(15.20 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Bohužel musím konstatovat, že je tady také zaparkovaný vládní návrh, který nevyslyšel některé návrhy opozičních stran a je předmětem pouze dohody ve vládní koalici.
Samozřejmě si uvědomujeme, že k přijetí ústavní změny je příslušná kvalifikovaná většina v obou komorách českého Parlamentu, ale o tom se dá samozřejmě jednat právě při podrobném projednání, protože z věcného hlediska tento návrh má podporu nejen v podvýboru ústavněprávního výboru pro Ústavu a parlamentní procedury, ale má podporu i odborníků na ústavní právo, a jak jsme se přesvědčili při nedávné návštěvě ústavněprávního výboru v Brně na Ústavním soudu, má tento návrh i podporu Ústavního soudu samozřejmě i s přihlédnutím k některým modifikacím ve druhém čtení, protože jak už řekli moji předřečníci, paní poslankyně Benešová a hlavní předkladatel kolega Ženíšek, není žádoucí opakovat mandát u soudců Ústavního soudu, protože při tom potenciálním opakování mandátu hrozí, že v závěru prvního funkčního období buď budou přizpůsobovat svá rozhodnutí momentální politické většině v Senátu, nebo naopak, v Senátu schváleni nebudou, protože bude hodnoceno, jak rozhodovali v konkrétních rozhodnutích, usneseních či o nálezech Ústavního soudu.
Takže myslím, že vzhledem k tomu, že jiný návrh novely Ústavy už máme v ústavněprávním výboru ve druhém čtení, není problém tam propustit i tento návrh. Možná se aspoň, nevím, jestli v tomto volebním období, zamyslíme nad tím, že bychom mohli jednat v rámci nejenom koalice a opozice, ale napříč politickým spektrem o těch návrzích, které mají šanci, a myslím si, že tento návrh je docela podrobně prostudován a hlavně rozpracován a odsouhlasen, že se o něm můžeme bavit. Proto vás žádám o jeho podporu i přesto, že jej předkládají opoziční poslanci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Tejc. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Tu debatu asi můžeme vést i nadále, jestli je dobře, aby zkušený a dlouholetý soudce nemohl opakovat mandát, přestože by o tom byl přesvědčen i prezident i Senát a ten člověk by měl zájem dále pracovat a využít těch zkušeností nadále na Ústavním soudu, nebo je to naopak riziko z hlediska možné ovlivnitelnosti v tom jednom období pro období další, chtěl-li by ten mandát získat. Já bych se teď spíše bránil tomu, abychom přijímali novely Ústavy za toto období dvě, tři, čtyři, měnili jednotlivosti. Ale nechci bránit tomu, aby návrh pokročil do dalšího projednávání, takže nebudu dávat návrh na zamítnutí, jen bych chtěl požádat o to, abychom v případě, že návrh postoupí dál, nejdříve využili možnosti, bude-li projednáván současně vládní návrh širší novely Ústavy, aby toto bylo nejdříve projednáno jako pozměňovací návrh, nebude-li ten návrh schválen nebo nebude-li akceptován ten pozměňovací návrh, pak by návrh, který tady máme, byl použit samostatně a mohl by být přijat. Takže spíše jde o to, abychom neustále neměnili Ústavu, a pokud bude možný jeden pokus, abychom to zvládli společně, pokud ne, pak se k tomu návrhu můžeme vrátit. Ale ten návrh může být ve výboru, může být projednán a můžeme tedy počkat s jeho zařazením na sněmovnu, podle toho, jak to bude vypadat s tím návrhem, který je širší. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Karamazov, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych také vyjádřil předkladatelům podporu v jejich záměru, který spočívá v prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu České republiky z deseti na dvanáct let a zároveň ve znemožnění vykonávat tuto funkci více než jednou.
Jak sami navrhovatelé v důvodové zprávě naznačují, role soudců Ústavního soudu není vždy vnímána pouze z odborného právního hlediska, mnohdy však i z hlediska politického. Příkladem může být rušení zdravotnických poplatků, z doby dřívější pak třeba projednávání souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem. Obě tato témata a samozřejmě i mnohá jiná jsou natolik právně složitá, že ne vždy je možné o nich učinit jednoznačný závěr. O to více se pak vytváří prostor pro politiky, aby mísili argumentaci právní i politickou. Výsledkem toho je pouze politický tlak na jednotlivé soudce. Ti potom, ač nepochybuji o jejich nejlepších úmyslech, chtě nechtě musejí být tímto tlakem ovlivněni. Není to ani jinak možné, když o jejich případném dalším setrvání na Ústavním soudu rozhoduje prezident spolu se Senátem. Na základě toho se domnívám, že zamezení možnosti, aby ústavní soudce byl zvolen do své funkce více než jednou, může posílit nezávislost ústavních soudců, a tento návrh má tudíž moji podporu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda si pan navrhovatel nebo paní zpravodajka chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.
Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení nebo zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, žádný návrh. Přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování s pořadovým číslem 227, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům. Neeviduji žádnou přihlášku, tedy žádnému dalšímu výboru tento tisk nepřikážeme. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu navrhovateli, tak paní zpravodajce.
Přečtu omluvy. Od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr zahraničních věcí a dále dnes od 15.30 do 17.00 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Běhounek.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
50.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka a Věry Kovářové
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 249/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 249/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla navrhovatelka poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, sněmovní tisk číslo 249 byl Poslanecké sněmovně předložen 30. června 2014. Ano, opakuji, 30. června 2014, tedy před dvěma roky. Od té doby se jej nepodařilo projednat ani v prvním čtení. Dnes tento slavný den nastal a já jsem tomu velmi ráda.
Předložený návrh novely zákona o obcích je nerozsáhlý. V § 38 odst. 1 se za druhou větu vkládá věta následujícího znění: "Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn." Ano, jde o změnu drobnou, ale s dalekosáhlými důsledky. Proč, to vysvětlím vzápětí. ***