. 11. rozběhli zcela jasně nad rámec zákona povinností, které nám ze zákona vyplývají, aplikaci VaV editační rozhraní Waver, to je aplikaci pro přípravu dávkového zpracování informací pro systém modul CEP. Pro RIV probíhá konečné testování funkčnosti této aplikace. Plně funkční a přístupná by měla být do příštího týdne.

Konečně, jak vám ještě uvedu ve své písemné odpovědi, mi dovolte vás informovat, že naše snaha o získání technické a právní nezávislosti byla oceněna speciálním oceněním v soutěži projektů elektronizace státní správy eGovernment the best 2016 - Deloitte, kterou převzal z rukou náměstka ministra vnitra pro státní službu náměstek pro řízení sekce pro vědu, výzkum a inovaci. Nejde tedy o žádnou objednávku. Zásadně to odmítám a kategoricky se ohrazuji proti tomu, že by náměstek pro státní službu byl nějakou figurkou, která by se nechala zneužít k nějakým účelovým oceněním. To je samozřejmě nesmysl. Co se týká tohoto, já bych se mohl taky ptát, jestli vám náhodou neradí nebo nekonzultujete svoje interpelace s lidmi, kteří dříve byli ekonomicky zapojeni do bývalého systému. Myslím, že to asi není úplně namístě.

Každopádně co s tím uděláme. My jsme měli dvě velké akce, kde jsme představovali informační systém, kde nám byly ještě navrhovány různé postupy, byly nám v podstatě oponovány jednotlivé funkcionality, byly ukazovány jednotlivé nedostatky, které se ještě občas objevují. Stejně tak máme velmi dobrou spolupráci s velkým množstvím jednotlivců a institucí, které nám dávají konkrétní podněty, které potom řešíme. To znamená, i vzhledem k tomu, že tento nový informační systém je dáván za vzor mnohým dalším a mnohé další resorty se chtějí inspirovat v tom, jak jsme celou situaci vyřešili, tak se domnívám, že je to na ocenění práce mých spolupracovníků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane vicepremiére, mé pochybnosti o zákonnosti stále trvají, jenom jsem je zde neopakoval. Co se týká vypnutí komponenty pro vstup dat, byla vypnuta současně se zbytkem systému. Jak dlouho předem jste řekli resortu, nebo konkrétně resortu Ministerstva školství, že tuto komponentu vypnete, pokud nebyla vypnuta současně s informačním systémem výzkumu a vývoje. Tohle nedává smysl a nedává to smysl z hlediska logiky toho, jak se informační systémy používají.

Pokud skutečně to ocenění bylo dáno firmou Deloitte, která je nad ním podepsaná, z její iniciativy, tak opakuji, diskvalifikuje ji to z posuzování jakýchkoliv informačních systémů. Nemám žádné ekonomické ani jiné vazby s původními tvůrci systému. Myslím si, že ten systém byl drahý, myslím si, že byl nesprávně zadán, ale to nic nemění na tom, že způsob, kterým jste ho -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče. Položte otázku, jestli vás můžu poprosit, váš čas.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Opakuji otázku, na kterou jsem nedostal odpověď, protože s odpovědí nejsem spokojen. V okamžiku, kdy půl roku nedostávají řešitelé finance v řádu milionů, a tohle považujete, že je v pořádku a příkladné fungování systému, tak je to absolutně -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, ale žádám vás, abyste respektoval čas stejně tak, jak to činí vaši kolegové. Děkuji. Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Co se týká informačního systému, tak to není jediný a je to pouze jedna z částí, proč hodnocení předcházejících let nebylo dokončeno. To už se zdržovalo daleko předtím, i když starý informační systém fungoval. Ten systém průběžně začal nabíhat, všichni, kteří se chtěli čehokoliv dotázat, tak to bylo možné udělat. A ty informace dopředu jsme dali. My jsme do poslední chvíle očekávali, že se nakonec dohodneme a že bude původní provozovatel vstřícnější. K tomu nakonec nedošlo. Takže bohužel to bylo takhle. Ale pro nás je to zase velká příležitost ten systém vybudovat znova, mít ho ve vlastní režii, provozovat ho efektivněji a jeho strukturu upravovat postupně tak, aby byla daleko komfortnější.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Půjdeme tedy dál. Nyní požádám pana poslance Martina Novotného s interpelací na vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Není přítomen, dobře, v tom případě další interpelaci má pan poslanec Stanislav Grospič na pana ministra dopravy. Ten je přítomen. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážení kolegové, dovolte, abych vstoupil do dnešní diskuse s interpelací, která se týká rekonstrukce probíhající železniční trati 071, to znamená Nymburk - Mladá Boleslav, která byla vysoutěžena a probíhá letošní rok a měla by probíhat v následující etapě i příští rok.

V této souvislosti bych se chtěl zeptat, zda nebylo zvažováno variantně místo zkapacitnění této trati pomocí výhyben zdvojkolejnění této trati. Proč Správa železniční dopravní cesty nevzala také v potaz možnou variantu přímého napojení tzv. všejanské spojky, to znamená odbočky a přímého napojení na trať z Milovic. A především tedy ten můj dotaz směřuje na to, v jaké etapě se počítá s rekonstrukcí přímo hlavního nádraží v Mladé Boleslavi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, jestli vás mohu požádat, abyste odpověděl. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na trati 071 jsme v letošním roce ukončili stavbu zvýšení kapacity na trati Nymburk - Mladá Boleslav, první stavba. V současné době dokončujeme přípravu stavby zvýšení kapacity trati Nymburk - Mladá Boleslav, druhá stavba, která řeší úsek Veleliby /mimo/ - Luštěnice /mimo/. Součástí stavby je realizace výhybny Straky a prodloužení dopravních kolejí v železniční stanici Čachovice na 650 metrů, spojené s úpravou nástupišť a připojením úseku na dálkové řízení realizované v první stavbě. Předpoklad realizace je desátý měsíc roku 2017 až dvanáctý měsíc roku 2018. Odhadovaná cena je 520 mil. korun.

V současné době bylo zahájeno zpracování studie proveditelnosti Praha - Liberec, dále jen SP, které má zásadní dopad na koncepci řešení celého železničního uzlu v Mladé Boleslavi včetně hlavního nádraží. Předpoklad ukončení této studie je nejdříve koncem roku 2017. Projektovou přípravu rekonstrukce hlavního nádraží v Mladé Boleslavi bude tedy možno zahájit až po schválení studie Praha - Liberec.

Ještě k tomu vašemu dotazu, proč se to nepropojilo i s tou všejanskou spojkou. Na to bylo vypracováno už několik studií, já sám osobně vím minimálně o čtyřech a znalci říkají, že jich je ještě víc. V každé studii bohužel z hlediska ekonomického zhodnocení prostě nevycházejí intenzity na to, aby se tam udělalo jak zdvojkolejnění, tak i propojení s tou všejanskou spojkou. My se tou záležitostí zabýváme, ono to samozřejmě souvisí i s modernizacemi ostatních tratí. Já pevně doufám, že po studii Praha - Liberec už budeme vědět víc a přistoupíme k nějakému koncepčnímu řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda chcete položit doplňující otázku, pane poslanče. Není tomu tak, děkuji vám.

Interpelaci pod číslem 21 pan poslanec Michal Kučera stáhl. Dále je paní poslankyně Markéta Adamová, kterou v sále také nevidím. Dále pan poslanec Jiří Valenta - také není přítomen, poté pan poslanec Pavel Plzák - také není přítomen. Pan poslanec Jiří Koubek - také není přítomen. Ale pana poslance Jana Zahradníka vidím. Než mu udělím slovo, pouze konstatuji, že ti, kteří nebyli v sále, tak jejich interpelace propadly, protože v čase interpelace poslanec musí být přítomen v sále.

Prosím, pane poslanče. Pana ministra zahraničních věcí jsem zde někde viděl, předpokládám, že přijde na vaši interpelaci.

 

Poslanec Jan Zahradník: Já se ale obracím na pana ministra Ťoka s interpelací ohledně vydávání závazných stanovisek EIA na těch devět staveb, které se již schválily.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte pravdu. Prosím, omlouvám se.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pan ministr mi před chvilkou dal papír, kde je podrobně popsán stav vydávání, za což mu děkuji, a tím pádem nemá cenu, aby interpelace dále pokračovala. Děkuji, pane ministře, za to.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Teď skutečně ty interpelace lidově řečeno odsejpaly.

Požádám paní poslankyni Martu Semelovou s interpelací na ministryni mládeže, školství a tělovýchovy. Prosím.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, od 1. září, co vstoupila v platnost novela školského zákona, kterou se zavedla tzv. inkluze, se hromadí oprávněná kritika, která přichází od rodičů, ze škol i z poradenských zařízení. V souvislosti s inkluzí vydalo devět odborných asociací ve školství společné prohlášení, z něhož jasně vyplývá, že deklarovanou podporu učitelům v zavádění tzv. společného vzdělávání ze strany MŠMT lze považovat za pouhou proklamaci.

O co konkrétně jde? Běžným základním školám se neúměrně navýšila složitá a nepřehledná administrativní činnost. Dále, aktuální přetížení poradenského systému brání poskytování odborné pomoci základním školám ve smyslu kvalifikovaného doporučení, jaká konkrétní podpůrná opatření zvolit, protože žádné z nich nemůže nahradit odbornou výuku vedenou speciálním pedagogem. Za další, extrémní nárůst administrativní práce v souvislosti s tvorbou doporučení podpůrných opatření neúměrně navyšuje čas a překračuje současné reálné kapacity škol i školských poradenských zařízení. Za další, plán pedagogické podpory vypracovává škola bez nárokové finanční podpory, a to pro učitele i žáka. Dál, materiální podpora v rámci podpůrných opatření dosud není k dispozici. Toto zdaleka není výčet všech problémů. Mohla bych jmenovat komplikace, které jsou způsobeny tím, že SPC nemohou být pro žáky se speciálními poruchami chování. Problémy jsou s jednodruhovými třídami a tak bych mohla pokračovat.

Vážená paní ministryně, vnímáte tyto hlasy expertů, kteří se dané problematice věnují dnes a denně a předem upozorňovali na to, že budou problémy? Jak na to míníte reagovat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Prosím.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, co se týká situace ve školských poradenských zařízeních, tu velmi bedlivě sledujeme. Také nespíme na vavřínech a naopak od samého počátku jsme směrem ke školským poradenským zařízením - protože opravdu platí, že tato jsou klíčem celého systému, klíčem celé účinné podpory rodičů a dětí, ať mají jakékoli specifické vzdělávací potřeby - tak směrem k nim cílíme hlavní sílu podpory. Od 1. září došlo k navýšení pracovníků ve školských poradenských zařízeních, stejně jako k posílení finančních prostředků z hlediska jednotlivých podpor. Právě v souvislosti se situací v rámci školských poradenských zařízení jsme sami, bez jakéhokoli prohlášení, navýšili od 1. ledna kapacity školských poradenských zařízení o další desítky pracovníků. Stejně tak jsme připraveni a máme finanční prostředky na to, aby posilování počtu pracovníků ještě pokračovalo.

Musím říct, že dané prohlášení, které bylo paní poslankyní zmíněno, mě příliš nepotěšilo, a to ne proto, že by nevznikaly problémy nebo vícepráce v souvislosti se startem různých změn od 1. září, ale spíše proto, že s velkou částí těchto odborných asociací komunikujeme, jsou součástí našich expertních týmů, a tudíž řada z nich ví, že samozřejmě situaci řešíme.

Chtěla bych jenom říct, když jsem s kolegy o této situaci mluvila, také jsem svolala dané asociace ještě před Vánocemi na schůzku přímo se mnou osobně, s ministryní, a hlavně dohromady u jednoho stolu, tak řada z těchto asociací dané prohlášení zpochybňovala. Někteří říkali, že je nepodepsali, nebo zpochybňovali část z prohlášení, která byla pod toto společné prohlášení zahrnuta. Nepokládám to za korektní přístup. A chci říct, že školská poradenská zařízení byla podfinancována a opuštěna ze strany všech, tedy včetně svých zřizovatelů, po dlouhá léta a řada z problémů, které jsou přičítány novele školského zákona, jsou problémy, které tam panují dlouhodobě.

Ale nechci si už ani stěžovat ani žehrat, naopak naslouchám školským poradenským zařízením. Záleží mně na tom, aby kolegové měli lepší podmínky, včetně například toho, že pokládám zařazování těchto kolegů do platových tříd za dlouhodobé porušování zákona. A také tímto směrem činím kroky, aby bylo toto financování dostatečné a narovnáno. Také bych chtěla říct, že co se týká materiálních podmínek, tak znovu zdůrazňuji, že finančních prostředků je dostatek, a to jak pro podporu škol, tak pro podporu školských poradenských zařízení.

Ještě bych zmínila ráda problémy s elektronickým přístupem a s využíváním formulářů, protože tyto formuláře měly naopak kolegům a kolegyním ve školských poradenských zařízeních pomoci. Ano, při startu tohoto systému opravdu docházelo k problémům, kdy docházelo k zahlcení při vyplňování formulářů a systémy nefungovaly dostatečně rychle. Toto se podařilo odstranit v tuto chvíli a podotýkám, že se to odstranilo během dvou měsíců. Formuláře jsou plně funkční. Zprávy, které z území máme, ukazují, že to není problém softwaru ani formuláře, ale naopak zastaralého hardwaru v některých školských poradenských zařízeních. Tady asi věřím, že pochopíte, že toto není odpovědností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ale znovu zdůrazňuji, s kolegy ze školských poradenských zařízeních komunikujeme. Řešíme to, na co nás navádí, abychom zlepšili. A skutečně odmítám obsah tohoto prohlášení k tíži rezortu a k tíži změn od 1. září. Nepokládám je v tomto ohledu skutečně za korektní a budu osobně s kolegy mluvit v tomto duchu, protože se nedomnívám, že bychom dětem nějak zvlášť pomáhali démonizací věci, místo toho, abychom konečně začali problémy řešit. A já je vyřešit chci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně dá doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji za odpověď. Nicméně musím říci, že nejde jenom o poradenská zařízení. Jde i o školy. Myslím, že je škoda, že nebyla vůle k tomu, aby byl přijat náš návrh zákona, aby se tzv. společné vzdělávání odložilo o dva roky a aby se to skutečně připravilo. Aby se ověřily věci. Mohlo by se dojít k závěru, že to opravdu není nejlepší krok, který by měl být. Aspoň jak mluvím s učiteli a řediteli, tak tam, kde jsou některé děti s mentálním postižením, jsou problémy. Učitelé si s tím nevědí rady. Rodiče si stěžují. Chtějí odhlašovat děti. Prostě problémy tady velké jsou. A naopak to dítě tam bývá kolikrát diskriminováno a šikanováno. Je na tom hůře ve společném vzdělávání. Je více vyčleněno, než když bylo na speciální škole nebo v základní škole, která měla tento program.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Já bych chtěla jenom říci, že skutečně od 1. září nedošlo k zásadnímu žádnému přesunu dětí ze stávajících speciálních škol nebo speciálních tříd směrem do běžného proudu. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že děti máme tam, kde jsme je měli 30. června, s výjimkou prvňáčků.

Žádné speciální školy jsme nezrušili, nerušíme ani nemáme zájem řešit. A volba rodiče, jestli dítě s lehkým mentálním postižením pošle do běžné školy, nebo dříve do tzv. školy praktické nebo nyní speciální školy podle § 16 odst. 9, platila vždycky a platí dále. Rozdíl od 1. září je pouze v tom, že zatímco předtím to bylo všem jedno a všichni se topili jako myši, rodiče, děti i učitelé, bez jakékoliv podpory, teď v běžných školách postupně zvyšujeme podporu tak, aby když se takováto situace stane, tak aby na to nebyli rodiče, děti a učitelé sami a nebyli bez finanční podpory anebo aby bez ohledu na to, že v blízkosti bydliště dané rodiny není základní škola praktická, protože takové kapacity nemáme na celém území republiky a zvolím v malé obci např. malotřídku, tak aby malotřídka nedostala desetinu finančních prostředků na zvládnutí situace specifických potřeb takovéhoto dítěte jako o padesát kilometrů dál do té doby tzv. škola praktická.

Prosím, věřte, že o toto to hlavně šlo. O fér podmínky, o otevřené dveře do našich škol. A pokud paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího má ony konkrétní poznatky, kde dochází k nějakým problémům, není tam dostatečná podpora, opravdu ji prostřednictvím pana předsedajícího prosím, aby mně tyto situace, případy předala a budeme je ihned řešit, abychom nalezli odpovídající podporu všem. (Upozornění na čas.)

Chtěla bych říct, administrativa na našich školách stoupá a rozhodně nespíme na vavřínech a chceme nejpozději do března příštího roku obecně představit plán na snížení byrokracie ve školách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A poslední interpelace dnešního dne bude mít pan poslanec Karel Šidlo. Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Slibuji, že budu v rámci svého času dostatečně rychlý, protože jsem domluven s panem ministrem, který odešel, a požaduji po něm písemnou odpověď na dotazy, které položím.

Vážený pane ministře, dovolte mi vás požádat o stanovisko k velmi závažnému problému, který vznikl společnosti České dráhy, a. s., na který jsem upozornil při jednání hospodářského výboru Poslanecké sněmovny před několika dny. Nedojde-li k jeho neprodlenému řešení, je přímo ohrožena existence národního železničního dopravce vzhledem k jeho vyloučení ze soutěží na trhu veřejné dopravy.

Dnem 1. 10. 2016 nabyl účinnosti nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. a současně byl novelizován zákon o veřejných službách k přepravě cestujících, zákon č. 135/2016 Sb. Podle uvedených zákonů má objednavatel veřejných služeb, to je kraj i stát, novou povinnost vyloučit z nabídkového řízení vybraného dopravce, který nemá zaknihované akcie. České dráhy mají ze zákona o Český dráhách akcie v listinné podobě a jejich zaknihování uvedený zákon o Českých dráhách brání. Zaknihování je v rozporu se zákonem a tyto akcie by byly zneplatněny.

Nyní tři otázky. Proč k této situaci vlastně došlo? Z pozice zřizovatele Českých drah jste měli dostatek času legislativně upravit podmínky pro národního dopravce. Proč jste tak neučinili? A poslední. Co konkrétně uděláte pro zachování národního dopravce a dodržení memoranda s kraji pro regionální železniční dopravu?

Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. I za to, že jste dodržel časový limit. A konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

Děkuji vám, přeji vám příjemný zbytek dnešního dne a přerušuji jednání schůze do zítřejších devíti hodin ranních.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP