(15.20 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Tato informace se již váže právě k ÚRR, Úřadu regionálních rad. Problém je ten, že úřady regionálních rad nejsou služebním úřadem, nejsou součástí služebního zákona, to znamená, že na základě několika právních analýz, které jsem si nechala udělat od svého nástupu, zaměstnance nelze převést jen tak na Ministerstvo pro místní rozvoj, čili řešením může být samozřejmě jejich zájem o nastoupení do Centra pro regionální rozvoj. Platí, co jsem i sdělovala, že v každém krajském městě hodláme zřídit pobočku Centra pro regionální rozvoj s počty zaměstnanců zhruba 20 - 22. Zaměstnanci Úřadu regionálních rad mají možnost samozřejmě se přihlásit do výběrového řízení do Centra pro regionální rozvoj. Jen pro vaši informaci, v příštích dnech budu dávat materiál právě na rozšíření Centra pro regionální rozvoj do meziresortního připomínkového řízení, kde vytyčujeme všechny důvody, proč a proti, budeme počítat s tím, že zaměstnanci Centra pro regionální rozvoj budou plnit úlohu zprostředkujícího subjektu Centra pro regionální rozvoj, který je součástí operačního programu, který je pod námi, tzv. Integrovaného regionálního operačního programu. To je vazba Centra pro regionální rozvoj na úřady regionálních rad.
Velice bych ráda, a snažím se o to již několik měsíců, řešit situaci 460 zaměstnanců úřady regionálních rad, a to poté, jakmile skončí dokončení ROPů na úrovni regionální. První taková ta vlaštovka je, že samozřejmě, že vzhledem k tomu, že Centrum pro regionální rozvoj se rozroste o 300 míst, jsme si vypočítali na základě debaty, to není jen nápad MMR, my to komunikujeme s kraji, se všemi hejtmany, s Asociací krajů a samozřejmě s předsedy regionálních rad, administrativní kapacitu na ukončování ROPů a na dokončení programového období 2007 až 2013, což skýtá zhruba 150 až 160 zaměstnanců. Centrum se teď rozšíří o 300 zaměstnanců, čili je možné samozřejmě to, že zaměstnanci stávajících úřadů regionálních rad mají šanci se přihlásit do výběrového řízení. Jak říkám, po právní stránce nelze převést zaměstnance úřadů regionálních rad na Ministerstvo pro místní rozvoj, ač opravdu jsem se o to maximálně snažila, vzhledem k tomu, že úřady regionálních rad nejsou služebními úřady. Kdyby byly, tak je to samozřejmě jednodušší a mohou přejít automaticky. Teď to prostě opravdu nejde.
Byl tu i podnět, resp. informace, proč se vlastně zřizuje Centrum pro regionální rozvoj. Vzhledem k tomu, že je tu časový nesoulad předložení zákona a platnosti a účinnosti služebního zákona, bohužel vypadla přechodná ustanovení, paragraf, který v podstatě říkal, že stávající centrum nahrazuje to, které říká služební zákon, že se musí řídit, to přechodné ustanovení tam již není, čili služební zákon říká MMR, že musíme zřídit centrum. Čili přede mnou stojí zrušení stávajícího a zřízení nového centra, již toho rekonstruovaného. Časový nesoulad legislativní povahy.
Co se týká informací ohledně zbytečných paragrafů, jsem velmi ráda za ty podněty a doufám, že i při debatách ve výborech budeme k tomu moci jako ministerstvo říci svůj názor i nyní pod mým vedením. Budu velice ráda za veškeré návrhy ze všech politických stran, ze kterých vlastně na mě padaly veškeré podněty.
Co se týká státní pomoci ohledně regionů. Tady bych ráda zmínila, že už v loňském roce MMR dávalo peníze na Ústecký a Moravskoslezský kraj, a vzhledem k tomu, že strategie pro regionální rozvoj říká a určuje sociálně slabší regiony, my teď budeme debatovat i o tom, že by z naší rozpočtové položky, od nás, Ministerstva pro místní rozvoj, šly peníze právě na sociálně slabší regiony. Chystám se vytvořit nové národní programy v podstatě na tyto sociálně slabší regiony. Říkala jsem také v úvodu po svém nástupu, že chci revidovat národní programy ze strany MMR. Některé považuji za již v tuto chvíli překonané a ty potřeby a nutnosti jsou právě někde jinde i s ohledem na stávající stav v regionech. Vše je v diskusi i s Asociací krajů, takže tady vás chci ujistit, že kroky MMR jsou debatovány samozřejmě s Asociací krajů.
Co se týká ITI, integrovaných nástrojů. Toto je nástroj, který schválila vláda v roce 2012 jako nástroj, který pomůže České republice splnit podmínku pěti procent na udržitelný městský rozvoj. Je to součástí Dohody o partnerství. Čili máme sedm ITI, k tomu vlastně ty, co nejsou ITI, krajská města, ty jsou součástí tzv. integrovaného plánu rozvoje území.
Chtěla bych vás ještě ujistit, že jsem si samozřejmě vědoma i kvality IPRM na všech úrovních, a vzhledem k tomu, že některé IPRM jsou pro období 2007 až 2013 spíše sběrem projektů na určité úrovni, integrovaný plán rozvoje území ITI musí mít svou strategii, kterou budou schvalovat na platformě regionální stálá konference, následně na národní stálé konferenci, čili proběhne opravdu systém mnoha změn.
Co bych chtěla ještě zmínit. Tady nejde o to, jestli jsme s tím mohli ještě něco udělat. Nemohli, protože vláda v roce 2012, vláda pana Nečase, schválila programy a schválila Integrovaný regionální operační program s tím, že nebudou ROPy, a s tímto samozřejmě musíme všichni nyní pracovat a také pracujeme.
Chtěla bych teď tedy ujistit několik věcí ohledně podnětů na zbytečné paragrafy. My jsme samozřejmě připraveni na debaty ve výborech ve druhém čtení, zároveň, co se týká jednotlivých informací nebo podnětů ohledně úřadů regionálních rad, sdělila jsem vám, jaká je stávající informace a jakým způsobem se vlastně naše vláda ubírá. Opravdu tady je problém, že úřady regionálních rad nejsou pod služebním zákonem. Zbytek, myslím, že jsem sdělila.
Byla bych ráda a chtěla bych vás požádat, abyste pustili tuto novelu do dalšího čtení s tím, že tento zákon, resp. tuto novelu nepovažuji za zbytečnou, protože naopak určuje právě nutnost spolupráce mezi státem, kraji i městy, obcemi, určuje v podstatě i to, co říká strategie regionálního rozvoje, na kterou se odkazuje tato novela 248. Ono je to velice důležité, protože např. strategie regionálního rozvoje právě říká, jaké jsou sociálně slabší regiony. My se od toho musíme odpíchnout, abychom např. národní dotace mohli investovat do těchto sociálně slabších regionů.
Chtěla bych vám poděkovat za vaši pozornost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, mně přísluší sdělit, že k tomuto návrhu zákona proběhlo osm vystoupení, někteří poslanci vystoupili opakovaně, nebyl podán návrh na zamítnutí ani vrácení k přepracování a platí to, co jsem řekl, že navrhuji postoupit tento návrh zákona do výborů k projednání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Nyní se budeme tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. I v tomto případě organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Já se táži, zda navrhuje ještě někdo jiný výbor jako garanční. Není tomu tak.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 111, do kterého je přihlášeno 168 přítomných, pro 146. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. ***