(15.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Čili tady si myslím, že je důležité, abychom těmto lidem umožnili co nejdříve pracovat, aby tady existovaly možnosti pomoci při výuce jazyka, při integraci jejich dětí do školského vzdělávacího systému, a samozřejmě pomoc při získání ubytování, protože nepokládám za rozumné řešení, aby lidé, kteří získají azyl v České republice, dlouhodobě pobývali v nějakých hromadných ubytovacích zařízeních Ministerstva vnitra. Myslím si, že je důležité, aby byli co nejdříve integrováni do společnosti ve městech a obcích, kde např. získají možnost pracovní příležitosti.
Tolik jenom velmi stručně. Rozhodně musím odmítnout to, že by docházelo k nějaké unifikaci poskytovaných sociálních dávek na úrovni zemí, které poskytují podporu na mnohem vyšší úrovni, než dnes garantují zákony České republiky.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec vypadá, že položí doplňující otázku.
Poslanec Leo Luzar: Pane premiére, řešení je jednoduché. Ideální by bylo, kdyby podpora v českých zemích pro české občany byla stejná nebo srovnatelná jako v Německu. Potom by nebyla snaha mít zemi cílenou jako Německo. Já si myslím, že ti migranti moc dobře vědí, kde ty sociální dávky nebo ty výhody, které je očekávají po příchodu, jsou podstatně lepší. Čili proto tam jdou. Pokud Německo razí tuto tendenci, že by se měly i ostatní státy podílet, mělo by i toto zvážit. A má otázka je, zda i tento aspekt otevřete na jednání předsedů vlád, které se chystá. Jak jsem byl informován, ministři vnitra, kteří se scházejí, příliš shody nenašli, čili se předpokládá, že bude svolán summit, a abyste i tuto otázku otevřel - rozdíl sociálních systémů v jednotlivých zemích. Vlastně to je opravdu ta motivace, která žene uprchlíky do Německa a do Skandinávie a ne k nám. Jestli zůstanou u nás nebo budeme donuceni, jakou silou je přinutíme, aby u nás zůstali a bydleli, když moc dobře vědí, že sociální systém u nás nemá německé parametry?. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére, o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi tři stručné poznámky k vaší doplňující otázce. Za prvé to je věc, kterou Evropská komise zatím nemá vyřešenou. Je to otázka, kterou my klademe. Když se debatuje o tom povinném relokačním mechanismu pro uprchlíky, tak my klademe otázku, jaké budeme mít nástroje pro to, abychom u lidí, kteří nepřišli do Evropy proto, aby žili v Rumunsku, v Polsku nebo v České republice, aby v těchto zemích zůstali v rámci toho navrhovaného systému kvót. Podle těch informací, které dnes máme k dispozici, tak nebude vůbec žádný důvod, abychom např. tyto žadatele o azyl drželi v detenčních zařízeních, to znamená oni by měli být ubytováni v zásadě se zcela volným režimem. Skutečně pro to nejsou žádné zákonné důvody, abychom je drželi někde uzavřené v nějakém uzavřeném prostoru. Oni samozřejmě budou mít možnost, pokud se tak rozhodnou, vrátit se do Švédska, do Německa a zapojit se tam třeba do černého trhu práce, protože v takovémto režimu tam určitě nedostanou pracovní povolení. Takže ten problém dořešen není a je to jedna z otázek, kterou my máme, pokud vedeme debatu o nějakém systému povinného přerozdělení.
Jinak, jak už jsem zmínil, ta debata o výši dávek se vede nejenom v Německu, ale i v dalších zemích západní Evropy. Předpokládám, že to bude také předmětem diskuse na jednání Evropské rady v této souvislosti.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Čtvrtým v pořadí byl vylosován se svou interpelací pan předseda Petr Fiala a připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v současné době bych při řešení migrační krize více než kdy jindy očekával jednotný postup vlády a jasné stanovisko. Vláda někdy v červnu, v červenci oznámila, že dobrovolně nebo nedobrovolně přijme asi 1 500 uprchlíků, ale včera váš stranický kolega a člen vaší vlády mluvil o možnosti přijmout až 15 000 lidí. Dnes, jak víme, Evropský parlament schválil navýšení počtu uprchlíků, kteří by měli být rozděleni na základě povinných kvót, o dalších 120 000 lidí.
Já se tedy ptám, jaký je maximální počet osob, které je ochotna vláda přijmout, na kolik má česká vláda připraveny kapacity a také jakým způsobem budou tyto osoby vybírány. Jenom připomínám, že podle oficiálních informací Ministerstva vnitra, oficiálních a aktuálních ze 16. září, jsou aktuální kapacity detenčních zařízení 1 368 míst, z toho bylo k 16. září obsazeno 920. Když to spočítáme, tak to znamená, že Česká republika v tuto chvíli operuje s volnou kapacitou 448 míst. Můžete tedy prosím sdělit, pane premiére, s jakým počtem přijímaných osob nyní vláda počítá?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jen mi ještě dovolte, já se omlouvám, zapomněl jsem ještě jednu reakci na interpelaci pana poslance Luzara a pak se hned budu věnovat interpelaci pana poslance Fialy. K tomu příspěvku a jeho motivaci pro migraci. Samozřejmě že součástí toho migračního proudu jsou i lidé, kteří utíkají nebo odcházejí ze zemí, kde není žádná válka a je evidentní, že je tam spíš ta ekonomická motivace k migraci. Tam si myslím, že sociální dávky hrají roli. Otázka je, jakou roli hrají u lidí, kteří utíkají před válkou, utíkají před Islámským státem. Samozřejmě tam oni mají nějaké své preference, ale především sociální dávky hrají roli u těch, kdo třeba odešli z Kosova. A i v těchto dnech, když se vrátím k tomu, kdo řekněme z těch ilegálních migrantů je např. zadržen na území České republiky, tak jsou to např. i lidé z Kosova.
K otázce pana poslance Fialy. Evropská unie se dohodla na začátku léta letošního roku, že pomůžeme, a to tak, že jednotlivé členské země se postarají o 40 000 lidí z těch, kteří přišli do Řecka a Itálie jako uprchlíci, a že se postaráme také dohromady o 20 000 lidí z těch, kteří jsou dnes v uprchlických táborech na Blízkém východě. Čili to bylo rozdělení 60 000 lidí v rámci Evropské unie. My jsme odmítli povinný systém kvót, to znamená, že jednotlivé země daly své příspěvky a z těchto příspěvků se vyskládalo 60 000 míst pro 60 000 lidí. Toto rozhodnutí už schválili ministři vnitra. To znamená, je to projekt, který už je schválen ministry vnitra a měl by se realizovat a v rámci tohoto projektu, který se týká pomoci 60 000 lidí, Česká republika nabídla pomoc 1 500 lidí, celkem tedy 1 100 lidí z těch, kteří uprchli do Řecka nebo Itálie, a 400 lidí z těch, kteří jsou dneska v uprchlických táborech na Blízkém východě. To je těch 1 500 lidí. Nesouvisí to s kapacitami detenčních zařízení, protože my nepředpokládáme, že by tito lidé měli být umisťováni do detenčních zařízení. Detenční zařízení jsou primárně určena pro ty, kdo bez platných dokladů vstupují na území České republiky, a jsou tedy zadrženi při porušování našich zákonů a předpisů, a primárně jsou určena pro ty migranty, u kterých je šance, že je budeme moci vrátit v rámci příslušných azylových procedur nebo Dublinské smlouvy. Čili nebudeme potřebovat kapacitu detenčních zařízení, ale budeme určitě potřebovat kapacitu ubytovacích zařízení pro ten rozsah pomoci, který Česká republika nabídla. Budeme potřebovat pomoc církví, obcí, měst, zaměstnavatelů. Proto také na Ministerstvu vnitra byla zřízena pracovní skupina, která zahrnuje všechny tyto subjekty, a jedná se v tuto chvíli o tom, jakou pomoc a jak rychle budeme schopni těmto lidem nabídnout. Čili to je projekt 1 500, který už byl schválen na úrovni Evropské unie.
Teď se vede debata o jiném návrhu, protože Evropská komise přišla ještě s další žádostí, a to je pomoc 120 000 uprchlíků. To je další návrh, který přišel ze strany Evropské komise, a my tam vedeme úplně stejnou bitvu, jakou jsme vedli minule. To znamená říkáme: nechceme, aby vznikl trvalý přerozdělovací mechanismus, ale vystavějme tu pomoc na základě dobrovolných příspěvků jednotlivých zemí. My jsme opět připraveni v řádu několika tisíc lidí nabídnout naši pomoc, pomoci těmto uprchlíkům v rámci České republiky, a budeme postupovat tak, aby to bylo samozřejmě přiměřené našim ekonomickým možnostem, možnostem státního rozpočtu, abychom pro tyto lidi byli schopni najít pracovní místa. Připomínám, že zaměstnavatelé avizovali, že je k dispozici několik tisíc míst, která by mohla být vhodná pro tyto lidi. Ale já teď žádné konkrétní číslo říkat nebudu, protože nevím, jestli ten návrh Evropské komise je poslední, anebo jestli za tři, za čtyři měsíce vzhledem k tomu, že ten migrační proud neslábne, nepřijde Komise s nějakými dalšími požadavky.***