Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
/sněmovní tisk 873/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, jsem podrobně představil při jeho projednávání v prvním čtení. Pouze tedy shrnu, že v návrhu zákona jsou obsaženy změny celkem sedmi daňových zákonů. Uvedu pouze nejdůležitější z nich.

V zákoně o dani z příjmů dojde ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě a dojde k převedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu do režimu srážkové daně. Novelou zákona o dani z přidané hodnoty dojde k zavedení institutu nespolehlivé osoby a rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na všechna zdanitelná plnění, která umožňuje Evropská unie. Změna daňového řádu přinese usnadnění možnosti hradit cla a poplatky platební kartou či obdobným platebním prostředkem.

Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2017, nicméně s ohledem na čas zbývající do konce roku vítám pozměňovací návrh přijatý rozpočtovým výborem na změnu účinnosti na 1. dubna 2017 s tím, že vybraná ustanovení budou již použitelná od 1. ledna 2017 a některá od 1. ledna 2018.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 873/1.

Prosím pana zpravodaje, kterým je pan předseda výboru Václav Votava, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona na své 49. schůzi konané dne 16. listopadu 2016 a přijal k tomu usnesení, se kterým vás seznámím.

Usnesení rozpočtového výboru ze 49. schůze ze dne 16. listopadu 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, sněmovní tisk 873. Po úvodních slovech rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, sněmovní tisk 873, schválila, a to ve znění pozměňovacích návrhů.

Pane předsedo, já bych jednotlivé pozměňovací návrhy nečetl, protože jsou v písemném vyhotovení. (Předseda Hamáček souhlasí.) Všichni je tedy mají, předpokládám, k dispozici.

A rozpočtový výbor samozřejmě zmocnil zpravodaje, mne, abych s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což jsem také učinil. Předběžně se hlásím do podrobné rozpravy, jestli je to možné. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, možné to je, ale ještě máme před sebou relativně dlouhou cestu do podrobné rozpravy.

Já teď otevřu rozpravu obecnou, kde mám zatím sedm přihlášených. První je paní poslankyně Kovářová a připraví se paní poslankyně Zelienková.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila svůj pozměňovací návrh, který reaguje na pozměňovací návrh pana poslance Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

Zmatky a chaos, které provázejí zavádění elektronické evidence tržeb, bohužel dopadají na živnostníky s nejmenšími příjmy. Ti, kteří vynaložili určité náklady na zapojení do systému elektronické evidence tržeb ještě před prohlášením ministra financí Andreje Babiše z minulého týdne, na základě kterého budou z tohoto systému nakonec vyjmuti, jakkoli to ještě zdaleka není jasné, se mohou cítit poškozeni. Proto se navrhuje, aby těmto živnostníkům byla v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana ministra financí, resp. poslance pana Babiše, na jejich žádost poskytnuta ze strany Ministerstva financí náhrada účelných a prokazatelných nákladů v plné výši.

Pozměňovací návrh je veden v systému pod číslem 5373.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Jenom upozorňuji, že je potom ještě potřeba se přihlásit v podrobné rozpravě. Já jsem avizoval paní poslankyni Zelienkovou, ale s přednostním právem chce vystoupit pan ministr, takže mu dám slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já bych rád informoval o svém poslaneckém návrhu. Jednak odmítám to, co tady říkala paní poslankyně Kovářová. Není to pravda. Tady probíhá nějaká mediální dezinformační kampaň, že ten projekt EET je složitý, a bohužel většina aktérů, kteří se k tomu vyjadřují, ho ani nepochopila pořádně. Takže já bych si to dovolil zopakovat.

My jsme tady 260 dní četli návrh o EET, o evidenci tržeb. My jsme jedna z posledních zemí, možná poslední v Evropě. Zákon, který jsme měli přijmout pravděpodobně v roce 1990 při budování tržní ekonomiky naší země. Někdo na to zapomněl. Asi jsme nešli na tu stáž do zahraničí. No, já jsem na té stáži byl, a proto jsem to dovezl. Šedá ekonomika u nás je 160 mld. podle Českého statistického úřadu.

Takže vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, žádný zmatek není. Ten zákon jsme četli 260 dní, 50 hodin, z toho pan poslanec Kalousek četl 5 hodin o Vrběticích v rámci EET a od 1. 11. 2016, to je tento rok, jsme za šest měsíců od schválení toho zákona uvedli tenhle revoluční zákon a projekt, který štve hlavně všechny ty, kteří podvádějí na daních, do praxe! A k dnešnímu dni si vyzvedlo autentizační údaje 50 tis. uživatelů a už 27 tis. restaurací nebo zařízení, kde se podává jídlo a ubytování, eviduje. Eviduje. A co se změnilo? No nic. Tu účtenku ti poctiví, kteří ji dávali předtím, tak je tam nějaká číslo. Odezva je v milisekundách. Systém je budován na 10 tis. účtenek za sekundu, přitom původní kapacita měla být 4 tis. A taky je to první zákon, který má zkušební provoz. Ať mi někdo řekne, který zákon měl tady někdo možnost si vyzkoušet. Já si myslím, že nikdo.

Takže není to pravda. Pokud někdo dělá zmatky, tak jsou to vyjádření různých politiků, že my navrhujeme nějakou výjimku. Ne, my jsme vždycky byli proti plošným výjimkám. A samozřejmě to mělo nějaký vývoj. Jak je u nás zvykem, tak všichni to nechávají na poslední chvíli. I ty e-shopy přišly s překvapením, že mají zásadní technologické problémy, a objevily dvacet různých druhů plateb při platbě internetem z domu. A taky jsme se snažili v rámci toho pozměňováku přemýšlet o těch malých živnostnících. Vždyť vy jste je tady stále bránili. A my teď přicházíme s možností pro toho nejmenšího, aby mohl požádat o tu paušální daň. Takže my jsme vlastně k tomu dospěli nepřímo. To nebyl návrh na EET. My jsme v návaznosti na rozšíření a zatraktivnění institut tzv. paušální daně, a tenhle institut tady máme od roku 2001, které rozpočtový výbor doporučil ve svém usnesení k vládnímu návrhu zákona.

Já předkládám návrh na promítnutí tohoto opatření do zákona o evidenci tržeb. Načasování tohoto pozměňovacího návrhu tak logicky navazuje na aktuální úpravu zákona o dani z příjmu. Takže nemá to nic společného s tím, že začínáme první vlnu zítra. Absolutně nic, jak se to tady snaží někdo podsouvat. Je to proto, protože druhé čtení tzv. daňového balíčku je poslední daňový zákon v rámci této Sněmovny, kterou bude projednávat. Proto jsme s tím přišli teď i na základě toho, že malí živnostníci vždy volali po zjednodušení. To znamená, že ten pozměňovací návrh logicky navazuje na aktuální úpravu zákona o dani z příjmu. S ohledem na to, že druhé čtení k daňovému balíčku, který vláda předložila do Poslanecké sněmovny v červnu tohoto roku, se podařilo uskutečnit až nyní, na konci listopadu, nebylo možné s tímhle pozměňovacím návrhem přijít dříve. Ano, je to tady, v červnu. Nicméně daný čas jsme využili k dalším konzultacím s odborníky i obyčejnými lidmi, abychom dokázali zohlednit reakce v době, kdy EET není pouze abstraktním návrhem, ale platným zákonem, kterým je nutné se řídit.

Vzhledem k tomu, že institut paušální daně spočívá v možnosti poplatníka dohodnout se dopředu se správcem daně na výši zaplacené daně z příjmů, vzniká tím prostor pro vynětí některých skupin z povinnosti evidovat tržby. Důvodem je, že správce daně při tomto způsobu zdanění vychází z předpokládaných příjmů a výdajů a skutečně dosažené příjmy a výdaje v podnikání nemají vliv na stanovenou paušální daň. Evidování takových příjmů prostřednictvím EET tak nemá zdaleka takový význam jako u jiných poplatníků. Podmínkou pro vynětí poplatníka se stanovenou paušální daní z evidence tržeb je to, že jeho tržby nepřesahují 250 tis. korun ročně. Tento limit byl zvolen tak, aby byli vyňati drobní podnikatelé, kteří s ohledem na nízké příjmy budou platit nízkou daň. Dneska de facto neplatí žádnou. Jejich výše je jednoduše ověřitelná ze strany správce daně. Reagujeme tak na ohlasy ze strany těchto podnikatelů, kteří po avizovaném zatraktivnění institutu paušální daně o tento způsob zdanění projevili zájem.

Takže to není automatická výjimka. Když někdo, pokud by k tomu došlo samozřejmě, ale a priori já jsem zvědav, jestli si tahle Sněmovna vzpomene, co tady říkali někteří: malí živnostníci, zjednodušení života podnikatelů. A to není automatika. To je, kdo si požádá, ta Finanční správa to prověří. Tři roky nazpátek. A není to automatismus, že někdo řekne, že mám tolik tržby. My to budeme prověřovat. Různými pomůckami. Různou analytikou. Takže je to jen možnost požádat.

Účinnost daňového balíčku je s ohledem na blížící se konec roku navrhováno posunout z 1. ledna 2017 na 1. dubna 2017. V případě změn u institutu stanovení daně paušální částkou je díky přechodným ustanovením vztažena možnost využít nových změn již pro zdaňovací období 2017. Stejný cíl má i nyní předkládaný pozměňovací návrh. Obsahuje proto přechodné ustanovení, které umožní vynětí z evidencí tržeb z titulu stanovení daně paušální částkou tak, aby k němu mohlo dojít již se spuštěním druhé fáze evidence tržeb. To je již od 1. března 2017. Podmínkou pro toto vynětí je podání příslušné žádosti nejpozději do 31. května 2017. Takže znovu opakuji, že je to o tom institutu paušální daně, který jsme chtěli už tady v červnu řešit. A tenhle institut my jsme přece rozšířili, předtím to měli jenom živnostníci. Teď to mohou mít i zaměstnanci, kteří si přivydělávají jako živnostníci. A dokonce jsme to rozšířili, že živnostníci můžou mít zaměstnance. Protože my chceme motivovat živnostníky, ty nejmenší, s malými tržbami, abychom jim zjednodušili život. Aby nemuseli podávat daňové přiznání, aby nemuseli mít účetnictví, aby se s námi domluvili na tom, že pokud splňují kritéria, že jednou za rok zaplatí paušální daň. Oni dneska neplatí daně. My chceme, aby zaplatili nějakou paušální daň a my jim dáme pokoj! My je nebudeme kontrolovat, nebudeme ztrácet čas. A oni nebudou kontrolováni, nebudou ztrácet čas. A logicky potom z toho vypadl návrh, aby nemuseli evidovat. To má logiku přece. My to přece zavádíme proto, abychom normální podnikatelské prostředí, aby platili daně.

Takže tam byla otázka od paní poslankyně Kovářové, prostřednictvím pana předsedajícího, že co se stane? Tak ta babička z Kladna, která má ten obchůdek s ovocem a zeleninou a která má evidovat od 1. 3. 2017, když si o to požádá, tak do rozhodnutí Finanční správy nemusí evidovat a nemusí si koupit tu pokladnu. Takže o tom to je.

Takže my mluvíme o tom, že je to návrh o paušální dani, ze kterého vypadla tahle možnost. Pro ty nejmenší. Takže tuto možnost můžou využít všichni poplatníci bez ohledu na to, do které fáze evidence spadají. Nepředpokládá se, že by tak učinili poplatníci spadající do první fáze vzhledem k tomu, že se jedná o provozovatele hostinských a ubytovacích zařízení, kteří zpravidla značně převyšují částku 250 tis. korun ročně. Nicméně pokud se jejich tržby vejdou do stanoveného limitu, mohou být z evidence tržeb od 1. března 2017 vyloučeni i oni.

Druhé téma, které předkládaný pozměňovací návrh obsahuje, se týká vyloučení plateb prováděných přes internet. To je plateb, kdy nedochází k osobnímu styku mezi tím, kdo dává příkaz k platbě, a příjemcem této platby. Cílem je zjednodušit praxi zejména pro e-shopy, které budou muset evidovat pouze v případě osobního převzetí zboží na pobočce. V této souvislosti bych chtěl upozornit, že se nejedná o výjimku pro určité subjekty či skupiny osob, ale o zpřesnění ve vymezení evidované tržby. Je tam jasná elektronická stopa. Důvody pro změny jsou především praktické. U těchto druhů bezhotovostního způsobu placení, při kterých nedochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím, je totiž obtížné zabezpečit řádné splnění evidenční povinnosti, to je zaslat datovou zprávu o evidované tržbě a vystavit účtenku v okamžiku uskutečněné tržby.

Takže ještě jednou: My jsme došli k tomu návrhu přes institut paušální daně. Není to plošná výjimka, jak jsou tady navrhovány různé výjimky. A mimochodem, byl jsem překvapen, že jsem se dneska dozvěděl, že vlastně poslanec za ČSSD pan Šincl navrhoval 16. 11. na rozpočtovém výboru výjimku z evidence tržeb pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů z evidence tržeb, nebankovního. Takže jsem překvapen, že vlastně jsme, když jsme to projednávali, dokonce rozpočtový výbor o tom hlasoval. Škoda, že jsme to, když jsme měli tu kontroverzní koaliční radu, nevěděli, že tady byl první takový návrh na výjimku. Já nepředkládám výjimku. Já předkládám institut paušální daně, a logicky, když s někým domluvíme paušální daň, tak by neměl evidovat.

Takže bych byl strašně rád, kdybychom konečně už přestali mluvit o chaosu, protože ten chaos dělají různá vyjádření politiků, kteří ani neznají pořádně tu podstatu. Není to plošná výjimka. Znovu opakuji, je to možnost požádat o paušální daň, které možná vyhoví Finanční správa, anebo i nevyhoví. Takže to není automatika.

Opozice se směje. Vy jste plédovali, že ti malí, že je to proti malým. To je samozřejmě nesmysl, to je proti všem... (Potlesk a smích zprava.) To je proti všem, kteří podvádějí u hotovostních plateb. Je to o hotovostních platbách. Nevím, co je na tom směšného. Takže teď máte možnost, jak jste tady vždy říkali, že my máme něco proti malým živnostníkům - ne, nemáme nic. Naopak. My jim teď chceme pomoci. Tak budu strašně rád, když všichni ti, kteří tady vystupovali a plédovali za ty nejmenší, tak máte možnost ten pozměňovací návrh podpořit.

Takže budu rád, když podpoříte můj návrh, který je zaevidován pod číslem 5334. Je to samozřejmě historický okamžik, zítra, po 25 letech, konečně budeme mít evidenci tržeb. Poslední v Evropě!

A funguje to. Funguje to. Každou hodinu nabíhají další podnikatelé, kteří vítají narovnání trhu. A to, že z toho vypadnou daně. Samozřejmě. Už dnes za námi chodí podnikatelé. A my nechceme nikoho pronásledovat. Víme, že budou mít nárůsty tržeb o stovky procent. My víme, že zaměstnanci v restauracích, číšníci, kuchaři, že berou jedenáct tisíc minimální mzdu, někteří. A že dostávají kešovku a potom nemají odvody na důchody, na sociální pojištění, na zdravotní. Někteří berou podporu v nezaměstnanosti. Ano, tak to funguje.

Já jsem chtěl snížit DPH na točené pivo z 21 procent na deset, potom na patnáct. A kolik jsme vybrali na tom točeném pivu? No 260 milionů za minulý rok. A kolik bychom měli vybrat podle hektolitrů? No přece 2,6 miliardy. A kolik je ten rozdíl tedy? Dvě miliardy tři sta čtyřicet milionů! To jsou ta konkrétní čísla. A já teď navštěvuji restaurace a beru si účtenky. A půjdu do restaurací od zítra znovu a dám si stejné menu, abych se podíval, jestli navýšili ceny. Ale oni nemají důvod navýšit ceny, protože od zítra se jim snižuje DPH na jídlo a na nealkoholické nápoje z 21 procent na 15. Takže oni ušetří!

A pokud dneska někdo říká, že byly nějaké náklady na EET - jaké? Software je zdarma na sítích! Nejlevnější pokladna stojí 4 700 korun! A dá se odpočítat z daně. Tak jaké náklady? Ať mi to někdo řekne. Takže oni ušetří. Všichni poctiví ušetří. A není důvod, aby někdo někde navyšoval. Pokud navyšuje, tak podváděl. Ano. Všichni poctiví nemůžou navyšovat, protože mají sníženou DPH z 21 procent na 15. A to je odměna pro ně. To, že poctivě podnikali. Proto jsme s tím přišli. Neříkejte, že nefunguje systém. Funguje. Funguje perfektně. A samozřejmě si myslím, že konečně po těch letech - a je plno podnikatelů, kteří nám píšou, že na to čekali dvacet let, aby se konečně narovnalo u nás podnikatelské prostředí. Děkuji. (Slabý potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Eviduji pět faktických poznámek. S první prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Se zájmem jsem si vyslechl projev pana ministra financí Andreje Babiše, kterého mám v podstatě rád, a kterého je mi tudíž i poměrně líto, protože zřejmě propadl nějakému sebeklamu. Je mi líto také toho, že neposlouchal to, co jsme tady půl roku říkali při projednávání EET.

My jsme přesně tyto argumenty říkali, pane ministře Andreji Babiši, a vy jste nás zřejmě neposlouchal. Vy jste na to přišel až sám, až vám napsala nějaká babička z Kladna. To je mi líto. Tamhle pan poslanec Janulík se tomu smál také. A myslím si, že naprosto zbytečně, protože stačilo jednoznačně poslouchat.

Víte, to, že o tom dlouhodobě mluvíme a vždy jsme volali po zjednodušení - otázka je, proč jste to neudělali dřív, pane ministře Andreji Babiši. Proč jste čekal až na konec volebního období. Sedíte tady tři roky ve vládě, a já si myslím, že pokud jste chtěl zjednodušit podnikatelské prostředí, chtěl jste ulehčit malým a středním podnikům, tak jste na to měl dost času, a ne až na poslední chvíli, když se rozbíhá váš balkánský šmírovací experiment.

Říkáte, že to jsou slova, která říkají politici, a že politici v tom vznášejí zmatky. Dovolím si takovou nejčerstvější zprávu, pane ministře Andreji Babiši, která vyšla teď v 15.25. Je to informace, která přichází od jednoho z největších pivovarů v České republice, kde největší pivovar v České republice říká: činnost momentálně ukončují spíše menší a vesnické hospody, které nepodávají teplé jídlo. K začátku prosince k ukončení piva se přihlásilo přes tisíc zákazníků. Tisíc zákazníků u jednoho z pivovarů. Dá se předpokládat, že hlavní vlna dopadu EET ještě přijde v prosinci a v lednu. (Upozornění na čas.) Tisíc pivovarů zlikvidováno. Tisíc hospod. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Laudát. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo. (Rušno v sále.)

A dříve než vám pustím časomíru, chci poprosit kolegyně a kolegy, aby se ztišili, protože opravdu hluk je velký. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pan ministr říkal, že zde jsme četli zákon 260 dní a že jsme nic nepochopili. To nic neznamená, že 260 dnů. Zřejmě vy jste nás opravdu neposlouchal, protože my jsme si konzultace, které vy jste dělal až ex post, tak my jsme konzultace s drobnými živnostníky měli ještě před zahájením projednávání zákona a během projednávání tohoto zákona. Uváděli jsme výhrady a vy jste na ně neslyšel.

Proto se chci zeptat - a co když si babička pokladnu již koupila? To za prvé. A nemyslíte si - vyzýval jste, vyzýval jste k tomu, aby se včas zapojili živnostníci. A myslíte si, že je to v souladu s principy právní jistoty, když se změna avizuje krátce před nabytím účinnosti? A ptám se znovu, kdo zaplatí náklady na zapojení do systému těm, kteří budou platit paušální daň a kteří už náklady vynaložili? A poslední otázka. Nepovažujete váš pozměňovací návrh, ke kterému se pravděpodobně přihlásíte, za přílepek? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane ministře, eviduji vaši faktickou poznámku, ale jste pátý. Prosím, vydržte. Prosím k mikrofonu... ale tam jsou další čtyři. Takže poprosím pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Chtěl jsem být velkorysý, aby pan vicepremiér mohl okamžitě zareagovat. Julius Fučík napsal o zemi, kde zítra znamená včera. Pan exsoudruh Babiš to trošku zinovoval. Ten tady předvedl co bude teď, je za chvíli. Co bude za chvíli, už je teď.

Vy tady hájíte a mluvíte něco, tak nejdříve pozměňovák načtěte. Braňte ho v souvislosti s tím, ale to, co jste tady říkal... Vy žijete v těch Čapích hnízdech a tak. Na tom venkově ta situace je zcela jiná. Vy si velice dobře podobně jako váš kolega Volný pamatuje Vrbětice, ale už si nechcete pamatovat, že jsme tady donekonečna omílali: zničíte drobné hospody, kde hospodští pracují hluboko pod minimální mzdu. Je to spíše už skoro nějaký koníček a možná někde tradice. A ty teď ničíte, protože ti nevydělají ani na ty daně. Myslím si, že něco málo, co vydělali, tak daní. Já jim věřím na rozdíl od vás.

A nebude to otázka, jestli někomu přibudou kšefty, protože bude vyřízena nekalá konkurence. Na venkově to bude jiný problém. Bude tam ta hospoda existovat, nebo ne? Zakládáte obrovské obcházení zákonů. Budou vznikat asi zřejmě různé ty kluby apod. Vždyť jsme to tady říkali donekonečna. Nechte aspoň ty nejdrobnější na pokoji. To jste nenechal. A jsem rád, že konečně z vás vypadlo, že jste proti všem. Když jsem začal Fučíkem, tak toto napsal Alois Jirásek. Taky Proti všem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Šincla. Připraví se pan poslanec Kalousek. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Je to neuvěřitelné, když panu ministrovi teče do bot, tak si vždycky vzpomene na Šincla a říká nepravdy. Jednou to jsou loterie, pak jsou to pojišťovny, je to EET.

Ano, podal jsem při prvním čtení pozměňovací návrh, který se týkal ale pouze okrajově EET. Účelem mého pozměňovacího návrhu bylo napravit chybu Ministerstva financí, která vznikla tím, že v době přípravy zákona o evidenci tržeb nebylo zřejmé, že nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru budou podléhat dohledu České národní banky a budou nuceni získat její licenci.

Nově zákon o evidenci tržeb na návrh Ministerstva financí vyjmul ze své působnosti tyto subjekty licencované Českou národní bankou a banky, investiční společnosti a penzijní fondy, které mají obdobný předmět činnosti jako nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů. Tito poskytovatelé nově podléhají stejné přísné regulaci jako banky a Česká národní banka aplikuje na nebankovní poskytovatele identická pravidla regulace jako na banky.

Z tohoto důvodu jsem tedy usoudil, že není proto žádný důvod, aby se vynětí, které se v zákoně o EET na základě předlohy od Ministerstva financí nevztahovalo také na nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru, pane ministře, kteří budou nově podléhat regulaci a licencování České národní banky. Tady nejde o žádnou výjimku, šlo pouze a jen o nápravu vaší chyby a odstranění nerovnosti a nesouladu, který vznikl při zpracování dvou odlišných právních předpisů. Já si myslím, že byste mi za moji snahu spíš měl poděkovat než mě špinit v médiích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska a připraví se pan poslanec Chalupa. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte, abych si dovolil nabádat řízení této schůze k pořádku. Já jsem jako člen Sněmovny přišel na druhé čtení tohoto bodu, to je tisk 873, druhé čtení, vládní návrh zákona, kterým se mění zákony v oblasti daní. Tento bod měl z pověření vlády uvést ministr financí. Ministr financí tady vystoupil a mluvil o něčem, co s tímto tiskem vůbec nesouvisí. To tam vůbec není. On mluvil o úplně jiném zákonu než o těch desítkách zákonů, které jsou tímto tiskem otevřeny. Jako kde to jsem?!

Já si dovolím jako člen této Sněmovny trvat na tom, aby vystoupil ministr financí a uvedl bod 873, vládní návrh zákona, kterým se mění zákony v oblasti daní. On nic takového neučinil. On tady něco blábolil o elektronické evidenci tržeb, která není ani jedním písmenem obsahovou součástí tisku, který projednáváme. V tuto chvíli v žádném případě. A já chci, aby ministr této vlády z pověření této vlády řádně uvedl bod, který má uvést!, což on vůbec neudělal. Vysvětlili jste mu někdo, že je ministr financí, a vysvětlili jste mu někdo, k čemu je touto vládou pověřen? On tady nemá svoji tiskovou konferenci Agrofertu. On tady měl uvést bod 873 a to neudělal! A já se cítím skutečně ponížen jeho jednáním.

A nabádám vás, paní předsedající, abyste ho nabádala k pořádku a uložila mu, aby uvedl tisk 873!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, v tuto chvíli - to jste asi měl nabádat mého předřídícího, protože já jsem přišla do doby, kdy je otevřená rozprava a už jsme v této době v rozpravě.

Nyní prosím s faktickou pana poslance Chalupu, pak pan ministr Babiš a pak pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, pokud se tady pan kolega Kalousek cítí ponížen, tak já se taky cítím ponížen tím, co tady zaznívá na adresu hnutí ANO pana předsedy Babiše a na tuto legislativní normu. Já vás chci upozornit, že vy jste byli ti, kteří tady po desetiletí deformovali celý ten systém a naučili jste lidi podvádět, že se to stalo normou, a že dokonce někteří to berou jako své právo. Není tomu tak. A tato norma tuhle tu vaši - to, co jste tady zavedli za ty desítky let, tak my se snažíme to napravit. To je všecko.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji faktické poznámky pana poslance Volného, potom pana ministra financí a poté pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, já bych jenom pro pana kolegu Kalouska - já mám pocit, pane kolego, a myslím si, že je to veliká jistota, že pan ministr uvedl tento bod a pak si vzal jako první slovo do rozpravy a pak představil svůj pozměňovací návrh. Ale ten bod přece byl oficiálně uveden. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana ministra s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Tak já nevím, kde byl pan poslanec Kalousek. Já jsem normálně ten bod uvedl. Laskavě se podívejte do stenozáznamu. Já jsem ho normálně uvedl a potom jsem se přihlásil v rámci obecné rozpravy. Tak já nerozumím, o čem mluvíte.

Chci jenom říct paní poslankyni Kovářové prostřednictvím paní předsedající, že ten návrh se týká třetí a čtvrté vlny. To znamená, týká se roku 2018, takže nemá to nic společného s první vlnou a výjimečně to může být v druhé vlně, ano? A znovu opakuji, dělali jsme na to analýzy a ta babička, jak jsem s ní mluvil, ona nemá tu pokladnu, ona nemá ani účetnictví ani internet, nemá vůbec nic. A to jsou ty příklady.

A pokud by se stalo, že by náhodou někdo si koupil tu pokladnu a dostane tu paušální daň a nebude muset evidovat, tak můžu tady prohlásit, že mu to sám zaplatím z mých daní (smích v sále), z mých peněz zdaněných daní. Samozřejmě to ale dostává ještě jednou, zdaněných peněz.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím s faktickou pana poslance Kalouska, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já chci ocenit velkorysost pana ministra financí, že by to zaplatil ze svých zdaněných peněz. Vzhledem k tomu, že efektivní míra jeho zdanění oficiálně je 19 %, on platí v téhle zemi asi 4,1, tak tam přece jenom má dost velkou vatu na to, aby to zaplatil. Ale o tom nechci mluvit.

Pane poslanče Chalupo, ještě jednou. Vy jste mluvil o úplně jiném - (Předsedající: Prostřednictvím předsedající.) Prostřednictvím teda, prostřednictvím, pane poslanče Chalupo, vy jste mluvil o zákonu, který neprojednáváme. My projednáváme daňové zákony, a jestliže je tady dominantně řeč o elektronické evidenci tržeb, není předmětem tohoto tisku. A pokud si dobře vzpomínám ještě z předvolebního boje, tak zejména hnutí ANO bylo zásadně proti legislativním přílepkům. Jestli tady ještě někdo něco načte, třeba zákon o pohřebnictví nebo zákon o myslivosti nebo zákon o elektronické evidenci tržeb, tak to není nic, co by se týkalo tohoto parlamentního tisku, který uvádí ministr financí. A ministr financí, který z pověření vlády uvádí zákon o daňových změnách, a jedním dechem k tomu dodává neorganický přílepek, tak znásilňuje veškerou parlamentní kulturu, a dokonce všechno to, co hnutí ANO slibovalo - že přílepky se nehodí a dělat se nebudou.

To jsem chtěl sdělit. Asi jste mě nepochopil, prostřednictvím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Lorencová také s faktickou. Paní poslankyně Kovářová stahuje, tak poprosím paní poslankyni Lorencovou s faktickou poznámkou. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, mně se zdá, že za tu dobu, kterou tady věnujeme rozkladu toho zákona, že jsme se posunuli opravdu někam trošku jinak, než jsme chtěli být. Tady došlo za ta léta, kdy se připravovala privatizace, kdy se připravoval přesun majetku do soukromých rukou, k něčemu, s čím možná mnozí tenkrát počítali. Počítalo se s tím, že se tady stane normou, naprostou samozřejmostí to, že si vlastně všechno, co utržím, strčím do kapsy. A vy dneska požadujete, aby to bylo legální.

Vy vlastně všichni, kteří vystupujete proti EET, proti tomu nově zaváděnému systému, chcete, aby se legalizovalo to, co jste tady zavedli kdysi! Vy vlastně navádíte k tomu, abychom všichni vzali na vědomí, že tady existuje určitá vrstva lidí, na jejichž daně v budoucnu všichni budeme přispívat - na jejich důchody, pardon, přeřekla jsem se - protože oni si to důchodové neplatí, a vy chcete, aby si to neplatili dál? Co to je?! Co si to všechno krucinál dovolujete?! Vždyť to není normální stav! Není normální, abyste si toto dovolovali. Zavedli jste něco, s čím se normální hlava nemůže srovnat, a chcete po ostatních, aby to vzali jako normu?!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Pilného s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych rád uvedl vaším prostřednictvím na adresu pana předsedy Kalouska, že já jsem ve Sněmovně přes tři roky, necítím se ponížen, ale opravdu mě nebaví zneužívání přednostních práv, kdy - jak tady sám pan poslanec Kalousek řekl - se dělíme na poslance první a čtvrté kategorie. Já se vždycky cítím jako poslanec čtvrté kategorie, protože on tady jasně od pultu řekl, že může mluvit kdykoli a nemusí to vůbec být k věci a také nám to x-krát předvedl. Takže já se necítím ponížen, ale fakt mě to už nebaví. (Potlesk v lavicích ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Kalouska, připraví se pan poslanec Koníček, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prostřednictvím paní hejtmanky Jermanové jak k panu poslanci Pilnému, tak k paní poslankyni Lorencové. Dovolím si připomenout, že jsem tady vystoupil, když jsem žádal, aby mluvil pan ministr k věci, že jsem vystoupil v rámci faktické, stejně jako vy. To znamená, naše poslání bylo zcela rovnocenné, opravdu není důvod, abyste se proto cítil ponížen.

Paní poslankyně Lorencová tady položila řečnickou otázku, co vlastně chceme, a pokračovala v tématu elektronické evidence tržeb. No my chceme projednávat to, paní poslankyně prostřednictvím paní hejtmanky (výkřiky v sále), my chceme projednávat to, co je na pořadu této schůze. Prosím pěkně, na pořadu této schůze je sněmovní tisk 873, daňové změny, a tam není ani slovo o elektronické evidenci tržeb. Proč vy, proč pan ministr a proč spousta jiných tady hovoří o elektronické evidenci tržeb, kterou máme za sebou, možná ji budeme mít zase před sebou, ale teď není na programu tohoto jednání. Teď jsou tady prosím na programu daňové změny, kde zákon o elektronické evidenci tržeb není. Vy moc čtete noviny. Sněmovní tisk, který teď projednáváme, o elektronické evidenci tržeb neříká ani slovo. A já trvám jenom na tom, abychom projednávali to, co projednávat máme, a ne něco, co jsme si ráno přečetli v novinách, protože to prostě není jedno a to samé. Ten sněmovní tisk, který teď projednáváme, o elektronické evidenci tržeb nehovoří ani písmenem.

Paní poslankyně, prosím vás, ať vám to kolegové vysvětlí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Koníčka, připraví se paní poslankyně Kovářová, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, paní poslankyně Lorencová tady říkala, že by se mělo postupovat podle pravidel. Já vám musím říct, že systém EET jako celek nemá souhlas Rady vlády pro informační společnost, jak vyžaduje usnesení vlády č. 889 pro informační systémy, které stojí více než 6 milionů. Má jenom souhlas na část, a to je úprava ADISu. Na tu transakční, kam se posílají ty účtenky, takový souhlas chybí.

Také bych chtěl Sněmovnu informovat, že státní podnik, který EET provozuje, vznikl v rozporu se zákonem o státním podniku. Pan ministr to kontrolnímu výboru potvrdil, když zaslal kontrolnímu výboru dopis, ve kterém přiznal, že tento státní podnik nevznikl podle zákona o státním podniku, protože to nešlo, tak to udělali podle občanského zákoníku. Tak to prostě je.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Lorencová a po ní pan ministr Babiš. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda reagovala ještě na pana ministra, který odpověděl na můj dotaz, kdo to zaplatí té babičce, a on říkal, že to tedy zaplatí ze svého. Já to považuji za přiznání právě toho zmatku a chaosu v oblasti EET a považuji to za nesystémové řešení. To systémové a systematické řešení představuje naopak můj pozměňovací návrh, o kterém jsem zde již hovořila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Lorencovou, připraví se pan ministr financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Takže já už teď budu klidnější a kratší. Já jenom chci navázat na pana kolegu Kučeru, který tvrdí, že tisíc podnikatelů už ohlásilo, že vlastně už nebudou odebírat pivo, už nebudou nic chtít. Tak chci vlastně upozornit na to, že těch tisíc v této chvíli - ono jich podle vás bude určitě mnohonásobně víc časem - ale že už tisíc jich přiznalo, že když se jim teď už nevyplácí podnikat, že celou tu dobu vlastně krátili daně. Vždyť vy jste to vlastně, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, sám přiznal.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana ministra Babiše s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom říct panu poslanci Kalouskovi prostřednictvím paní předsedající, že nemá pravdu, protože ten pozměňovací návrh, který já navrhuji, je přímo spjat s novelizací § 7a zákona o dani z příjmů. To znamená, že vynětí, to, o čem mluvím, to, co navrhuji, souvisí s touto novelou. Není to pravda a má to přímou souvislost. Klidně to můžeme zdokladovat.

To, s čím tady vystoupil pan poslanec Koníček, já s tím zásadně nesouhlasím, není to pravda, my to odmítáme. Napsal jsem k tomu několik dopisů. My jsme přesvědčeni, že to bylo podle pravidel, podle zákona. Takže je to debata o ničem, protože pan Koníček není ochoten akceptovat naše argumenty a neříká pravdu.

Ohledně pana Šincla. Ano, pan poslanec Šincl navrhoval výjimku z EET pro lichváře. Takže to je jednoznačné, navrhoval to 16. listopadu 2016 na rozpočtovém výboru a byl první, který žádal nějakou výjimku. My výjimku nežádáme. Já už jsem to tady vysvětloval, nebudu to opakovat znovu. My si myslíme, že těch případů, kde daňová správa vyhoví a akceptuje, že někdo má skutečně nárok na ta pravidla, která navrhujeme, a akceptuje tu paušální daň, bude minimum. Proto tady říkám to, co říkám, že si myslíme, že je to - a na základě našich analýz - že je to hlavně pro třetí a čtvrtou, částečně druhou, a proto si myslíme, že ten návrh je dobrý.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Votava, pak pan poslanec Šincl. Prosím, pánové si prohodili pořadí, ano, dobrá. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já to zkusím konstruktivně. Za prvé si myslím, že pan ministr nemá pravdu, protože když se odvolává na § 7 zákona o dani z příjmů s tím, že kdo se přihlásí k paušální dani a je do nějakého obratu, tak bude osvobozen od EET, tak že to je přílepek, protože otevírá nový zákon. Je to úplně stejné, jako kdybych chtěl navrhnout, že kdo se přihlásí k paušální dani, bude mít pohřeb zadarmo, tak by tím současně taky otvíral zákon o pohřebnictví a také by říkal, že to s tím souvisí. Já si myslím, že to s tím nesouvisí, že máme projednávat daňové zákony, nikoliv elektronickou evidenci tržeb.

V této souvislosti bych rád navrhl Poslanecké sněmovně i vám, paní místopředsedkyně, předsedající Poslanecké sněmovně, abychom opravdu mluvili o tom - kromě těch, kteří mají přednostní právo, ti můžou mluvit o všem - ale ti, kteří nemají, ti, kteří se hlásí řádně do rozpravy, aby opravdu mluvili jenom o tom, co je předmětem tohoto tisku. Díky mediálním aktivitám pana ministra a mediální erupci našich médií se všichni ve veřejnosti teď domnívají, že se tady bavíme o elektronické evidenci tržeb. Vystoupení pana ministra i paní poslankyně Lorencové tomu jenom nasvědčují. Že se tady bavíme o elektronické evidenci tržeb.

Ještě jednou opakuji. Ten tisk, který projednáváme, nemá s elektronickou evidencí tržeb nic společného. Pojďme diskutovat daňové změny. Nediskutujme naše mediální vystoupení, kterých jsme se dopouštěli v minulých dnech. To je přece fér nabídka.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Votava, faktické poznámky. (Poslanec Kučera: Stahuji.) Pan poslanec Kučera stahuje. Poprosím tedy pana poslance Votavu. Připraví se pan poslanec Šincl. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, musím reagovat na pana ministra, co tady řekl. On samozřejmě - pravděpodobně o tom bude hovořit pan kolega Šincl.

Pan kolega Šincl nenavrhoval žádnou úlevu z EET pro lichváře, pane ministře. To je naprostý nesmysl. Pan kolega Šincl předložil na rozpočtovém výboru návrh - možná nešťastně, když jsme projednávali právě daňový balíček, protože ten návrh patřil spíše do zákona o EET -, a to v tom smyslu, že jsme přijali nový zákon o spotřebitelském úvěru, ve kterém jsme jasně vymezili nové postavení takzvaných nebankovních poskytovatelů. Nebankovní poskytovatelé budou od 1. 12. 2016, to je od zítřka, tvrdě regulováni, musí mít bankovní licenci, musí mít vlastní kapitál ve výši 20 mil. korun a musí činit při poskytování úvěrů nebo půjček to, co činí banky. Jsou tedy postaveni na úroveň bank. Stávají se finanční institucí. Jestliže dříve stačil živnostenský list a bylo padesát tisíc těchto poskytovatelů, tak jsme je radikálně snížili na několik desítek. A protože zákon o EET jasně říká, že finanční instituce jsou vyňaty z elektronické evidence tržeb, tak pan kolega Šincl pouze upozorňoval pozměňovacím návrhem na to, že by měly být v tom seznamu. V seznamu, jako jsou ostatní bankovní instituce. To znamená banky, pojišťovny, úvěrová družstva, penzijní fondy a tak dále a tak dále.

Takže to není žádná výjimka. Já se ohrazuji proti tomu! Není to žádná výjimka. Je to doplnění seznamu, ze kterého bohužel vypadly (upozornění na čas), respektive tam nejsou, protože ani nemohly být zahrnuty, když ten zákon vešel v platnost déle než zákon o EET.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím k mikrofonu pana poslance Šincla, připraví se pan poslanec Volný. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Ladislav Šincl: My opravdu nejsme tady sehraní. My jenom reagujeme na podněty, nebo na ta slova, která tady byla vyřčena. Já to zkusím opravdu zjemnit. Chci jenom zopakovat pro ty, co to nechtějí pochopit. To, co tady bylo říkáno. Opravdu v tom případě, kterého se týkala ta kritika, nešlo o žádnou výjimku, tak jak to tady teď popsal pan předseda rozpočtového výboru. Šlo pouze a jen pouze o nápravu chyby, o odstranění nerovnosti a nesouladu, který vznikl při zpracování dvou odlišných právních předpisů, které zpracovalo Ministerstvo financí. Bohužel nemůžu za to, že to samé Ministerstvo financí, které zpracuje jeden předpis, a my ho odsouhlasíme, už neprováže s dalším předpisem. Tak jsem se jako poslanec rozpočtového výboru snažil jenom tento nesoulad odstranit.

Nicméně byl bych rád, kdybychom se už posunuli k další rozpravě, protože tam mám připraven pozměňující návrh - ne o EET, ne o žádné výjimce, ale o DPH a o takzvaném insolvenčním řízení. Protože tímto mým pozměňovacím návrhem chci pomoci desetitisícům horníků v OKD. Tak prosím pány poslance, nechte nás načíst pozměňovací návrhy a třeba vyjde i na ten můj a třeba horníci v OKD budou šťastni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím s faktickou pana poslance Volného. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové, já budu velice krátký. Vaším prostřednictvím na pana předsedu Votavu. Samozřejmě mě pobavilo to rčení, že na rozpočtovém výboru velice nešťastně se objevil pozměňovací návrh pana Šincla, který se přímo jmenuje výjimka z EET. A jenom chci podotknout, že podle toho, co jsem se dozvěděl - já jsem tam bohužel nebyl, byl jsem na služební cestě - pro to pan předseda hlasoval spolu se svými kolegy ze sociální demokracie. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím s faktickou pana poslance Kučeru. Po něm pan poslanec Votava. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom tady krátce k paní poslankyni Lorencové, kterou mám rovněž rád, prostřednictvím... já jsem chtěl říct paní hejtmanky, já se omluvám (s úsměvem)... paní předsedající.

Víte, paní poslankyně Lorencová, já vám rozumím. V globálu máte pravdu. Na druhou stranu - já vás vezmu k nám, máme chatu v takové krásné vesnici, jmenuje se Žerotín, a tam je paní hospodská, která má téměř 70 let. A ona tu hospodu teď zavírá. Já vás tam rád vezmu a řekněte jí, že ona podvádí, že ona je ta zlodějka, že ona neodvádí daně a že krade. Řekněte jí to. Ona tam čepuje to pivo pro místních, já nevím, deset, patnáct, dvacet lidí, kteří tam chodí a pijí to pivo, je na hranici rentability.

Vy jste řekla, že těch tisíc, kteří odhlásili ty pivovary, že jsou to zloději a že se vlastně přiznali, že neplatili daně. To jste tady řekla. A já si myslím, že minimálně 90 %, to znamená 900 těch hospod, by si zasloužilo vaši omluvu. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Votavu s faktickou, připraví se paní poslankyně Lorencová.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Nevím, proč bych to neměl podpořit, když už jenom z logiky věci to vyplývá. Jestliže se stává finanční institucí a vypadla z toho seznamu, respektive tam není, tak by tam prostě měla být - ti nebankovní poskytovatelé. To nejsou žádní lichváři. A jestliže to pan Šincl nazval výjimkou, tak dobře. To si budeme slovíčkařit. Podle mě to tedy žádná výjimka není a je to opravdu doplnění seznamu finančních institucí, které jsou vyjmuty z EET.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Lorencovou k faktické poznámce. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, paní předsedající. Já jsem asi pana kolegu Kučeru špatně pochopila. On totiž argumentoval tak, že v podstatě potvrdil, že mám pravdu. Že je pravda, že těch tisíc podnikatelů prostě neodvádělo daně, takže se jim dnes, kdy už je musí odvádět, jejich podnikání nevyplatí. Ono jich bude určitě víc než těch tisíc. Tak to prostě je. To je ten systém, který se zavádí, který bohužel možná některé bude bolet. Ale bude bolet ty nepoctivé. Ty poctivé, kteří daně odváděli, určitě bolet nebude. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. To byly faktické poznámky. Jenom pro pořádek eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Kalouska... (Přihlásil jsem se normálně do pořadí.) Já jenom, že tady mám poznámku, že se hlásíte s přednostním právem. Takže to rušíme. Dobrá.

Nyní tedy poprosím k mikrofonu paní poslankyni Zelienkovou řádně přihlášenou do obecné rozpravy. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, velice se omlouvám, ale budu muset taky zmínit EET, byť jsme se tady vzájemně vyzývali, že tento zákon se EET netýká. Začala bych ale s tou paušální daní, kterou přinesl pan ministr financí, nebo respektive Ministerstvo financí na rozpočtový výbor.

Paušální zdanění pro podnikající fyzické osoby v Česku existuje v zákoně o daních z příjmů od roku 1993. Podmínky pro jeho využití v praxi byly ale natolik omezující, že dlouhá léta tento institut, nebo tuto možnost nikdo nevyužíval. Ze začátku se do tohoto systému zapojilo zhruba tisíc lidí, ale postupným zvýhodňováním výdajových paušálů po roce 2016 byl ten konečný stav kolem 50 případů ročně. Což je poslední čerstvý údaj zveřejněný Ministerstvem financí.

V předvolebních diskusích ANO oceňovalo paušální zdanění pro jeho jednoduchost a efektivitu. Po nástupu do funkce ale ministr Babiš začal prosazovat pouze EET a myšlenku paušálů bohužel opustil. Vrátil se k ní až těsně před zavedením EET a 16. 11. rozpočtový výbor schválil návrh, který Ministerstvo financí podalo prostřednictvím mého bývalého kolegy poslance Romana Kubíčka. Podle jeho návrhu, tedy návrhu Ministerstva financí, se k paušální dani mohou přihlásit fyzické osoby, které mají vedle příjmů ze samostatné činnosti také příjmy ze závislé činnosti, jak už tady uvedl pan ministr financí, kromě toho budou moci mít zaměstnance, což nyní nelze, a ne vždy budou muset podávat daňové přiznání. Je to o tom, aby se zjednodušila administrativa pro podnikatele, aby se mohli věnovat podnikání a netrávili svůj čas papírováním, což já od počátku prosazuji a podporuji.

Ministerstvo financí ovšem návrh podaný prostřednictvím pana poslance Kubíčka nedomyslelo a zapomnělo tyto daňové poplatníky, kteří využívají paušální daň, vyjmout z EET. A toto je důvod, proč se tady bavíme o EET. Neuvědomilo si totiž, že ten, kdo má stanovenou daň prostřednictvím paušálu, ji má stanovenu proto, aby měl tedy méně administrativy, a také je nemůžeme nutit v tomto případě současně k evidenci tržeb prostřednictvím EET, když si na začátku roku jednoznačně určí s Ministerstvem financí, potažmo tedy s finančním úřadem, kolik na dani zaplatí. Vždyť je to přece nesmysl. Když jsem to na rozpočtovém výboru řekla paní náměstkyni Ministerstva financí Schillerové, dala mi, řekla bych, trošku vyděšeně za pravdu. Následně se Ministerstvo financí na týden zcela odmlčelo. Poté ministr Babiš přišel se svými novými návrhy, které prosazuje nyní a které vyvolávají naprostý chaos, a myslím tím teď snížení ročního obratu 250 tisíc z původních 5 milionů za tři roky, nicméně doporučujícím usnesením rozpočtového výboru z 16. listopadu platí a Sněmovna o něm bude ve třetím čtení hlasovat. Znovu zdůrazňuji, že se jedná o návrh Ministerstva financí. Jeho součástí je například to, že o paušální daň mohou požádat fyzické osoby, jejichž obrat, znovu opakuji, za poslední tři roky nepřesáhne 5 milionů korun.

Protože jsem stoupencem paušálního zdanění, navrhuji tento návrh Ministerstva financí učinit životaschopným, a proto podávám návrh v rámci druhého čtení, který máte zaregistrován pod číslem 5318. Je to pozměňovací návrh, který upravuje tři jednoduché věci:

1. Vyjme podnikající fyzické osoby, které se s finančním úřadem dohodnou na začátku roku na paušálním zdanění, z povinnosti uplatňovat EET.

2. Stanoví, že správce daně může podnikající fyzické osobě určit paušální daň maximálně o 10 % vyšší, než je jeho průměrná daňová povinnost za tři předcházející zdaňovací období.

3. Stanoví minimální výši daně na 10 tisíc korun. To se vztahuje zejména na případy začínajících podnikatelů, kteří žádného obratu nedosahují, nebo na ty, kteří v posledních letech díky výdajovým paušálům zaplatili na daních nulu.

Tato úprava je významná z fiskálního hlediska, protože povede ke zvýšení výběru daní od podnikajících fyzických osob. Ta v roce 2015 dosahovala pouze 2,5 mld. korun a já tvrdím, že se může ročně až zdvojnásobit, to znamená až na 5 mld. korun, jednoduchým opatřením, které stojí nula korun.

Chci říci, že snaha o zavedení funkčního paušálního zdanění není snahou o zavedení nesystémových výjimek typu aktuálního návrhu pana ministra Babiše na paušál do 250 tisíc korun ročního obratu pro jednu milou paní z Kladna, které si ostatně velice vážím, že ve svém věku stále ještě podniká, ale pokud se na to podíváte čistě z matematického hlediska, když si 250 tisíc vydělíte 12 měsíci, tak vám vyjde nějakých 20 tisíc korun obratu za měsíc. Kdyby ten podnikatel z toho měl jenom 50 %, nebo maximálně 50 % čistý zisk, což je super, tak si vydělá 10 tisíc korun. Kdo vám dneska, prosím vás, za 10 tisíc korun bude pracovat? Pro koho je toto opatření 250 tisíc obrat ročně? Je to výsměch! Je to výsměch podnikatelům. Netýká se to téměř nikoho.

Funkční systémové a dobře nastavené paušální zdanění má u nás tradici sahající do první republiky a v současnosti ho používají všechny rozvinuté země. A státy, o kterých tady mluvil pan ministr Babiš, že mají evidenci tržeb - ano, mají, ale není to jediný nástroj, do kterého tlačí všechny podnikatele, protože mají také samozřejmě paušální zdanění a kombinují to, což my jsme měli udělat jako krok číslo jedna, a ne všechny tlačit do elektronické evidence tržeb.

Můj návrh je systémový, přinese snížení finančních nákladů a administrativní zátěže na straně státu, ale samozřejmě i na straně fyzických osob, kdy zavedením EET se navýší počet zaměstnanců Ministerstva financí zhruba o 350 lidí, což je roční výdaj zhruba 20 milionů korun jenom na mzdách, a to nemluvím o ostatních výdajích. Ministerstvo financí hovoří o číslech, jako že do tohoto systému elektronické evidence tržeb by se mělo zapojit zhruba 600 tisíc podnikatelů. Když si spočítáme, že každému z těchto podnikatelů dáme zhruba 5 tisíc korun úlevu na dani, aby si mohli pořídit pokladnu, tak jsme na nějakých 3 miliardách korun, což je v podstatě náklad. Pokud budu počítat, že do paušálního zdanění se zapojí zhruba 100 tisíc podnikatelů a každý z těchto podnikatelů zaplatí minimální daň 10 tisíc korun, tak je to miliarda zadarmo jako nic. Deset tisíc korun znamená pro podnikatele 800 korun měsíčně, což je pro něj daleko levnější než si pořizovat pokladnu a 600 korun měsíčně platit poplatek za používání systému na EET. Takže dopad mého pozměňovacího návrhu je jednoznačně kladný, neboť zvýší výběr daní, sníží náklady a pomůže růstu HDP.

Z posledních údajů, které mám tady z Ministerstva financí, mám tady číslo půl milionu podnikatelů fyzických osob, které podávají daňové přiznání. Z toho 77 % platí nulu daně. A není to proto, že by kradli, jak tady tvrdí moje bývalá kolegyně Lorencová, ale je to z toho důvodu, že mají paušální výdaj, a pouze 23 % z těchto lidí mají povinnost odvádět daň. Pokud se tito lidé rozhodnou, aby nemuseli zavádět EET, což jim zvyšuje náklady, že přejdou na paušální zdanění, tak od každého tohoto podnikatele fyzické osoby stát vybere 10 tisíc korun.

Proč mluvím o minimální dani? Protože tito podnikatelé jsou ekonomicky aktivní, využívají tím veřejný sektor a bylo by nespravedlivé, aby někteří platili nulu na dani a někteří platili daně.

Vedle celé Sněmovny se proto obracím i k poslancům vládní koalice, prosím je, aby Ministerstvo financí podpořili, stejně jako to učinili jejich zástupci v rozpočtovém výboru, a aby schválili i můj pozměňovací návrh. Díky němu by se opravily drobné nedostatky v návrhu Ministerstva financí, aniž by se pozměnil jeho celkově pozitivní duch. Společně tak můžeme získat mocný nástroj ekonomického růstu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Jsem velice překvapený, že bývalá kolegyně Zelienková se z expertky na Ukrajinu a dovoz migrantů stala expertem na daně. Velké překvapení. Teď jsem mluvil s paní Schillerovou a nikdo z Ministerstva financí neví o tom, že byste s námi o tom jednala. Tak nevím, jestli jste si nespletla nějaká jména. Vy jste říkala, že kdo má takové tržby. Je potřeba se podívat do statistiky. 636 tisíc fyzických osob má tržby do 500 tisíc. 636 tisíc, abychom věděli, o čem mluvíme. Takže z toho vychází to, že vy nemáte ta čísla. A my samozřejmě ano. My říkáme, to je náš návrh - paušální daně. My jsme ho rozšířili. My ho chceme. Rozdíl je, že určitě ne 5 milionů korun, protože samozřejmě EET ukáže ty skutečné tržby. A o tom jsem přesvědčen, že tak jak to bylo v jiných zemích, že došlo k nárůstu stovek procent tržeb, tak to bude i u nás. A proto navrhujeme to, co navrhujeme. A došli jsme k tomu úplně jinou cestou. Nejdřív paušální daň a potom, když bude dohoda, tak může být výjimka EET. Takže v tom se míjíme. A samozřejmě ten váš návrh 5 milionů korun je nesmyslný.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane ministře, jenom poprosím, abyste se na mé kolegyně a kolegy obracel mým prostřednictvím. Děkuji. S faktickou pan poslanec Votava. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Chci jenom upřesnit, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, co vůbec přijal rozpočtový výbor. Rozpočtový výbor přijal pozměňovací návrh, který si osvojil nevím který poslanec, byl to pozměňovací návrh, který byl z Ministerstva financí, a ten se vůbec netýkal EET. Ten se týkal rozšíření možnosti požádat si o paušální daň, a to v tom smyslu, že už dnes paušální daň je. Využívá ji asi 50 lidí v republice, takže to je naprosté minimum. A tu paušální daň může sjednat s finančním úřadem ten poplatník, který má maximálně obrat do 5 milionů korun, to zůstává, s tím jsme nic nedělali, a nyní může, pokud nebude přijat ten pozměňovací návrh i na plénu, to uplatňovat i poplatník, pro kterého je to hlavní činnost, hlavní obživa, a nemá zaměstnance. Rozpočtový výbor schválil změnu, kdy to může být pro poplatníka, který má to i jako vedlejší činnost, to znamená, má zaměstnání a přivydělává si, a poplatník může mít i zaměstnance, což předtím nebylo. Takže to jenom pro vysvětlenou. O EET a o 250 tisících tam nebyla vůbec řeč.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S faktickou prosím k mikrofonu paní poslankyni Zelienkovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuju. Děkuju panu předsedovi rozpočtového výboru, že upozornil tady na tento fakt. Chtěla jsem na něj upozornit sama. Prostřednictvím paní předsedající panu ministrovi Babišovi. Já zřejmě nejsem takový odborník na finance a na EET, jako je on jako nejzkušenější podnikatel v České republice, ale rozhodně vím, co se přijalo, na rozdíl od něj, na rozpočtovém výboru. A jestliže on jako ministr financí to neví, tak je to opravdu smutné. A je to to, že obrat pro lidi, kteří dobrovolně přistoupí k paušální dani, je 5 milionů za tři roky. Vy jste potom přišel s pozměňovacím návrhem na 250 tisíc korun. Tak tady z nás nedělejte prosím vás prostřednictvím paní předsedající hlupáky.

A chtěla bych ještě dodat, že ta čísla, která vy uvádíte, nějakých 630 tisíc podnikatelů s obratem nad půl milionu, tak vy navrhujete ale, pane ministře, 250 tisíc. Takže taky nemáte ta čísla správně. Takže příště se laskavě líp připravte. Děkuju. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kubíčka, řádně přihlášeného do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych uvést své dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě.

První je legislativně technická úprava, která v části třetí článku 5 bodě 37 se slova slovo uskutečnění zrušuje a nahrazují slovy slova přiznat uskutečnění nahrazují slovem přiznat.

Předmětem tohoto pozměňovacího návrhu je úprava předmětného novelizačního bodu tak, aby odpovídal důvodové zprávě a původnímu záměru. Původně navržené zrušení slova uskutečnění v § 29 odst. 1 písm. h) zákona o dani z přidané hodnoty postihuje nejen přiznání uskutečnění plnění v souvislosti s přijetím úplaty před uskutečněním plnění, což bylo úmyslem této novely, ale zároveň i v tomto ustanovení uvedenou náležitost daňového dokladu den uskutečnění plnění, která je přímou implementací článku 226 směrnice Rady roku 2006/112/ES, a nelze ji měnit. Z tohoto důvodu je nutná změna textu vládní novely návrhu zákona, aby došlo ke zrušení slova uskutečnění pouze na určených místech zákona a v požadované souvislosti. Jedná se tedy o korekci navrhovaného znění, která vznikla nedopatřením.

V druhém pozměňovacím návrhu si dovoluji podat pozměňovací návrh k návrhu poslance Romana Kubíčka k pozměňovacímu návrhu obsaženému v usnesení rozpočtového výboru číslo 557 ze 49. schůze konané dne 16. listopadu 2016 sněmovní tisk 873/1 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. V pozměňovacím návrhu B3 se slovo září nahrazuje slovem listopad.

Rozpočtový výbor doporučil ve svém usnesení číslo 557 ze 49. schůze konané dne 16. listopadu 2016 sněmovní tisk 873/1 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, sněmovní tisk 873, přijmout pozměňovací návrh k institutu daně stanovené paušální částkou § 7 zákona o daních z příjmů spolu s přechodným ustanovením, ve kterém jsou odlišně stanovené lhůty pro podání žádosti o stanovení daně paušální částkou a pro rozhodnutí o ní pro rok 2017 na 31. květen 2017 a 15. září 2017. Vzhledem k tomu, že jiný pozměňovací návrh stanovuje jako jednu z podmínek vyjmutí z povinnosti evidovat tržby, že poplatník má daň stanovenou paušální částkou, očekává se podstatný nárůst počtu poplatníků využívajících od roku 2017 tento institut. Vyšší počet žádostí o stanovení daně paušální částkou bude představovat značnou zátěž pro správce daně, a proto se navrhuje prodloužení lhůty pro rozhodnutí o této žádosti pro rok 2017 z 15. září 2017 na 15. listopad roku 2017.

K oběma těmto pozměňovacím návrhům se v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Plíška, připraví se pan poslanec Šincl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zcela jednoduchý pozměňovací návrh spočívající v tom, že za dosavadní část sedmou by se vložila nová část osmá, což by bylo zrušovací ustanovení. Na základě tohoto ustanovení by se zákon 112/2016 o evidenci tržeb zrušil.

Vidíme skutečně hodně zmatků, nejasností, nerovného zacházení státu vůči podnikatelům, nové a nové výjimky, které tuto nerovnost mezi podnikateli a zároveň diskriminaci podnikatelů jenom posiluje. Takže zákon o evidenci tržeb obsahuje řadu nedostatků. Již v samotném principu postupného zavádění povinné evidence tržeb pro určité podnikatele, tedy některé, a to bez logického a spravedlivého odůvodnění, je skryta diskriminace jednotlivých podnikatelů. Současně systém evidence tržeb není dobře připraven ani po technické stránce a představuje vysokou míru právní nejistoty pro samotné uživatele a adresáty této normy. Vzpomeňme si i dopadů na kybernetickou bezpečnost, neprojednání v Radě vlády pro informační společnost, založení státního podniku v rozporu s tehdy platnou legislativou a podobně.

Ministerstvo financí navíc prostřednictvím svých metodik vydávaných k tomuto zákonu, které vysoce přesahují rámec pomůcky, kterou může použít, začasté jsou i v rozporu se zákonem, fakticky nahrazuje platné právní předpisy a záměrně a bezprecedentně ignoruje základní pilíře demokratického právního státu o dělbě moci, neboť se jedná o nepřípustné zasahování moci výkonné do moci zákonodárné. Je to také o tom, že některé výjimky měly být například stanoveny nařízením vlády, přitom o nich bylo rozhodnuto narychlo vydanou metodikou Ministerstva financí.

Nejen z těchto důvodů se jako nejoptimálnější řešení jeví celý zákon o evidenci tržeb zrušit. Já se pak podrobně k tomuto zrušovacímu ustanovení, kterým by byl zrušen zákon o evidenci tržeb, přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Šincla, poprosím ho, aby vydržel, protože máme jednu faktickou poznámku kolegy Raise. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Tady vidíme v přímém přenosu v podstatě, jak se vyrábějí přílepky, co jsou přílepky a co přílepky nejsou. Jestli tady byla diskuse o pozměňovacím návrhu pana ministra Babiše, tak tam se jednalo jednoznačně o paušál jako o formu zdanění a patřila do tohoto daňového zákona. A tady v podstatě, co říkal kolega, se vlastně dává přílepek, kterým se zrušuje předcházející zákon, který tady byl schválen. Jenom jsem na to chtěl upozornit. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Šincla, který je řádně přihlášen do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Klaška. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Já jsem předložil pozměňovací návrh, který mi dovolte lehce okomentovat. Jde o pozměňovací návrh, který je docela těžký, s tím, že se domnívám, že tento pozměňovací návrh je při čtení určen spíš pro specialisty, a proto mi dovolte, abych vás s tím podrobně opravdu nezatěžoval. Já si myslím, že je tady v republice možná jenom několik desítek lidí, kteří do toho detailně vidí, takže doufám, že v těchto desítkách lidí jsou i někteří lidé na Ministerstvu financí, kteří ho dostatečně posoudí.

Nicméně mi dovolte říci, že tento můj pozměňovací návrh, který se týká daně z přidané hodnoty, souvisí s insolvenčním zákonem a insolvenčním řízením. Proto jsem zmiňoval složitost a jeho specialitu. Právě tímto insolvenčního řízením jsou postiženy ve společnosti různé společnosti. A to je třeba OKD, kde reálně hrozí značné výdaje státu v řádech mnoha miliard korun a především ztráty desítek tisíc pracovních pozic pro obyvatele severní Moravy a Slezska. V dubnu se totiž bude rozhodovat, zda věřitelé OKD odsouhlasí jako řešení úpadku firmy reorganizaci, nebo zda OKD spadne do konkurzu. Pokud dojde k prvnímu řešení, je velmi pravděpodobné, že bude zachovaná konkurenceschopná část dolu a že ekonomické škody, ale především dopady úpadku firmy na obyvatele regionu budou v rámci možností minimalizovány. Pokud se věřitelé rozhodnou pro konkurz, s velkou pravděpodobností bude velmi obtížné těžbu udržet, spíše to bude nemožné.

Jako poslanec daného regionu se samozřejmě zajímám o OKD ne jako o obecný problém, ale jako o riziko pro svoje spoluobčany. Proto jsem v posledních měsících mnohokráte hovořil s lidmi, kteří mají vliv na průběh insolvenčního řízení v OKD. Právě během těchto hovorů jsem narazil na problém, který se snažím nyní vyřešit svým pozměňovacím návrhem. Jde o reálné nebezpečí, že nezajištění věřitelé upřednostní možnost získat vratku DPH ze svých pohledávek, a proto odmítnou jako rozhodující skupina návrh na reorganizaci společnosti. Pak soudu nezbude než vyhlásit na majetek OKD konkurz, a to se všemi negativními důsledky, o kterých již byla řeč.

Navrhuji po své zkušenosti v rozpočtovém výboru dvě varianty. Zmiňuji, že jsem věc samozřejmě řešil s paní náměstkyní zodpovědnou za danou sekci, paní náměstkyní Schillerovou, se kterou jsem tedy v této věci v kontaktu, a žádám ji o to, aby to se svými odborníky řádně posoudila a ne to rovnou, protože je to Šincl, zamítli.

Navrhuji tedy dvě řešení problému. Jedno je, aby při reorganizaci mohli věřitelé žádat vratku daně, druhá, aby vratka daně byla zrušena při konkurzu. Obě verze tedy vedou ke stejnému výsledku, tedy ke zrovnoprávnění konkurzu a reorganizace. Liší se v tom, kdo zaplatí. V první variantě to bude stát, který vrátí DPH i v případě reorganizace. V druhém případě to budou věřitelé, kteří nyní dostávají peníze od státu během konkurzu a kterým bude tato možnost zrušena.

Osobně bych byl raději pro první verzi. Pouze připomenu, že před krizí se DPH nevracela v případě úpadku nikomu. V rámci takzvaného protikrizového balíčku bylo jako dočasné řešení přijato, že stát umožní věřitelům, tehdy to bylo všem, podat opravné přiznání daně, a tedy získat vratku. Později z toho byl vyškrtnut případ, kdy byl úpadek řešen reorganizací. Osobně jsem nikde v žádné ze starých důvodových zpráv nenašel racionální vysvětlení, proč byla reorganizace z tohoto režimu vyjmuta.

Abych se vrátil k první verzi svého návrhu, nejde tedy o žádnou revoluci, ale o zavedení stavu, který zde již jednou byl a fungoval. Ministerstvo financí ve svém odmítavém stanovisku k mému návrhu přineslo několik argumentů, se kterými jsem se k upravené verzi svého pozměňovacího návrhu vyrovnal. Nechci to zde nyní rozebírat detailně, protože to je velice složitá problematika, odkazuji tedy na důvodovou zprávu svého pozměňovacího návrhu.

Daleko raději bych ještě jednou zdůraznil, že i když jde o zákon o DPH a jeho vliv na insolvenční zákon, jednáme zde ve skutečnosti o osudech mnoha desítek tisíc lidí, konkrétně zaměstnanců OKD v případě tohoto insolvenčního řízení. Avšak nejde jenom o OKD, to taky potřebuji zdůraznit. Podobný problém, kdy se organizace dostala do problému tváří v tvář tomu, že konkurz znamenal a znamená pro mnoho věřitelů rychlý příjem aspoň v podobě vratek daně, vidíme v jiných společnostech, například v Motorpalu, abych jmenoval aktuální řízení.

Neumím nyní jmenovat případ, ve kterém by opravdu jako důvod zamítnutí reorganizace zaznělo čerpání vratky daně od státu, ale od insolvenčních správců, se kterými jsem tuto věc konzultoval. Vím, že právě z tohoto důvodu v mnoha případech ani nedošlo k navržení reorganizace, vypracování reorganizačního plánu, protože bylo jasné, že takovéto řešení je neprůchodné. Nemohu tvrdit, že bych uměl říct, kolik firem mohlo být zachráněno a nebylo, protože vratka daně byla pro věřitele lákavější. Ale na základě oněch konzultací s insolvenčními správci a s významnými právníky, kteří se problematikou zabývají, tvrdím, že takových případů je několik ročně.

I kdyby tímto způsobem bylo každý rok, pane ministře, zachováno jenom tisíc pracovních míst a udržen provoz dvou nebo tří menších a středních podniků, jsem přesvědčen o tom, že za změnu zákona by nám to mohlo stát. Když k tomu připočítám otázku OKD, o které tady všichni rádi dlouho mluvíme, pak je to věc pro mě velice jasná.

Děkuji za pozornost a případnou podporu Ministerstva financí. To by snad bylo poprvé. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych vás seznámit s celkem sedmi pozměňovacími návrhy, které jsem vložil do systému k tomuto návrhu zákona, a pak možná průběžně komentář k některým jiným pozměňovacím návrhům, které tady zazněly.

Můj první pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním dokumentu 5379 a chci v této chvíli poděkovat Ministerstvu financí, které tento pozměňovací návrh zpracovalo na moji žádost v rozpočtovém výboru. Zkusím ho jednoduše zdůvodnit. Týká se příspěvkových organizací a možnosti odepisovat majetek svěřený do správy, např. se to týká krajských nemocnic.

Původní návrh zákona správně předpokládá, že od 1. ledna příštího roku bude možné znovu odepisovat takto svěřený majetek, ale díky datu, ke kterému to projednáváme, tzn. dnes je 30. listopadu, je absolutně jisté, že tento zákon nenabude účinnosti, možná ani neplatnosti k 1. lednu 2017, a tento pozměňovací návrh umožňuje odepisovat svěřený majetek už v účetním období 2017. Já tento návrh na rozdíl od těch ostatních nepovažuji za politický, ale spíše technický, protože vychází z vládního návrhu, jenom reaguje na pravděpodobnou dobu přijetí tohoto zákona. Cílem toho pozměňovacího návrhu, abych dostál jednacímu řádu a odůvodnil tento návrh, přestože je uveden i v písemné podobě, je umožnit příspěvkové organizaci územně samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí daňově odepisovat jim svěřený majetek podle nově navrženého § 28 odst. 1 písm. d) a § 30 odst. 10 písm. n) zákona o daních z příjmů, a to již za zdaňovací období započaté v roce 2017. Doposud mohl tento majetek odepisovat pouze vlastník, v tomto případě územně samosprávný celek nebo členská obec dobrovolného svazku obcí nebo dobrovolný svazek obcí jako celek.

Myslím, že to je věc velmi zajímavá například pro krajské nemocnice, kdy pro ně mohou být daňově uznatelné odpisy v řádu několika milionů ročně, a určitě to přispěje ke správnému a ekonomickému fungování příspěvkových organizací, které hospodaří se svěřeným majetkem. Ještě jednou opakuji poděkování za zpracování tohoto pozměňovacího návrhu, věřím, že je legislativně správně, tudíž předpokládám, že bude mít i podporu Ministerstva financí.

Nyní mi dovolte představit pozměňovací návrhy, které předkládám jménem celého našeho poslaneckého klubu, z nichž tři se týkají zákona o DPH, jeden z nich se týká zákona o dani z příjmů a dva se týkají zákona o EET. Možná, než je představím, tak bych možná mohl v krátkosti z našeho pohledu okomentovat navržené změny, které podal pan ministr financí.

My jsme opakovaně slyšeli, když občas došlo k záměně pojmů tržby a příjmy, (nesroz.) tomu, že je to jeho návrh, že je to krok, který vychází vstříc drobným podnikatelům. Teď pominu jistou ironii, že když jsme to tady říkali hodiny a hodiny - je evidentně vidět, že ta rozprava skončila předčasně, přestože jste si odhlasovali konec rozpravy, protože všechno to, co se dneska snažíte na poslední chvíli změnit, jsme mohli změnit, když se o tom hlasovalo poprvé.

Pan ministr financí říká, že to je pomoc těm drobným, kteří mají příjmy do 250 tisíc korun. To je to hlavní sdělení. A to, které říkal o něco potišeji a které je za tou čárkou v tom souvětí, je - kteří využívají daň stanovenou paušální částkou. Podle informací z veřejných zdrojů takových poplatníků, a ty zdroje se liší, je buď 40, nebo 50. Ne tisíc. Čtyřicet nebo padesát. Samo o sobě to skoro nemá žádný smysl, protože když si vezmete ty příjmy 250 tisíc korun, například paušálně uplatněné výdaje ve výši 80 %, k tomu si spočítáte zákonem stanovenou slevu na dani pro každého poplatníka, tak jste v minusu a neplatíte nic. Takže ani těm 40 nebo 50 lidem to nepomůže. Dejme tomu, že by jim stanovili těch 600 korun jako minimum, no tak k tomu můžeme dát nějaké náklady na EET.

Pan ministr tvrdí autoritativně, že se to netýká těch, kteří tuto špatnou povinnost musí začít plnit už zítra, ale pouze dalších vln. Podle odhadů Ministerstva financí ten zítřejší start se má týkat zhruba 50 tisíc podnikatelů a od 1. března zhruba 250 tisíc, pokud si dobře vzpomínám.

Nicméně co nám říká zákon o dani z příjmů, o dani stanovené paušální částkou? Říká nám, že o ni musí požádat poplatník do 31. ledna běžného zdaňovacího období, tzn. do 31. ledna roku 2017. Do dvou měsíců ode dneška. Jsme si jisti, že do dvou měsíců ten zákon bude platný a účinný? Já si tedy jistý nejsem. A dejme tomu, že bude. Potom si finanční úřad pozve poplatníka, těch 40 nebo 50, nevím, kolik očekává nových poplatníků pan ministr financí, k ústnímu projednání, kde se musí dokladovat předpokládané příjmy, předpokládané výdaje, předpokládané slevy na dani, případně odpočitatelné položky, o tom se sepíše protokol a rozhodnutí má padnout do 15. května běžného zdaňovacího období. Ale ta vlna startuje 1. března. A buď platí teze pana ministra financí, že to bude velmi zajímavé a mnoho podnikatelů si půjde požádat o paušální daň, pak je skoro jisté, že to finanční úřad do 1. března nestihne posoudit, sepsat ústní protokol a vydat rozhodnutí, a když to nestihne, tak to, že to je jako možnost v zákoně, nic neznamená, a 1. března musí fungovat podle zákona o EET, ať už chce, nebo nechce platit daň paušální částkou, a tudíž bude muset vynaložit nemalé náklady. Pak je velmi pravděpodobné, že o to nebude mít nikdo zájem, protože ty náklady už budou venku.

Pan ministr sice kýve hlavou, tak mě může vyvést z omylu a říct: Když využije daňový poplatník a podá to 31. ledna, tuto žádost, zda si je jist a může garantovat, že do konce února všechny finanční úřady rozhodnou, provedou ústní jednání a vystaví podle § 7a odst. 7, sepíšou protokol o ústním jednání. Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15, výši slevy na dani podle § 35b, nebo slevy na dani podle § 35c, výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Podotýkám, že pokud by se to všechno stihlo a finanční úřad by zjistil, že ty tržby nebyly 250 tisíc korun, ale 250 tisíc a jedna koruna, rozhodnutí o možnosti platit daň paušální částkou se ruší a přistupuje se ke standardnímu daňovému přiznání. Cituji zákon, i když pan ministr financí kroutí hlavou, že to není pravda. Nechal jsem si vyjet aktuální znění zákona. Není to žádný komentář opozice, pouze citace. Takže týká se to 40 nebo 50 lidí v současné době, to má být pomoc těm drobným podnikatelům. Pokud o to někdo požádá nově, musí podat tu poníženou žádost, bude zkoumán, pak se provede ústní jednání, sepíše se protokol, a pokud náhodou ty tržby budou o korunu vyšší, tak to rozhodnutí neplatí.

To není žádná pomoc drobným podnikatelům, to je jenom marketingový trik, nic jiného to prostě není, proto tento pozměňovací návrh nemůže mít podporu poslanců Občanské demokratické strany.

Druhý pozměňovací návrh, o kterém mluví pan ministr financí, jsou e-shopy. My jsme opakovaně vyjadřovali údiv, proč v systému, chybném, a nemusím ta adjektiva všechna opakovat, jehož primárním cílem je evidovat hotovostní platby, proč jsou do tohoto systému zavedeny platby kartou. Dokonce šéf Finanční správy v jednom z rozhovorů řekl "no samozřejmě, pane" na dotaz: Já mám provozovnu a všichni hosté mi platí platební kartou. Proč mám mít EET? Odpověď šéfa Finanční správy: No vy přece EET mít nemusíte. Pak to sice druhý den opravil s tím, že neautorizoval ten rozhovor, jinými slovy, neznal to, nepřečetli to jeho podřízení, aby ho neupozornili, pozor řediteli, tady ses spletl, v tom zákoně je to jinak. Nemám důvod nevěřit, že ta autorizace neproběhla. Ale samotný šéf Finanční správy si to myslel.

Takže to, že se nemusí evidovat platby v e-shopu mimo dobírku, to je hotovostní operace, je to docela logické. Ale co ty ostatní platby kartou? Na ty myslí kdo? Nikdo. My tedy ano. Jeden z pozměňovacích návrhů, který představím, vypouští z elektronické evidence tržeb veškeré platby kartou. To má logiku. To se aspoň trošku blíží systémovému řešení.

Ale ono to funguje jinak. Já jsem se dočetl - a nemám důvod nevěřit panu ministrovi: no já jsem se potkal se zástupci e-shopu, oni mi to vysvětlili, já jsem zjistil, jaké druhy podnikání v České republice máme, a tím pádem navrhuji tento přístup. Já neříkám, že je chybný. Jenom je příliš úzký. Škoda, že se pan ministr nesešel se všemi, kteří přijímají platbu platební kartou, aby mu vysvětlili, že taková platba je dávno evidovaná, že tu kartu eviduje banka, ve které má účet, ze které platí ten klient, a současně že každý podnikající subjekt musí oznámit Finanční správě čísla účtů, které používá k příjmům z podnikatelské činnosti. Takže ty platby jsou evidované dokonce dvakrát - u toho, kdo platí, a u toho, kdo ty peníze přijímá. Přesto jste si vy, kteří jste hlasovali pro tento zákon, uzákonili, že i taková platba kartou podléhá EET. Nemá to žádnou logiku. U e-shopů ano, říká pan ministr. Ale u nee-shopů ne. To nemá žádnou logiku. Skutečně ne.

Takže my přicházíme s pozměňovacím návrhem, řeknu pak i to číslo, aby veškeré platby kartou byly vyjmuty z EET. Říkám, to se dá možná s velkou mírou velkorysosti mluvit o systémovém řešení, protože mluvit u EET o systému, takovou odvahu skutečně nemám.

To načasování je opravdu k pláči. Zítra je ten den D, na který pan ministr a všichni podporovatelé tohoto zákona čekají. A my den předem debatujeme a tváříme se, že chceme pomoct, nebo někteří se tváří, že chtějí pomoct drobným podnikatelům. Kde byli ty tři roky? Co dělali ty tři roky? To nevěděli, že tady máme drobné podnikatele, pro které je to další byrokratická zátěž? Kteří nejsou žádní podvodníci, kteří nikdy nic neukradli, kteří se živí sami a postupují poctivě a po tom státu nic nechtějí kromě toho, aby jim dal prostor, který oni využijí svobodně pro svou aktivitu? Kde byli do dneška, než podali pozměňující návrh? To já nevím. To musí odpovědět ti, kteří se dneska tváří, že ty drobné podnikatele.... Víte, co je zajímavé? Víte, co je v tom zákoně o EET? Každý drobný musí evidovat tržbu. A co ti velcí? Ti už mají v zákoně výjimku. To je logika? Není pravda, říká pan poslanec Chalupa mimo mikrofon. Ať si ten zákon přečte. Ať si to přečte. Ti tam mají přece ta systémová nebo skupinová hlášení. Je to pravda. Přečtěte si ten svůj zákon. Takže opět - podpora velkých na úkor malých. Já vám ten paragraf potom přečtu přesně, pokud si už nepamatujete, co jste vlastně schválili. My jsme hlasovali proti.

Takže dalším pozměňujícím návrhem, který je naprosto logický: Jediné systémové řešení v oblasti EET je - správně odpovídáte - zrušení EET. To je jediný spravedlivý systém, to je jediná spravedlivá výjimka, protože je to výjimka pro všechny. To je náš dlouhodobý postoj a my to budeme samozřejmě navrhovat a je to součástí taky našich pozměňujících návrhů.

Zpátky k tomu vlastně původnímu návrhu, protože obsahem toho tisku původně vůbec nebyla debata o EET. Až si zase budete stěžovat, co ta opozice k tomu EET nabízí a navrhuje a torpéduje, tak si vzpomeňte, kdo otevřel debatu k EET v tomto daňovém balíčku. A teď nechci vést debatu, jestli to je, nebo není přílepek. To je jiná debata. Tuto debatu spustil ministr financí. A co by to bylo za aktivní a konstruktivní opozici, kdyby této šance nevyužila a nepřišla se svým pohledem a se svými návrhy.

Nicméně my jako aktivní a konstruktivní opozice jsme dlouhodobě připravovali jiné pozměňující návrhy, které se týkají vlastně původního tisku schváleného vládou. Takže nejprve k DPH.

Pan ministr financí nás dlouhodobě kritizuje, že za vlád, v kterých byla účastna ODS, došlo ke zvýšení sazeb DPH. Na tento kritický názor má samozřejmě právo. My té kritice rozumíme. Čemu ovšem nerozumíme, že současně říkáte: to bylo špatně - a druhá věta: ale my to tak necháme. To ti, kteří to dělali před námi. Ti to dělali úplně pitomě. Ti vám ty daně zvýšili. My jsme ti dobří. Ale my vám to necháme stejně... Já nevím, jestli v tom nevidíte logický rozpor. Já ano. My nepřicházíme s ničím novým. My jsme to tady opakovaně navrhovali. Tak pokud to bylo tak špatné, pokud tam máme tak kritický pohled, a mnozí z nás tuto kritiku sdílejí, musím říct, tak to vraťme zpátky.

Takže náš první pozměňovací návrh, který je uveden ve sněmovním dokumentu číslo 5366, navrhuje snížení základní sazby DPH na 19 %. Toto je systémové opatření a efekt z toho budou mít všichni plátci DPH, kteří mají své produkty v té základní sazbě DPH, a mohou z toho mít částečně efekt i všichni klienti a zákazníci těchto podnikatelů a subjektů.

Druhá věc. Tato vláda zavedla třetí sazbu DPH. Pan ministr financí říká, že ustoupil tlaku sociální demokracie, a v tom já mu věřím. Ale je to nesystémové. Tři sazby DPH je určitě pro přehlednost a jednoduchost daňového systému horší než dvě sazby DPH. To já věřím, že se shodneme. Stalo se přesně to, co jsme prognózovali. V okamžiku, kdy zavedete druhou sníženou sazbu DPH, tak při každém otevřeném zákonu o DPH se najde někdo z nás, který bude říkat: já mám dobré důvody pro to, abychom z první snížené sazby převedli tento typ zboží, tuto činnost do druhé snížené sazby. A argumenty, které tito navrhovatelé říkají, jsou v zásadě správné. Když můžou jedni, proč nemůžeme my. Mimochodem, před několika dny jsme společně - a bylo to napříč politickým spektrem - schválili snížení DPH u periodického tisku nebo převod DPH z první snížené sazby do druhé snížené sazby. Přestože jsme tady od vládních činitelů slyšeli, že ty původní tři položky to je konečný seznam, určitě se k tomu nic nepřidá a takhle to bude. Mezitím se už několikrát rozšířil seznam produktů a zboží či služeb, které patří do druhé snížené sazby.

Takže náš druhý pozměňovací návrh, který je uveden ve sněmovním dokumentu číslo 5367, ruší druhou sníženou sazbu, ponechává pouze jednu sníženou sazbu, a to ve výši 10 %. To znamená, nikomu z těch, kteří už dnes mají díky druhé snížené sazbě DPH 10 %, nezvyšujeme DPH, naopak u všech ostatních předcházíme těm jednotlivým návrhům a zdůvodňování, proč i tato služba má být z 15 na 10. Nabízíme prostřednictvím legislativní změny. Takže druhý návrh je na to, abych to zjednodušeně řekl, aby snížená sazba byla jedna, a to ve výši 10 %. První návrh základní sazba 19, druhý - budeme mít jenom jednu sníženou sazbu, a to ve výši 10 %.

Třetí návrh, který máme k DPH, je vlastně alternace k tomu druhému. Kdyby náhodou neprošel a vy byste nechtěli schválit systémové opatření, tzn. pouze jednu sníženou sazbu, a to ve výši 10 %, což je reálné snížení daní, tak navrhujeme, abychom jako částečnou kompenzaci dodatečných nákladů za EET převedli do druhé snížené sazby stravovací služby. Myslíme si, že převod z 20 na 15 není dostatečný. My jsme ho taky podpořili. Vzpomeňte si, v debatě jsme tento převod podporovali. Tady přicházíme s alternací k tomu druhému - když ne všichni, tak alespoň ti, na které dopadá EET v první vlně. Je to zrovna produkce, kde je vysoká přidaná hodnota, kde je vysoký podíl práce, a to by částečně mohlo kompenzovat dodatečné náklady za EET, protože ta dosavadní kompenzace je příliš nízká. A když se ukazuje, jaké jsou reálné náklady podnikatelů, tak jsou mnohem vyšší, než byly sliby z lavic vlády.

Tento návrh je uveden ve sněmovním dokumentu číslo 5372.

První návrh k EET, jak jsem avizoval, je poměrně jednoduchý, sněmovní dokument 5370, a představuje jediné skutečné systémové řešení, zrušení EET jako celku bez výjimek a bez náhrady.

Druhý návrh, který se týká EET, kdybyste zatvrzele trvali na tom chybném zákonu o EET a současně, když jste pochopili, že u e-shopů je to špatně, tak abychom si přiznali, že platby kartou tam vůbec nepatří, tak tento pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním dokumentu č. 5371 a znamená zrušení evidence platby kartou s EET. To si myslím, že byste měli podpořit všichni. A pokud ne, tak nám zkuste dokumentovat, jak se může stát platba kartou neevidovanou. Když ji eviduje banka na obou stranách. Skutečně to musí být opravdu nádherná konstrukce a rád bych ji slyšel na mikrofon. Kdo je schopen vymyslet takovouhle... Pan ministr asi ví, má zkušenosti, já ne.

Další návrh, který se týká daně z příjmu, a tady se vrátím k té kritice. Pan ministr financí, já bych řekl, že v zásadě oprávněně, kritizuje, že jsme sice na přechodnou dobu, ale jak se ukazuje v politice, není třeba si zahrávat s přechodnou dobou, protože solidární přirážka k dani z příjmu neboli druhá sazba daně z příjmu měla skončit k prosinci, k Silvestru roku 2015. Přestože jsme za to sklidili velkou kritiku z hnutí ANO, tak opakovaně odmítá to zrušit. Tak znovu vám říkám: Tak si vyberte! Buď to bylo špatně a zrušte to s námi, anebo to bylo dobře, tak nás nekritizujte za to, že jsme to zavedli! Obojí dohromady je směšné a není to věrohodné. Takže my navrhujeme ve sněmovním dokumentu č. 5369 zrušit solidární přirážku nebo solidární daň neboli druhou sazbu daně z příjmu.

To jsou v kostce a ve stručnosti všechny naše pozměňovací návrhy. Je jich celkem sedm. Jeden je v zásadě technického charakteru, týká se odepisování svěřeného majetku. Ty ostatní se tři týkají DPH. Já to jenom zopakuji: Pokud byste přijali naše pozměňovací návrhy, které považujeme za užitečné pro celou českou ekonomiku, nevím, jestli kolegové dávají pozor, já to zopakuji, základní sazba 19, snížená sazba 10 %. Pokud ne, tak alespoň částečně ulevit těm, na které dopadne od zítřka první vlna EET. U daně z příjmu zrušit solidární přirážku neboli druhou sazbu daně z příjmu. U EET zrušit zákon jako celek bez náhrady, anebo minimalistická verze, alespoň vyjmout platby kartou ze systému EET.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Dobré odpoledne, paní a pánové. Než budeme pokračovat, nejdřív se vypořádáme s omluvami došlými předsedovi Poslanecké sněmovny. Je to omluva paní poslankyně Květy Matušovské od 16 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, od 17 hodin do konce jednacího dne paní poslankyně Nina Nováková a na rozdíl od nich pan kolega Běhounek ruší svou omluvu a bude přítomen.

Nyní budeme pokračovat v rozpravě. S přednostním právem pan ministr Babiš, místopředseda vlády, a poté dál pokračuje kolega Klaška, Kalousek atd. Pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Mě strašně mrzí, že pan Stanjura neříká pravdu. Proč říkáte, že mají velcí nějakou výjimku? Vždyť to není pravda, dobře to víte. Nemají žádnou výjimku. Všichni evidují, kteří berou hotovost. Všichni. I velké řetězce. Tak proč to říkáte? Proč zase vysíláte nějakou lživou informaci? Není to pravda! Nemají výjimku velcí, není to pravda.

Platební karty, ano, já jsem měl stejnou úvahu jako vy. Proč platební karty tam mají být? Taky jsem se ptal Finanční správy. A platební karta, na tom se nic nemění. Někdo přijde, zaplatí platební kartou a dostane účtenku a tam je ten kód. To je všechno. To je všechno, co se mění. Pro zákazníka se nemění nic a pro toho, který prodává, tak ten získal software, dneska už zdarma, a přišel tam pracovník softwarové firmy a udělal mu to za 30 minut. A proč tam má zůstat karta? Já vám to vysvětlím, proč. Protože když budeme mít dvě hospody, a to jsem se naučil od Finanční správy, protože jsem uvažoval stejně jako vy, tak jedna hospoda bude prodávat jenom za hotové, která bude mít tržby. A ta druhá bude prodávat jenom za platbu kartou. A když to vyjmeme, tak jaké bude mít tržby? No logicky nula. A proč to potřebujeme? No na analytiku přece. My přece budeme porovnávat ty hospody. Dneska co dělá německá finanční správa a francouzská? Přijdou, spočítají židle, mají pomůcky a řeknou: Tolik je daň. Takže je to jen analytika. My budeme dělat analytiku. Budeme analyzovat a my si potřebujeme porovnávat ty tržby. A kdybychom neměli ty tržby z platebních karet, tak samozřejmě ty tržby tam chybí. Takže doufám, že jsem to vysvětlil. Vím, že na první pohled to nedává logiku, ale je to tak.

Znovu opakuji, neděláme nic na poslední chvíli. Znovu opakuji, že je to pro ty nejmenší, kteří získají paušální daň, pokud Finanční správa uzná, že mají 250 tisíc, možná jim řekne ne, my si myslíme, že máte podstatně víc, nebo to bude zkoumat. No a jak to má fungovat? Ta samozřejmě ti, kteří mají povinnost evidovat od 1. 3. 2017, maloobchod, velkoobchod, pokud mají a chtějí si požádat, oni si požádají - to vy jste říkal, že Finanční správa je osloví, neosloví, požádají si oni, kteří tvrdí, že mají 250 tisíc tržby ročně. Oni si požádají a na základě toho, i když mají povinnost, 1. 3. 2017 nebudou evidovat. Nebudou evidovat až do rozhodnutí Finanční správy, pokud ta Finanční správa řekne, že jim dá paušální daň. Takže nemají tu povinnost, pokud jsou si jisti, že mají do těch 250 tisíc, že mohou o to požádat, nebudou evidovat. A pokud Finanční správa ve finále řekne, že s tím nesouhlasí a že není ta paušální daň, tak potom mají povinnost evidovat. A potom si tedy musí koupit pokladnu. Takže takto to je a tím pádem myslím, že je to vlastně výhodné a logické. (Hluk z lavic ČSSD.)

Takže ještě k těm daním -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane ministře, a požádám kolegy ve sněmovně o klid. Pokud řešíte jiné záležitosti než daně, tak prosím v předsálí. Ale opravdu bych požádal o klid! Děkuji. Pokračujte.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ještě k těm daním velice stručně. Já jsem to vlastně slyšel, to už pan poslanec Kalousek vlastně... Vy teď navrhujete to, co jste zavedli, velice krátce. A vy jste vlastně pro rok 2015 ten protikrizový balíček, to bylo navýšení daní o 26 mld. A my jsme lidem vrátili s těmi opatřeními roku 2015 19 mld. Můžu tady číst, co všechno jste vy zavedli. A myslím, že to je zbytečné, protože každý to ví a samozřejmě... Tak můžu to číst. Solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob 4 mld., obě daně DPH navýšení, 14 mld. Zrušili jste slevu pro pracující důchodce, tím jste vzali důchodcům 3,5 mld., zvýšili jste sazbu daně z převodu ze 3 na 4 %, to byly další 2 mld. A to jste vlastně zaváděli, rok 2015 jste připravovali ten tzv. JIM, tu minu na nás roku 2015. A kdybychom to nebyli zrušili, tak bychom dostali ránu do rozpočtu 26 mld.

Takže my jsme na druhé straně snižovali daně. Snížená sazba DPH přinesla 3,3 mld., režim revers charge 2 mld. Vrátili jsme, dali jsme slevy pracujícím rodičům na děti - 1,3 mld. Slevy důchodcům 3,5 mld. atd. Takže já myslím, že to jsou všechna známá fakta. A je zajímavé, že vy vždy navrhujete něco, a potom, když jste ve vládě, tak děláte něco úplně jiného. Takže já myslím, že se dá jasně říct, že koaliční vláda vrátila lidem 19 mld. na takových těch opatřeních v roce 2015. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andrejovi Babišovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. A potom pokračujeme v rozpravě kolegou Klaškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr vždycky řekne čísla, která se mu hodí. Ne že by nebyla pravdivá. Přijmu jeho tezi, nebudu zkoumat a bude to statické číslo, že ta opatření, která byla přijata na tři roky, přinesla 26 mld. korun ročně. Dobře. A budu počítat staticky, bez toho nárůstu, že roste ekonomika.

Takže vy jste těch 26 mld. zinkasovali v roce 2016 a chystáte se inkasovat v dalších letech. Takhle jednoduché to je. My jediné navrhujeme, abychom peníze nechali daňovým poplatníkům díky tomu, že se změnila ekonomická situace, ekonomice se daří, daňoví poplatníci platí víc a víc daní. Ale to už vy neřeknete. Takže těch 26 mld., o které jste ročně zvýšili příjmy z těchto daní, o kterých jste mluvil, ty jste použil v letošním roce. Ty jste zinkasoval. A ty se chystáte použít a zinkasovat i příští rok. Takhle je to úplně jednoduché.

A to srovnání s Německem a Francií kulhá. Já mám vždycky takový pocit, že nám vykrádáte naše programové nápady. Kdybyste přišel s myšlenkou paušální daně např. v restauracích, bavme se o parametrech - lokalitě, metrech čtverečních, počtech židlí. To je přece legitimní debata. Nebyla by to žádná byrokracie, žádné dodatečné náklady. Lidé by věděli dopředu, na čem jsou. Bylo by to v zásadě spravedlivé. Samozřejmě, muselo by se to konstruovat nějak podobně jako například daň z nemovitostí. Něco jiného je mít restauraci v malé vesnici, něco jiného je na Praze 1. Ale na to myslí také daň z nemovitosti, jsou různé koeficienty.

Tak nám neříkejte, že EET je to samé jako paušální daň, která je stanovena třeba na základě parametrů, jako je lokalita, velikost prodejní plochy, počet židlí, počet stolů. To je úplně jiný příběh. To je skutečně jednoduché. Na takovou debatu jsme připraveni a bavme se o parametrech. Ale - na základě toho byste nemohli dělat co? No tu analytiku. Nevěděli byste ty informace. Vy jste sám říkal: My karty potřebujeme proto, abychom analyzovali. A to nepotřebujete! (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Kalousek, také faktická poznámka. A poté faktická poznámka poslance Volného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já o tom ještě budu mluvit v řádné obecné rozpravě. Ale teď jsem přece jenom chtěl vystoupit, abych protestoval proti tomu, co řekl pan ministr. Říkal: Vy něco prosazujete, a když jste ve vládě, tak děláte něco úplně jiného. Ano, my jsme za určitých podmínek, kdy jsme byli ve vládě, schválili velmi nepopulární opatření, které nás stálo velké politické náklady, časově omezené na tři roky. Konkrétně u DPH se to týkalo zvýšení sazeb ze 14 na 15, z 20 na 21 procent a zavedení solidární přirážky ve výši 7 procent. A přímo do toho zákona jsme uvedli, že to bude platit a bude to účinné do 31. 12. 2015. Bylo tady legitimní očekávání celé veřejnosti, že po těch třech letech, až se přežene bouře válečná, se DPH zase sníží. Vy, vaši koaliční partneři, jste tohle opatření označovali za zločinné. Tu kritiku já pokládám za legitimní. Ale už není legitimní, že první, co jste udělali, když jste se ujali moci, že tu omezenou účinnost, která byla do 31. 12. 2015, jste zrušili a udělali jste z toho jeden furt! To promiňte. To není fér. My jsme to schválili na tři roky. Vy to od těch lidí vybíráte doteď. A to jsou peníze, které mají lidé dostat zpátky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Volného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, budu prostřednictvím předsedajícího reagovat na pana kolegu Stanjuru. Mně nebylo úplně jasné, proč říká ve vztahu k EET - nechme daňové výnosy podnikatelům. To přece není o daňových výnosech, když všichni tady tvrdí, že oni ty daně platí. To je věc jedna.

Druhá věc je, že jim vykrádáme program, a že kdybychom to chtěli tím paušálem na ty stoly, na ty židle, na výkon podnikatele, tak že to by bylo to dobré, a pojďme se bavit, a vždyť v podstatě možnost požádat o výjimku nejmenší podnikatele, vždyť je to právě ten paušál, kdy zrovna to je o hodnocení, jestli tam má dva stoly, nebo pět stolů, jestli tam mám dvě naražené pípy, nebo jestli vaří, nebo nevaří. Podle toho se bude posuzovat výkon toho podnikatele, jestli má více než 250 tisíc, nebo nemá. Takže to je v podstatě první krok a to by měli vítat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka poslance Stanjury. Poté faktická poznámka pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mě fakt mrzí, že pan místopředseda rozpočtového výboru plete jablka, hrušky. Já jsem říkal nechme zaplacené daně těm, kteří platí. Kdo platí DPH? Každý občan. Bavíme se o sazbách DPH. Tak co tady říkáte, jestli podnikatelé platí daně nebo neplatí daně? Podívejte se někdy na účtenku. I vy platíte DPH. Když snížíme DPH, tak je šance, že budete platit méně. A říkám, pokud budu pracovat s tím číslem 26 miliard - já ho beru jako pracovně do debaty -, tak vy to sice kritizujete, 26 miliard, my jsme inkasovali více. A ta důvody a rozhodné období popsal pan kolega Kalousek. Ale vy můžete. U vás už je to férové. U nás to bylo špatně, u vás je to dobře.

Nemluvil jsem vůbec o podnikatelích. A nechápu, že místopředseda rozpočtového výboru není schopen rozlišit, kdo platí DPH a kdo ne. Tomu skutečně nerozumím. A to, co říkáte o těch židlích a pípách... Podívejte se na § 7 o paušálních daních. Četl jste ten paragraf? Nic takového tam není!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana zpravodaje. Kolega Votava má slovo. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Já to nechci už hrotit dál. Ale neodpustím si... Tak měli bychom si také říkat trochu pravdu a měli bychom k tomu přistupovat trochu korektně. Vy neustále říkáte, že jsme vlastně okradli lidi, když jsme zrušili JIM, a tím pádem tedy... (Hlas z pléna.) No, tak to vyznívá. Ale vzpomeňte si, vždyť vy jste zase chtěli zavést jednotnou daň z přidané hodnoty 17,5 procenta. To byste nebrali lidem prachy? Já myslím že jo. Právě, došlo by k nárůstu, ke zvýšení daně z přidané hodnoty ze základních životních potřeb. Tak to byste sáhli těm lidem setsakramentsky hluboko do kapsy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní dvě faktické poznámky, kolegy Kalouska a Stanjury. A ještě než dám slovo panu poslanci Kalouskovi, tak přečtu došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Jeroným Tejc od 17.30 do konce jednacího dne, od 18 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Vojtěch Adam a od 16.40 je omluvena paní poslankyně Věra Kovářová.

Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. On se pomalu vyprazdňuje můj projev, bude pak o to kratší. Ale v té diskusi je to možná srozumitelnější.

Ano, my jsme pak chtěli jednotnou sazbu 17,5 procenta. Počítejme spolu, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana předsedajícího. Jeden bod nahoře je zhruba 12 miliard, jeden bod dole je asi 6,2 miliardy. Takže ta jednotná sazba 17,5 procenta by byla celkově výrazná úleva na dani z přidané hodnoty, když to spočtete.

Ale nic takového já nebudu navrhovat, protože chápu, že to je proti vaší filozofii. Já vlastně svým návrhem, který tady přednesu, vycházím vstříc kritice sociální demokracie. Já to chci vrátit do toho stavu, jehož změnu jste kritizovali. Nic víc, nic míň. Jestli vaše kritika byla vážně myšlená, tak to nemůžete nepodpořit. Jestli byla pokrytecká, tak to necháte v tom stavu, jehož dosažení jste podrobovali vášnivé kritice, a říkali jste, že za všechno může Kalousek. To je strašně jednoduché. Tak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dneska se nějak funkcionářům rozpočtového výboru nedaří. Pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana místopředsedy, já jsem mluvil o tom, že necháme daňové příjmy poplatníkům daně. Nikdy bych si nedovolil říct jak vy, že daň je krádež. Vy jste říkal, že někdo ukradl peníze tím, že nesnížil daňové zatížení. Nic takového.

Prosím, abychom používali normální termíny a neříkali o tom, že nějaká daň je krádež, protože tu daň uvaluje stát a platíte my, na které ji ten stát uvalí.

A když vyjdu z té vaší kritiky, z té druhé části, my jsme vám vlastně pomohli. Jestli tak myslíte na ty služby a produkty, které jsou v nižší sazbě DPH, můžete dokázat, až budeme hlasovat ve třetím čtení toho návrhu zákona. My navrhujeme všechny převést do snížené sazby 10 %. To je přesně v tom duchu, co jste říkal. Jsem zvědavý, jak se zachováte, jestli budete pro deset, nebo pro patnáct. Ale jak vás znám, a teď nemyslím vás osobně, ale vládní poslance, vy klidně budete říkat, že patnáct je hodně, ale deset si nemůžete dovolit. To nemá žádnou logiku.

Takže my vám nabízíme šanci, podáváme ruku. My jsme ti odvážnější než vy. Pokud chcete mít sníženou sazbu DPH na všechny, kteří jsou ve snížených sazbách, máte šanci už to brzo mít ve výši 10 %. Vy jste přece kritizovali, když to bylo výš než 10 %. Tak tu kritiku naplňte taky nějakým krokem zpět. Ale ne, vám se ty peníze prostě hodí, 60 miliard deficit, to se rozdává, když občané platí vyšší DPH.

Tak já říkám, vyberte si - buď nás přestaňte kritizovat, nebo s námi ty daně snižte. Obojí je fakt směšné a není to věrohodné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Karla Fiedlera a snad už se dostaneme k řádné rozpravě. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Máte pravdu, pane předsedající, bylo by to asi vhodné.

Dlouho jsem nevystupoval a nechtěl jsem do té debaty zasahovat, ale přece jen. Já tady evidentně vnímám nesoulad mezi dvěma koaličními partnery, kdy kolegové ze sociální demokracie prezentovali, že žádné výjimky nechtějí, a teďka zase tady ty nějaké korekce, nechci říkat slovo výjimky, se zavádějí. A to EET se nám tady pořád motá.

Reaguji ale na to, co říkal kolega Volný. Principiálně s tím souhlasím, co říkal. Samozřejmě ano, ale tu časovou posloupnost bych viděl jinak. Myslím si, že logické by bylo si stanovit hranici pro ty osoby nebo ty podnikatele, kterých se to nebude týkat, a pak řešit ten mechanismus, a ne udělat to obráceně, nastavit to na všechny a potom dělat korekce. Mluvil jsem s polskými podnikateli. Ptal jsem se jich, oni to mají v trošku jiném systému, v něčem jsou před námi, v něčem jsou za námi. A tam prostě nastavili nějakou hranici a postupně ji snižují. To pokládám za logické. Tady se obávám, že to tak úplně logické není.

Ale můj názor je pořád konzistentní, nejsem a priori zase toho, že bych to stoprocentně odmítal, ale myslím si, že ten časový horizont, který byl nastaven - a tady nechci, nechci nikomu sahat do svědomí, ale zákon jako celek - vzpomeňte si, kdo ho takhle schválil s tímto datem účinnosti, a potom se k tomu vraťme.

Jinak je tady sněmovní tisk, o kterém si myslím, že se mohl použít, kolegy Klašky a pana ministra Jurečky, protože asi by bylo správné některé ty věci řešit, ale evidentně není vůle ho otevřít.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil vám čas. Děkuji. Můžeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Klašky. Připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dámy a pánové, dovolte mi stručně okomentovat představy nebo sdělit, že v podrobné rozpravě se přihlásím k pěti pozměňujícím návrhům. Nyní stručné zdůvodnění nebo komentář k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

První pozměňující návrh. V tom navrhuji vedle družstev, svěřeneckých fondů a rodinných fundací omezení nebo zamezení dvojímu zdanění taky pro obce a svazky obcí, zejména u svazků obcí pro vodovody a kanalizace. Jsem bývalý starosta a dlouholetý také předseda takových svazků pro vodovody a kanalizace a to prostředí docela dobře znám a vím, že jsou svazky obcí, které vlastní nebo ovládají svou odbornou provozovatelskou organizaci, také obchodní společnost, prostřednictvím těmi svazky založené obchodní společnosti. Když jejich odborný provozovatel jako obchodní společnost vytvoří zisk, řádně ho zdaní, ale než se ten zisk dostane formou dividend k jednotlivým svazkům nebo obcím, tak je jako dividenda také zdaněn. Čili ten zisk, ten výnos, zisk je zdaněn tedy dvakrát.

Protože se pohybujeme v sektoru veřejných rozpočtů, považuji tento svůj návrh za daňově neutrální, nebo neutrální, protože vím, že tyto svazky obcí, obce a svazky obcí dlouhodobě stabilně veškeré výnosy reinvestují do vlastněné nebo jimi spravované vodohospodářské infrastruktury, tzn. do oprav, rekonstrukcí, popřípadě dalšího rozvoje jednak vodovodů, veřejných vodovodů a také do kanalizací. To je tedy první návrh.

Dále mi dovolte představit sérii čtyř pozměňovacích návrhů, které předkládám jménem celého poslaneckého klubu KDU-ČSL, kterými nabízíme Sněmovně takovou paletu možností v různých úrovních nebo v různé šíři vyjmout drobné podnikatele z působnosti zákona o evidenci tržeb. Abych to uvedl hned na začátku, KDU-ČSL byla a je pro evidenci tržeb nebo pro elektronickou evidenci tržeb, ale pro vybrané obory. Tvrdili jsme a dlouhodobě tvrdíme, že k tomu máme tři důvody. Velmi stručně - že chceme, aby trh byl férový, že chceme, aby daně platili všichni daňoví poplatníci, nejen ti, kteří musí, a také že jde o jakousi modernizaci státní správy. Ale také od počátku a více než rok uplatňujeme připomínku, že drobní podnikatelé by měli být vyňati, že nejsou hlavním zdrojem daňových úniků.

A nyní mi dovolte vysvětlit jednotlivé pozměňující návrhy. Navázal bych na kolegu Fiedlera, co tady říkal o novele zákona o evidenci tržeb, kterou jsem předložil spolu s panem ministrem Jurečkou jakožto poslancem. Obsah této novely jsme přetavili do dvou pozměňujících návrhů, které jsou v systému zaneseny pod čísly 5355 a 5356.

Jedním tím pozměňujícím návrhem tedy znovu navrhujeme vyjmout z působnosti zákona o evidenci tržeb ty prodejce na farmářských trzích, kteří prodávají své potravinářské a zemědělské výrobky nebo jiné regionální produkty. Odvoláváme se na § 18 živnostenského zákona a říkáme, že podíl jejich prodejů jakožto prvovýrobců má být nejméně 75 %. K tomu mi dovolte malé vysvětlení, že jsme se zabývali legislativním ukotvením pojmu farmářské trhy jak v České republice, tak v okolních státech i jinde ve světě. Dovolte mi stručně sdělit, že nejlépe to mají vyřešeno ve Spojených státech amerických, kde mají také farmářské trhy nejdelší tradici, a v podstatě řeší tentýž problém jako u nás - jak upřednostnit formu, prodej na farmářských trzích, tuto formu především pro prvoproducenty, tedy pro ty, kteří prodávají vlastní výrobky. Snažíme se to řešit právě tím omezením, tedy vyjmutím prodejců na farmářských trzích, kteří prodávají nejméně, minimálně 75 % své produkce. Je to také proto, že by došlo k podstatnému ztížení prodeje a zvýšení nákladů spojených s evidencí tržeb.

Druhý pozměňovací návrh, který jsem již zmínil, se týká druhé části té naší novely, kterou jsme s kolegou Jurečkou podávali v červenci letošního roku, a ta se týká podnikatelů či spíše lidí, kteří si pouze přivydělávají ke svému rodinnému rozpočtu. Týká se to podnikatelů, nebo takzvaných podnikatelů, kteří podnikají podle zákona o důchodovém pojištění v režimu tzv. vedlejší podnikatelské činnosti, a omezili jsme je podle toho právního předpisu, tedy o důchodovém pojištění, takzvanou rozhodnou částkou, která je jakýmsi legislativním automatem a která je stanovena ve výši 20 % průměrné mzdy. Kdybychom si to přepočítali do konkrétních čísel, je to 5 400 korun měsíčně nebo 64 800 ročně jejich zisku nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji. Z toho je evidentní, že se jedná skutečně o drobné v uvozovkách podnikatele, či spíše lidi, kteří si skutečně chtějí pouze přivydělat ke svému jinému druhu příjmu. A to je podmínkou, mít ten jiný druh příjmu.

Třetím z naší palety nabízených pozměňovacích návrhů je návrh, který je založen na jednoduché úvaze vyjmout z působnosti zákona o evidenci tržeb ty podnikatele, jejichž roční příjmy dosáhnou maximálně částky 414 000 korun ročně. Proč tato částka? Je to částka, když podnikatel vydělá tuto částku, použije nerozšířenější výdajový paušál ve výši 60 %, a pokud odečte svou slevu na dani jakožto poplatník, vyjde z toho nulová daň. Takže pokud tito podnikatelé nekrátí tržby, tak vlastně u nich nedochází jednak k daňovým únikům a nelze zvýšit saldo výběru daní. Domníváme se, že tedy by šlo pouze o zvýšení administrativní zátěže takovýchto podnikatelů.

A poslední z palety našich pozměňovacích návrhů, které vám nabízíme, je návrh, který je zaveden v systému pod sněmovním dokumentem 5357 a je založen na úvaze paušální daně. Paušální daně ale pojaté pro všechny podnikatele, kteří o ni požádají podle stávajících pravidel a podle pozměňovacího návrhu nebo návrhu rozpočtového výboru, který rozpočtový výbor Sněmovně předkládá, který byl na rozpočtovém výboru již schválen. To znamená i s těmi úpravami, že podnikatel může mít zaměstnance atd., tak jak to zde sděloval pan předseda rozpočtového výboru. Proč? Protože takový podnikatel se musí dohodnout s daňovou správou, musí předložit tři roky zpět své hospodaření, svůj návrh příjmů, svůj návrh výdajů, a v takovém případě pokud dojde k takové forenzní nebo velmi podrobné kontrole Finanční správy, tak potom zaplatí paušální daň a je dále zbytečné, stejně musí vést evidenci příjmů, pohledávek a majetku, tak je zbytečné zavádět u takových podnikatelů i evidenci majetku. Navíc jde pouze o možnost, daňová správa na to přistoupit nemusí, nebo na to nemusí přistoupit hned, až třeba po nějaké delší historii tohoto podnikatele.

Tolik stručně k představení našich návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klaškovi a nyní pan poslanec Kalousek v rozpravě v řádné přihlášce, připraví se pan kolega Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, promiňte, dříve než přistoupím ke zdůvodnění svých dvou pozměňovacích návrhů, krátce zareaguji na pana kolegu Klašku. Kdybych nebyl po něm přihlášen do diskuse, tak bych se přihlásil s faktickou, takhle jsem to spojil. Já jsem se chtěl jenom pozastavit nad jeho větou, že oni, tedy klub KDU-ČSL, jsou pro EET, protože chtějí férové podmínky, férové vybírání daní, ale jenom pro nějaké obory. Já jsem chtěl říct, že prostě tenhle výrok má v sobě neřešitelný rozpor. Jestli to má být férové, jestli to má být pro všechny stejné, tak to nemůže být jenom pro nějaké obory. Buď jedno, nebo druhé. To už víc rozumím panu ministrovi financí, který řekl - ta věta mě také velmi zaujala, já jsem si schválně poznamenal čas, na stenu je 15.58 - kdy pan ministr financí řekl: vy tvrdíte, že je to proti malým, nemáte pravdu, není to proti malým, je to proti všem. To je aspoň férové stanovisko. Prostě Alois Jirásek a pan ministr proti všem. Koneckonců Alois Jirásek jako pan ministr existuje také minimálně ve 12 svazcích. To je aspoň transparentní, je to pro všechny stejné. Ale chceme-li to mít jenom pro nějaké obory a současně říkáme, že je to férové, tak to prostě není možné. Tolik moje poznámka k panu poslanci Klaškovi.

A teď mi dovolte, abych zdůvodnil své dva pozměňovací návrhy, ke kterým jsem byl inspirován drtivě většinovým stanoviskem Poslanecké sněmovny, která se rozhodla, že vrátí parciální výhodu bývalým vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů tím, že znovu zavede výjimku na zdanění jejich výsluh. Znovu zdůrazňuji, to není něco, co jim bylo sebráno, to byla jenom systémově odstraněna výjimka, tak jak byly odstraněny desítky různých výjimek, protože výsluha je příjem, a pokud nechceme, aby výsluha jako příjem byla zdaňována, tak musíme do zákona o dani z příjmů dát výjimku, což zákon, který tady prošel prvním čtením za velké podpory, udělal. Je to náklad pro daňové poplatníky asi 1,5 mld. korun a díky této výjimce tedy nebudou mít příslušníci ozbrojených sborů zdaňovány své výsluhy. V zásadě nic proti tomu, ale předkladatelé, kteří to tady obhajovali, říkali: bylo to jedno z úsporných opatření, což měli pravdu. A při diskusi o těch úsporných opatřeních padaly verbální politické sliby, že až se přežene krize, že se k tomu můžeme vrátit a že to můžou dostat zpátky. Nepadl žádný slib s žádným konkrétním datem, ale připouštím, že sliby podobného typu byly vyslovovány, to znamená, je možné se k tomu vrátit. Ale je možné se k tomu vrátit pouze za předpokladu, že se budeme férově tak chovat ke všem, kterým jsme to slíbili, a nejenom vágně, verbálně, že jednou možná, ale kteří si to mohli přečíst v platném zákoně.

A tak to prosím pěkně bylo a dovolte mi, abych vás stručně provedl tím, co měli ti lidé slíbeno v platném zákoně, co mohli chápat jako legitimní očekávání. A to byla tato tři opatření. Byla to opatření, která podle platného právního řádu, pro který zvedali ruce poslanci TOP 09, ODS a Věcí veřejných v různých podobách - já už se nepamatuji, jak se ta strana transformovala, ale byla to prostě tehdejší vládní koalice - a bylo to zvýšení sazeb DPH ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %, což je objem zhruba 18 mld. korun ročně. Pak to byla solidární přirážka ve výši 7 %, což je objem zhruba 2,2 mld. ročně, a pak je to zastropování zdravotního pojištění, které bylo odstropováno, což je objem zhruba 1,8 až 2 mld. ročně. A to bylo prosím v platném právním řádu, ne vágně slibováno, omezeno s účinností do 31. 12. 2015 s tím, že k 1. 1. 2016 už to platit nebude. A samozřejmě že všichni poplatníci tedy měli legitimní očekávání, že to platit nebude, zvláště pak když zvítězily strany dnešní vládní koalice, které tahle opatření dramaticky kritizovaly. A říkaly... Promiňte, nemám přesně ty formulace před sebou. Ale slova jak pana ministra Babiše, tak pana premiéra Sobotky se blížila slovům, že je to zločin. Že to je chyba, kterou naše strany - tedy ne naše, ale vaše strany napraví, hned jak se dostanou k moci.

No jo, ale oni je nenapravili. Vy jste si ty prachy nechali. Základní sazba je pořád 21 %, i když jste to šíleně kritizovali, a snížená sazba je pořád 15 %, i když jste to dramaticky kritizovali. Jediné, co jste udělali, je, že pro tři marginální položky, nebo pro čtyři, jste zavedli druhou sníženou sazbu. Ale to v tom fiskálním objemu nehraje v podstatě vůbec žádnou roli. To, co jste tak strašně kritizovali, to, co bylo časově omezeno - kdybyste to časové omezení nezrušili, tak už to dávno neplatilo -, tak jste si to nechali takzvaně na jeden furt a ty peníze od těch lidí vybíráte. A já znovu říkám, je to 18 mld. u DPH a 2,2 mld. u solidární přirážky. O zdravotním pojištění mluvit nebudu, protože to není předmětem tisku, který projednáváme. K tomu se dostaneme, až někdy budeme hovořit o pojistném.

Tak to je to jedno opatření, kde to bylo právně zakotveno v platném právním řádu. Ale to není všechno. Ono pak bylo ještě jedno opatření o rok předtím. To nebylo časově omezeno, ale bylo přísně účelově vázáno. Byla schválena penzijní reforma, zavedení druhého pilíře, a s přímou vazbou na tuto penzijní reformu bylo na profinancování této penzijní reformy schváleno zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 %, což dělá bratru 25 mld. korun ročně. Ty čtyři body na té snížené sazbě dělají zhruba 25 mld. korun ročně.

A zase, byla tu dramatická kritika všech tří současných vládních stran. Tu kritiku já pokládám za legitimní. Zrušili jste tu penzijní reformu - ale co jste udělali s tou sníženou sazbou DPH? No tu jste nechali v té kritizované výši a o ty peníze dál ty lidi kasírujete, o těch 25 mld. korun ročně.

Takže když vezmu jenom DPH - protože k 1. 1. 2016 je zrušena penzijní reforma a k 1. 1. 2016 byla ukončena platnost cíle toho přechodného období zvýšení sazeb, tak je to 25 a 18. To je jenom, dámy a pánové, jenom na DPH 43 mld. ročně v roce 2016, o které ty lidi kasírujete v rozporu s tím, na co to bylo buď účelově určeno, nebo v rozporu s tím, jak to bylo časově právně omezeno, a především v rozporu s tím, jak jste to šíleně kritizovali a slibovali jste, jak to napravíte.

Takže těžko můžu já teď při daňovém balíčku jménem celého klubu TOP 09 udělat něco jiného než vás požádat o podporu návratu do toho původního stavu, jehož změnu jste kritizovali. To znamená 20 % základní sazba, 10 % snížená sazba.

A teď zdůrazňuji, že tento návrh neodpovídá fiskálním představám a fiskální politice TOP 09. Kdybychom si mohli určit svoji daňovou politiku sami, kdyby to bylo naše rozhodnutí, které bychom mohli uvést ve společenskou realitu, tak bychom měli jednu sazbu DPH, popřípadě dvě velmi blízko u sebe. Ale tam bychom nechtěli příliš velké snížení daňové zátěže a to snížení daňové zátěže bychom realizovali v oblasti přímých odvodů vázaných na pracovním místě, to znamená u daně z příjmu zejména právnických osob, i když fyzických taky, protože bychom chtěli jednu, a u nesmyslně vysoké sazby sociálního pojištění u zaměstnavatele.

To by byla naše představa! To bychom razili! Ale to si netroufám. Chápu, že to je menšinový názor, a chápu, že to není nic, co vy jste kritizovali, co vy jste podrobovali té opravdu, řekl bych, tomu veřejnému pranýřování. To znamená, já v podstatě vycházím tímto názorem vstříc kritice sociální demokracie. Říkám dobrá, nemůžu mít jablko, spokojím se s hruškou, vycházím vám vstříc a navrhuji návrat do stavu, jehož změnu jste pranýřovali. A pokud jste svoji kritiku mysleli vážně, tak předpokládám, že ten stav uvedeme společně ve společenskou realitu, a pokud ne, tak vaše kritika byla pokrytecká. Protože jste to sice kritizovali, ale jste rádi, že to tak je. Prostě jedno, nebo druhé. To se musíte rozhodnout.

Takže to je obhajoba pozměňujícího návrhu u DPH. A znovu opakuji, je to 43 mld. ročně, o které ty lidi kasírujete víc, než bylo legitimní očekávání, protože 18 je to na té časově omezené účinnosti podle tehdejšího právního řádu a 25 je to na té účelové vazbě na penzijní reformu, kterou jste zrušili.To je jeden pozměňující návrh.

Druhý pozměňující návrh, kde už se nemohu opřít o kritiku sociální demokracie, ale opět vycházím z legitimního očekávání, je ona 7% solidární přirážka. Upřímně přiznávám, je to druhá sazba. Z ideových důvodů některých koaličních partnerů se tomu nesmělo říkat druhá sazba, tak se tomu říká solidární přirážka. Je to druhá sazba ve výši 7 % nad 100 tis. příjmu a ta byla také časově omezena do 31. 12. 2015. Není to dramatický objem. Jsou to necelé 2 mld., protože takhle vysokopříjmových zase není tolik. Ale i oni měli to legitimní očekávání, že od 1. 1. 2016 už touto druhou sazbou kasírováni nebudou. Vy jste to zrušili.

To se pak člověku hrozně dobře poslouchá kritika stávajícího ministra financí: Pravicová vláda tady zvedla daně! My je zvedat nebudem! No jo, ale tím, že zrušil tu časovou účinnost, tak je samozřejmě zvýšil. Nezvýšil je de facto, ale zvýšil je de iure, protože těm lidem měly k 1. 1. 2016 daně klesnout na tu úroveň, jejíž změnu kritizoval. To zrušil, nechal to v té výši a říkal - je to vaše vina.

Naše vina to byla do 31. 12. 2015. Ale od 1. 1. 2016 je to vina této vlády. A já jsem přesvědčen, že bychom měli najít sílu, abychom to společně uvedli do stavu, se kterým my jsme počítali od samého začátku a který vy jste tak dramaticky kritizovali.

To je tedy zdůvodnění mých dvou pozměňujících návrhů. Děkuji vám za vaší pozornost, za to, že se nad tím zamyslíte. Zejména u tak citlivé sociální položky, jako je snížená sazba DPH. Tam předpokládám, že naleznu mnohem širší podporu než u solidární přirážky, a budu se těšit na vaši podporu při hlasování ve třetím čtení. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. S přednostním právem se přihlásil pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Tenhle projev jsme tady už slyšeli několikrát, i v médiích, a pan poslanec Kalousek prostřednictvím pana předsedajícího, on je skutečně ve státní správě už 26 let, takže za ten čas skutečně se naučil skvěle deformovat informace a neříkat pravdu. Protože pan poslanec Kalousek říká, že chtěl, a stále opakuje, že chtěl snížit DPH na 14 a 20 %. On to stále opakuje, ale to není pravda. On pro rok 2016 navrhoval jednu sazbu DPH ve výši 17,5 %. A teď budu citovat z důvodové zprávy k tomuto jeho návrhu: Je zřejmé, že navržená změna dopadne na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a na skupiny závislé na sociálním systému. Jednou z těchto skupin jsou lidé pobírající důchodové dávky, a to nikoliv pouze dávky starobního důchodu, ale nalezneme zde například i osoby se zdravotním postižením pobírající invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Tento zákon neobsahuje kromě úprav daňového zvýhodnění na vyživované dítě kompenzační mechanismus. Kompenzace bude předmětem právní úpravy navržené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Takže pan Kalousek chtěl zavést jednu sazbu DPH. Chtěl z kapes lidí vysávat mnohem více peněz za to, co lidé nejčastěji kupují, to znamená za základní životní potřeby - potraviny, léky, vodné, stočné atd. A my, naše koaliční vláda, my jsme zrušili tuhle minu, protože on dobře věděl, že v roce 2016 asi už nebude ministr financí, jak to tehdy vypadalo, takže to byla jenom mina na nás, a on navýšil daně o 26 miliard. A my jsme ty daně vrátili lidem. V roce 2015 19 miliard. Takže my snižujeme daně v zájmu lidí a samozřejmě znovu zvyšujeme slevu na děti v rámci tohoto balíčku. Snižujeme DPH na stravovací služby od zítra. Znovu opakuji, od zítra. 2017 - navyšujeme limity pro odpočet penzijního a životního pojištění. Takže my děláme pravý opak, snižujeme daně, vracíme to lidem. Takže by bylo dobré, abychom už jasně si to konečně dohledali a řekli, jak to je, protože tady není pravda řečena.

A ještě bych si dovolil jednu větu. Zapomněl jsem panu Stanjurovi odpovědět na těch 60 miliard. Víte, problém rozpočtu je, že v minulosti vždycky, někdy dávno, já nevím, kdy to bylo, co neutratil ministr, tak o to přišel. My dneska máme čarovný nástroj - nároky. A víte, kolik jsou ty nároky? K 1. lednu 2016 byly 151 miliard korun včetně EU a bez EU 62 miliard. To je to, co ministři si našetřili a neutratili. A nároky k 1. listopadu 2016 jsou 91 miliard, bez EU 38. Takže to je samozřejmě všechno v teoretické rovině, ale kdyby někdo přišel, aby to škrtl, tak má tedy 60 miliard okamžitě doma.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď mám dvě faktické poznámky - pana poslance Faltýnka a pana poslance Kalouska. Pan kolega Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl vznést procedurální návrh jménem dvou poslaneckých klubů, ANO a ČSSD, abychom jednali i po 19. hodině s tou prosbou na doprojednání tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Je to procedurální návrh, který dám hlasovat bez rozpravy, ale nejdřív vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já zagonguji.

 

Jakmile se ustálí počet přihlášených, tak rozhodneme v hlasování pořadové číslo 37 o návrhu na jednání po 19. hodině...

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 37 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 37 z přítomných 115 pro 60, proti 38. Návrh byl přijat a budeme tedy o tomto zákonu jednat i po 19. hodině, pokud neskončí jednání do té doby, protože máme přihlášeny...

 

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, pak je dále přihlášen pan kolega Sklenák. Prosím, pane poslanče. Než vám dám slovo, požádám sněmovnu o klid!

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já vám nemám za zlé, pane ministře financí, že jste neposlouchal můj projev, protože kdybyste ho poslouchal, tak byste slyšel, že jsem to přiznal, že k 1. 1. 2016 měla být jedna sazba ve výši 17,5 %.

Pane Volný, nerušte mi ho, protože on to neuslyší podruhé. (Jmenovaný hovoří s ministrem Babišem.)

Já jsem přiznal, že měla být jedna sazba ve výši 17,5 %, ale že chápu, že je to něco mimo většinovou vůli této Sněmovny, nicméně v celkovém objemu to bylo snížení zátěže DPH o 24 miliard. Prosím, počítejte se mnou, pamatujte si to, je to celkem jednoduché. Jeden bod nahoře je zhruba 12 miliard, jeden bod dole necelých 6,5 miliardy, takže když z 21 a 15 uděláte 17,5, tak máte o 24 miliard menší celkovou zátěž. Samozřejmě s větší zátěží pro sociálně citlivé položky. A protože chápu, že to je proti myšlení většiny z vás, tak něco takového nenavrhuji a navrhuji jenom návrat do toho stavu, který jste kritizovali. Ale pořád tam létá 25 miliard, o které ty lidi kasírujete víc, než máte, ať už při jedné sazbě, nebo při třech sazbách. Pořád je kasírujete víc, než bylo legitimní očekávání a než bylo v platném právním řádu. To prostě spolu vypočítáme, to se nedá okecat, to je s ceruzkou a papírem spočitatelné velmi jednoduše. A já tady vycházím vstříc vaší kritice. Já to nechci do toho stavu, kterému jsem věřil. Já to chci do toho stavu, který vám se líbil a jehož změnu jste kritizovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a budeme pokračovat ve vystoupení pana poslance Romana Sklenáka. Ještě předtím budu konstatovat omluvu pana poslance Zbyňka Stanjury do konce jednacího dne. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Věřím, že oceníte, že jsem následoval pana kolegu Kalouska a nevyužil svého přednostního práva a dal si řádnou přihlášku, i když stejně technických bylo tolik, že to moc nepomáhá.

Já bych se chtěl zmínit o oblasti, o které myslím tady ještě řeč nebyla, protože tento zákon, který projednáváme, přináší změnu i v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnanecké benefity jsou určitě velmi důležitým motivačním nástrojem, kterým zaměstnavatelé působí na své zaměstnance. Všichni známe ty nejoblíbenější stravenky, různé příspěvky na životní pojištění, na penzijní spoření, další nepeněžní plnění v oblasti kultury, sportu a dalších. A právě novela, nebo zákon, který projednáváme, rozšiřuje benefit v oblasti zdraví, a řekl bych, docela zásadně, velmi široce. Stávající formulace, která vymezuje okruh nepeněžních plnění, benefitů, je v oblasti zdravotní stanovena tak, že lze poskytnout příspěvek na - cituji - použití zdravotnických zařízení. A ta nová formulace, kterou přináší tento zákon, zní, že se tento benefit rozšiřuje - cituji - na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a také pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Já nemám nic proti tomu, aby se rozšířily možnosti benefitů, které lze poskytnout, ale chtěl bych se zeptat pana ministra, co jej vedlo k tomu, že když už se tedy pustil do rozšíření této oblasti, tak proč se soustředil pouze na tu oblast zdravotní, proč ty benefity nerozšířil třeba i někde jinde. A potom druhá otázka - co vlastně ta formulace znamená. Protože se přiznám, že možná ne úplně tomu rozumím, ale podle toho, jak já to chápu, tak pod tuto formulaci se vejde prakticky vše, co je v oblasti zdravotnictví možné poskytnout. Mluví se o zboží, o službách, o lékařském předpisu. Takže se chci zeptat, abych tomu rozuměl úplně konkrétně: Je možné to chápat tak, že pokud bude tento návrh schválen, tak bude možné, aby zaměstnavatel v rámci tohoto nepeněžního plnění poskytl svému zaměstnanci například umělé oplodnění? Umožňuje to tento návrh? Čili to by mě docela zajímalo.

A současně chci využít té možnosti, kdy se otázka zaměstnaneckých benefitů otevřela, a v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který rozšiřuje benefit v jiné oblasti - v oblasti kultury. Konkrétně navrhuji, abychom umožnili zaměstnavatelům přispívat na tištěné knihy, konkrétně na tištěné knihy včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých je reklama na více než 50 procentech plochy. Myslím si, že tento návrh má smysl především proto, protože máme tady jasný trend, kdy se knihy kupují čím dál méně, lidé čím dál méně čtou. Podle výzkumů, které jsou k dispozici, více než polovina Čechů vůbec nekupuje žádné knihy. A když se zjišťovaly důvody, proč tomu tak je, tak je to především proto, protože na seznamu priorit, nebo na tom žebříčku, tahleta potřeba je na úplně samém dně a v podstatě zbytná a lidem většinou nezbývají finanční prostředky na nákup knih.

Co je podle mého názoru velmi alarmující, je, že v posledních letech, možná desetiletích výrazně roste počet dětí, které vůbec nečtou. Podle statistik, které jsou k dispozici, ve věku 6 až 8 let vůbec nečte 26 % dětí, ve věku 13 až 14 let je to 31 %. A samozřejmě tohle se potom projevuje v tom, že děti mají tendenci neobratně se vyjadřovat, dělají chyby a v podstatě neumějí úplně pracovat s textem.

Myslím si, že pokud bychom tu otázku benefitů rozšířili na tištěné knihy, že bychom mohli s tímto trendem něco udělat, a myslím si, že přináší určitě i další pozitiva. Tedy prosím, abyste zvážili potom ve třetím čtení podporu tomuto návrhu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Sice jsem evidoval přihlášku pana kolegy Zavadila dříve než kolegy Hovorky, ale kolega Hovorka se přihlásil elektronicky, takže má přednost. Kolegu Zavadila požádám o posečkání, protože jednací řád je jednací řád. Nyní tedy pan kolega Ludvík Hovorka, poté pan poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, také já bych měl některé otázky, když tady probíhá už taková široká diskuse k elektronické evidenci tržeb. Zabýval jsem se tím, kdo bude vlastně podléhat elektronické evidenci tržeb a kdo naopak nebude. A vyšlo mi, že by měly být osvobozeny příspěvkové organizace, nemocnice, které jsou jako příspěvkové organizace, na rozdíl od nemocnic, které jsou třeba obchodními společnostmi. Ale pokud by nastalo, že třeba taková příspěvková nemocnice provozuje parkoviště nebo provozuje cateringové služby nebo stravovací služby, pak by už podléhala elektronické evidenci tržeb? I když nevím, jestli jenom v té oblasti tady těchto služeb, nebo by spadla do té evidence jako celá. To mi není naprosto jasné, jak to v tom zákoně je, a prosil bych o nějaké vysvětlení, protože jsem k tomu byl často dotazován.

Další věc, na kterou jsem byl upozorňován, je, že samozřejmě také mají spadnout pod evidenci tržeb lékaři. A zde jsou také velké rozdíly, protože zatímco například zubní lékaři přijímají velké platby v hotovosti, tak naopak praktičtí lékaři v podstatě vybírají v hotovosti jenom peníze za nějaká vydaná potvrzení a podobně. Čili je tady velký rozdíl v tom, kolik ten konkrétní lékař má příjem v hotovosti. A musí tedy být v té evidenci tržeb zaveden, nebo nemusí? Čili to je otázka, protože opravdu jsou tam velké rozdíly, kolik kdo má velký příjem v hotovosti.

A potom ještě jednu věc. Zatímco tady jsou předkládány pozměňovací návrhy, které vyjímají některé skupiny podnikatelů z evidence tržeb, tak naopak já navrhuji rozšíření působnosti tohoto zákona. A je to v souladu s tím, co jsem navrhoval už v původním tisku, který se týkal evidence tržeb. Jedná se o rozšíření na povinné subjekty provozovatele loterií a jiných podobných her. Domnívám se, že loterie a podobné hry jsou často s ohledem na prvek hazardu předmětem veřejných diskusí, které se vztahují k řádnosti odvodů z těchto her a k efektivnosti výběru a kontroly odvodů, k nimž jsou provozovatelé loterií povinni. Můj pozměňovací návrh, který předkládám, se snaží mimo jiné i o zmírnění takových debat.

Tato část trhu je z původního návrhu zákona zcela vypuštěna, jelikož tento cílí na poplatníky daně z příjmu. Předmětný trh s loteriemi a dalšími podobnými hrami je ovšem velkým segmentem, kde se pohybují velké finanční prostředky a jsou zde generovány vysoké tržby. Ačkoli podléhají provozovatelé loterií a podobných her odvodům podle zvláštního zákona, není důvod, aby své tržby neevidovali v souladu s navrhovaným zákonem. S ohledem na současný technologický vývoj se nejeví jako velký problém technické zajištění tohoto požadavku, a to zejména v souvislosti se skutečností, že celá elektronická evidence tržeb by měla dle současného stavu známých okolností probíhat softwarově velmi jednoduše.

Pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, má za cíl rozšířit spektrum povinných služeb, aby tak došlo k celkovému zvýšení odvodů, ať už se jedná o odvody přímo fiskální, či odvody parafiskální.

Když jsem předkládal ten pozměňovací návrh ještě k původnímu zákonu o elektronické evidenci tržeb, bylo mi řečeno, že tady ty subjekty provozující loterie a jiné podobné hry jsou evidovány jiným způsobem. Ovšem často se vedly diskuse o tom, jak jsou nastaveny například výherní podíly u výherních hracích přístrojů a podobně, a tak dál a tak dál, jestli kontrola je dostatečná. Podle mého názoru tyto debaty by mohly být naprosto odstraněny tím, kdyby provozovatelé veškeré tržby, veškeré vklady do her evidovali podle zákona o elektronické evidenci tržeb. Čili to je k tomu komentáři k mému pozměňovacímu návrhu.

A prosil bych ještě o odpověď, jak je to tedy s těmi rozdíly, kdo podléhá elektronické evidenci tržeb u příspěvkových nemocnic, a naopak nemocnic, které jsou provozovány jako obchodní společnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ještě před kolegou Zavadilem je faktická poznámka poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím reagovat na vystoupení svého předřečníka pana poslance Hovorky. Přijde mi poměrně úsměvné, když koaliční poslanec, který hlasoval, který je zodpovědný za schválení elektronické evidence tržeb, se po půl roce ptá, jak to vlastně bude fungovat, jak to bude fungovat v nemocnicích, zda budou platit ti nebo ti.

Pane kolego Hovorko prostřednictvím pana předsedajícího, my jsme tady o tom půl roku mluvili. Vy jste nás dokonce nenechali dokončit ani rozpravu. Jak je vidět, ukončili jsme ji předčasně, protože konkrétně o tomto tématu jsme mluvili několikrát, protože to není jenom problém nemocnic, to je problém i školních jídelen. Ty, které jsou zřizovány jako příspěvkové organizace, jsou vyňaty z elektronické evidence tržeb, ty, které jsou v soukromých školách, tak ty samozřejmě plně podléhají elektronické evidenci tržeb, to znamená v okamžiku, kdy tam chodí třetí osoby a kupují si něco v bufetech nebo tam chodí zaměstnanci a platí si za obědy, tak tam je elektronická evidence tržeb nutná. Takže takových min, takových minel a takových faulů jste schválili plno, vy, vládní koaliční poslanci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vyvolala faktickou poznámku pana kolegy Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Beru připomínku, že jsem hlasoval pro zákon jako celek, ale na řadu věcí jsem upozorňoval už v rozpravě k tomuto zákonu a taky jsem říkal, že některé věci nejsou zcela jasné, právě jak je to s konkrétními výjimkami. A protože doba pokročila a protože jsme se na kontrolním výboru také zabývali některými věcmi z oblasti elektronické evidence tržeb, tak si myslím, že pokud přetrvávají pochybnosti, tak je třeba je vysvětlit, a proto jsem tu otázku položil. Protože z toho, co je možné dočíst se k zákonu, tak všechno není jasné. Já si myslím, že je úplně jedno, jestli předkládá otázku koaliční poslanec, nebo to předkládá opoziční poslanec.

Pozměňovací návrh, který jsem uvedl, který se týkal loterií a jiných podobných her, provozování hazardu, tak ten jsem předkládal už k původnímu návrhu, takže to není nic nového. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní řádná přihláška pana poslance Jaroslava Zavadila, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, já bych se trošičku s úsměvem vrátil zpět, když jsme tady, tuším těsně před rokem, přesně před rokem, schvalovali důchodové zákony, které se týkaly zrušení druhého pilíře a přijetí třetího pilíře, kde shodou okolností jsem to byl já s kolegou Votavou, kdy jsme navrhovali sedm pozměňovacích návrhů, které měly dle i vládního prohlášení určitým způsobem zatraktivnit třetí pilíř. Říkám úmyslně určitým způsobem zatraktivnit třetí pilíř. A po rozličných debatách, které jsem vedl napříč politickým spektrem, se domnívám, že jsem pro to, a byl to koneckonců můj výsledek hlasování, získal určitou část zprava i z levé části opozice a tento návrh potom byl přijat, tuším, asi 130 nebo 135 hlasy.

Mezi těmito návrhy byl jeden, který jsem považoval za dokonce jeden z nejdůležitějších, a to bylo to, že se umožnilo, aby dětem rodiče mohli spořit na důchod a aby si dokonce mohly v 18 letech vybrat určitou část finančních prostředků, které si tam rodiče sami vkládali. Teď jsem k svému zděšení zjistil, že se vlastně tento návrh dehonestuje tím, co je v tom návrhu popsáno. Proto se přihlásím potom až v podrobné debatě k určitému pozměňovacímu návrhu. Protože návrh na odnětí daňového zvýhodnění doplňkového penzijního spoření v případě čerpání částečného odbytného směřuje proti zákonem nedávno přijatému motivačnímu opatření, to jsem tady řekl, nepřiměřeně postihuje dětské účastníky, jakmile dovršili dospělosti, dokonce ztrátou souvisejících daňových výhod do konce života! Tomu už vůbec nerozumím. Mě by zajímalo vidět toho, kdo to psal. Návrh zákona je v této části v rozporu s původním záměrem zákonodárce na zatraktivnění podmínek, to jsem tady taky řekl.

Když bych jaksi začal uvažovat nad tím, co je k tomu vede, já nevím, myslím úředníky. Protože já si myslím, že pan ministr není ani přesně informován o tom, co se tady v tomhletom děje. Do současné doby, chtěl bych jenom upozornit, že jenom díky tomu byly uzavřeny tisíce smluv ve prospěch nezletilých účastníků. Je to za rok, nemáme žádnou zkušenost, co to udělá dál, a už se tady navrhuje taková pro mě naprosto hloupá změna.

Já bych se domníval, že přijetí návrhu zákona v této podobě povede tutově k poklesu důvěry a zájmu veřejnosti ve vztahu k doplňkovému penzijnímu spoření jako důležité součásti důchodového systému. Takže proto se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, až bude podrobná rozprava, a všechny vás požádám, abyste ho podpořili, protože se nedomnívám, že by to takto mělo být v zákoně popsáno.

Děkuji vám pěkně za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zavadilovi. Ještě faktická poznámka pana poslance Martina Plíška. Ne, v pořádku, v tom případě obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak, ani pan ministr, ani pan zpravodaj.

Mohu tedy otevřít rozpravu podrobnou a v tom případě první je zpravodaj, poté pan kolega Kubíček a pan ministr s přednostním právem. Pan poslanec Votava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolil bych si přihlásit se ke dvěma pozměňovacím návrhům, které byly podány do systému.

První pozměňovací návrh je pod č. 5287. Přihlašuji se k němu. Jedná se tam o úpravu, která vychází z dodatečných analýz České asociace pojišťoven a měla by vyřešit nedostatky v legislativním uspořádání pravidel pro hospodaření České kanceláře pojistitelů alespoň do doby, než budou upravena či doplněna potřebná ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhlášky č. 502/2002 Sb. Takže k tomuto pozměňovacímu návrhu 5287 se přihlašuji.

Přihlašuji se taktéž k druhému pozměňovacímu návrhu, a to pod č. 5332, to je pozměňovací návrh, který podávám současně s kolegou Vítězslavem Jandákem. Týká se změny zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a týká se tedy veřejnoprávního vysílání.

Jinak je vše uvedeno v odůvodnění pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Nyní pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k mému pozměňovacímu návrhu, který jsem do systému vložil pod č. 5334, a zároveň chci navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na sedm dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Roman Kubíček v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou uloženy v systému pod č. 5294 a 5292. V případě, kdyby nedošlo k odhlasování zkrácení na sedm dní, tak navrhuji zkrácení o 30 dní na 30 dní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan poslanec Martin Plíšek v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit k svému pozměňovacímu návrhu, na základě kterého by byl zrušen zákon o evidenci tržeb, který je v systému uveden pod č. 5321. Odůvodnil jsem ho v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plíškovi. Nyní pan poslanec Ladislav Šincl v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych se přihlásil k svému pozměňovacímu návrhu uvedenému pod číslem 5300. Opravdu nejde o pozměňovací návrh týkající se EET, jak běží dneska mylně v médiích, ale jde o pozměňovací návrh, který se týká DPH a insolvenčního řízení. Tímto chci všechny o tom informovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Nyní pan poslanec Klaška v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se, tak jak jsem avizoval v obecné rozpravě, přihlásil k následujícím sněmovním tiskům, které jsou v systému uvedeny jako sněmovní dokumenty pod těmito čísly: 5209, tam se jedná o zamezení dvojího zdanění pro obce a svazky obcí, důvodem je daňová nespravedlnost, a potom je to ta kolekce, nabídka pro Sněmovnu čtyř dalších pozměňovacích návrhů k zákonu o evidenci majetku, které jsou uvedeny v systému pod sněmovními dokumenty 5354, 5355, 5356 a 5357. Jako odůvodnění poukazuji na obecnou rozpravu nebo samotné sněmovní dokumenty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klaškovi, nyní pan poslanec Václav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, jmenuji se Vladislav.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se omlouvám.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Je to moc dlouhé.

Chtěl bych se, pane místopředsedo, dámy a pánové, jednak přihlásit k sedmi pozměňovacím návrhům, které zde odůvodnil v obecné rozpravě Zbyněk Stanjura a také zadal do systému pod těmito sněmovními dokumenty. Takže se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5366, jedná se o návrh na snížení základní sazby DPH z 21 na 19 %, pak ke sněmovnímu dokumentu 5367, tam se jedná vlastně o zrušení druhé snížené sazby u DPH a snížení DPH na 19 a 10 %, pak ke sněmovnímu dokumentu 5369, tam se jedná o zrušení solidární přirážky, oné solidární daně, pak se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5370, to je pozměňovací návrh spojený s návrhem na zrušení EET, pak se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5371, tam se jedná o zrušení povinnosti evidovat v rámci EET platby platební kartou, pak se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5372, tam se jedná o přeřazení stravovacích služeb do druhé snížené sazby DPH, a pak je onen technický návrh, tedy přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 5379, který se týká možnosti uplatnění daňových odpisů u příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky již za zdaňovací období 2017.

Nyní bych načetl a přihlásil se ještě k jednomu pozměňovacímu návrhu. Ten jsem avizoval již v prvním čtení. Jedná se o návrh části čtvrté. Ta část novelizuje zákon o místních poplatcích. Již jsem avizoval v prvním čtení, že návrh na velmi razantní navýšení místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst může skutečně vést, jedná se o limit, může vést skutečně i k navýšení samotného poplatku, a i vzhledem k tomu, kdo ten poplatek platí, vlastně to platí ti, co nemají trvalý pobyt v těch jednotlivých částech, tak by mohlo dojít podle mého soudu v případě toho desetinásobku k šikanóznímu opatření vůči všem návštěvníkům. Proto navíc ten tak dramatický návrh nebo tak dramatické navýšení nebylo požadováno ani ze strany Svazu měst a obcí. Minulý týden na finanční komisi Svazu měst a obcí to odmítli víceméně všichni starostové.

Proto navrhuji, aby v té části čtvrté, v tom daném paragrafu, se zvýšil finanční limit tohoto místního poplatku na pětinásobek, pouze z 20 korun na 100 korun za každý započatý den. Myslím si, že je to zcela rozumné navýšení, nebo prostě limit navýšení, a věřím, že tento návrh bude přijat Sněmovnou. Jsem sice velkým bojovníkem za zvýšení rozpočtového určení daní obcí, ale nejsem přesvědčen, že některé místní poplatky bychom měli nějak výrazným způsobem a dramatickým způsobem navyšovat.

Takže přihlašuji se k tomuto sněmovnímu dokumentu 5267, odůvodnění je obsaženo v tomto dokumentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi. S faktickou poznámkou zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Já se moc a moc omlouvám, pane místopředsedo, ale nevím, jestli jsem se dostatečně důrazně přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu 5322, který je zadán v systému. Takže se omlouvám, činím tak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Kovářová je nepřítomná, její přihláška propadá, nyní tedy pan poslanec Miroslav Kalousek v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, ve smyslu svého vystoupení v obecné rozpravě se přihlašuji ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny v systému pod číslem 5285, a protože jsou dva, budu prosit o jejich oddělené hlasování. Jeden je uveden v dokumentu 1074615100 a druhý je uveden v dokumentu 1074615101. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní pan poslanec Roman Sklenák v podrobné rozpravě, připraví se paní poslankyně Dobešová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, tak v tuto chvíli se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5364, a současně si dovoluji jen upozornit, že jsem nedostal odpovědi na své otázky, tak bych prosil dodatečně. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Nyní paní poslankyně Ivana Dobešová, připraví se pan poslanec Marek Černoch. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je veliký hluk!)

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Ráda bych zde odprezentovala pozměňovací návrh, který je zanesen v systému pod číslem 5363, a tento pozměňovací návrh zní: Jde o vyškrtnutí věty z § 10 odst. 3 písm. a) za středníkem. Obsah této věty zní: Přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka 500 korun na jedno včelstvo.

Domnívám se, že paušalizace příjmů z chovu včel do počtu 60 kusů včelstev pro účely jeho osvobození od daně z příjmů byla do zákona o dani z příjmů zpracována s účinností od 1. ledna 2004, kdy ceny z prodeje -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a skutečně požádám sněmovnu o klid. Respektujte alespoň, že to musí být ve stenozáznamu řádně zapsáno, a v tomto ohledu je tady tak velký hluk, že to zapsat není možné. Prosím tedy znovu o klid. (Poslankyně Dobešová se radí s legislativou.)

Paní poslankyně jistě po poradě s legislativou může dokončit svůj projev v podrobné rozpravě. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Týká se paušalizace příjmů z jednoho včelstva 500 korun, což v roce 2004 mohlo odrážet reálný příjem, ale ceny z příjmů medu se od té doby zvýšily, tudíž předpokládám, že tato výjimka je nerelevantní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Dobešové. Ještě budu konstatovat omluvu pana poslance Lukáše Pletichy od 19 hodin do konce jednacího dne.

A nyní pan poslanec Marek Černoch, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Přeji vám hezký večer. Já jsem se nepřihlásil do obecné rozpravy, protože už tak byla dost výživná, nechtěl jsem to dále hrotit, s tím, že bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5380.

Jedná se o to, jak už tady mnohokrát zaznělo, EET by neměla drtit drobné podnikatele. Měla by sloužit spíš jako nástroj výběru daní od středních či větších podnikatelů. U nás je považováno za hranici drobných podnikatelů to, kdo je, či není plátcem DPH. Takový návrh, tedy do milionu korun, takový návrh by asi nezískal podporu, byl by to výstřel naslepo. Proto jsme předložili pozměňovací návrh, kde je limit posunut na 500 tis. korun, což, jak jsem vyrozuměl i ze slov pana ministra Babiše, je bratelná verze. Tím by se opravdu pomohlo těm nejmenším a je to takový kompromisní návrh v rámci názorů, které tady v Poslanecké sněmovně panují. (Trvalý hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Nyní pan poslanec Michal Kučera, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Věry Kovářové, který prezentovala v obecné rozpravě a náležitě ho zdůvodnila. Ten pozměňovací návrh je v systému vložen pod číslem 5373.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se paní poslankyně Zelienková.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu k tisku 873, který je vložen do systému pod číslem 5381. Tento pozměňovací návrh říká, že pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem u poplatníka odvodů podle zákona číslo 202/1990 Sb., tj. provozovatele loterie nebo jiné podobné hry, příjem z činnosti, která je předmětem odvodu podle zvláštního zákona. Podrobné zdůvodnění jsem tady přednesl v obecné rozpravě. Výsledkem by mělo být výrazné zvýšení příjmů z elektronické evidence tržeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní paní poslankyně Zelienková, připraví se pan poslanec Zavadil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňujícímu návrhu číslo 5318 o paušálním zdanění a EET a k 5319, který se týká e-shopů.

Já jsem v obecné rozpravě neměla možnost patřičně reagovat na slova pana ministra financí, který mě obvinil z toho, že nekomunikuji s Ministerstvem financí. Chtěla bych to uvést na pravou míru. S paní Schillerovou jsem samozřejmě mluvila. Bylo to tady v této místnosti na rozpočtovém výboru, kdy se schválil pozměňující návrh Ministerstva financí, který já tímto pozměňujícím návrhem pouze poupravuji tak, aby byl smysluplný. Protože Ministerstvu financí nedošlo, že když se někdo zapojí do paušální daně, je nesmysl, aby vedl elektronickou evidenci tržeb. Když jsem tohle řekla paní náměstkyni Schillerové, se kterou jsem opravdu mluvila, vyděsila se. Pět dnů nikdo z Ministerstva financí s nikým ohledně tohohle nekomunikoval. Když se obraceli novináři na Ministerstvo financí, tak je nechali dvě hodiny čekat a pak jim řekli - zavolejte v neděli, možná budeme vědět, co s tím dál. A v úterý vystoupí pan ministr financí a řekne, že snižuje limit na 250 tis. korun pro ty, kdo se chtějí vykoupit, v uvozovkách, z EET. Takže to je celé.

A mě by zajímalo jenom možná, proč pan Babiš si zvolil zrovna 250 tis. roční obrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kristýně Zelienkové a pan poslanec Jaroslav Zavadil je poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji. Já se jenom tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému pod číslem 5238. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Máme před sebou jedno hlasování, protože pan ministr financí Andrej Babiš přednesl v podrobné rozpravě ještě návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů. Pokud se nikdo nehlásí ani k závěrečným slovům, ani pan ministr, ani pan zpravodaj, je před námi tedy toto hlasování.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 38, ale nejdřív vás všechny odhlásím. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami. A pokud dodržíte jednací řád a budete na svých místech, tak samozřejmě bude i klid na to hlasování.

Myslím, že se počet přihlášených ustálil. Budeme hlasovat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na sedm dnů.

Zahájil jsem hlasování číslo 38 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 38, z přítomných 110 pro 69, proti 37. Návrh byl přijat.

 

To byly všechny návrhy k hlasování ve druhém čtení. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

 

Vzhledem k tomu, že prodloužení jednacího dne po 19. hodině bylo pro tento návrh zákona, jak jsem správně pochopil z vystoupení pana poslance Faltýnka, končím i dnešní jednací den s tím, že zítra ráno začínáme v 9 hodin, a to odpověďmi na písemné interpelace poslanců, kteří odmítli odpověď předsedy vlády nebo ministrů vlády České republiky.

 

Přeji vám hezký večer a těším se s vámi zítra ráno na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 19.06 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.