Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

13.
Návrh poslanců Mariana Jurečky, Jana Bartoška a Petra Kudely
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb.,
o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování
těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
/sněmovní tisk 699/ - druhé čtení

Tento tisk jsme projednávali 1. června a projednávání tohoto bodu jsme přerušili.

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal zástupce navrhovatelů. Mám avizováno, že to bude pan poslanec Kudela. Ano, výborně. A zpravodajem garančního výboru je pan poslanec Chvojka.

Zeptám si, zda si v této fázi přeje vystoupit pan navrhovatel. Není tomu tak. Případně příslušní zpravodajové, kterými jsou již zmíněný pan poslanec Chvojka a pan poslanec Klán - přeje si vystoupit. V tom případě dám prostor panu poslanci Klánovi, resp. zpravodaji jednoho z výborů. Ještě se zeptám pana poslance Stupčuka. Nepřeje si vystoupit.

Po vystoupení pana zpravodaje bychom pokračovali v přerušené obecné rozpravě.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové.

Přihlásil jsem se, abych vám tady přednesl několik dalších poznámek k jistému evergreenu této Sněmovny, a tím je registr smluv. Své vystoupení jsem pojal pod pojmem "není registr jako registr". Registr obyvatel, registr například řidičů, vozidel a v neposlední řadě registru smluv. Jedná se často o nástroje informační společnosti, které nám mají usnadnit život. Nicméně posledně zmíněným nástrojem kapitalismu zejména ten soukromý může nahlížet do smluv, které uzavřel stát. Nahlížet samozřejmě můžeme i my všichni, jak jsme tady, i občané České republiky, ale nejenom České republiky.

Zastánci tohoto projektu často argumentovali tím, že se jedná o významný nástroj v boji proti korupci. Tvrdily to zejména některé neziskové organizace, které jsou placeny právě donátory, či chcete-li, soukromým kapitálem. No a jelikož jsou financovány právě tímto kapitálem, tak se často snaží prosadit takové zákony, které mají pod rouškou boje proti korupci oslabit pozici národního státu.

Vraťme se ale zpátky k registru smluv. Na základě schváleného zákona musí v registru smluv uveřejňovat státní instituce, a tím pádem celý stát, tedy i jím vlastněné firmy, uzavřené smlouvy nad 50 tisíc korun. Zde nastává první problém - proč mají v registru smluv uveřejňovat smlouvy firmy, které vlastní stát, a ne soukromé společnosti. Dle mého názoru jsou zveřejněním smluv ohroženy státní firmy na trhu, kde vládne drtivá konkurence v současné podobě globalizace. Registr smluv tedy narušuje rovnoprávnost vlastnictví podle Ústavy, tedy soukromé versus státní.

Další problém spočívá v tom, že samotný registr smluv není protikorupční zákon. Je samozřejmé, že možnost nahlížení do smluv má v sobě jistý protikorupční potenciál, lze jej tedy považovat za nástroj veřejné kontroly. To má ale svá úskalí, že občan přece nemůže kontrolovat všechny smlouvy, které by chtěl, například smlouvy z oblasti bezpečnosti atd.

Nyní přecházím do oblasti, co zachrání občan, když se bude moci dívat, nahlížet nebo listovat v uzavřené smlouvě, která právě bude dána do registru smluv. Připomeňme si, že registr smluv je funkční a funguje od 1. 7. letošního roku. Co tedy občan zachrání, když se bude moci dívat do nevýhodně uzavřené smlouvy? To je zajímavá otázka. Já jsem tuto otázku tady pokládal už mnohokrát, dokonce jsem ji pokládal i slavné Rekonstrukci státu. Dlouho jsem se nedočkal od neziskových organizací odpovědi, až mi konečně po více jak půl roce jedna dorazila od Rekonstrukce státu, která mě má asi hodně ráda, když ze mě dělá jednou zatmívače, jednou že dostanu čtyři trestné body nebo červené karty. Cituji: "Jsme přesvědčeni, že v takovém případě budou muset veřejně obhájit uzavření takové smlouvy odpovědné osoby a případně vyvodit odpovědnost. V krajním případě může mít uzavření smlouvy i trestněprávní rovinu. Především ale budou takové případy mít preventivní dopad na všechny povinné osoby, jelikož ty budou vnímat veřejnou kontrolu a budou spíše postupovat zodpovědně, hospodárně a podle práva."

Musím říci, že se jedná o značně naivní odpověď. Jedná se totiž o laický pohled na daný problém. Daná osoba, která by nahlížela do registru smluv, by totiž musela být značně erudovaná jak v oblasti obchodního práva, tak v oblasti trestního práva, stejně třeba i v oblasti ekonomie, prostě v různých oblastech. Obyčejný občan, v uvozovkách, skutečně nepozná, zda je daná smlouva výhodná, nebo nevýhodná. Pokud by tohle chtěl někdo zjišťovat, tak by si musel najmout drahé právní a jiné poradenské služby. Možná lze podat v případě pochybností trestní oznámení. Jenže co potom dál?

Teoreticky zde můžeme použít Klausovu analogii na ideu privatizace devadesátých let minulého století. Každý se může rovnoprávně zúčastnit privatizace. Formálně jistě ano, ale realita, jak ukázala praxe, byla naprosto jiná. Takže do registru smluv mohou nahlížet všichni, ale těžit ze získaných informací bude podle mého názoru pouze soukromý kapitál.

Nabízí se tedy otázka, jak jednotliví občané erudovaně poznají, že jde o nevýhodně uzavřenou smlouvu. Nebo se snad domnívají, že tak budou sami od sebe činit nejlepší právníci, kteří jsou v advokacii a dělají byznys? Anebo nejlepší ekonomové, kteří rovněž dělají byznys? Tito lidé to dobrovolně dělat nebudou, protože za prvé dělají svůj byznys, což plyne z logiky současného kapitalismu, a za druhé, někteří se totiž přímo podílejí na obchodě, který označujeme pojmem nevýhodná smlouva. Jedná se opět o jejich byznys, tentokráte sice eticky společensky pochybný, ale právně naprosto čistý. Z toho zbývá ještě možnost přeplatit odborníky, aby dělali byznys pro společenskou kvalitu smluv, ale to je v kapitalismu, dámy a pánové, pouhopouhá iluze.

Takže komu vyhovuje registr smluv? Položme si tuto otázku na závěr. Jak již bylo uvedeno výše, podle mého názoru pouze soukromému kapitalismu a soukromému kapitálu jako celku, který vidí do karet národnímu státu a tímto způsobem jej bude postupně privatizovat. Proto já podpořím jakékoliv pozměňovací návrhy, které tomu zabrání a z registru smluv budou vyjímat všechny státní, polostátní a jiné firmy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. S přednostním právem pan předseda - to nejde, není otevřena rozprava. S přednostním právem, prosím, pakliže máte zájem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Opravdu se vejdu do limitu faktické poznámky.

Já naprosto chápu zakladatele národního podniku Budvar, který nechce dostat svůj podnik do komparativní nevýhody vůči konkurenci, ale chtěl bych to nasvítit z jiného úhlu. Tato skutečnost neukazuje na absurditu registru smluv. Tato skutečnost ukazuje na absurditu faktu, že stát vlastní pivovar. Stát si občané zřizují za účelem výkonu celé řady veřejných služeb, ale určitě ne za účelem toho, aby vlastnil a provozoval pivovary. Pokud se z nějakého důvodu stát rozhodne vlastnit a provozovat pivovar, pak holt zase musí počítat s tou komparativní nevýhodou větší veřejné kontroly. Nemůžu koláč mít a současně ho i jíst. Předkladatel se o to snaží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S přednostním právem pan místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. K této normě jsem připravil několik pozměňovacích návrhů a v obecné rozpravě je uvedu. Jsou čtyři. Pěkně postupně.

Podal jsem pozměňovací návrh, který je uveden v systému pod číslem 4936. Tento pozměňovací návrh byl inspirován stanoviskem Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a již proběhl obsáhlou diskusí ohledně tohoto zákona ve výborech. Je zcela zjevné, že schváleným zákonem o registru smluv bychom dostali do složitého postavení firmy ve státním, krajském a obecním vlastnictví. Rozdílnými povinnostmi bychom založili nerovnost soukromého a obecního či státního vlastnictví a významně bychom poškodili společnosti vlastněné obcemi, kraji nebo státem. Tímto bychom sekundárně poškodili akcionáře a ohrozili výnosy z dividend do těchto veřejných rozpočtů. Jsem přesvědčen, že bychom byli sami proti sobě, a kdo byl v komunální politice, ví, o čem mluvím.

Původní návrh zákona mluví o národním podniku Budvar, ale v úplně stejném postavení jako Budvar je například, a protože jsem z jižních Čech, tak uvedu například pivovar ve Strakonicích, který je ovšem v obecném (obecním?) vlastnictví.

Zmíněná studie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže upozorňuje - není to studie, je to stanovisko: Přijetí legislativy, která jednu skupinu soutěžitelů zvýhodňuje oproti jiným, je v rozporu s principy hospodářské soutěže. V tomto ohledu nebude možno zákon o registru smluv vykládat konformně se zákonnými pravidly fungování hospodářské soutěže, resp. s vysokou pravděpodobností tak může dojít k rozporu s ústavními principy právního řádu České republiky, potažmo základními principy fungování Evropské unie. V diskusi Úřad pro hospodářskou soutěž rovněž upozornil na fakt, že problémy nelze velmi často ošetřit pouhými začerněnými částmi podléhajícími obchodnímu tajemství. Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže mám pro zájemce k dispozici.

Na tyto problémy upozorňuje také Svaz měst a obcí a ke stejnému názoru dospěla i studie Ministerstva vnitra o obchodně-ekonomických rizicích zákona o registru smluv. Mnozí z vás ji mají k dispozici.

Druhý můj pozměňovací návrh je v systému pod číslem 4632, kdy můj pozměňující návrh naopak doporučuje rozšíření zveřejňování smluv v registru, a to o smlouvy, které souvisí s čerpáním veřejných prostředků z veřejných rozpočtů, včetně evropských fondů. Přijde mi logické, že by měla být zveřejňována nejenom samotná smlouva o poskytnutí dotace, ale i smlouvy, na které dotační zdroje byly použity.

Další můj pozměňovací návrh je v systému pod číslem 4491. V zájmu zvýšení transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky tento návrh zahrnuje povinnost uveřejňování smluv v registru smluv rovněž pro nestátní neziskové organizace. A z důvodu omezení administrativní náročnosti se navrhuje limitovat vznik povinnosti zveřejňování smluv částkou ve výši 2 mil. korun. Například abychom tím neotravovali dobrovolné hasiče na venkově. Tato hranice reflektuje skutečnost, že podle centrální evidence dotací z rozpočtu činila v letech 1999 až 2015 výše dotace čerpané ze státního rozpočtu v průměru na příjemce - správní formou spolku, nadace, nadačního fondu, ústavu nebo obecně prospěšné společnosti - cca 1,5 mil. Díky zavedení uvedeného limitu tak nebudou administrativně zatěžovány zejména menší nevládní organizace. Chci zde říct, že princip registru smluv je jasný. Tam, kde se čerpají veřejné dotace, veřejné peníze, tam doporučuji a jsem pro, aby se smlouvy zveřejňovaly, protože občané mají právo vědět, jak jsou tyto zdroje využívány. Kde nejsou čerpány veřejné prostředky a společnosti, byť s podílem obce, kraje či státu, jsou vystaveny hospodářské soutěži, tam platí jiné mechanismy kontroly a nelze tyto společnosti poškozovat oproti společnostem stoprocentně vlastněným soukromými subjekty v rámci hospodářské soutěže.

Poslední pozměňující návrh je pod číslem 4935, kdy stávající znění § 8 odst. 2 nařizuje v rozporu s principy soukromého práva a s § 559 občanského zákoníku výslovně pouze písemnou formu jako jedinou možnou formu uzavíraných smluv, které se uveřejňují v registru smluv. Je přitom evidentní, že i smlouvy uzavírané z různých důvodů v jiné formě, zejména ve formě ústní, telefonické, automatizované či v jiných praktických formách, které si vyžaduje praxe, lze následně zachytit v písemné podobě a uveřejnit v registru smluv. Není přitom problém převést následně obsah takové smlouvy do písemné formy a takto ji zveřejnit. Zájmy chráněné zákonem o registru smluv tím nebudou nijak dotčeny a vyjde se tím vstříc požadavkům smluvní praxe a ústavně zaručené smluvní svobodě.

Podrobnější zdůvodnění máte přiloženo ke každému pozměňujícímu návrhu pod čísly, která jsem uvedl a jsou uvedena v systému.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. Pan kolega Stupčuk nemůže dostat prostor pro faktickou poznámku, neb... (Hlasy z pléna.) Pardon, vy jste zpravodaj. Tak to je přednostní právo. Ale omlouvám se, nejprve se přihlásil pan místopředseda Filip, takže jako zpravodaj po něm. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, vážené paní a pánové, dovolte mi, abych se vrátil k principu tohoto návrhu zákona. Začnu od Ústavy České republiky a dovolím si citovat, abychom nezpochybňovali nic.

Článek 11 odst. 1 Ústavy České republiky říká, že každý - každý - má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. To je článek 11 odst. 1. A potom v odstavci 2 se říká, že zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství, veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, a tak dále. Na druhé straně je odstavec 3, který říká: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu, životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Tolik článek 11, který jasným způsobem stanoví, co je vlastnické právo a že jeho zákonný obsah a ochrana je u všech vlastníků stejná.

Tento návrh zákona není žádným návrhem zákona, který by řešil něco protikorupčního. Nic takového není. Tento návrh zákona je v rozporu s článkem 11 Ústavy České republiky, a buď se s tím jako Poslanecká sněmovna vypořádáme, že tento ústavní rozpor odstraníme, anebo nezbude nic jiného těm podnikům, které jsou tímto zákonem poškozeny, projít celou soudní cestou a obrátit se na Ústavní soud, aby tento zákon zrušil, pokud se nenajde 41 poslanců, kteří takový návrh ústavní stížnosti vypracují. Já jsem připravený vypracovat, mám pro to stanovisko nejméně dvou právních kanceláří, které říkají, že tento návrh zákona protiústavním způsobem omezuje vlastnické právo státu, kraje a obcí. To je realita.

Takže podívejte se, je to jednoduché. Jestliže říkáme, že není nic proti tomu, aby ten, kdo nakládá s majetkem státu, ať už je to Česká republika, územně samosprávný celek, státní příspěvková organizace, státní fond, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, případně dobrovolný svazek obcí či regionální rada regionu soudržnosti, tak v tomto ohledu ano, to jsou veřejné instituce, které nehospodaří za účelem zisku, které hospodaří s daňovými prostředky, a můžeme na ně nakládat další povinnosti, protože ty jsou hospodáři na tom státním majetku.

Pokud jde ale o podniky, které jsou zřízeny k tomu, aby podnikaly, to znamená podle zákona o korporacích, ať už je to státní podnik, ať už je to národní podnik Budvar nebo jiné podniky, tak ty jsou samozřejmě v tomto ohledu postaveny mimo rámec článku 11 odst. 1. A v tomto případě je potřeba, abychom se s tím jako Poslanecká sněmovna vypořádali. My tady nemůžeme na základě nátlaku určité skupiny, která nevím, jak byla zřízena, jejíž zástupci nebyli nikým zvoleni do tohoto parlamentu a která usiluje o to, abychom pokřivili ústavní systém tohoto státu, tak nemůžeme jim vyhovět, protože bychom hlasovali v rozporu s článkem 11 odst. 1 Ústavy České republiky.

Já vás žádám, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, abychom změnu zákona udělali tak, abychom z toho vyloučili ty podnikatelské subjekty, protože v tom případě je stavíme do nerovného postavení a nezaručujeme zákonem o registru smluv rovné postavení jednotlivých vlastnických forem. A buď se s tím vypořádáme tady, anebo za nás bude rozhodovat plénum Ústavního soudu.

Podotýkám, že si nemyslím, že bychom měli ztěžovat práci těm, kteří hospodaří s majetkem státu na svůj účet, za své peníze a tomuto státu odvádějí nemalé prostředky v daních, a to jak v daních přímých, tak v daních nepřímých. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že všechny pozměňovací návrhy, které povedou k tomu, že pokud v § 2 tohoto návrhu v odstavci prvním od toho písmene k) cokoli vyřadíme, tak v tom případě jenom vyhovíme dikci Ústavy. Jsem přesvědčen, že tento návrh zákona má projít Poslaneckou sněmovnou, abychom nemuseli sáhnout k tomu, že se budeme na Ústavní soud obracet. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu místopředsedovi. Nyní prosím pana zpravodaje s přednostním právem.

Dnes od 18 hodin se omlouvá paní Olga Havlová, dále se od 18 z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová, od 17 z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Šarapatka, od 17 hodin se z důvodu jednání ve volebním kraji omlouvá pan poslanec Jiří Holeček a paní poslankyně Marta Semelová se omlouvá ve čtvrtek 20. října od 9 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem původně chtěl reagovat na vystoupení pana kolegy Bartoška, ale teď budu hlavně reagovat i na vystoupení pana místopředsedy Filipa, protože ono bylo ještě mnohem konkrétnější. Já se tedy řadím k těm poslancům, kteří mají pochybnosti, které zde byly vyřčeny. I já jsem zastáncem toho, že by tady měla být zachována rovnost v přístupu k ochraně vlastnického práva tak, abychom naplnili onen ústavní postulát, že má tedy vlastnické právo stejný zákonný obsah, a tudíž logicky i ochranu. Současná úprava je skutečně taková, že dochází k znevýhodnění těch subjektů, kde zejména zřizovateli jsou veřejnoprávní korporace, ať už je to stát, obec, či kraj, a kde mnohdy zakládají obchodní společnosti právě proto, aby mohly obhospodařovat efektivněji věci obecného veřejného zájmu, ať už je to nejčastěji například činnost v oblasti zajišťování dodávek plynu, vody, tepla atd., komunálního odpadu a podobně.

Chtěl bych říci, že jsem přesvědčen jako zpravodaj hospodářského výboru, že se tady podařilo nalézt řešení v podobě pozměňovacích návrhů, které byly načteny na hospodářském výboru v březnu a které byly schváleny, a v tuto chvíli jsou to pozměňovací návrhy hospodářského výboru a chtěl bych, aby kolegové a kolegyně, zejména vy, kteří máte pochybnosti, abyste jim věnovali pozornost, protože jsem přesvědčen, že představují ono požadované řešení té nápravy tak, aby tady nedocházelo právě k vytvoření té ústavní nerovnosti v ochraně jednotlivých typů, tedy vlastnictví, a logicky tedy i jejich náplně.

To je vše, co jsem chtěl říci, a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Pokud se někdo další s přednostním právem nehlásí, tak budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se jako první přihlásil pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, na základě proběhlé debaty vidíme, že zákon o registru smluv ve stávající podobě rozhodně není bezproblémový a opravdu nezbývá než přijmout myšlenku, že jeho novelizace je nevyhnutelná. V této souvislosti mi však dovolte nejprve zmínit jednu oblast, která byla v souvislosti s registrem smluv doposud zcela nesprávně opomíjená, a tou je bezpečnost České republiky.

Podíváme-li se na text zákona, ten blíže nerozeznává, jaká smlouva má být zveřejněna. Vztahuje se s několika málo výjimkami na všechny. Tedy kupříkladu i na smlouvy, jejichž předmětem je nakládání s výbušninami. Zveřejňovány mají být například údaje o tom, kde se výbušnina vyrábí, o jaký druh výbušniny jde, komu se prodává či kdy a kam se bude dopravovat. Zatím se ovšem nic nestalo, mohli byste namítnout. Ne tak docela. Vzhledem k tomu, že zákon sankci neplatnosti smlouvy za její nezveřejnění odložil o jeden rok, panuje nyní klid. Bezpečnostně rizikové smlouvy nejsou zveřejňovány a nikomu proto zatím nic nehrozí. Domnívám se však, že jde pouze o klid před bouří, která nastane 1. července 2017, pokud Sněmovna nezačne jednat. Po tomto datu budou zveřejňovány i smlouvy, které jsou z bezpečnostního hlediska rizikové. Každý tak na webových stránkách registru smluv například zjistí, že 5. srpna 2017 má být dopraveno 20 tun plastické trhaviny na ve smlouvě určenou adresu.

To je pro mne, dámy a pánové, naprosto nepřijatelné. Obzvláště při stávající celosvětové bezpečnostní situaci nemůžeme připustit, aby byla bezpečnost občanů ohrožena tím, že se kdejaký terorista bude na internetu moci podívat na takto citlivé údaje. Ochrana prostřednictvím skrytí obchodního tajemství nám přitom rozhodně stačit nebude. Vždyť nelze paušálně prohlásit, že každá informace týkající se například místa dodání výbušniny či data jejího převozu je informací tvořící obchodní tajemství. Takové informace většinou konkurenčně významné nejsou, a musí být tudíž povinně zveřejňovány. Navíc mezi vždy povinně zveřejňovanou informaci řadí zákon předmět smlouvy. Z ní lze snadno vyčíst, o co lidově řečeno ve smlouvě jde.

Apeluji proto na vás, vážené kolegyně a kolegové, abyste nedopustili bezpečnostní ohrožení občanů České republiky a podpořili výjimku pro smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami. Tato výjimka je formulována v mém pozměňovacím návrhu, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím. Všichni víme, že v tomto podnikatelském oboru rozhodně nejde o jakékoliv narušení transparentnosti, neboť jde o obor transparentní více než dost. Stačí připomenout centrální registr zbraní, pod který spadají i výbušniny či pravidelná hlášení v přepravě výbušnin Policejnímu prezidiu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Karamazovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Josef Uhlík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dovolte mi, abych krátce odůvodnil pozměňovací návrh, který jsme předložili s kolegou Ladislavem Velebným. Návrh je v systému načten pod číslem 4490. Je jednoduchý a týká se národního podniku Budvar. Upřesňuje původní návrh novely a explicitně stanovuje, že žádná smlouva národního podniku nebude muset být zveřejněna. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, mohu se směle přihlásit k projevům svých předřečníků, také k projevu pana místopředsedy Filipa, až na jeho argumentaci, kdy říkal, že všechny body od písmene k) dolů by s klidem mohly být vyřazeny. Například u zdravotní pojišťovny bych zrovna podmínku o zveřejňování smluv ponechal. Nicméně mezi podniky, které může registr smluv významným způsobem ohrozit, patří také školní hospodářství, školní statky a podobně, protože tyto podniky se pohybují v naprosto konkurenčním prostředí a navíc poskytují službu vzdělávání mladé generace. Načetl jsem sněmovní dokument pod číslem 4930, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím, a navrhuji v něm, aby tato školní hospodářství byla z registru smluv vyňata. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si úplně původně na začátku projednávání tohoto zákona o registru smluv, mám na mysli to předchozí, myslel, že snad jde předkladatelům o ochranu veřejných prostředků daňových poplatníků. Také jsem si v této souvislosti říkal, že asi do tohoto zákona budou zahrnuti ti, kteří jsou příjemci státních dotací, kterých je asi 70 miliard. Mám na mysli z národních i evropských zdrojů, ať se jedná o státní, či privátní subjekty. Toto přijato nebylo. Z toho jsem usoudil, že předkladatelům pravděpodobně nejde o to transparentně sledovat veřejné prostředky, ale že jim pravděpodobně jde o něco jiného. Posléze jsem se v tom utvrdil, neboť jsem do systému vložil pozměňovací návrhy Ministerstva průmyslu a obchodu, které se týkají státních zkušebních ústavů, které, pokud bude přijat návrh v původní podobě, tak to znamená, že tyto ústavy budou buď zrušeny, anebo zprivatizovány. To každý normální člověk vidí a je mu to jasné.

Já jsem předložil tyto návrhy, aby tyto zkušební ústavy, v souladu s názorem ministra, v souladu s názorem Ministerstva průmyslu a obchodu a příslušných odborníků, do Poslanecké sněmovny, do systému. Protože druhé čtení je dnes, tak jistě uznáte, že jsem se k těmto návrhům ještě přihlásit nemohl a de facto, de iure jsem je ještě nepodal. Přesto vám přečtu e-mail, který jsem obdržel. Myslím, že to je důležité. A proč ho čtu celý, pochopíte, až to udělám.

"Vážený pane poslanče Urbane, dne 14. 6. jsme Vám poslali email s žádostí o schůzku, na které bychom mohli prodiskutovat Vámi navrhované pozměňovací návrhy k novele zákona o registru smluv, důvody, které Vás vedly k jejich podání, i představit náš pohled na možné řešení daných problémů. Dne 16. 6. jsme Vás upozornili na e-mail též prostřednictvím sms. K dnešnímu dni jsme však od Vás nedostali žádnou odpověď." Teď prosím pozor. "V této souvislosti bychom Vám chtěli alespoň touto cestou sdělit, že budeme širokou veřejnost informovat o Vašich pozměňovacích návrzích a jejich důsledcích pro zveřejňování smluv. Rozhodli jsme se Vás ještě před spuštěním informační kampaně zeptat, zda stále trváte na svých pozměňovacích návrzích, nebo se chystáte k nim nepřihlásit, či budete případně postupovat jinak. S pozdravem a přáním pěkného dne Lukáš Kraus, Frank Bold, Rekonstrukce státu."

Jistě usoudíte, já nejsem právník, že podle mého názoru mohlo dojít k naplnění podstaty nějakého trestného činu, jestli vydírání, či něco podobného. Možná že ano. Na to ať se podívají jiní. Já si myslím, že tohle bychom připustit v této Sněmovně přeci jen neměli. Proto tady vystupuji a proto si myslím, že pozměňovací návrhy, které jsou podávány v tom novém systému tohoto volebního období, podléhají velmi pečlivé kontrole. Za prvé je musí projednat garanční výbor, který se k nim vyjadřuje. Za druhé o nich poté hlasuje celá Poslanecká sněmovna, a to demokraticky - tedy přijme, nebo nepřijme tyto pozměňovací návrhy bez ohledu na to, jestli za tím je, či není nějaký podivný zájem.

Mě by například zajímalo, kdo tyto a podobné instituce financuje. To také není předmětem zákona o registru smluv. A jsem přesvědčen o tom, že tohle pod zástěrkou transparentnosti, pod zástěrkou toho, že máme mít přehled o veřejných financích, tak že to samozřejmě máme. Já také nebráním tomu, aby instituce typu příspěvkových organizací, nebo instituce, které žijí jen z veřejných rozpočtů, ze státního, z krajských, nebo obecních rozpočtů, aby ty smlouvy zveřejňovaly. To já samozřejmě podporuji. A na druhou stranu z toho důvodu, že cítím odpovědnost vůči hospodářskému sektoru i díky tomu, že jsem byl ministrem průmyslu a obchodu, tak si prostě neodpustím pokusit se chránit tady zájem státu, protože nejde o nic jiného, než tyto firmy pravděpodobně nějakým způsobem oslabit, získat nějakou konkurenční výhodu nebo je privatizovat či podobné věci.

A to, že jsou diskreditační kampaně, a nejen na mě, i na některé další kolegy, kteří podali pozměňovací návrhy, to je pravda. Ale myslím, že nechat se zastrašit, to by bylo to nejhorší, co bychom mohli v této chvíli udělat.

Já se tedy přihlásím k těm pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě, k těm, které předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím mé osoby, se kterými ministerstvo souhlasí a které se týkají možného zachování státních zkušebních ústavů. Děkuji vám pěkně za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. S přednostním právem... Pardon. Ještě faktická poznámka pana poslance Jana Zahradníka. Po ní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pan kolega Urban tady položil docela zajímavou otázkou, která se týká právě zmíněné organizace Rekonstrukce státu, která mnohé z vás vystavuje nevybíravému tlaku tím, že zveřejňuje, nebo se snaží nějak denuncovat vaše oprávněné návrhy, které tady jako poslanci dáváte. A ptal se, kdo tuto organizaci financuje.

Já jsem se na to asi před dvěma lety, nebo možná před rokem a půl ptal pana ministra Brabce tenkrát a zjistil jsem, že mezi přispěvovateli této organizace je Frank Bold, což je nástupce takzvaného ekologického právního servisu, který velmi nevybíravým způsobem zhodnocoval problémy vzniklé v procesech povolování staveb v oblasti ekologie. Takže tam patří Státní fond životního prostředí. Patří tam Ministerstvo vnitra. Patří tam také Ministerstvo životního prostředí. Čili tyto státní instituce mají na seznamu svých příjemců také instituci, nebo organizaci zvanou Frank Bold. Čili my si sami platíme instituci, která nás pak takto vydírá - nebo aspoň tedy ty, kteří se jim upsali, protože ne všichni jsme se upsali Rekonstrukci státu. Mnozí z nás zůstali vůči jejich návrhům odolní. Ale ti, kteří podepsali, ti jsou teď vystaveni jejich nevybíravému tlaku. A oni hospodaří mimo jiné taky za státní peníze. (Ojedinělý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Omlouvám se, pane poslanče, já vám nemohu dát slovo, protože v tuto chvíli není přítomný žádný z ministrů a musím přerušit jednání Sněmovny do přítomnosti alespoň jednoho ministra, jak mi velí jednací řád. Přerušuji jednání Sněmovny do přítomnosti alespoň jednoho ministra. (Po chvilce vbíhá do sálu pan ministr Brabec.)

Pan ministr je přítomen, prosím, budeme pokračovat v jednání Sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové.

To, co tady říkal předřečník kolega poslanec Urban, můžu jenom potvrdit. Mně se stalo něco podobného. Přiznám se, že já jsem Rekonstrukci státu podepsal, ale dneska vím, že to byla chyba, což se stává, proč by ne. Zákony, které tam byly napsány, se jeví jako zajímavé a samozřejmě i dobré. Ale ta Rekonstrukce si nemůže myslet, že prostě oni písknou a já budu přesně podle nich tady hlasovat. Já jsem tady volen občany České republiky, ne Rekonstrukcí státu. To zaprvé. Zadruhé Rekonstrukce státu je placena právě donátory. Takzvaní donátoři. Oni si tak líbivě říkají. A prosazují její zájmy právě prostřednictvím těch zákonů, které sem jakoby jsou předkládány. A pak tlačí na nás, na ty různé pozměňovací návrhy, které máme hlasovat a které ne.

Mně přišla jejich analýza, jak jsem tady v Poslanecké sněmovně hlasoval. A mě to docela pobavilo s tím, že jsem byl nejhorší. Já jsem propadl. Úplně jsem prý propadl u těch protikorupčních zákonů. Rádoby protikorupčních zákonů. Prý jsme projednali čtyři a já jsem pro čtyři vůbec nehlasoval. To bylo takové divné, protože já jsem se pak podíval na výsledky hlasování a pro dva jsem hlasoval a pro dva ne. A dali mi čtyři trestné body. Takže tady je vidět, že účelově manipulují data. Oni si vytáhnou, co chtějí, a podle toho vám napíšou taky, co chtějí. A samozřejmě negativní kampaň jede.

Já s tím samozřejmě nemám problém. Ať si samozřejmě Rekonstrukce státu dělá, co chce. To mně je celkem úplně teď v tuhle chvilku jedno. A já jsem to redaktorovi serveru ihned.cz jasně napsal, že nehodlám mít už nic společného nikdy s nějakou Rekonstrukcí státu, protože hájí zájmy soukromého kapitálu a účelově zkresluje data. Jestliže tohle chce dělat nějaká Rekonstrukce státu v uvozovkách, no tak není ani vhodným partnerem s nimi diskutovat.

Na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jsem zažil mnohokrát, kdy tam přišli - musím to říct tady, jak to bylo - doslova skoro děti nebo studenti a nebyli nám schopni objasnit, proč ty zákony mají takhle vypadat. Tak jestli tohleto chtějí dělat, tak mi to přijde poměrně trapné.

A ještě jedna taková historka při jednání o registru smluv, když jsme tady projednávali tu vrácenou verzi ze Senátu. Tak já jsem potkal před Sněmovnou řadu mladých lidí. To byli lidé do třiceti let, o něco mladší, než jsem já. A když jsem se jich ptal na to, v čem je ten zákon protikorupční, a oni mi nebyli schopni odpovědět, a když jsem se jich zeptal na to, kdo je tady za to stání platí, oni mi taky nic neřekli. A když jsem viděl, že za nimi stojí řada, skupina poměrně slušně oblečených lidí, tak jsem se jich ptal, jestli to náhodou nejsou oni. Skutečně to byla nějaká nezisková organizace, nechci tady nikoho osočovat. Ale když se podíváme na ty donátory, stačí jet podle abecedy v nějakém sborníku, registru smluv, Encyklopedie zákona o registru smluv, je to napsáno, kdo je podporuje. Od americké ambasády přes Student Agency, sami to všichni přiznávají. Americká obchodní komora, Britská obchodní komora. Samozřejmě i Ministerstvo vnitra se tam objevilo a další. A proto já podpořím právě pozměňovací návrh, který bude do toho registru smluv dávat zpátky, resp. tam bude zavádět to, aby se ukázalo hospodaření neziskových organizací. A to se potom, dámy a pánové, teprve budeme divit! (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Pardon, pan zpravodaj ještě, po něm pan poslanec Urban. Pan zpravodaj má přednostní právo, omlouvám se, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jenom pár poznámek. Víte všichni, že jsem si s registrem smluv a Rekonstrukcí státu docela užil v období, kdy se projednával zákon o registru smluv poprvé. Mám pro vás pár dobrých zpráv. Nebo minimálně jednu dobrou zprávu. Myslím si, že dneska už Rekonstrukce státu v podstatě nikoho nezajímá. Takže se nemusíte bát, že když o vás napíší něco negativního, že vás to nějak poškodí. A dám potom příklad, že to možná leckdy působí zcela naopak.

První věc tu říkal kolega Klán, budu na něj reagovat. Ano, oni opravdu vydali 14 dní před volbami nějaký podivný žebříček poslanců, kdo je ten nejlepší, kdo je ten nejhorší. Je zajímavé, že já, který jsem byl zpravodajem registru smluv, volebních zákonů, dělal jsem střet zájmů, jsem skončil 49. Pak někdo, kdo se těchto zákonů ani nedotknul, v uvozovkách, skončil třeba třetí, ale to je prostě nějaká podivná metodika, kterou mně hlava nebere, a proto si z toho nic nedělejme.

A ta druhá, žertovná, historka. Jestli mě slyší kolega Snopek, jak vám může Rekonstrukce státu naopak pomoci. Tak kolega Snopek byl jeden z těch, kteří dostali na billboardy ty červené nosy. A já jsem jel po Pardubicích a tam na každé křižovatce billboard s kolegou Snopkem s červeným nosem. Ale oni si lidi v Pardubicích myslí a mysleli, že kolega Snopek dělá zdravotního klauna v nemocnicích v Pardubicích a že je v podstatě hodný člověk. Takže možná mu to pomohlo v tom, že v krajských volbách skočil z nevolitelného místa na místo volitelné a je členem krajského zastupitelstva v Pardubicích. (Smích a potlesk v sále.) To znamená, když vám Rekonstrukce státu přidělá na billboardu červený nos, tak to nemusí znamenat, že je to špatně, ale je to dobře, protože si někdo může myslet, že děláte zdravotního klauna v nemocnici a že jste hodný člověk a že pomáháte lidem. Takže kolegovi Snopkovi gratuluji.

A kolegovi Urbanovi vzkazuji prostřednictvím pana předsedajícího, že si z toho nemusí nic dělat, protože Rekonstrukce státu už v podstatě nikoho nezajímá. Ale chápu věcně, co mu vadí. To naprosto chápu... Vyhání mě. (Poslanec Urban.) Musím jít. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Na vyhánění jsem tady opravdu já. Prosím, pan poslanec Urban.

 

Poslanec Milan Urban: Omlouvám se kolegovi. Samozřejmě, ono to může mít pololegrační rovinu a to možná ať má. Ale tady jde o určité principy a ty zas tak legrační nejsou. A jenom proto kolegovi Zahradníkovi prostřednictvím pana předsedajícího: Já jsem se neupsal Rekonstrukce státu, a přesto jsem dehonestován. V zásadě je jedno, jestli se jim to nepovedlo, protože to neumějí, anebo se jim to povede příště. Jde o ten princip.

A řeknu vám, vlastně už před těmi volbami, jako vás, tak mě navštívili v poslanecké kanceláři a říkali: My chceme, abys tohle podepsal. A když to podepíšeš, tak my napíšeme lidem, že jsi ten, kterého mají volit, a že jsi ten správný poslanec. A já jsem říkal: A proč mám podepisovat něco, o čem nic nevím? Název zákona přeci neříká, jaký ten obsah a jaký ten zákon ve skutečnosti bude. Tak mi taková hezká holčina říkala: To nevadí, jestli to nepodepíšete, tak my napíšeme lidem, aby vás nevolili. Tak jsem říkal: Tak vypadněte a udělejte si, co myslíte. Oni to samozřejmě udělali. Poslali to těm lidem, poslali, koho mají volit a koho nemají volit.

Já myslím, že tak trochu, a já se na nikoho nezlobím, že tak trochu ta politická reprezentace průřezem všech politických stran jsme jim na to tak trochu jakoby skočili. Doufám, že příště budeme všichni trochu pozornější, abychom se nemuseli příště dostávat do situací, kdy nás vydírají a pokoušejí se nás různými způsoby diskreditovat. Aniž víme, kdo za tím stojí, aniž víme, jestli hájí zájem této země či nikoliv. Nevíme vlastně vůbec nic. Víme jediné: Kdo nás nebude poslouchat, tak ten uvidí! Kdo nás bude poslouchat, tak toho u voličů pochválíme. To si myslím, že je přeci jen málo na vyspělou demokracii. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Vladimír Koníček, po něm paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, chtěl bych pozornost poslanců obrátit k Rekonstrukci státu. Když oni nás hodnotí a pozorují, tak já se občas podívám na jejich web rekonstrukcestatu.cz a v oblasti Jak jsme financováni už desátý měsíc tam mají napsanou větu: Vyhodnocení financování za rok 2015 aktuálně připravujeme. Věřím, že jim to vydrží ještě nejméně dva měsíce a pak změní akorát číslovku na 2016. Prostě o financování Rekonstrukce státu na jejím webu za letošní rok nenajdete ani číslo. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Jana Černochová a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych k vám měla jednu prosbu. To, co tady říkali kolegové z KSČM, je samozřejmě pravda. Ten návrh zákona zasahuje i do věcí, které by měly být intimní záležitostí bezpečnosti a obrany státu. A skutečně v tuto chvíli projednáváme něco bez přítomnosti ministra obrany, bez přítomnosti ministra vnitra. Bojuje tato vláda skutečně proti terorismu? Anebo odkrývá teroristům karty tak, že na internetu budou zveřejňovány veškeré smlouvy, veškeré údaje, které se týkají zbrojařských firem, bez toho, aby to někomu vadilo. Jestli to nevadí vám, mně to vadí. A já bych chtěla znát stanovisko jak pana ministra obrany, tak pana ministra vnitra. Proto vás zdvořile prosím o podporu návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do přítomnosti ministrů. A prosím, aby předsedové výboru pro obranu a výboru pro bezpečnost toto projednali i ve výborech. Protože skutečně tady přesahujeme něco, co na jednu stranu se vláda České republiky snaží dělat, a bojím se, že si ty následky poneseme v budoucnosti všichni.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a eviduji její procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do přítomnosti, abych to řekl přesně, ministra obrany a ministra vnitra. Je to tak? Těchto dvou ministrů. Děkuji. Odhlásím vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu na přerušení tohoto bodu do přítomnosti pánů ministrů obrany a vnitra.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 24. Přihlášeno je 109 poslankyň a poslanců, pro 40, proti 26, návrh nebyl přijat.

 

To byla zatím poslední faktická poznámka. Návrh na přerušení nebyl přijat a o slovo se přihlásil pan poslanec Jan Farský jako zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, milé kolegyně vážení kolegové, já bych tady chtěl jenom uvést, že jsme zákonem o registru smluv -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče, ale uvedete to až potom, co se sněmovna ztiší. Děkuji.

 

Poslanec Jan Farský: Chtěl bych jenom uvést na pravou míru, co jsme tady schválili zákonem o registru smluv. Zaznívá tady mnoho silných slov i od lidí, kteří pro tento zákon hlasovali. Ti teď předkládají pozměňovací návrhy poté, co je zákon jenom několik měsíců v účinnosti. Kdybych jejich slova měl brát doslova, tak 1. července letošního roku nastal konec světa. Nenastal. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Možná ubylo emocí, které kolem tohoto zákona zaznívaly, protože některá vystoupení skutečně s realitou měla málo co společného.

Chtěl bych tady uvést některá nezpochybnitelná fakta. V zákoně podle zákona o registru smluv není zveřejněna žádná smlouva, která by zároveň nemusela být zveřejněna podle zákona 106/1999. Naopak v zákoně o registru smluv je smluv zveřejněno méně, protože je omezený výčet. Všechna ochrana, která je dána smlouvám a informacím podle zákona 106/1999, všechny tyto výjimky, všechnu tuto ochranu, ať se týká bezpečnosti, ať se týká obchodního tajemství, přebírá zákon o registru smluv. Žádnou z výjimek, které dává už zákon 106/1999, neodmítá. Naopak přidává ještě některé další výjimky, jednak k subjektům a jednak k činnostem. A tak třeba když poslední rok před schválením zákona, rok 2015, trávili ve velkých debatách zástupci koaličních stran a Ministerstva vnitra, kde jejich legislativci zpracovávali finální text, který my jsme pak v prosinci schválili, tak mysleli právě i na rizika ohrožení firem, které ovládá, vlastní stát. A proto tam vložili § 5 odst. 3, kterému se i říkalo, že je to v podstatě reakce na Budvar.

A to nejenom že se chrání obchodní tajemství podle 106, ale i v případě, že až řetězec smluv je obchodním tajemstvím, tak i v tomto případě je možné tyto informace vyjmout ze zveřejnění. Zákon o registru smluv je podmnožina zákona 106/1999, a kdo se chce dostat k informacím, které tady zaznívají, jako že snad ohrožují bezpečnost státu, už se k nim dávno mohl dostat podle 106. Pokud nemohl, pokud se stošestkové výjimky na něj aplikují, tak tyto smlouvy nikdy nebudou ani v zákoně o registru smluv. Takto jednoduchá ta informace je. Se smlouvami a informacemi se pracuje.

Já osobně považuji za určité vítězství to, že se zatím neodhalil žádný velký průšvih, protože se nepotvrzují slova některých politiků, že snad všetci kradnú a že veřejná správa vyplýtvá 200 mld. korun. Doufám, že registr smluv splní jednu ze svých dvou podstatných náležitostí, a to, že vrátí důvěru. Protože mnozí žijí s tím, že všichni jenom kradou, všichni, kteří se pohybují ve veřejné správě, tak to dělají pro osobní obohacení, a registr smluv ukazuje, že řekněme zatím nic takového nenastává. Se smlouvami a samotným registrem smluv, který zveřejnilo Ministerstvo vnitra České republiky, a spravuje, a klobouk dolů před tím, co dokázali za necelé 2 miliony korun složit, a jejich úkolem bylo jen to, co udělali, to znamená, že udělali portál, na kterém jsou zabezpečeným způsobem oproti manipulaci zveřejňovány smlouvy.

Ale samozřejmě je to určitý obrovský objem dat, který až svým zpracováním a roztříděním a porovnáním dává nějaký smysl. A doporučuji se podívat na hlídač smluv.cz, kde už můžete filtrovat podle jednotlivých subjektů, podle chybovosti zveřejnění, podle rychlosti, podle kauz, které se spojují, podle provázanosti jednotlivých subjektů, a najednou informace už smysl dávají. Smysl dávají v tom, že se v nich vyzná i laik, vyzná se v nich třeba i konkurence, ale proč ne, vyzná se v nich opozice. A nezapomínejme, že pořád je to hospodaření s veřejnými prostředky. A tyto prostředky nám politikům v zastupitelské demokracii byly svěřeny k hospodaření a k tomu, abychom s nimi nakládali co nejlíp. A nakládáme s nimi v zájmu občanů, a tak nedává příliš smysl, abychom tyto informace před občany tajili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Paní místopředsedkyně Jana Černochová. Prosím, paní místopředsedkyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla poprosit, abychom v rámci obecné rozpravy, respektive po jejím ukončení, v souladu s § 93 odst. 2 vrátili návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání a aby garanční výbor zůstal tím výborem, kterému to bylo určeno, ale aby se v mezičase tímto návrhem zabýval jak výbor bezpečnostní, tak výbor pro obranu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To skutečně lze podle § 93 odst. 2 jednacího řádu učinit. Já eviduji tento váš návrh, nicméně předtím, než tak učiním, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pánů zpravodajů? Není zájem. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme tedy hlasovat o návrhu paní poslankyně Černochové na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Zahajuji hlasování o vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 25. Přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro je 43, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám jenom, že pozměňovací i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se do podrobné rozpravy přihlásil pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče. (Velký hluk v sále.)

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem do obecné rozpravy nezasáhl s tím, že pozměňovací návrh, který předkládám a ke kterému se přihlásím, obsahuje podrobné odůvodnění a jedná se o úpravu, která výslovně zavádí do zákona jasně stanovené pravidlo, že bankovní tajemství a smlouvy, které řeší bankovní tajemství, jsou chráněny a nemusí být zveřejňovány v registru smluv. Ačkoliv nejsem příznivcem nějakých větších zásahů do tohoto zákona, tak jsem využil této příležitosti, že zákon je otevřen, a chtěl bych předložit tuto užitečnou novelu, drobnou, řekl bych technickou, která nemění původní věcný záměr zákona. Tento pozměňovací návrh je uveden v systému pod č. 5102. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Václav Snopek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Snopek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, patřím k té skupině stmívačů. Ti, kteří byli ostrakizováni na billboardech v celé republice nejprve anonymně, pouze Rekonstrukce státu, pak se k tomu přihlásil jistý pan Jančura, to byla druhá vlna. A třetí vlna již pochopila, že neumějí dělat ani v podstatě antikampaň, tak změnili billboardy na úplně jiné. A tentokrát v tom nejsem úplně sám. Jsem tam s panem kolegou místopředsedou Bartoškem, zkrátka podle Rekonstrukce státu i pana Jančury jsme ti, kteří chtějí zastírat, jak hospodaří stát. Ale bohužel používají pololži, polopravdy. A mohu podtrhnout slova pana kolegy Urbana. Já jsem s dotčenými pány jednal - zapomněli jsme jmenovat pana Kužílka, kterého mnozí znáte. Zkrátka je to nátlak na poslance a já jsem označil nátlak této skupiny za hodný galerky 4. cenové skupiny a na tom trvám. Tudíž někdy dobrá myšlenka se nechá zabít tím, jak tito pánové jsou neústupní. A je zajímavé, jak někteří kolegové přebírají rétoriku těchto nátlakových skupin.

Ale podstatou mého vystoupení je to, abych se přihlásil k pozměňovacím návrhům. Jeden - pod číslem 4197 - byl vzat jako základ pro jednání hospodářského výboru a 13 hlasy byl schválen. Další dva pozměňovací návrhy jsem předložil a jsou uvedeny v tisku pod číslem 4475. Jeden z těch pozměňovacích návrhů bude podobný a týká se ochrany a bezpečnosti státu. To znamená, abychom chránili údaje týkající se manipulace, výroby, zpracování, skladování výbušnin a aby nebyly pochybnosti, jestli návrh hospodářského výboru je úplně správný, dovolil jsem si předložit i pozměňovací návrh, který upřesňuje schválený návrh hospodářského výboru, sice je charakteru legislativně technického, ale přece jen slovosled by mohl být napaden, proto i v tomto smyslu dopřesňuji tento pozměňovací návrh.

Děkuji za pozornost

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý večer, vážené paní a pánové. Děkuji kolegovi Snopkovi. Ještě pro jistotu přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 18.00 hodin Ing. Květa Matušovská a Vojtěch Adam.

Budeme pokračovat v podrobné rozpravě, a to vystoupením pana kolegy Uhlíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému načten pod číslem 4490. Odůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Uhlíkovi. Další je pan poslanec Simeon Karamazov. A prosím sněmovnu o klid, ať můžeme pozměňovací návrhy správně zaznamenat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Chci se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 4433, který je takto uveden v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karamazovi. Nyní pan poslanec Jan Birke. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych se přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům pod číslem 4650 a 4651. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Birkemu. Nyní pan poslanec Pavel Antonín. Nevidím pana kolegu, jeho přihláška propadá na konec. Nyní pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod sněmovním dokumentem 4659. Já jsem nevystupoval v obecné rozpravě, samozřejmě ten sněmovní dokument obsahuje i odůvodnění, ale přesto bych se stručně k tomuto návrhu také vrátil.

Jedná se o vyjmutí z povinnosti registrovat smlouvy, dobrovolné svazky obcí. Návrh už byl mnou podáván v době prvního projednávání zákona. Hlavním důvodem tohoto návrhu je skutečně minimální administrativní aparát věcně dobrovolných svazků obcí.

Dámy a pánové, máme 6 250 obcí, často obcí, které nemají ani 200 nebo 300 obyvatel, a je evidentně v zájmu veřejné správy, aby za účelem určitých činností se obce spojovaly. Již teď, pokud se založí dobrovolný svazek obcí, tak musí v zásadě naplňovat obdobné formální povinnosti jako každá jednotlivá obec. Například závěrečný účet dobrovolného svazku je schvalován nejen valnou hromadou toho dobrovolného svazku obcí, ale je předkládán na vědomí všem zastupitelstvům všech členských obcí. Jsem předsedou jednoho takového dobrovolného svazku obcí, který má 22 členů, 22 členských obcí, a to znamená, že musím garantovat to, že na vědomí závěrečný účet bude předložen všem zastupitelstvům. Není to skutečně vůbec jednoduchá záležitost. Závěr i rozpočet před schvalováním valnou hromadou musí být umístěn na elektronicky přístupné úřední desce všech členských obcí. A chci podotknout, že v posledních letech se požadavky na plnění formálních povinností neustále zvyšují a to výrazně podvazuje ochotu jednotlivých obcí tyto svazky neustále vytvářet nebo vůbec pokračovat v činnosti těchto svazků, zvláště pak když vedle svazků existují jakási sdružení nebo spolky obcí vzniklé podle občanského zákoníku a ty takto striktní povinnosti vůbec naplňovat nemusejí. Nejsou ani povinnými osobami podléhajícími zákonu o registru smluv.

Pozměňovací návrh je předkládán ve dvou alternativách. V alternativě A se jedná o zrušení povinnosti dobrovolných svazků obcí registrovat smlouvy podle tohoto zákona. Tato alternativa je podporována Svazem měst a obcí. V druhé, užší alternativě se povinnost vztahuje pouze na ty dobrovolné svazky, jejichž členem je obec s rozšířenou působností. Podle stávajícího znění zákona jsou osvobozeny z povinnosti registrovat smlouvy obce, které nevykonávají tzv. rozšířenou působnost, ale dobrovolné svazky obcí složené pouze z členských obcí bez rozšířené působnosti takovou povinnost mají, tzn. je tady zjevně určitá nelogičnost, přitom samozřejmě ta meziobecní spolupráce, sdružování těch obcí, se i z mé zkušenosti týká především těch nejmenších obcí, které si některé služby a činnosti zajišťují společně.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní pan poslanec Lukáš Pleticha se svým vystoupením v podrobné rozpravě. Připraví se kolega Josef Uhlík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych se přihlásil ke svým návrhům, které jsou podrobně odůvodněny v systému, a sice k návrhu 4483, dále 4484 a dále 4940.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane kolego. Můžeme pokračovat v podrobné rozpravě, a to vystoupením kolegy Josefa Uhlíka. Ten také se svou přihláškou propadá. Nyní pan kolega Petr Kudela. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, mám za to, že pan kolega Uhlík už svůj pozměňovací návrh předkládal a odůvodňoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já ho tady měl dvakrát přihlášeného, musím to respektovat podle elektronických přihlášek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Já se hlásím k pozměňovacím návrhům, které byly do systému načteny pod čísly sněmovního dokumentu 4930, 4936, 4632, 4491 a 4935.

Sněmovní dokument 4930, pozměňovací návrh, již jsem o něm v obecné rozpravě hovořil, je to pozměňovací návrh, kterým se navrhuje, aby z působnosti registru smluv byla vyňata školní hospodářství, protože tato školní hospodářství se pohybují v konkurenčním prostředí a povinnosti, které jim vyplývají z registru smluv, je mohou významným způsobem poškodit a pro stát či jejich zřizovatele, zejména na krajské úrovni, může způsobit toto poškození zvýšené finanční náklady.

Druhý pozměňovací návrh, 4936, ve své úvodní řeči komentoval pan místopředseda Bartošek. Tento pozměňovací návrh je inspirován stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Je zcela zjevné, že schváleným zákonem o registru smluv bychom dostali do složitého postavení firmy ve státním, krajském a obecním vlastnictví. Tento pozměňovací návrh je tedy podobný pozměňovacímu návrhu, který jsem hodnotil před malou chvílí.

Pozměňovací návrh 4632. Tento pozměňovací návrh naopak doporučuje rozšíření zveřejňování smluv v registru, a to o smlouvy, které souvisí s čerpáním prostředků z veřejných rozpočtů včetně evropských fondů. Přijde mi logické, že by se měla zveřejňovat nejenom samotná smlouva o poskytnutí dotace, ale i smlouvy, na které byly dotační zdroje použity.

Pozměňovací návrh 4491, ke kterému se rovněž hlásím. V zájmu zvýšení transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky tento návrh zahrnuje povinnost uveřejňování smluv v registru smluv rovněž pro nestátní neziskové organizace. Z důvodu omezení administrativní náročnosti se navrhuje limitovat vznik povinnosti zveřejňovat smlouvy částkou ve výši 2 mil. korun. Princip je tedy jasný. Kde se čerpají peníze z veřejných dotací, tam doporučuji smlouvy zveřejňovat. Občané pak mají právo vědět, jak jsou tyto zdroje využívány.

A poslední pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je pod číslem 4935. Stávající znění § 8 odst. 2 nařizuje v rozporu s principy soukromého práva a s § 559 občanského zákoníku výslovně pouze písemnou formu jako jedinou možnou formu uzavíraných smluv, které se zveřejňují v registru smluv. Je přitom evidentní, že i smlouvy uzavírané z různých důvodů v jiné formě, zejména ve formě ústní, telefonické, automatizované, které si vyžaduje praxe, lze následně zachytit v písemné podobě a uveřejnit v registru smluv.

Tolik přihlášení se k pozměňovacím návrhům a jejich krátké odůvodnění. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kudelovi. Kolega Birke už řekl ve svém předchozím vystoupení pozměňovací návrhy, čili zbývá nám paní poslankyně Jana Hnyková a pan poslanec Antonín a potom samozřejmě kolega Milan Urban. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňujícím návrhům, které vložil do systému předseda výboru pro sociální politiku pan Jaroslav Zavadil. A protože je na služební cestě a vrací se zpátky, nemohl to zde odůvodnit sám, takže si dovoluji v jeho zastoupení odůvodnit a přihlásit se k těmto pozměňovacím návrhům, které byly vloženy do systému pod číslem 4675 a 4693, kdy se vypouštějí ze zákona o registru smluv kolektivní smlouvy.

Dovolím si jen v krátkosti odůvodnit z důvodové zprávy, protože mě o to požádal během obecné rozpravy. Dovolila bych si tady jenom říci a odůvodnit, proč chceme vyjmout kolektivní smlouvy právě z tohoto zákona.

Zákon o registru smluv se nemůže vztahovat na kolektivní smlouvy uzavírané mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi s ohledem na závazky České republiky týkající se svobody sdružování, zejména vyplývající z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva se odborově organizovat, dále z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat a dále z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejňování prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem zveřejňování. To je v rozporu s § 26 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně.

Já chci jen říci na závěr, že aplikace zákona o registru smluv (, která se?) se vztahuje ke kolektivnímu vyjednávání a ke kolektivním smlouvám, by vedla k podstatnému snížení počtu uzavíraných kolektivních smluv. Aby bylo možné se vyhnout uvedeným problémům, byly by podnikové kolektivní smlouvy nahrazovány vnitřními předpisy zaměstnavatelů, které zveřejňovány být nemusí a na jejichž obsah nemají odborové organizace vliv. Navrhovaným vypuštěním kolektivních smluv z rozsahu zákona o registru smluv se uvedené problémy odstraní a bude zajištěn soulad české právní úpravy i praxe s uvedenými úmluvami.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Janě Hnykové. Nyní tedy podle pořadí pan poslanec Antonín se svým pozměňovacím návrhem v podrobné rozpravě, následuje vystoupení pana poslance Milana Urbana a Vlastimila Gabrhela. A prosím sněmovnu o klid!

 

Poslanec Pavel Antonín: Já se přihlašuji tímto ke svému pozměňovacímu návrhu č. 4505, který je uložen v systému a týká se všech subjektů, které mají navázaný stav aspoň s jednou zdravotní pojišťovnou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínovi. Nyní pan kolega Milan Urban.

 

Poslanec Milan Urban: 4319 a 4321 - to jsou pozměňovací návrhy, ke kterým se hlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji panu kolegu Urbanovi. Nyní pan poslanec Gabrhel se svým pozměňovacím návrhem. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Vlastimil Gabrhel: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, přihlásil bych se k pozměňovacímu návrhu označenému číslem 4474. Je uložen v systému včetně odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, kdo další do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

Jenom zkontroluji s panem zpravodajem nebo s pány zpravodaji, abych byl přesnější, jestli padl nějaký návrh, který je hlasovatelný ve druhém čtení. Podle poznámek nepadl, a mohu tedy druhé čtení bodu číslo 13 návrhu novely zákona o registru smluv ukončit. Děkuji všem zpravodajům i zástupci navrhovatelů.

 

Dalším bodem našeho schváleného pořadu schůze je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.