(9.20 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana ministra. Prosím, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si teď ověřil, že není problém zákon vrátit do druhého čtení z časového hlediska, neexistuje tam tedy nebezpečí z prodlení, a pokud ve lhůtě dejme tomu šesti týdnů se nám ho podaří vrátit na pořad schůze ve třetím čtení, tak se nic zásadního nestane.

Také jsem si ověřil, že pozměňovací návrhy pana kolegy Vondráčka, tak jak byly načteny ve druhém čtení, bychom podpořili ve třetím čtení, a asi je potřeba i prozkoumat to, co říkala paní kolegyně Černochová. Nelze samozřejmě teď na plénu odpovědět na to, co tady byla načetla, je to problematika, kterou je potřeba hlouběji prozkoumat, takže i já se kloním k tomu, abychom zákon vrátili do druhého čtení a podrobili ho ještě debatě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, děkuji panu ministrovi, že je vstřícný k tomu, že se může vrátit tento zákon ještě do druhého čtení. Protože asi mnohým z nás utekly některé věci, kterých jsme si nevšimli. Třeba § 85m - nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce má být dáno do gesce zastupitelstva obce. To by znamenalo, že každý občan, nebo někdo, kdo bude chtít zřídit věcné břemeno nebo právo stavby nějaké přípojky přes obecní pozemek, bude to projednávat zastupitelstvo, což je určitě nedobré, bude to trvat strašně dlouho, což si myslím, že to asi někomu ulétlo. Takže věřím, že i tento bod trošičku pozměníme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem paní poslankyně Černochové i ostatních na vrácení do druhého čtení. Svolám kolegy v předsálí.

V tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 124, do kterého je přihlášeno 162 přítomných, pro 137. Konstatuji, že návrh byl přijat a tento návrh zákona se vrací do druhého čtení. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Dříve než otevřu další bod - pro stenozáznam: pan poslanec Rykala hlasuje s náhradní kartou číslo 20. Mám tady ještě omluvy, které načtu: pana poslance Benešíka od 9 do 11 hodin, pana poslance Petra Fialy dnes do 13 hodin bez udání důvodu. Já se omlouvám z dnešního jednání od 11 do 13.30 hodin z pracovních důvodů.

 

Nyní přistoupíme k projednávání bodu 1. Tím je

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016
/sněmovní tisk 617/ - prvé čtení

Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (V sále je opět hluk.)

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás seznámit s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, který byl vládou schválen dne 23. září 2015.

Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 jsou předkládány v této podobě -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, já vás přeruším a poprosím ten hlouček na pravé straně, aby se přesunul do předsálí, protože jsme ve státním rozpočtu, budete chtít potom k tomu diskutovat a v tomhle hluku se neslyšíme. Myslím si, že to je škoda.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To nevadí, já to přečtu. (Předsedající: Děkuji.)

Takže příjmy státního rozpočtu jsou 1180,9 miliardy Kč, výdaje státního rozpočtu 1250,9 miliardy Kč, to znamená, saldo státního rozpočtu je 70 miliard Kč.

Pro rok 2016 je navržen deficit státního rozpočtu ve výši 70 miliard Kč, což je o 30 miliard Kč méně, než činí schválený deficit pro rok 2015.

Saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,9 % v roce 2015 na minus 1,2 % HDP v roce 2016 a strukturální saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,8 v roce 2015 na minus 1,4 % HDP v roce 2016. Střednědobý rozpočtový cíl České republiky, který činí minus 1 % HDP, by měl být tak dosažen v roce 2018.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna t. r. České ekonomice se daří. Její výkonnost se během 1. pololetí letošního roku dynamicky zvýšila především vlivem růstu spotřeby a investic. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech.

Vně naší ekonomiky záleží na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují hospodářský cyklus. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že neplánujeme zvyšování daňové zátěže kromě již oznámených daní na tabákové výrobky.

Světová ekonomika pokračuje v růstu, ten však zůstává regionálně velmi nerovnoměrný. Navíc v posledních týdnech se výrazně zvýšily obavy ze zpomalování růstu čínského hospodářství a jeho vlivu na zbytek světa, což se projevovalo značnými výkyvy na finančních trzích a na trzích s komoditami. Ceny energetických komodit proti dřívějším předpokladům nerostou, ropa Brent se obchoduje pod 50 dolarů za barel, což je pro nás jednoznačně pozitivní.

Ekonomický vývoj eurozóny v 1. pololetí odpovídal očekáváním. Oživení je ovšem stále křehké a napříč jednotlivými zeměmi nerovnoměrné. Státy jako Francie, Nizozemí, Rakousko jsou blízko stagnace. Jiné země, mezi které patří Česká republika, Polsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, rostou dynamicky. K podpoře ekonomik přispívají nízké úrokové sazby a politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu zde dále přetrvávají podstatné nerovnovážné faktory, zejména vysoké zadlužení vládního sektoru. Navíc vzrůstá riziko stupňování nepříznivých geopolitických událostí, které by případně mohly narušit průběh globální konjunktury.

Česká ekonomika v 1. pololetí výrazně zvýšila svůj výkon o 4,2 %. Tento vývoj je však do značné míry ovlivněn jednorázovými a dočasnými faktory. Jedná se hlavně o propad ceny ropy na polovinu, silné zlepšení čerpání prostředků z fondů Evropské unie a fiskální podpora ekonomického růstu zejména v oblasti investic. Za celý rok 2015 reálný HDP vzroste zhruba o 4 %. Růst bude tažen domácí poptávkou. V roce 2016 očekáváme obdobnou strukturu růstu založenou na domácí poptávce. Jednorázové faktory, jako meziroční propad ceny ropy a masivní dočerpávání alokace evropských fondů z prostředků z minulého programového období, však vyprchají a ekonomika se vrátí k svému normálnímu výkonu, proto očekáváme růst HDP kolem 2,5 %.

Nízká inflace v roce 2015 zrychlí v roce 2016. Rok 2015 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Proti zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků jde zavedení druhé snížení sazby DPH a zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví. Průměrná míra inflace by tak mohla dosáhnout asi 0,5 %. V roce 2016 by proinflačně měly působit domácí poptávka a patrně i vyšší ceny ropy. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Dopad snížení DPH ve stravovacích službách by měl být přibližně vykompenzován očekávaným zvýšením cen v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst o 1,5 %.

Na trhu práce růst zaměstnanosti a pokles míry nezaměstnanosti v roce 2015 i 2016. Spolu s vzrůstem ekonomiky očekáváme také zlepšování na trhu práce. V zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2015 nárůst kolem 1 %. V roce 2016 by měl být nárůst pomalejší. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP