(20.20 hodin)
(pokračuje Mackovík)
Jaceňuk v Berlíně nedávno prohlásil: My všichni si pamatujeme sovětský vpád na Ukrajinu a do Německa. Tomu je třeba zabránit. Pokud si pamatujeme my všichni, co tady sedíme, jaké byly dějiny ve 40. letech doopravdy, tak je jasné, že tohleto je prakticky jen fašistická lež. My vytváříme podmínky pro polofašistický režim, aby se stal součástí a přistoupil k Evropské unii. To je realita, protože na to je dostatek důkazů. Na Ukrajině oligarchové dále ovládají ekonomiku, dále se krade, dále je korupce hlavním pilířem získávání moci. Političtí vězni jsou součástí současného politického režimu, který na Ukrajině vládne. Proto se nedivím a jsem rád tomu, že tak dlouho se věnujeme této problematice, a není rozhodně ostudou, že se o tom bavíme déle než v jiných evropských státech, neboť Evropská unie má sama dost svých problémů, o kterých neví, jak si s nimi poradit. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)
Předseda PSP Jan Hamáček: S další faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Možná to není faktická poznámka, možná je to jenom povzdech. Dámy a pánové, před zhruba 30 lety, to mně bylo zhruba 25, jsem měl všechny důvody domnívat se, že dožiji svůj život v koncentráku tak jako moji rodiče. A nevěřil jsem, že bych někdy mohl být občanem státu, který je plnoprávným členem Evropské unie. Když se to stalo, pokládal jsem to za zázrak a v podstatě to za zázrak pokládám dodnes. Ale ještě méně by pro mě bylo uvěřitelné si představit, že po těch 30 letech mi na půdě Poslanecké sněmovny bude říkat komunista, že on ví, co ta Evropská unie vyžaduje. To jsou ty paradoxy, jak by řekl Václav Havel.
Dovolím si odkázat na slova svého pana předsedy a všechny si vás dovoluji jménem klubu TOP 09 požádat, abychom podpořili asociační dohodu s Ukrajinou a pomohli tak spřátelené zemi tak, jako kdysi jiní pomáhali nám. Děkuji. (Potlesk z lavic TOP 09.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pana ministra a po něm pan předseda Kováčik, také faktická.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Jen si dovolím krátce zareagovat, protože si to možná někdo nebude pamatovat, co tady zaznělo, až bych to shrnoval na konci, tak si to dovolím říci stručně jenom na ty tři věci.
Tady zaznělo, že Ukrajina není ve stavu, ve kterém je možné zahajovat asociační dohodu. Já se domnívám, že není možné definovat nějaký stav, ve kterém je možné mluvit o asociační dohodě. Já jsem na začátku řekl, že se nejedná o členství a že si Evropa je naprosto vědoma toho, v jakém stavu se Ukrajina nachází. Z hlediska kvality zákonů, z hlediska dodržování principu demokratického režimu, z hlediska problémů, které jsou s korupcí a podobně. Dokonce to jsou první věci, které jsou upravovány právě v té asociační dohodě. Takže tady nejsou žádné iluze. Ale smysl té asociační dohody je, aby Ukrajina právě v těchto oblastech, ve kterých nikdo nepopírá, že ten stav není dobrý, aby se ta situace začala zlepšovat.
Pak bylo řečeno, že tady ta vláda není jako kdyby legitimní nebo že není dostatečně silná, protože má pouze 40procentní podporu. Tak nezlobte se, já v této chvíli v České republice představuji vládu, která má něco přes 40 procent podpory. Možná to někomu připadá málo, já si docela považuji téhle podpory, kterou pokládám stále za poměrně slušnou, protože v minulosti tak samozřejmá 40procentní podpora nebyla. A to, že 40 procent lidí podporuje v těch velmi těžkých podmínkách Ukrajiny tu vládu, to bych mohl stejně tak tvrdit, že je docela slušný výsledek na to, jaké jsou tam v současné době poměry.
A třetí argument, který tady zazněl. Tady bylo řečeno, že Ukrajina je polofašistický režim, a to si myslím, že je třeba jasně odmítnout. Strany, které bychom mohli nazvat strany, které jsou polofašistické nebo které koketují s těmito ideami, se účastnily voleb a v těch volbách prohrály. Skutečně strany, které si dovolily takto extremisticky vystupovat, byly poraženy. To se dá prostě doložit. Nepředstavují víc než dvě procenta.
Já jsem v ukrajinském parlamentu byl několikrát, jednal jsem s představiteli všech politických stran. (Předsedající upozorňuje, že se ministr přihlásil k faktické poznámce.) Takže já tvrdím, že tohle tvrzení je nepravdivé a je třeba ho odmítnout. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Kováčik a budeme pokračovat v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezký dobrý večer. Rád bych k tomu, co tady pan kolega Kalousek na adresu komunistů a komunistické strany poznamenal, že komunisté ctí pravidla, komunisté ctí dohody, a chceme-li pravidla ctít a také prosazujeme, aby se ctila pravidla, tak o nich musíme něco vědět. Takže my ta pravidla, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, také známe. A zajisté budete se mnou souhlasit, že nejhorší, čeho bychom se kdykoliv mohli dopustit, je používání dvojího metru. A tady bohužel mám silný dojem, že dvojí metr používán je, a pan kolega Mackovík pouze upozornil na to, že není dobré dvojí metr používat a že by se to někdy mohlo vymstít. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi za dodržení času. Nyní v rozpravě pan předseda Fiala s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dobrý večer, dámy a pánové. Já tady s potěšením poslouchám slova pana ministra zahraničí Zaorálka, jak hájí asociační dohodu. A samozřejmě ono to vypadá, že jediní, kdo tomu brání, tak je Komunistická strana Čech a Moravy. Ale bohužel, to že jsme dnes tady, a to, že tak dlouho projednáváme asociační dohodu, je i výsledkem politiky vládní koalice.
Vláda si v červenci schválila novou strategii zahraniční politiky. Je zajímavé, že o Ukrajině a jejím strategickém významu pro Českou republiku se v ní mnoho nedočteme. Nicméně to jediné, co vládní strategie zmiňuje explicitně ve vztahu k Ukrajině, je právě podpora asociačních dohod a komplexních dohod o volném obchodu. Smlouva ale zbytečně leží v českém parlamentu i navzdory tomu, že Ukrajina je dlouholetou cílovou zemí české transformační politiky, navzdory tomu, že Východní partnerství je dlouholetou prioritou české diplomacie. Diplomacie, kterou dnes vede Česká strana sociálně demokratická. A je opravdu obtížné být na mezinárodním poli spolehlivým partnerem, když sociální demokracie, která má ministra zahraničí a spravuje tento resort, není schopna zajistit jednotnou podporu asociační dohodě pravděpodobně ani ve vlastním poslaneckém klubu a například ani nezajistí jednotnou podporu všech svých poslanců v Evropském parlamentu.
Je politováníhodné a je to i spoluodpovědnost sociální demokracie, že jsme dnes jednou z posledních zemí, která ještě smlouvu neschválila, tak jak to tady bylo zmíněno. Jsme v takovém společenství tradičních proponentů ruského vlivu v Evropě, jako je Řecko nebo Kypr. Dokončení ratifikace by bylo ale pro mezinárodní společenství dost důležitým signálem, že Ukrajina se neocitla v nějakém geopolitickém vakuu mimo jiné i proto, že realizace asociační dohody není v souladu s členstvím v ruském projektu Euroasijské unie. Smlouva samozřejmě může dlouhodobě přispět i ke zvýšení strategické hodnoty Ukrajiny, která byla zpochybněna dohodou západoevropských konsorcií s Gazpromem na zvýšení kapacity plynovodu Nord Stream.
Neschválení asociační dohody pro to, co jsem říkal, není tedy jenom parlamentní půtkou a naschválem KSČM, ale neschválení je taky jedním ze symptomů určitého posunu české zahraniční politiky směrem na východ a neschopnosti současné vlády vést českou diplomacii konzistentním způsobem a zajistit si pro to dostatek podpory ve vlastních řadách.
Dámy a pánové, já bych ještě rád připomenul některé věci, pro které je přijetí asociační dohody důležité, ale také tím vyvrátil některá tvrzení, která zde ze strany poslanců KSČM zazněla. ***