(12.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi. Kdo dál do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak. Otevírám rozpravu podrobnou. Do ní mám přihlášenou samozřejmě paní kolegyni Černochovou, která to avizovala, a pana zpravodaje, který odkáže na své vystoupení ve zpravodajské zprávě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolím si navrhnout usnesení, které je stejné, jako bylo v předešlých letech, a které by znělo: Poslanecká sněmovna vyslovuje poděkování všem vojákům Armády ČR, kteří působili a působí v zahraničních operacích.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan zpravodaj tu část usnesení výboru, kterou schvaluje Poslanecká sněmovna, jenom připomene. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Připomínám, že výbor pro obranu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vzít Informaci o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích na vědomí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, jestli je někdo další do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě. Není tomu tak. Můžeme tedy uzavřít i rozpravu podrobnou a budeme hlasovat o usnesení, která byla přednesena, a to tak, že nejsou na sobě závislá, může být tedy hlasováno každé zvlášť, protože byla předložena jako dvě usnesení.
Nejdříve usnesení, které předložil pan zpravodaj. Já vás, kolegyně, odhlásím. Pardon, zahájil jsem hlasování, omlouvám se, odhlásím vás a hlasování 123 prohlásím za zmatečné. Požádám vás o přihlášení svými identifikačními kartami. Prosím, přihlaste se.
Jakmile bude ustálen počet přihlášených, což se právě nyní stalo, zahajuji hlasování číslo 124 a ptám se, kdo je pro přijetí usnesení, které bylo předloženo zpravodajem. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 124, z přítomných 167 pro 137, proti 1, návrh byl přijat.
Nyní návrh, který předložila paní poslankyně Jana Černochová.
Rozhodneme hlasováním pořadové číslo 125, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 125, z přítomných 168 pro 138, proti 2. I toto usnesení bylo přijato.
Zprávu jsme vzali na vědomí a přijali jsme i další část usnesení. Končím bod číslo 120.
Pokračovat budeme bodem
136.
Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017
/sněmovní tisk 348/
Pan ministr obrany je připraven a z pověření vlády tento tisk uvede. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co je cílem tohoto návrhu? Cílem je reagovat na negativní vývoj bezpečnostního prostředí. Navrhovaný mandát pokrývá dvouleté období, jak už bylo řečeno, na roky 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017. Toto řešení odpovídá praxi etablované v posledních letech.
Ve světle negativního vývoje bezpečnostního prostředí a z toho vyplývající potřeby flexibility a připravenosti návrh mandátu obsahuje tradičně uplatňovaný přístup a nově regionální přístup. Tradičně mandát obsahuje nasazení do konkrétních operací v konkrétních zemích, včetně Balkánu a severní Afriky, a nasazení do Sil rychlé reakce NATO a bojových uskupení EU. Regionální přístup umožňující nasazení v regionech klíčových pro naši bezpečnost v rámci případných budoucích misí NATO, EU či OSN.
Účelem regionálního přístupu, to jsou body 4 a 5 navrhovaného usnesení, je vytvořit podmínky pro zvýšení připravenosti Armády ČR nasadit síly v klíčových regionech v případě náhlé krizové situace. Regionální přístup je v návrhu mandátu využit pro případné nasazení v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Sahelu. Jedná se o krajně nestabilní a rizikovou oblast ležící v bezprostřední blízkosti Evropy. Tamní vývoj má silně negativní dopad na naši bezpečnost. V menší míře je regionální přístup navrhován i pro oblast Balkánu. Regionální přístup předem stanoví politické zadání našim ozbrojeným silám a umožní jejich systematickou přípravu na nasazení v případných nových operacích ve vymezených krizových regionech. Ve stále se zhoršujícím bezpečnostním prostředí dále posílí naši připravenost rychle a efektivně se zapojit do operací mezinárodních organizací, jichž jsme členem. V případě schválení mandát umožní vládě včas deklarovat připravenost ČR, přispět do operací v rámci NATO, EU nebo OSN.
Účel a mantinely regionálního přístupu. Regionální přístup je samozřejmě omezen jasnými mantinely, a to je: O nasazení do nové operace vždy rozhodne vláda, následně ihned informuje obě komory Parlamentu. Nasazení je v navrhovaném mandátu omezeno početně a geograficky. Vždy se bude jednat o multilaterální operace v rámci příslušných mezinárodních organizací NATO, EU, OSN. Pro soulad s čl. 44 (?) odst. 4 Ústavy v případě vyslání nad 60 dnů vláda požádá o souhlas obě komory Parlamentu. Půjde-li o operaci, která není pokryta odstavcem 4 body a) až c) čl. 43 Ústavy, vláda neprodleně před vysláním požádá obě komory Parlamentu o mandát pro zapojení se do konkrétní operace. Jde především operace na prosazení míru mimo čl. 5 bez souhlasu zemí, na jejichž území operace probíhá. Každá z komor Parlamentu má ústavní pravomoc kdykoli odhlasovat ukončení naší účasti v misi.
Schválení vyslání do konkrétní operace vládou a následné informování obou komor Parlamentu, tedy postup navržený v souvislosti s regionálním přístupem v bodech 4 a 5 usnesení, není ničím novým, ale je v souladu s dlouholetou praxí, opakovaně schválenou oběma komorami Parlamentu. Již od roku 2005 se tento přístup uplatňuje v případě vyčleňování do Sil rychlé reakce NATO a do bojových uskupení EU. Obě komory Parlamentu tento přístup vždy odsouhlasily, protože si byly vědomy toho, že v případě potřeby tyto předurčené síly nasadit do konkrétní operace je nutná co nejrychlejší reakce. Schválením návrhu Parlament podpoří přesvědčení vlády, že oblasti Blízkého a Středního východu, severní Afriky, Sahelu a Balkánu jsou klíčové pro naši bezpečnost a že jsme připraveni se aktivně podílet na řešení hrozeb, které z nich pocházejí, včetně vyslání vojáků do operací mezinárodních organizací. Parlament tím vyšle jasný signál spojencům v NATO a EU o bezpečnostně-politických prioritách ČR. Současně to umožní Armádě ČR zahájit přípravu na konkrétní operaci. Ministerstvo obrany ČR tím zároveň získá politické zadání schválené Parlamentem, na jaké typy nasazení a v jakých geografických podmínkách se v definovaném rozsahu prioritně připravovat. Vláda ČR bude moci mnohem efektivněji reagovat na mezinárodní krize a v procesu generování sil v rámci NATO, EU či OSN bude lépe schopna zajistit pro české ozbrojené síly preferované zastoupení v operacích. ***