(13.40 hodin)
(pokračuje Korte)
Při výslechu svědkyně státní zástupkyně doktorky Dagmar Máchové, která ostatně svědčila pouze velmi neochotně a neúplně, její svědectví bylo velmi neuspokojivé, po tomto výslechu se vyšetřovací komice obrátila se stížností na nejvyššího státního zástupce. Ten delegoval vyřízení stížnosti na bezprostřední nadřízenou paní doktorky Máchové, která měla na vyšetřování kauzy Opencard rovněž svůj podíl. Byla to ta, která do vyšetřování přímo ingerovala. Tudíž nepochybně nepřekvapí, že ve své odpovědi činnost doktorky Máchové pokryla, což vrhá dosti zásadní stín na systém vnitřní kontroly ve státním zastupitelství.
To jsou, já bych řekl, základní pilířová fakta, k nimž jsme dospěli. Jaké z toho plynou závěry? Při vyšetřování kauzy Opencard došlo k zásadním pochybením orgánů činných v trestním řízení, která zmařila řádné vyšetření trestního oznámení doktorky Jany Ryšlinkové poukazující na komplexní, ve skupině organizovaný podvod, a to ať už z nedbalosti, nebo úmyslem. Výsledkem bylo odklonění vyšetřování od skutečných hlav celého komplotu a svedení viny na řadové pěšáky. Důsledkem nevyšetření této fáze projektu Opencard bylo absurdní obvinění další politické garnitury, tj. případ Svoboda a spol. Toto konstatuje i městský soud, který vrátil doktorce Dagmar Máchové žalobu k přepracování a došetření a který konstatuje - cituji: "Pokud jde o meritum věci, nelze ovšem přehlédnout, že jde o kauzu svým způsobem výjimečnou, dotýkající se obrovského množství občanů Prahy a současně věc obecně dobře známou. V dané době platí, že se senát Městského soudu v Praze, jemuž byla věc přidělena, nesetkal s nikým, kdo by podanou obžalobu považoval za spravedlivou, když je poukazováno na to, že samotná chyba nastala již při původním zadání zakázky a obvinění jsou jen těmi, kdo se věc snažili vyřešit." Tolik usnesení Městského soudu.
Vyšetřovací komise není orgánem činným v trestním řízení, nemůže rozhodnout, které osoby nesou odpovědnost za uvedené skutečnosti a zda jednaly s úmyslem, nebo pouze z nedbalosti. To musejí rozhodnout jiní, a proto vyšetřovací komise podala trestní oznámení na orgán policie a doktorku Dagmar Máchovou pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, jak o tom referoval předseda komise.
Vyšetřovací komise ve své zprávě vyzývá orgány činné v trestním řízení, aby se trestním oznámením doktorky Jany Ryšlinkové zabývaly znova od začátku. Sama oznamovatelka, nemajíc příliš důvěry, že tak příslušné orgány učiní, podává své trestní oznámení znovu. Posléze vyšetřovací komise dospěla k názoru, že dozor a kontrola v rámci systému státního zastupitelství nebyly dostatečné. Příčinou jsou rigidní vazby a dlouholeté osobní vztahy v hierarchii státního zastupitelství.
Já se tímto obracím bohužel na zde nepřítomnou paní ministryni spravedlnosti, aby ve svém návrhu novely zákona o státním zastupitelství přihlédla - kterážto novela budí mezi laickou i odbornou veřejností značné kontroverze ostatně - aby věnovala pozornost oněm pasážím a podnětům z naší závěrečné zprávy.
Dámy a pánové, závěrem mi dovolte konstatovat: bylo mi ctí pracovat v první zhruba z té dvacítky vyšetřovacích komisí, které zřídila Poslanecká sněmovna, která dospěla k evidentním a nezpochybnitelným závěrům.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zejména poslanců TOP 09 a hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Danielu Kortemu. Nyní eviduji faktickou poznámku pana poslance Richarda Dolejše. Ne? Tak ne. S řádnou přihláškou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, pane předsedající. Kolegové a kolegyně, já jsem si připravil poměrně obsáhlejší analytický paper k té věci, protože nepředpokládám jednak, že byste tu závěrečnou zprávu studovali, i když bych se za to přimlouval, a ona také neobsahuje mnoho detailů z toho, co jsme zjistili, ale zkusím celou věc zkrátit, a když jenom mi dáte pár minut trpělivosti, tak říct i některé hlavní závěry, které já v tom vidím.
Podle mého názoru je finanční kriminalita, zvlášť organizovaná finanční kriminalita -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším. Prosím, pokud máte opravdu jinou diskusi, přeneste ji do předsálí a nechte jednotlivé poslance, poslankyně Poslanecké sněmovny projednávat tuto zprávu. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Ivan Gabal: - běžná v mnoha různých zemích, ale přes to všechno je mezi těmi zeměmi v oblasti organizované finanční kriminality jeden základní rozdíl, a to ve schopnosti finanční podvody odhalit, postihnout a nelegální výnosy odčerpat. Nemůžeme sice říct, že by to odčerpání, rozkrytí bylo stoprocentní prevencí, ale když se podíváme na některé případy ze Spojených států, z Islandu a podobně, vidíme, že přece jenom tam jakési výsledky jsou.
Mnohokrát jsem si během práce v komisi kladl otázku, kam z hlediska těchto zemí vlastně patříme my. Já bych řekl, že jsme zemí, kde se finanční a organizovaná finanční kriminalita nepochybně páchala a páchá, občas dokonce je i souzena a potrestána, například švýcarskou justicí, zároveň se ale nepochybně podle výsledků práce komise řadíme do zvláštní kategorie. A nevím, jak ji nazvat, aby se někdo necítil uražený. Jsme zemí, kde se leckteré vyšetřovací a justiční orgány zastupující stát a daňové poplatníky aktivně spojují v úsilí, aby se organizovaná finanční kriminalita neodhalila, a když už se odhalí, aby se nevyšetřila, a kdyby se vyšetřila, aby se neodsoudila, a když už se odsoudí, tak aby byli odsouzeni ti, kdo se pokoušeli finanční kriminalitu odhalit, usvědčit anebo katastrofální důsledky z hlediska občanů alespoň ztlumit. To je naše situace.
Dovolte mi nyní říci aspoň stručným příkladem, co bylo v pozadí celého problému. Když si představíte, že vám ukradli a odehnali sousedovi kovbojové stádo koní, pak nesmíte vyšetřovat stádo ukradené organizovanou partou, ale sérii krádeží jednotlivých koní. Tím se z jedné velké a organizované krádeže náhle stane sada banálních a všude běžných krádeží, za kterými se můžete honit roky a postupně jednotlivé případy každého koně zastavovat a odkládat. Ano, někdo ukradl 50 koní, vyšetřujeme tedy postupně 50 krádeží. To byla ta metoda, kterou se podařilo celou tu věc neutralizovat.
Proč organizovaný podvod státní zástupkyně rozdělila na dílčí trestní podezření, odmítla sdělit vyšetřovací komisi. Proč snížila objem prostředků, které Praha celkově vynaložila na Opencard, nedokázala vysvětlit ani obhájit. Proč nebrala v úvahu auditorské zprávy renomovaných firem a řídila se obskurním posudkem podezřelé firmy, kterou si sama vybrala, nedokáže vysvětlit. Zda a proč nesledovala finanční toky velkých objemů peněz, odmítla komisi sdělit. A pochopitelně, protože je podle všech indicií vůbec seriózně nesledovala. Proč spolupracujícího obviněného nařkla před soudem ze spolupráce a nechala jej odsoudit, odmítla vysvětlit. Jak došlo ke zmanipulování a odkladu policejní prohlídky kanceláří magistrátu o několik dní a k tomu, že byli zřejmě v druhém termínu již příslušní úředníci informováni, nevysvětlil nikdo. Proč státní zástupkyně na samém počátku zadržela ostrý rozjezd vyšetřování přinejmenším o několik týdnů, odmítla vysvětlit. ***