(16.40 hodin)
(pokračuje Kováčik)

V okamžiku, kdy jsem slyšel pana zpravodaje, že má v ruce návrh, který je v připomínkovém řízení v rámci vládní mašinerie, a že by to byl návrh, který by ty věci řešil, tak se přiznám, že bych to uvítal. Nicméně když jsem slyšel návrh na zamítnutí, tak bych si dovolil předložit kompromisní návrh. Protože víme i z předchozích dob, ale i z této doby, že ne všechny vládní sliby týkající se toho, že když říká představitel vlády, že poslanecká novela je špatná z toho a onoho důvodu a že vláda přijde brzy s něčím úžasným, lepším, komplexnějším, geniálnějším, co bude na věky tím správným lékem... Já bych vás poprosil, abychom v této chvíli hlasovali o přerušení projednávání tohoto bodu až do doby předložení vládního návrhu zákona, tak jak o něm mluvil pan zpravodaj, o de facto majetkových přiznáních. Bylo by to čestnější, bylo by to rozumnější. A není na škodu, když je k dispozici nástroj, který třeba i vládu bude popohánět k tomu, aby slib, že přijde s tímto návrhem, také hleděla dodržet. Pan kolega Vozdecký tady říkal, že ještě v únoru by to mohlo přijít. No, já bych byl rád.

Takže pojďme se dohodnout a prosím vás teď o podporu mého návrhu přerušení tohoto bodu do doby předložení vládního návrhu zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, já se omlouvám. Je to procedurální návrh (poslanec Kováčik kýve na souhlas), o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Pan poslanec Kováčik navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu do doby předložení vládního návrhu zákona. Takže já přivolám naše kolegy z předsálí.

 

Zahajuji hlasování o přerušení tohoto bodu do předložení vládního návrhu zákona. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 136, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 35. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji tedy bod číslo 47. Děkuji panu zpravodaji, panu navrhovateli.

 

Dalším bodem je bod číslo

38.
Návrh poslanců Miroslava Kalouska, Františka Laudáta a dalších
na vydání zákona o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu
České republiky při řízení společností ovládaných státem
/sněmovní tisk 167/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 167/1. Prosím nyní, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, někoho možná uvedu v nedůvěřivý smích, když řeknu, že tato předloha není nijak motivována osobně. Ale doložím toto tvrzení odkazem na aktualizované programové prohlášení vlády ODS a TOP 09 a na volební program TOP 09, kdy v obou dvou materiálech naleznete poměrně podrobně propracovaný projekt Ministerstva hospodářství.

Vládní zkušenost, kterou jsme společně, TOP 09 a ODS, udělali, nás přivedla k přesvědčení, že k výraznému zefektivnění státní správy by vedlo soustředění celé řady agend Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj do jednoho Ministerstva hospodářství, které by kromě správních agend bylo také zakladatelem akciových společností s majetkovou účastí státu a státních podniků. Ve vládě by seděly zhruba dvě vyrovnaně silné figury - jedna by na čele měla napsáno "bilance šetření a výběr daní", to by byl ministr financí, druhá by měla na čele napsáno "hospodářský růst", to by byl ten ministr hospodářství. Já jsem přesvědčen, že tato vize, kterou jsme, prosím pěkně, nevymysleli, jenom jsme oživili vizi z 90. let, myšlenka, která je tady poměrně už dlouho, že tato vize je mnohem efektivnějším modelem vládnutí než ten podrobný resortismus dnešní s jedním obrovským silným a průřezovým Ministerstvem financí.

Zpracovat návrh na Ministerstvo hospodářství nemůže být úkolem opozice. To je příliš podrobný vládní projekt a jediný, kdo ho může předložit, je vláda, pokud by k takovému názoru došla. My jsme to nestihli, byť jsme to měli rozpracováno, neboť, jak víte, činnost vlády byla předčasně ukončena. Nicméně ten projekt by tady byl v legislativní podobě za naší vlády, pokud by vládní období trvalo až do roku 2010.

To, co se však z toho udělat dá, a pokládám to za efektivní a systémové, je převést zakladatelskou úlohu akciových společností s majetkovou účastí státu a státních podniků pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proč? Vyplývá to jednak z historie, jakou se tyto akciové společnosti dostaly do zakladatelské role Ministerstva financí, a jednak z rozdílných priorit, které logicky mají jednotlivá ministerstva.

Tedy k té historii. V dobách centrálně plánované ekonomiky a ještě začátkem 90. let byly tyto státní podniky, protože akciové společnosti byly státními podniky, pod jednotlivými ministerstvy, kam resortně příslušely - ČEZ, ČEPRO, MERO byly pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, a tak dále, nechci vás tím výčtem zatěžovat. Například letiště a ČSA byly pod Ministerstvem dopravy. Prostě byly resortně příslušné pod tu agendu, kam patřily. Neboť byly všechny zařazeny do privatizace, došlo v první fázi k jejich deetatizaci, transformaci na akciové společnosti a jejich akcionářem se stala právnická osoba zřízená lex specialis, jmenovalo se to Fond národního majetku. Byla to právnická osoba, která směla podnikat a stala se vlastníkem akcií těchto společností. S tím, že vize byla taková, že jejím úkolem potom bude prodej těchto akcií a následná privatizace, což samozřejmě v celé řadě případů proběhlo. Ale mezitím politická, veřejná i společenská diskuse usoudila, v některých případech podle mě velmi správně, jinde je to diskutabilní, že určitá odvětví jsou strategická a že si je stát musí ponechat, aby si zachoval svoji kontrolu, v případě energetiky dokonce i suverenitu. Přiznám se, že i já jsem tady prodělal poměrně značný názorový posun, protože jsem si vždy myslel - v 90. letech jsem se domníval, že akciovou společnost ČEZ máme privatizovat. Možná si někteří z vás vzpomenou, že Zemanova vláda dokonce schválila privatizační projektu ČEZ a chystala se ČEZ prodat. Protože pak nepřišla zajímavá nabídka, bylo od privatizace upuštěno. A myslím si, že dnes nikdo, ani ten nejpřesvědčivější liberál, za současné situace na energetickém trhu neuvažuje o tom, že by se stát měl zbavit své majority v této akciové společnosti.

Potom je otázkou, kdo by měl skutečně odpovídat za hospodaření těchto strategických odvětví, zda ministerstvo, jehož hlavní prioritou je bilance veřejných rozpočtů, a má tedy logicky prioritní zájem na tom, aby vycashoval co nejvíc pasiv těchto společností, které mají vůči svému vlastníkovi. To je logický zájem, to říkám z vlastní zkušenosti, to je logický zájem každého Ministerstva financí maximalizovat příjmy státního rozpočtu. A mám-li pod svou správou, pod svým jediným podpisem možnost rozhodnout o výši dividendy, tak samozřejmě mám logický zájem v rámci priorit svého resortu tohle maximalizovat a sebrat si těch pasiv do státního rozpočtu co nejvíc. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP