(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za přečtení návrhu usnesení. Prosím, aby bylo nastaveno kvorum 101. Už se tak stalo.
Budeme hlasovat o návrhu první části usnesení, tak jak jej přečetl pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 110. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 134, proti žádný.
Omlouvám se, že jsem vás nedal odhlásit, ale ono je to při kvoru 101 stejně úplně jedno. Prosím, pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nic nezpochybňuji, jenom chci říct, že to není pravda. Pokud někdo z kolegů není přítomen a nechce mít na sjetině, že se zdržel, tak při odhlášení by se to nestalo. To je jediný důvod, kvorum bylo samozřejmě dané dopředu. To je všechno.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Uznávám, omlouvám se, to je pravda. Pokud nezpochybňujete hlasování, nebudeme o něm hlasovat znova. Prosím pana zpravodaje o druhou část usnesení. Respektive o bod 2 usnesení.
Poslanec Karel Černý: Děkuji. Druhá část usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v Irácké republice v roce 2016, a to nejpozději do 30. června 2017, o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v Irácké republice v roce 2017, a to nejpozději do 30. června 2018, a o působení sil a prostředků Ministerstva obrany v Irácké republice v roce 2018, a to nejpozději do 30. června 2019."
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat o druhém bodu usnesení, tak jak jej teď přečetl pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 111. Přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 146, proti žádný. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministru i panu zpravodaji.
Hlasování? Prosím. Pan poslanec Plíšek, prosím pane poslanče.
Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem čekal na odhlášení u minulého hlasování a nestihl jsem hlasovat. Na sjetině mám, že jsem se zdržel, ale hlasoval jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Klučka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Klučka: Děkuju vám, pane místopředsedo. Já jsem se tak horlivě staral o to, aby tady byla stojednička při povolení výjezdu lékařského týmu, a zapomněl jsem hlasovat při hlasování 110, přitom jsem přihlášen byl. Takže jsem byl pro, jenom pro stenozáznam. Nikdo mě nemůže z tohohle podezřívat, že by to nebyla pravda.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi.
Přikročíme k dalšímu bodu našeho jednání, jímž je bod
219.
Informace členky Evropské komise Věry Jourové
Prosím paní eurokomisařku. (Vyčkává příchodu eurokomisařky.) Paní eurokomisařka je přítomna a prosím ji tedy, aby se ujala slova. Prosím, paní eurokomisařko, máte slovo.
Evropská komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, na začátku mi dovolte poděkovat vám za možnost tady dnes promluvit, protože je to pro mě čest a zároveň příležitost ne vám vydat svědectví o tom, co jsem dělala dva roky v Komisi, to možná někdy jindy, ale spíš se s vámi dnes podělit o svoje myšlenky o tom, co udělala Evropská unie pro Čechy, co Češi dali Evropské unii a jak bychom měli pokračovat dál. Měla by to být poměrně obecná řeč o Evropě.
Myslím si, že se shodneme na tom, že Evropská unie, a vždycky jsme to brali jako takovou frázi, byla a je úspěšným projektem, který měl a má v Evropě udržet mír. Dnes tato slova získávají zvláštní naléhavost a myslím, že to je jeden ze silných důvodů, abychom i my Češi podporovali Unii a byli jí i platným členem a silným, pozitivním hlasem.
Víte, že zrovna v tuto chvíli se chystá summit, který bude řešit mj. dvě zásadní otázky, a to otázku migrace a otázku, jak dál pro brexitu. Myslím si, že to jsou otázky, které jsou závažné především tím, že se na nich i lámou hodnoty. Že si musíme vzájemně říct, jaké máme představy o společných sdílených hodnotách v Evropě.
Vím o tom a samozřejmě sleduji zprávy z České republiky, že z Česka tak jako z některých dalších zemí zaznívají kritické hlasy vůči Evropské unii. Některé jsou spravedlivé, některé méně. Já musím říct, že s tím sama při své práci často bojuji, že to uvažování celku, to, jak vidí Evropa společné věci, je někdy vzdálenější tomu, jak to vidíme my Češi. A tak jako já, když jsem v této funkci, musím se nutit k tomu, abych viděla věci z hlediska celku, tak bych o to chtěla požádat i vás. Což neznamená, že by měly utichat kritické hlasy, pokud jsou namístě a pokud jsou podloženy fakty.
Způsob uvažování v Evropě, v Bruselu je skutečně v něčem posunut oproti českému. A musím vám říct, že jedna z mých frustrací, které zažívám v Bruselu, je to, že v Bruselu nejsem schopna mj. vysvětlit velikost Járy Cimrmana.
Chtěla bych mluvit o přínosech, které má Evropa. A samozřejmě hned na začátku musím říct, že já osobně jsem přesvědčená, že nejsme v Evropě takzvaně kvůli těm penězům, tak jak to někdy slýcháme i od některých českých představitelů. Jsem z těchto vyhlášení, že jsme v Unii kvůli těm penězům, vždycky zaskočena a zarmoucena, protože jak říkám, není to můj názor. V určitém momentu toho zaskočení jsem se vrátila zpátky k projevu Václava Havla, který měl před vstupem do Unie. A on tam jasně píše: "Pokud bychom vstupovali do Evropské unie jenom jako do klubu prosperujících bohatých zemí, abychom taky byli prosperující a bohatí, tak je to málo. Nemůže to být jenom o těch materiálních výhodách. Evropa se zkrátka nemůže jen vyplácet."
Já bych se chtěla teď věnovat věcem, které se takzvaně počítají, těm, které jsou vyjádřitelné v ekonomických kategoriích. A vrátím se na konci své řeči k tomu, co považuji za tu hodnotu, která pro nás v Evropě spočívá. Začnu o penězích.
Vy víte, že jsem původně pracovala vlastně skoro 20 let v oblasti evropských fondů, takže mohu jenom s potěšením konstatovat obrovský finanční efekt, který evropské fondy, tedy fondy z příspěvků členských států, které protekly evropským rozpočtem do České republiky, obrovský efekt, který tyto peníze přinesly. V roce 2015 činila čistá pozice, tzn. onen přebytek, přes 150 mld. korun, téměř 4 % HDP. Od začátku našeho členství do poloviny tohoto roku je to v souhrnu téměř 630 mld. korun. To jsou peníze, které jsme z Bruselu dostali navíc. To znamená v rámci jakési evropské solidarity, kdy se, když to řeknu úplně banálně, bohatým bere a chudším dává.
Díky strukturálním fondům je tedy dnes český HDP o 4 % vyšší, než by byl jinak, což je hodně vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech činil růst v průměru méně než 1 %. Několik výsledků: Bylo postaveno více než 300 km nových silnic, přes 2 000 km silnic bylo zrekonstruováno a bylo zmodernizováno 370 km železničních tratí. Téměř půl milionu českých občanů bylo nově napojeno na kvalitnější čističky odpadních vod. A znovu říkám, já můžu jmenovat řadu velmi dobrých projektů tím, že jsem v té branži pracovala, a věřím tomu, že i vy sami, když se zamyslíte, tyto věci kolem sebe vidíte. ***