(9.40 hodin)
(pokračuje Nováková)
Takže já ještě jednou prosím, přistupme k tomu, aby ta jediná jednotka, která je přirozená ve společnosti, která zaručuje, že společnost vůbec má nějaké pokračování, aby tato přirozená jednotka, kterou je rodina jako vícegenerační spojení lidí, kteří k sobě mají bezvýhradné vztahy a kteří také vůči sobě prokazují bezvýhradnou podporu, tak aby tato jednotka byla pod zvláštní ochranou státu. A jak to můžeme lépe udělat, než že každou normu, každé nařízení, kterým je vázán občan našeho státu, každou normu podrobíme tomuto kritériu: Jaký to má dopad na rodinu. To nebude mít žádné velké ekonomické nároky, a tak dále, ale to bychom zdůvodňovali, až by se to projednávalo.
Čili ještě jednou prosím, aby tento bod do dnes schváleného pořadu s číslem 110, číslo tisku 541, byl zařazen (upozornění na čas) buď 3. 5. jako třetí pevně zařazený bod, nebo 4. 5. (Obrací se k předsedajícímu.) Já vám to, pane předsedající, dám. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než udělím další slovo, tak dnes ruší svou omluvu pan ministr Zaorálek. Jako další přihlášený je pan poslanec Herbert Pavera. Prosím.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády. Já bych chtěl pomoci panu předsedovi poslaneckého klubu KDU-ČSL, panu Jiřímu Miholovi, k tomu, abychom ještě, kdyby náhodou v pátek nevyšlo projednávání vinohradního zákona, aby tento vládní návrh, bod 66, tisk 712 v prvém čtení, byl zařazen také případně na středu 4. 5. 2016 jako první bod odpoledne po pevně zařazených bodech. Včera jsme tento zákon, jak jste zjistili, nestihli projednat, a protože všichni nějakým způsobem, nebo většina z nás nějakým způsobem asi má rádo víno a určitě si říkáme, že tomu vínu rozumíme, tak určitě se těšíme na projednávání tohoto zákona. Takže velmi podporuji, aby tento zákon byl už na projednávání co nejdříve.
Dovolím si ale krátký komentář k té novele zákona o vinohradnictví a vinařství. Na začátku musím říct, že opravdu souhlasím s tím, že se vláda snaží omezit černý trh s pančovaným vínem a také s tím spojené možné daňové úniky, které můžou být až ve výši 4 mld. korun. Obecně se ale domnívám, že oblast vinařství a výroby vína je velmi přeregulovaná. Mám velké pochybnosti o nových nařízeních, kde je vinotéka v novém znění zákona označena jako výrobce a víno samotné si jako nechá u vinaře vyrobit. Tím se odpovědnost za případné problémy přenáší na vinotéky. Potom se ale ztrácí význam zvýšení pokut na 50 mil. korun za falšování vína. To považuji za velký, velký populismus. Nikdy přece nemohou výrobci dostat takovou velkou, likvidační pokutu. Domnívám se, že toto opatření asi zapříčiní velkou nevoli u prodejců. Taktéž vést evidenci u Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského pro vinotéky v postavení výrobců bude další nemalá byrokratická zátěž. Rozhodně by u falšování vína nemělo být posuzováno stejně vydávání vína za jiné víno, ředění vodou, přidávání zakázaných látek na stejné úrovni jako chyba na etiketě v otázce evidenčních čísel jakosti, což se klidně může stát i v tiskárně. Navrhl bych tedy dát velmi přísné pokuty, klidně i likvidační, za falšování vína, ale výrazně nižší za chyby, které je možno považovat za formální.
Novela dále zavádí nové typy značení vína a logotypy. Tyto změny však cílí pouze na takzvaná tichá vína vyrobená v České republice. Z jakého důvodu předkladatelé nepamatovali třeba na vína šumivá, mi není dost jasné.
Ministerstvo zemědělství tak přichází s tvrdšími podmínkami pro české producenty, a z ciziny se stále dováží nekvalitní víno, které bývá někdy úmyslně špatně značeno. Například vína se zahraničními etiketami, kde je vyobrazen typický moravský sklípek, a na zadní straně je malým písmem napsaná země původu. Třeba i proč tady o tom mluvím, protože diskuse o vinohradnickém zákonu bude opravdu velmi, velmi závažná a dlouhá.
Na novele mi také vadí, nebo vadí i absence pojmu doslazeno nebo docukřeno. V současnosti existují vína sice jakostní bez přívlastku, ale je možno je docukřovat, což samozřejmě konečný zákazník ale také neví. Je to podobné i u vín moravské zemské víno, kde se konzumenti ani nedovědí, zda vinař cukřil, či nikoliv.
Přiznám se, že také netuším, za jakého důvodu Ministerstvo zemědělství v návrhu novelizace využívá výrazy jako pěstitelský sekt či aromatický sekt, které se vlastně vůbec nepoužívají. To považuji za naprostou zbytečnost. Naopak bych přivítal, kdyby novelizace obsahovala kategorii oranžové víno, což je víno vyrobené z červených odrůd révy vinné metodou macerace hroznů a kvašení společně se slupkami a třapinami a následné zrání v dřevěných sudech. Pro méně znalé jen uvedu, že se jedná o znovuobjevený způsob výroby velmi zajímavých vín, který ve světě poměrně rychle získává oblibu, a není to ani bílé ani růžové víno. Možná by nebylo špatné zařadit také, nebo nadřadit biovíno jako samostatnou kategorii v rámci klasifikace vín.
A poslední poznámka k sudovým vínům. Vinařský zákon se původně změnil hlavně proto, že po metanolové aféře se spousta nepovedených chemiků vrhla na falšování vína.(Vypršel vám čas, pane poslanče.) Dobře. Doufám tedy... (Slabý potlesk ze středu sálu.) Děkuji, děkuji také.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Skutečně důkladně jste zdůvodnil pevné zařazení tohoto bodu. Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navrhnout pevné zařazení bodu 32, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jde o sněmovní tisk 564, podotýkám druhé čtení, a to alternativně na 3. 5. jako první bod našeho jednání, anebo 4. 5. jako první bod po pevně zařazených bodech tohoto jednání.
Já bych stručně zdůvodnil svoje důvody. Když jsem někdy v lednu prosadil v ústavněprávním výboru některé změny, které se týkaly zákona o veřejných zakázkách, účasti firem členů vlády ve veřejných zakázkách, tak někteří kolegové ze sociální demokracie už tehdy ten návrh podpořili a říkali, že nechtějí - což potom změnili názor na plénu Poslanecké sněmovny - že nechtějí, aby se tato věc řešila v zákoně o veřejných zakázkách, to znamená účast firem členů vlády ve veřejných zakázkách, aby se to řešilo komplexně v zákoně o střetu zájmů. Tehdy zde přítomný pan premiér vyzval k tomu, aby se tato věc v zákoně o střetu zájmů upravila. Já jsem tedy znovu předložil podobný návrh zákona o střetu zájmů, kolega poslanec Jan Chvojka ze sociální demokracie připravil velmi široký pozměňovací návrh, který reaguje na usnesení, nebo zřejmě reaguje na usnesení sjezdu sociální demokracie, ve kterém tato strana říká, že bude bojovat proti střetu zájmů a proti kumulaci ekonomické, mediální a politické moci do jedněch rukou. A pan premiér tady na půdě Poslanecké sněmovny sliboval, že nepochybně v dubnu tento zákon projednáme a bude moci být případně schválen. ***