(15.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Česká republika bude postupovat v příštích měsících tak, abychom si udrželi maximálně silný vyjednávací potenciál pro to, abychom buď vytvořili blokační menšinu proti zavedení permanentních kvót, nebo přesvědčili naše partnery v Evropské unii, že to není správná cesta, tak aby takovýto návrh vůbec na jednání ministrů vnitra předložen nebyl. Ta diskuse jednoduchá nebude. My jsme přesvědčeni o tom, že jsou tady věcné důvody, proč by kvóty neměly být zaváděny, zejména proto, že země, které jsou tranzitními zeměmi migrace, nebo vůbec ani nejsou tranzitními zeměmi migrace, tak nemají status cílových zemí, do kterých se chtějí uprchlíci dostat. Cílovou zemí je dneska Německo a asi některé další bohatší státy Evropské unie a my nevíme, jaký mechanismus by vůbec Evropská komise chtěla zvolit pro to, aby tyto lidi zřejmě násilím přesunula do států, kam oni nechtějí.
Ona samozřejmě celá ta diskuse se také týká ekonomické složky současné migrační vlny, protože část těchto lidí neprchá před válkou, ale využívá té velké migrační vlny k tomu, aby snáze mohli migrovat v rámci svých ekonomických důvodů. A tam už vůbec kvóty nedávají smysl v případě, že by tito lidé byli součástí azylového řízení, tam už vůbec nedává smyslu nějaká relokace.
Čili postup naší vlády bude takový, že teď budeme jednat. Nechceme používat jako vyjednávací argument hrozbu žalobami tak, jak to učinilo Slovensko.
A dovolte mi ještě jednu věcnou poznámku. V případě, že by Slovensko v té žalobě uspělo, tak ty důsledky se týkají všech členských zemí Evropské unie bez ohledu na to, jestli žalobu podal jeden stát, nebo jestli tu žalobu podalo několik států. Výsledky a důsledky by se týkaly všech členských zemí. Tady není možné se domnívat, že tím, že jeden stát podá žalobu, že si vysoudí nějakou výjimku pouze sám pro sebe. Ta věc bude hodnocena a důsledky toho hodnocení se promítnou stejně pro všechny členské státy, ať už podaly žalobu, nebo nepodaly.
Čili my nepatříme mezi ty země, které by se rozhodly jít touto cestou. O to intenzivněji budeme jednat s našimi partnery v rámci Evropské unie a budeme se snažit je přesvědčit o tom, že kvóty řešení nejsou, že řešení je společná ostraha schengenských hranic. A i tady chceme podniknout konkrétní krok. Česká republika se bude podílet velmi intenzivně na pomoci Maďarsku při vnější ochraně schengenské maďarské hranice.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Pane premiére, vy jste premiér Slovenska, nebo České republiky? Čí vlastně jste tedy premiér? Vy se schováváte za soudní řízení nebo za rozhodnutí premiéra jiné země, když máte prokazatelnou informaci, o které tady mluvil ministr vnitra, že Česká republika byla sice přehlasována, ale zcela v rozporu s evropským právem. Vy se nechováte jako premiér České republiky, ale chováte se jako náměstek premiéra Slovenska. Já bych od vás očekával, že budete hájit zájmy České republiky, a je evidentní, že se vám do toho z nějakých důvodů pro mne naprosto nepochopitelných prostě nechce. Nechcete, přestože víte, že Česká republika byla poškozena, a vy jste její premiér.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Premiér se chystá odpovědět na otázku. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Naopak já odmítám to, co zde navrhuje pan poslanec Bendl z ODS, abychom slepě sledovali politiku Slovenska. My přece máme vlastní zahraniční politiku. My nemáme politiku Slovenska. A Slovensko se rozhoduje na základě svého vlastního uvážení a také česká vláda se rozhoduje na základě svého vlastního uvážení v tom nejlepším zájmu České republiky. Naším cílem není dostat Českou republiku do izolace v rámci Evropské unie, ale naopak zajistit, abychom byli schopni naše argumenty prosazovat. Jaký by mělo smysl, abychom jednali způsobem, který nám znemožní komunikaci s dalšími členskými zeměmi prostě proto, že argumenty České republiky už nebudou poslouchány a nebudou brány vážně?
Naše vláda patřila mezi jediné čtyři vlády v celé Evropské unii, které hlasovaly proti povinnému mechanismu přerozdělení. Patřili jsme mezi čtyři vlády, které hlasovaly proti tomuto, a byli jsme součástí menšiny. To znamená, že většina rozhodla o tom, že bude realizován jednorázový relokační mechanismus. Nebyla poškozena Česká republika, ale nebyl prosazen názor, který prosazovala Česká republika a česká vláda a který prosazovala koneckonců i tato Poslanecká sněmovna, protože my jsme tam nejednali jenom sami za sebe, ale měli jsme i podporu v usnesení orgánů Poslanecké sněmovny.
To, co je ale klíčové, není 1 500 nebo 3 000 lidí, kteří budou do České republiky eventuálně navrženi k tomu, aby tady absolvovali azylové řízení v rámci jednorázové relokace. To, co je klíčové, je trvalý přerozdělovací mechanismus, o kterém se teď povede debata v Evropské unii a který by schválen být neměl. Na to musíme nasadit všechny síly. Jednorázový mechanismus je něco, co odezní. Trvalý přerozdělovací mechanismus by tady zůstával dlouhé roky (upozornění na časový limit.) a byl by mimo pravomoc české vlády.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací pana poslance Reného Čípa ve věci krádeže prezidentské standarty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, interpeluji vás ve věci krádeže standarty prezidenta republiky neznámým pachatelem, resp. jistou skupinou, která sama sebe považuje za rádoby umělce. Dle mne se jedná jednoznačně o trestný čin, neboť byla způsobena škoda vyšší než 5 000 korun. Nechci zde spekulovat o další hypoteticky způsobené škodě, ke které tímto činem došlo, neboť tento akt nepochybně poškodil dobré jméno jak prezidenta, tak České republiky i orgánů, které mají zajišťovat bezpečnost Pražského hradu.
Žádám vás o informace, zda byla přijata taková opatření, aby se podobná věc v budoucnu již neopakovala ani na Hradě či v jiných budovách spojených s reprezentativní funkcí státu, jako je sídlo vlády, ministerstva, Poslanecká sněmovna či Senát apod. Je třeba vzít také v potaz, že příště by nemuselo jít jen o krádež státního symbolu, ale někdo by mohl selhání bezpečnostních složek využít případně i k jinému, horšímu činu. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu premiérovi, dovolte mi, abych přivítal na galerii pracovní delegaci Česko-indonéské obchodní komory, jmenovitě paní Ivy Li. Pěkně vás vítám. (Poslanci povstávají a potleskem zdraví delegaci.)
Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen o tom, že politici ani když mluví v parlamentu, tak tady nejsou od toho, aby určovali, kdo spáchal trestný čin a kdo trestný čin nespáchal. Takže se omlouvám, ale já se tady skutečně nebudu vyjadřovat k tomu, co se odehrálo na Pražském hradě, a nebudu se snažit to kvalifikovat z pohledu trestního zákona. Od toho je tady policie, od toho je tady státní zastupitelství. Oni musí posoudit, jestli došlo ke spáchání trestného činu, nebo ne a jestli tedy v této věci bude zahájeno trestní řízení, nebo ne.
Jak jistě víte, Policie České republiky informovala o tom, že se touto věcí zabývá. To znamená, policie jedná, koná a je na jejích orgánech, aby poskytly veřejnosti dostatečné informace, protože já jako předseda vlády nejsem informován o průběhu jednotlivých trestních řízení, která jsou vedena v České republice. Takže tu kvalifikaci musí učinit policie, musí učinit státní zastupitelství o tom, jestli je to trestný čin, nebo přestupek. V případě, že tady bude trestní řízení, tak o vině či nevině musí v konečném důsledku rozhodnout nezávislý soud.
Už jsem tady mluvil dnes na interpelacích o reakci ze strany Kanceláře prezidenta republiky. Myslím, že ta reakce byla v zásadě adekvátní vzhledem k tomu, že skutečně šlo o čin, který narušil bezpečnostní opatření na Pražském hradě. Myslím si, že každý z nás si mohl klást otázku, jak je vlastně zajištěna bezpečnost prezidenta České republiky, když lze realizovat takovouto akci, jakou jsme viděli s vlajkou prezidenta republiky.
Myslím si, že lze tento krok interpretovat různým způsobem. Lze ho podle mého názoru interpretovat jako drsnou recesi. Myslím, že to je téma pro diskusi, kde končí svoboda slova a kde už nastává něco, co poškozuje symboliku státu, se kterou se většina občanů České republiky identifikuje. Domnívám se, že když se podíváme na tento čin, tak jde skutečně o drsnou recesi, která je pravděpodobně na hraně toho, co je běžně v České republice představitelné.
Děkuji. ***