(17.50 hodin)
Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý večer, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, já bych byla velmi ráda, kdybychom si nejdříve ujasnili proceduru, protože mám obavy, že tady není úplně zřejmé, jaká pravidla pro délku vystupování byla schválena. Takže bych vás chtěla poprosit, až domluvím, abychom se věnovali tomuto procesu.
Kolega Urban tady hovořil o tom, že bychom měli překročit hranici mezi koalicí a opozicí. Já si také myslím, že situace je příliš vážná na to, abychom se teď vytahovali, kdo tady přišel první s jakým usnesením, kdo měl dřív pravdu, a měli bychom se opravdu pokusit tyto hranice překročit. Proto tady již poněkolikáté, byť opoziční politik, vystupuji s tím, že v zásadních otázkách nadále podporujeme naši vládu.
Ano, máme výhrady. Máme výhrady a naše výhrada dnes směřuje především k tomu, že Česká republika a její zástupci podpořili zrušení bezvízového styku s Tureckem. To je pravda. Ale přesto pořád věřím v evropské řešení, neznám jiné řešení, a věřím, že toto evropské řešení, které umožní zůstat České republice pevnou součástí Evropské unie v Evropě, zvítězí. Přála bych si, a záleží mi na tom, aby všechno to, co tady pan premiér na úvodu řekl, bylo naplněno, aby byly naplněny dohody a aby Evropa migrační krizi zvládla. O tom není pochyb.
Já rozumím tomu, proč byly Turecku poskytnuty finanční prostředky. Rozumím tomu, že na území Turecka jsou dneska téměř 3 miliony uprchlíků. Jenom 360 tisíc dětí bylo integrováno do tureckých škol. V Turecku je opravdu vážná humanitární situace. Já bych chtěla oproti kolegům ocenit to, co dohoda přináší. A věřím, že ti, kteří to chtějí vědět, tak to vědí. Dohoda přece přináší dvě důležité věci. Je to odstavení organizovaného zločinu a je to kontrola a možnost prověřovat každého, kdo do Evropy přijde. To není málo. Vím, že naše Ministerstvo vnitra a bezpečnostní orgány dokážou prověřit každého, kdo přichází. Viděla jsem to i v případě křesťanských uprchlíků z Iráku. My dokážeme prověřit, zda ten, kdo přichází, je nebo není bezpečnostním rizikem. Ale musíme také naléhat na naše partnery v Evropě, aby i oni velmi pečlivě prověřovali každého, koho do našeho společného schengenského systému pustí.
Jsem přesvědčena, že musí i zpětně dojít k prověření všech, kteří v uplynulých měsících do Evropy přišli. Ale chceme, aby Evropa byla dlouhodobě závislá na Turecku? Já si to nedovedu představit. Proto je nesmírně důležité, aby opravdu byla vybudovaná společná pobřežní a pohraniční stráž s dostatečnou kapacitou, s dostatečnými schopnostmi. Přece všichni víme, že ve chvíli, kdy se uzavře balkánská trasa, a dneska už se uzavírá, toky migrantů mohou jít jinudy. A my na to musíme být připraveni. My opravdu musíme mít takové kapacity, aby, jestli půjdou více na sever nebo na jih, si Evropa z dlouhodobého hlediska dokázala společnou schengenskou hranici uhlídat sama. To je důležité. A platí, že ten, kdo nebude dodržovat pravidla, a porušování pravidel je velkým problémem posledních měsíců, nemůže být součástí schengenského prostoru. O tom také není pochyb.
Co mi chybí v řešeních, která tady zaznívala, i v těch dokumentech, závěrech Rady, je situace v Řecku. Situace v Řecku je opravdu kritická, a byť chápu, že postupně se část uprchlíků bude vracet do Turecka, tak si myslím, že by Evropská unie a evropské země měly dát dostatečné kapacity i na to, aby tam byla únosná humanitární situace, protože přes všechna rizika a přes všechno to, co třeba i dnes prožíváme, mnozí z těch, kteří jsou na cestě, jsou opravdu lidé, kteří utíkají před válkou, jsou to i rodiny s dětmi. Jestli tohle nebudeme vidět, jestli nebudeme vidět, že jsou to lidé, tak jsme úplně ztratili vztah k hodnotám, na kterých Evropa, naše civilizace stojí. Prosím, nevzdávejme se jich. Musíme chránit bezpečnost. Platí to. Ano, musíme chránit bezpečnost, především bezpečnost občanů Evropy. Ano, je to pravda. Ale nezapomínejme v lidech vidět lidi.
Chtěla bych velice apelovat na to, abychom zůstali pevnou součástí Evropské unie. Chtěla bych velmi apelovat na to, abychom dobře komunikovali se svými partnery, abychom naše postoje dokázali včas vysvětlovat, abychom se sami nevyčleňovali, protože jednou bychom mohli stát na jiné hranici a možná by nám to naše děti neodpustily. Ale my nesmíme zůstat jenom pevnou součástí Evropské unie. Jsem přesvědčena, že si musíme uvědomovat i důležitost euroatlantické vazby. Já nesdílím pohled, který tady zazněl od některých kolegů na levici. Nesdílím ten pohled ideologického vnímání událostí posledních let. Ano, my i naši spojenci děláme chyby. Dělali jsme chyby i při řešení migrační krize. Ale přesto musíme za naše společné zájmy bojovat a nesmíme promarnit naše šance do budoucna.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Langšádlové. Budeme pokračovat faktickou poznámkou paní poslankyně Hnykové. Připraví se paní kolegyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážená dámy a vážení pánové, my tady probíráme informace vlády České republiky o migrační krizi. Podívejte se za nás. Sedí tady jediný ministr. Kde je předseda vlády? (Zvýšeným hlasem. Výkřiky zleva: Neřvi.) Kde je? Má tady sedět! (Opět zvýšeným hlasem.) Probíráme tak závažné téma a není tady! (Hlasy ze sálu.) Kde je pryč? Takovou dlouhou dobu jsme čekali na to, až se tento bod dostane na program Sněmovny. (Stále zvýšeným hlasem.) A opět tu pan předseda vlády není! Zastupuje naše občany a není tady! (Výzvy ze sálu ke ztišení hlasu: Pšt.)
Omlouvám se, ztiším se. Pokud se stane, že se pan předseda vlády nedostaví, poslanecký klub Úsvit požádá o přestávku do té doby, než se sem vrátí. Děkuji a omlouvám se za zvýšení hlasu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla minutka kolegyně z Úsvitu. Zatím to bylo podmiňovacím způsobem. (Poslankyně Hnyková reaguje ze svého místa.) Takže to byl procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy, aby se dostavil pan předseda vlády do Poslanecké sněmovny na projednávání. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. To je jediné, co mohu pro kolegy udělat. Spustím gong, aby všichni věděli, že budeme hlasovat.
Jakmile se ustálí počet přihlášených - už jsme nad 67, tak dám hlasovat. Budeme hlasovat o tom, aby se předseda vlády dostavil do Poslanecké sněmovny, nebo bude vyhlášena přestávka. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 343 a ptám se, kdo je pro. (Neklid v sále.) Dobře, prohlašuji hlasování číslo 343 za zmatečné. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců Úsvitu.)
Já jsem vycházel ze slov paní kolegyně. Nechci je překroutit, ale tak jste to řekla. Prosím, paní kolegyně ještě jednou.
Poslankyně Jana Hnyková: Pane předsedající, já to upřesním. Já bych chtěla přerušit schůzi do příchodu pana předsedy vlády. A chtěla bych o tom dát hlasovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem to tak říkal. (Nesouhlasné hlasy zleva.) Ne, je to hlasovatelný návrh o přerušení do určité okolnosti, to znamená časová, věcná a tak dále. Nebudu citovat paragraf jednacího řádu, ale je to tak. Návrh je hlasovatelný.
Hlasování pořadové číslo 343 bylo zmatečné. Rozhodneme o přerušení tohoto bodu do příchodu předsedy vlády v hlasování pořadové číslo 344. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 344 z přítomných 107 pro 50, proti 44. Návrh nebyl přijat. ***