(9.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Když skončilo hlasování, ne to číslo 65, kdy pan poslanec Šincl hlasoval ano, ale když skončilo hlasování číslo 66 o celkovém návrhu zákona - pro který já jsem nehlasoval, takže jestli ten návrh zákona je legislativní zmetek, jak říká pan předseda vlády, tak ať se podívá, které kluby pro něj hlasovaly, my jsme to nebyli -, pan místopředseda Vojtěch Filip říkal: "Prosím o klid," po hlasování, nejdřív vyhlásil hlasování: "Hlasování pořadové číslo 66. Z přítomných 167 pro 126, proti 27. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas." A ve 12.20 pokračuje podle stenozáznamu pan místopředseda Filip: "Prosím o klid. Mám tady faktické poznámky. Ale to bylo asi při hlasování - pan kolega Votava, Zaorálek a Šincl." Pak se podíval, viděl gestikulaci - to je moje hypotéza, to není napsané - a konstatuje: "Nejsou. Dobře." Kdyby pan poslanec Šincl opravdu chtěl v tom okamžiku vznést námitku - a byl vyzván předsedajícím Poslanecké sněmovny, aby šel k mikrofonu, řekl, že nechce - jak věrohodné je jeho tvrzení, že neměl dostatek času, aby vyjevil svou námitku?
Já myslím, že my všichni, kteří víme, jak probíhá hlasování, tušíme, jak to bylo. Vyslovím pracovní hypotézu. Pan poslanec Šincl nestihl hlasovat za těch dvacet vteřin, které máme k dispozici. Zmáčkl "zdržel se" v okamžiku, kdy už uplynul časový limit. Co se v tom okamžiku stane? Hlasovací zařízení, protože je to stejné tlačítko jako faktická připomínka, zaznamená žádost poslance o faktickou připomínku. Velmi často se to stává a skoro vždy poslanci říkají předsedajícímu schůze: Ne, ne, ne, to nebyla faktická, omlouvám se. Opět říkám, že to je pracovní hypotéza, není to důkaz. Ale myslím, že je to velmi pravděpodobné a velmi věrohodné vysvětlení.
Žádné nové třetí čtení zákon neumožňuje. Hlasování o námitce po sedmdesáti minutách je určitě výsměch slovu bezprostředně. Pan poslanec Šincl měl šanci vystoupit.
Zase moje hypotéza: Nedávali jste pozor! A když jste našli takzvanou záchrannou brzdu, tak jste ještě vybrali špatně. Měl to být někdo jiný než ti tři poslanci, kteří měli šanci vystoupit tím, že byli osloveni předsedajícím.
A teď se vrátím k tomu, čím jsem začal. Pane předsedo Hamáčku - nevím, musím vás oslovit tak napřímo, když řídíte schůzi. Ve středu byla otevřena rozprava k tomuto bodu. Jak to že autoritativně prohlašujete dneska na mikrofon, že rozprava není? Kdy jste ji ukončil? Proč nechcete umožnit vystoupení například mé kolegyni Janě Černochové či dalším, kteří v dobré víře tím, že byla otevřena rozprava, si včera a dnes připravovali své vystoupení, a vy jim ho upíráte? Popíráte rovný přístup k poslancům. A vy jako předseda Poslanecké sněmovny, jako reprezentant nás všech, a já podotýkám a vy to víte z počtu hlasů, náš klub vás volil, protože jsme věřili, že zjednáte rovné podmínky v přístupu a proceduře ke všem. Samozřejmě obsahově se lišíme, máme jiné názory na politiku. Ale za sebe a za náš klub musí říct, že jsem opravdu velmi zklamán vaším přístupem. A opakuji, vznáším námitku proti tomu, že nedáváte rovné podmínky všem poslancům. Pan poslanec Benda jako jediný zatím mohl vystoupit v rozpravě, kterou jste neukončil. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Chápu to tak, že proti mému postupu byla vznesena námitka, a nic jiného, než se s tou námitkou vypořádat hlasováním, dělat nemůžeme. Takže já jsem přednesl, jaký bude můj postup. Pan předseda Stanjura proti mému postupu vznesl námitku a Sněmovna rozhodne hlasováním.
To znamená, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Stanjury proti mému postupu, ať stiskne tlačítko... (Žádost o odhlášení.) Prohlašuji toto hlasování za zmatečné, protože zde byla žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu registrovali svými identifikačními kartami. (Velký šum v sále.)
Vzhledem k tomu, že se počet přihlášených ustálil, znovu zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Stanjury proti mému postupu. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 71, přihlášeno je 147, pro 45, proti 75. Tato námitka nebyla přijata.
Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík, po něm pan zastupující předseda Laudát a po něm pan předseda klubu Fiala.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Říct hezké dobré ráno dnes by mohlo být bráno jako výsměch, takže vám přeju dobrý den.
Dámy a pánové, já bych volně navázal na vystoupení svého předřečníka, pana poslance Stanjury. Ten se věnoval zjevnému porušování zákona, zákona o jednacím řádu Sněmovny, který je tím základním pro tuto Sněmovnu. Nám jako opozici nezbude patrně nic jiného, než se vypořádat s tímto porušováním zákona, který provozujeme my sami poslanci, nebo provozují jej poslanci vládní koalice, tím, že to dáme Ústavnímu soudu a Ústavní soud posoudí, zdali k něčemu takovému dochází, nebo nedochází.
Já bych šel ještě o nadstavbu navrch a chtěl bych se bavit nejenom o porušování zákona, ale o porušování rozhodnutí Ústavního soudu, o porušování základních morálních principů, které každý z nás poslanců slíbil ve slibu poslance. To, co se tu odehrálo ve středu, to, že jeden poslanec, a teď věcně, zvedne ruku, nebo 17 poslanců, kteří jsou později premiérem označeni za pomýlené a zmatené, pro zákon o spotřebních daních, a pak své rozhodnutí hodinu potom zpochybní, což odporuje slovu bezprostředně, bych připomněl, že pan poslanec Šincl, jako i další poslanci sociální demokracie tento zákon v úplně stejném znění několikrát v minulém volebním období předkládali. Pan poslanec Šincl je podepsaný pod sněmovním tiskem 631, který byl rozeslán poslancům dne 15. 3. 2012 v úplně stejném znění. V roce 2012 s tím souhlasil a teď už je pomýlený? (Velký hluk v sále.)
Co se stalo? Zdroje z uvnitř klubu sociální demokracie jasně říkají, že pan premiér křičel na těch 17 poslanců na klubu sociální demokracie, že kvůli tomu padne vláda. A jenom poslanci sociální demokracie vědí, že mluvím pravdu. Takže kvůli tomu, že padne vláda, se zvedne jeden poslanec, prohřeší se proti svému dlouhodobému názoru, který podával sám jako zákon o spotřební dani, a kvůli tomu tady veřejně popře svůj dlouholetý názor a kvůli tomu porušíme zákon o jednacím řádu Sněmovny?
Bylo tady citováno rozhodnutí Ústavního soudu. Ta situace se ve Sněmovně už skutečně stala v roce 2001, kdy tehdy v zákonu -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane místopředsedo, já se omlouvám a poprosím kolegy, aby ztišili hladinu hluku, popřípadě mají-li si co říct, aby tak učinili v předsálí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kdysi při projednávání zákonu číslo 513 z roku 1991, obchodního zákoníku, se stala velmi podobná situace. Skupina senátorů na to reagovala a podala podobnou stížnost k Ústavnímu soudu. A já vám teď odcituji rozhodnutí Ústavního soudu z 2. října 2002, kde Ústavní soud zcela jasně říká prosím, abyste rozhodnutí Ústavního soudu věnovali pozornost. Ústavní soud konstatoval: "Opakované hlasování, lhostejno zda o pozměňovacím návrhu, nebo o usnesení, s nímž se návrh zákona vyslovuje souhlas jako s celkem, je limitováno dvěma podmínkami: bezprostředně vznesenou námitkou poslance a kladným rozhodnutím Poslanecké sněmovny o ní." A teď to důležité: "A nadto pro jejich povahu lze je vztáhnout toliko k vadám a omylům při vlastním hlasovacím aktu, tedy v podstatě k technice hlasování nebo ke zjištění jeho výsledku, nikoli však k meritu projednávaného návrhu, tedy věcné nesprávnosti." Toto je rozhodnutí Ústavního soudu, které tato Sněmovna zásadním způsobem porušuje. My jako poslanci porušujeme rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2002. ***