(12.10 hodin)
(pokračuje Kováčik)

Nyní krátce k vývoji podmínek pro vytváření stanovisek vlivu na životní prostředí. Od 1. 7. 1992 až do 31. 12. 2001 byly procesy EIA zahajovány a vedeny podle původního zákona posuzování vlivu na životní prostředí, tedy zákona číslo 244/1992 Sb., a poslední stanovisko EIA bylo podle tohoto zákona vydáno v roce 2006. U těchto stanovisek EIA nebyla zákonem omezena doba platnosti. Ani přechodnými ustanoveními zákona číslo 100/2000 Sb. nebyla omezena doba platnosti a musím říci, že ani v žádné z dalších novel tohoto zákona číslo 100 nebyla omezena doba platnosti.

Přestože většina stanovisek EIA podle zákona číslo 244/1992 Sb. pro dopravní stavby byla vydávána kolem roku 2000, dodnes jsou tato stanoviska EIA vzhledem k jejich neomezené časové platnosti předkládána v rámci povolovacích řízení jako jeden z dokladů z hlediska posuzováni vlivu na životní prostředí. Zároveň však jsou přikládány do navazujících řízení studie posuzující aktuální vliv stavby na životní prostředí, na jejichž základě jsou aktualizována závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy. A stavby jsou současně v různém stupni přípravy - některé se nacházejí ve stavebním řízení, některé teprve v územním řízení.

Před vydáním ověřujícího závazného stanoviska podle zákona číslo 39/2015 Sb., novela EIA, je třeba ověřit věcnou využitelnost původního stanoviska EIA, to znamená ověřit množství, velikost a významnost změn záměru i změn v dotčeném území. Tato potřeba vyplývá ze zmíněné dlouhé doby trvání přípravy a schvalování záměrů, kdy od okamžiku vydání stanoviska EIA uplynulo zhruba 12, 13, 14, 15 let, někdy i více, a s délkou této doby roste také pravděpodobnost existence změn záměru, změn v území i jejich významnost a změn požadavků legislativy. Na ověření věcné využitelnosti stanoviska EIA pak nelze rezignovat, neboť nelze učinit závaznými podmínky stanoviska EIA, jejichž věcná využitelnost nebyla ověřena nebo o nich trvají pochybnosti. Za účelem ověření využitelnosti starého stanoviska EIA předkládají investoři na příslušné úřady aktuální podklady posuzující vliv stavby na životní prostředí v současné době, a jsou-li v rámci tohoto ověření zjištěny významné změny, je stanovisko EIA věcně i formálně nevyužitelné a nelze k němu vydat souhlasné stanovisko, tedy ověřující závazné stanovisko podle novely EIA.

Zásadním požadavkem Evropské komise pro financování z fondů Evropské unie je zajistit soulad těchto projektů s evropskou legislativou, tedy i se směrnicí EIA, a tento soulad není možné bez dalšího zajistit u stanovisek EIA vydaných před vstupem České republiky do Evropské unie. Proto se Česká republika snaží přesvědčit Evropskou komisi o naplnitelnosti požadavků směrnice EIA v navazujících řízeních. Zde musím zdůraznit, že Česká republika po prodělaném procesu přijímání mezi členské státy se stala členským státem v květnu 2004, čili v řadě případů byly procesy zahájeny dávno před vstupem České republiky do Evropské unie.

Situace, která teď je, vyvolává řadu možných otázek. Já jenom tvrdím v tomto postoji, v tomto stanovisku, které vydává mými ústy klub KSČM ještě před schvalováním programu, že právě proto, abychom se zúčastnili obhajoby zájmů České republiky, českých národních zájmů, které jsou zde v rozporu s tím, co se po nás požaduje, chce, nebo jak co nám hrozí, budeme podporovat a budeme klást v rozpravě další otázky, tentokrát už konkrétnější otázky. Budeme i podporovat navržená usnesení, která se nám dostala do ruky a která jsou v souladu i s naším názorem i s naším programem.

V této chvíli mi tedy dovolte znovu zdůraznit, že klub KSČM podpoří program mimořádné schůze a těší se na věcnou a podrobnou diskusi všech, kteří mají právo v této diskusi vystupovat, přinášet stanoviska. A ujišťuji vás, že v tomto směru jsme v souladu s většinou ostatních, alespoň co jsem měl možnost si ověřit, poslaneckých klubů, že všichni zde budeme hájit zájmy České republiky.

Děkuji. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Ještě budu konstatovat dvě omluvy z dnešního jednání, a to poslance Jandáka a paní poslankyně Radky Maxové od 12 hodin. Protože nikdo s přednostním právem se momentálně nehlásí, využiji té příležitosti a dám hlasovat o návrhu pořadu schůze, jak je uveden na pozvánce. Ještě zagonguji. Myslím si, že přítomnost je v pořádku. (Do sálu přibíhá spousta poslanců.)

 

Zahájil jsem hlasování číslo 2 a ptám se, kdo je pro pořad schůze. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 2, z přítomných 147 pro 129, proti nikdo. Pořad schůze byl schválen.

1.
Informace členů vlády k očekávanému zastavení výstavby silnic, dálnic a železnic

První přihlášený s přednostním právem je pan ministr Brabec. Ptám se navrhovatelů schůze, jestli chtějí ještě jednou vystupovat. Není tomu tak. Ani kolega Laudát ani kolega Stanjura. V tomto ohledu tedy prvním vystupujícím v rozpravě je ministr životního prostředí Richard Brabec. Připraví se pan ministr dopravy Dan Ťok. Potom mám další přihlášené. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuju za slovo. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, původně jsem měl ten projev na dvě hodiny, pak jsem ho párkrát seškrtal, teď je relativně krátký. Využili jsme i té možnosti, abychom vám rozdali na stůl některá fakta, která jsou podle mého názoru jednoznačná, nezvratná, je na ně spoustu důkazů, čísla hovoří, a hlavně jsou to fakta, která se stala, to znamená, jsou to věci, které se staly, ne záležitosti, které by se mohly stát.

Jsem rád, že mezitím vystupovali kolegové, protože je možno reagovat. Musím konstatovat, že pan kolega Laudát ne poprvé a ne naposled to tak zašmodrchal, že díky potom panu kolegovi Stanjurovi a Kováčikovi jsme se dostali aspoň trošku do reálu, kde momentálně jsme.

Dovolte mi několik dat na začátek aneb trocha historie nikoho nezabije. Ale věřte, že to bude krátké a nebude to určitě vymlouvání na ty minulé vlády, jak tady zaznělo. Bude to prostě konstatování faktů.

Jak tady už několikrát zaznělo, první infringement s Českou republikou, tedy vlastně řízení o porušení příslušné smlouvy nebo porušení transpozice příslušné evropské směrnice, v tomto případě směrnice EIA, tedy posuzování vlivu záměru na životní prostředí, bylo zahájeno skutečně v roce 2006. Díky neschopnosti předchozích vlád toto řízení dospělo až do fáze, kdy Česká republika byla za neplnění požadavků směrnice EIA v roce 2010 odsouzena Soudním dvorem Evropské unie, a pokračující proces vyvrcholil potom na podzim roku 2012 určitou dohodou na pouhé odsunutí toho problému s tím, že Evropská komise infringementové řízení ukončí jen pod podmínkou, že obratem zahájí další a ještě rozsáhlejší řízení, což učinila hned na jaře roku 2013. Není to tedy tak, jak říkal pan kolega Stanjura, že v podstatě vlády ODS, resp. vlády, kde ODS měla svého ministra životního prostředí - na začátku Drobila, pak Chalupu - se to týkalo jenom tři měsíce. Týkalo se to vlastně od roku 2010, kdy se vyjednávalo, a vyjednávalo se neúspěšně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP