(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat odpoledním jednáním. Nejprve přečtu omluvy. Pan poslanec Šarapatka do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Procházka prodlužuje omluvu do 17 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Pastuchová se omlouvá od 16.30 do 17.30 z pracovních důvodů, pan místopředseda vlády Bělobrádek od 17.15 do 19 hodin, paní ministryně Valachová od 14.30 do konce jednacího dne, pan poslanec Zemánek od 17 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Chalupa mezi 14 a 16.45 z pracovních důvodů, pan ministr Babiš od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Grospič od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Černoch od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

Než přistoupíme k dalšímu bodu, tak prosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Přeji všem dobré odpoledne. Jak jsem avizoval při volebních bodech, v krátkosti vás seznámím s výsledkem té jedné tajné volby jednoho člena do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Voleb se zúčastnilo 141 z nás, bylo tedy vydáno 141 hlasovacích lístků a stejný počet odevzdaných platných i neplatných lístků, 141.

Zde jsou výsledky: kandidát Milan Bouška získal 35 hlasů, Miroslav Konvalina 10 hlasů, Jan Mrzena 45 hlasů a Miloš Zahradník 30 hlasů.

V souladu s ustanoveními tajné volby bylo kvorum nutné pro zvolení 71. Tohoto kvora nedosáhl nikdo, a tak tedy do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V abecedním pořadí jsou to Milan Bouška s 35 hlasy a Jan Mrzena se 45 hlasy. Takže máme v této volbě druhé kolo - Milan Bouška a Jan Mrzena. Ještě budu avizovat, že druhé kolo bych rád vyhlásil zhruba za 14 dní, tedy v případném variabilním týdnu, pokud bude zasedat Poslanecká sněmovna, opět na středu na obědovou pauzu. To je ode mne vše. Děkuji a předávám slovo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za předání slova. Tím pádem jsme vyčerpali informaci o výsledku voleb a budeme tedy projednávat bod

32.
Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek
/sněmovní tisk 637/ - druhé čtení

Prosím paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, aby tento tisk uvedla.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek jsem vám představila při prvním čtení zákona, které se konalo v listopadu loňského roku. Chtěla bych jenom připomenout vůbec smysl toho zákona a proč jsme ho zpracovali.

Nový zákon je výraznou změnou oproti dosavadní úpravě a posunuje zadávání veřejných zakázek v celoevropském modernizačním trendu. Je důležité, že nová pravidla jsou jasná, a chceme tak mimo jiné zabránit soustavnému novelizování jako u stávajícího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, což je opravdu jeho největší problém. Náš nový zákon - není to novela, je to opravdu nový zákon - je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby zákon byl přehlednější, a směřuje od obecného ke konkrétnímu. Jedná se opravdu o velkou změnu zákona, který představuje, jak se mají zadávat v České republice veřejné zakázky.

Ráda bych připomněla také, že se jedná o důležitou normu a cílem tohoto zákona je zajistit férová pravidla pro výběr dodavatele. Právě spravedlivou a rovnou soutěží lze dosáhnout hospodárnosti a efektivity ve veřejných investicích. Návrh zákona velmi výrazně snižuje byrokracii, a to jak pro zadavatele, tak i pro uchazeče a dodavatele. Zároveň budou zadávací řízení výrazně flexibilnější. Posílení pružnosti ovšem také samozřejmě přináší posílení odpovědnosti zadavatele a na druhou stranu zákon je určen hlavně těm, kteří chtějí zadávat hospodárně a efektivně.

Předložený návrh byl podroben při přípravě a při projednávání ve výborech velmi silné diskusi a velmi dlouhé diskusi. Přestože u veřejných zakázek existuje mnoho protichůdných zájmů, naše snaha směřuje k tomu, aby pravidla byla vyvážená, tedy na jednu stranu silně naplňuje zásadu transparentnosti a zároveň však umožňuje již zmíněný pružný přístup.

Jsme si velmi dobře vědomi rizika, že se jedná o normu novou, a lze očekávat přirozenou nedůvěru všech, kterým je zákon určen. Tomu samozřejmě absolutně nezabráníme, nicméně u menších zakázek pravidla zůstávají v podstatě stejná, tedy neměníme limity pro nejmenší zakázky a zároveň zadavatel - například v takzvaném zjednodušeném podlimitním řízení jsou pravidla také v zásadě shodná - na druhou stranu bude mít mnoho nových možností pro své rozhodnutí, jak bude postupovat.

Návrh zákona byl probírán ve třech výborech Poslanecké sněmovny. Paralelně s ním byl projednáván i změnový zákon, kterým se budou měnit v souvislosti s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek jiné zákony. Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek byl ve výborech podroben diskusi, za kterou bych chtěla všem poslancům přítomným na všech výborech velmi poděkovat. Některé pozměňovací návrhy, které jsme přijali, zákon opravdu vylepšují.

Zároveň bych si vám dovolila poděkovat za vaši aktivní účast ve skupině poslanců a senátorů, kterou jsem zřídila prostřednictvím a skrz veškeré politické spektrum Poslanecké sněmovny a Senátu České republiky. Vaše návrhy i zkušenosti byly pro nás podnětné a sami víte, že mnoho z nich jsme akceptovali.

Projednávání ve výborech vyústilo v doporučení výborů zákon schválit, avšak ve znění doporučovaných pozměňovacích návrhů. Pro představu, o jakém počtu pozměňovacích návrhů hovořím, jedná se o 13 za hospodářský výbor, 5 za ústavněprávní výbor a 152 za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který byl a je garančním výborem tohoto zákona.

Chtěla bych zde zmínit některá témata, která byla nejvíce podrobena diskusi. Změna smlouvy, dodatečné práce, velmi diskutovaný § 222, zjednodušeně 30 % nebo 50 %. Velká debata se vede a vedla ke změnám smlouvy. Předmětem diskuse je otázka, zda pravidla stanovená směrnicemi na národní úrovni nezpřísníme. Ministerstvo pro místní rozvoj vyjadřovalo k těmto změnám neutrální stanovisko, neboť důvody jsou legitimní a nejsou proti směrnicím. Ministerstvo pro místní rozvoj je připraveno podpořit takové řešení, na kterém bude dosažen širší konsenzus. Za rozumný kompromis považujeme řešení, kdy bude přípustná jednotlivá změna ve výši 50 %, ale zároveň součet všech změn nepřesáhne 30 % z celé hodnoty zakázky.

Dalším diskutovaným tématem bylo zvýšení limitu pro koncese malého rozsahu z 20 milionů na 100 milionů. S návrhem na zvýšení limitu pro hranici, kdy není třeba zadávat koncese podle zákona, zásadně Ministerstvo pro místní rozvoj nemůže a nebude souhlasit. Jedná se o změnu jednoho z podstatných parametrů zákona. Ministerstvo financí také v této oblasti nesouhlasí se zvýšením. Hrozí v tomto případě riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se staly koncesemi, a mohli tak do 100 milionů zadávat bez soutěže. To je pro nás nemožné a nepřípustné.

Dalším debatovaným tématem byla majetková struktura, resp. skuteční vlastníci. Vládní návrh zavádí povinnost zadavatele zjišťovat u vítěze majetkovou strukturu až ke skutečným majitelům. Nebudeme souhlasit s návrhy na vypuštění této povinnosti, které se také objevily v pozměňovacích návrzích, a jsme připraveni podpořit návrh na upřesnění způsobu prokazování majetkové struktury.

Dalším tématem, které se hodně debatovalo, jsou takzvané zaknihované akcie. Vládní návrh našeho nového zákona předpokládá, že o veřejné zakázky se v případě akciových společností budou moci ucházet pouze ty společnosti, které mají zaknihované akcie. Zde je však nutno aplikovat odlišný přístup k zahraničním dodavatelům, u nichž byl požadavek na povinné zaknihování považován za diskriminační, neboť jejich právní řád s ním nemusí počítat. Stejný přístup je obsažen v zákoně o podporovaných zdrojích energie, jehož úprava byla inspirací pro vládní návrh na doporučení vlády České republiky. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP