(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych zahájila odpolední jednání.

Dříve, než budeme pokračovat dle schváleného programu, dovolte mi načíst omluvy, které mi doputovaly na pult. Z pracovních důvodů se z dnešního odpoledního jednání omlouvá pan poslanec Sedláček, z osobních důvodů z odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš. Pan poslanec Adámek se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do 16 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Lorencová se z dnešního jednání od 13 do 18 hodin omlouvá z rodinných důvodů, pan poslanec Kolovratník se z dnešního a zítřejšího jednání - z dneška odpoledne od 14.30 do 18 a zítra z celého dne - omlouvá z pracovních důvodů. Pan poslanec Mihola se omlouvá z celého dnešního dne bez udání důvodu, pan poslanec Lank se omlouvá z dnešního jednání mezi 14.30 a 19 z pracovních důvodů. Pan poslanec Jan Zahradník se od 15 hodin dnešního dne do konce jednacího dne a zítra celý den z osobních důvodů také omlouvá. Pak ještě jedna omluva paní poslankyně Válkové, která se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

 

Dalším bodem podle našeho programu jsou

260.
Ústní interpelace
 

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Fischerové, která byla vylosovaná na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji vám za udělení slova. Přeji vám příjemné odpoledne.

Pane premiére, přejdu přímo k tématu. Moje interpelace se týká České republiky a její pozice ve vyjednávání o brexitu. Napsala jsem si pár poznámek, čili z toho budu vycházet.

Je jasné, že minimálně z technických důvodů bude muset při vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie dojít k jistému otevření evropských smluv. Máme nyní tedy výchozí pozici, kdy máme opravdu šanci usilovat o úpravu těchto smluv ve prospěch České republiky. Minimálně musí dojít k tomuto otevření k odstranění zmínek o úpravě hlasovacích práv Velké Británie v Radě, která už tam samozřejmě nebude, a počty europoslanců Evropského parlamentu tedy. Já sleduji vystoupení pana státního tajemníka pro evropské záležitosti, sleduji vaše vystoupení mediálně a nyní vnímám současně citelně, musím říci bohužel, hádky mezi koaličními stranami. A mám proto obavy, zda česká vláda má nějakou společnou pozici k tomuto vyjednávání.

Pane premiére, tímto vás žádám, abyste využili otevření smluv minimálně k tomu, aby Česká republika vyjednala výjimku ze společné azylové a migrační politiky a nemusely se na ni vztahovat kvóty - což slyšíme od našich občanů dennodenně a chodí nám všem maily a je to pro ně asi v tuto dobu to nejpodstatnější, migrační krize a vše s tím spojené - a další navrhovaná opatření. Myslím tím např. sjednocení azylového řízení, sjednocení sociálních dávek atd. To jsou opravdu návrhy, které slýchávám. Dnes dopoledne při písemných interpelacích, cituji vaše slova: "rozdíl v našem pohledu na zahraniční politiku", když jste odpovídal na interpelaci, a já myslím, že na toto bychom měli mít všichni stejný. Tak mě zajímá opravdu, v čem se pokročilo, co už bylo vykonáno v tomto směru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že je to docela zajímavé, ten vývoj, protože ačkoliv referendum ve Velké Británii už proběhlo před nějakou dobou a my všichni tady v Evropě diskutujeme o tom, co bude znamenat brexit a jaké podmínky vyjednáme s Velkou Británií, tak Velká Británie zatím ještě stále formálně neoznámila Evropské unii, to znamená, neřekla svým partnerům v souladu se smlouvami, že vystupuje z Evropské unie. To znamená, zatím chybí ten klíčový krok, který by měla učinit britská vláda, to znamená říci, že vystupuje z Evropské unie, a od toho okamžiku, tak jak smlouvy předpokládají, začne běžet ona minimální dvouletá lhůta pro jednání s Brity o tom, za jakých podmínek z Evropské unie Velká Británie odejde. Samozřejmě že pro nás to není nikterak stresující situace, protože do doby, než Velká Británie z Evropské unie vystoupí, tak platí práva a povinnosti členů i pro Velkou Británii, což je pro nás důležité zejména z hlediska našich občanů, kteří ve Velké Británii pracují, aby měli stejné podmínky na britském pracovním trhu jako Britové. Je to důležité i proto, že Velká Británie i nadále přispívá do společného evropského rozpočtu, ze kterého je tedy ten rozpočet financován, a my jako čistý příjemce z evropských fondů díky tomu nejsme aktuálně ohroženi tím, že bychom teď aktuálně museli krátit peníze, se kterými počítáme v našich veřejných rozpočtech.

Takže zatím Britové oznámení nepodali. Myslím si, že my jsme jasně deklarovali, celá sedmadvacítka bez Velké Británie, že máme zájem na tom, aby v reálném čase Britové začali jednání, a já si dost dobře nedokážu představit, že bychom pokračovali v tomto stavu ještě nějakou dobu po začátku nového roku. Předpokládám tedy, a zatím očekávání v Evropě je takové, že by Britové mohli na přelomu letošního a příštího roku oznámit to, že vystupují z Evropské unie i formálně.

Je to velká změna, s tím určitě souhlasím. Česká republika na ni musí být připravena, Evropa na ni určitě bude reagovat. Já si myslím, že my jsme se do toho pustili hned jako česká vláda. Vláda zřídila pracovní skupinu pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním Unie. Té skupině předsedá tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a konkrétní návrhy, které pracovní skupina vypracuje, by měly být představeny do konce září letošního roku. To je tedy skupina, která funguje na bázi zástupců jednotlivých ministerstev. Začala se již scházet a intenzivně pracuje na tom, abychom formulovali náš národní zájem, který v této souvislosti budeme prosazovat.

Stejně tak se již poprvé sešla i politická pracovní skupina, kterou jsem inicioval i na základě výzvy opozice v Poslanecké sněmovně, to znamená, byly přizvány všechny parlamentní strany ke komunikaci o tom, jaké návrhy bude Česká republika předkládat, pokud jde o budoucí změny v Evropské unii. Já se teď nechci pouštět do diskuse o tom, do jaké míry bude potřeba otevírat smlouvy v souvislosti s brexitem, a nemyslím si ani, že by to měla být klíčová priorita české vlády primárně se zaměřit na otevírání smluv. Myslím si, že bychom se měli zaměřit na to, jak pozitivně změnit fungování Evropské unie tak, aby Evropská unie byla akceschopnější, aby lépe vnímala potřeby svých členských států, ale i taky potřeby svých občanů.

Myslím, že bychom se tedy měli zaměřit na prosazování dvou klíčových cílů. Tím prvním by měla být dlouhodobá prosperita členských států, to znamená zajištění takové Evropy, která bude vytvářet dobré podmínky pro hospodářský růst a zaměstnanost. Měli bychom využít těch čtyř základních svobod a měli bychom je chránit v rámci Evropské unie. Měli bychom využít Schengenu, volného pohybu, a měli bychom ho chránit a měli bychom také využít evropské fondy k tomu, abychom dál podporovali rozvoj těch chudších částí Evropské unie, mezi které stále ještě patří i velká část České republiky. To znamená využít všechny nástroje na podporu růstu.

No a ta druhá klíčová priorita, kde si myslím, že je široká shoda, i v Evropě už se ta shoda rodí, je, že bychom měli posílit bezpečnost před vnitřními a vnějšími hrozbami, to znamená, že bychom měli usilovat o to, aby tady byla silnější společná zahraniční a bezpečnostní politika, že bychom měli pracovat na projektu společné evropské armády, společné ochraně vnějších schengenských hranic, lepším boji proti ohrožení terorismem, proti organizovanému zločinu. Prostě Evropa by měla být garantem bezpečí pro občany. To jsou řekněme ty věcné cíle, se kterými koneckonců také jako předseda české vlády pojedu do Bratislavy.***




Přihlásit/registrovat se do ISP