(15.10 hodin)
(pokračuje Chládek)
Samozřejmě čísla se nám pohybují. Musíme od toho ale odečíst právě ředitele, protože vycházíme i z toho průměrného platu včetně ředitelů. Pokud to očistíme od platů ředitelů, tak se dostáváme někde k částce 22-23 tisíc hrubého, což samozřejmě v základním školství není nijak výrazný plat jako takový.
Určitě pokud budete chtít nějaké další doplňující údaje, tak jistě i písemně vám to doložíme i s tabulkami, ale počítejme s tím, že průměrný plat opravdu znamená to, že když jeden řekne, že jsme snědli každý půl kuřete, že to opravdu může být tak, že jeden má celé a druhý žádné. Průměrný plat je spíše číslo, které je orientační, a stoprocentně nesplňují všichni učitelé kritérium, že mají tento plat, o kterém hovoříme, že je průměr v České republice.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Skutečně bych požádala o písemnou statistiku počtu učitelů. Učitelů, nikoli úvazků. A strukturu, abychom dále mohli potom propočítávat případná navýšení.
Doplňující otázka by spočívala v odměňování v návaznosti na kariérní řád, protože jak koaliční smlouva, tak programové prohlášení obsahují jednoznačný závazek, že zvyšování platu učitelů půjde ruku v ruce se zavedením kariérního řádu od roku 2015. Chtěla jsem se zeptat, jestli plánované navýšení počítáte skutečně se zavedením kariérního řádu od roku 2015. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan ministr má možnost odpovědět.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedo, už pouze opravdu v krátkosti. Máme k tomu i celou výroční ročenku, kde je to opravdu popsáno velmi podrobně. Můžeme si na to i sednout, můžeme podebatovat i o záležitostech jiných, které se toho týkají, ale kariérní řád se nyní dopracovává. Pracuje na něm národní kulatý stůl a zcela jednoznačně nemá cenu zavádět kariérní řád, pokud nedostaneme peníze na platy učitelů. Pokud bychom byli v reálu, v opravdovém reálu, a chtěli bychom kariérní řád spustit, tak jak by měl vypadat, tak bychom potřebovali na platy učitelů 5 mld. navíc. Počítáme s tím, že zavádění kariérního řádu bude postupné, ale pokud by se slovutná Sněmovna rozhodla, že navýší Ministerstvu školství jenom na platy učitelů 5 mld., tak já budu velmi rád a navýšíme platy učitelů a budeme mít kariérní řád v plné podobě již od roku 2015.
Předseda PSP Jan Hamáček: Jakkoli paní poslankyně by se určitě ještě chtěla na něco zeptat, tak už to nejde, tak pouze mimo mikrofon vpravo ode mě v lavici.
Nyní tedy pan poslanec Seďa interpeluje pana ministra Stropnického ve věci průzkumného radarového čidla RVR. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, velmi rád jsem si vyslechl informaci, že armáda nakoupila průzkumné radarové čidlo RVR pro strakonickou brigádu s dosahem 30 km a je součástí modulu V-SHORAD. Podle veřejných informací má mít protiletadlový raketový pluk celkem 4 čidla, která armádu přijdou na 356 mil. Kč. Podle náčelníka Generálního štábu je toto čidlo plně kompatibilní s našimi partnery z NATO.
Informace o nákupu potřebných radarových čidel by byla v pořádku, pokud by tam nebylo několik čertových kopýtek. Tím prvním je, že toto čidlo neumožní identifikovat letouny vlastní či nepřátelské, protože zřejmě nemá funkční zařízení IFF pro mód 4. Tudíž ani nemůže být součástí modulu V-SHORAD, jak je proklamováno. Důvodem je skutečnost, že neobsahuje funkční dotazovač AN/TPX-56, protože do něj chybí kryptomoduly KIV-16, bez kterých ten dotazovač nemůže pracovat.
Pane ministře, pokud jsou mé informace správné, pak tolik mediálně vychvalované čidlo je na dvě věci. Podotýkám, že tyto dotazovače jsou americké provenience, byly zaplaceny, ale nebyly dodány. Údajně se tyto kryptomoduly již nevyrábějí a dokonce za ně neexistuje náhrada. Takže pokud se potvrdí tyto informace, může si armáda dotazovače strčit za klobouk. Raketové komplety RBS-70 sice obsahují také identifikační zařízení, ale mají příliš krátký dosah. Proto byla vyvinuta a vyrobena čidla RVR.
Pane ministře, nechtěl jsem od vás tady a teď odpověď, ale prosím, prověřte si tyto informace. Děkuji za vaši odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Havlová, interpelace na pana ministra Brabce ve věci novely zákona o elektroodpadech.
Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v současné době je ve Sněmovně projednáván návrh novely zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech, tzv. elektronovely, který byl jejím sněmovním předkladatelem prezentován jako pouhá transpozice směrnice Evropského parlamentu. Návrh však obsahuje takové změny, které ve směrnici Evropské unie vůbec uvedeny nejsou a jsou navíc v rozporu s platnou legislativou, Ústavou a principy hospodářské soutěže, jako např. - za prvé, veškerá vysloužilá elektrozařízení sebraná v České republice by se automaticky stala majetkem kolektivních systémů, které by za jejich převzetí původcům nemusely nic platit. Nebo za druhé - sbírat a zpracovávat elektroodpad by směly pouze ty subjekty, se kterými by provozovatelé kolektivních systémů uzavřeli smlouvy. Bylo by tak tím zamezeno vzniku konkurenčních kolektivních systémů, které by mohly pozitivně ovlivnit výši vybíraných recyklačních poplatků, úroveň sběru a kvalitu recyklace. Schválení změn by přineslo profit pouze stávajícím soukromým firmám, tzv. provozovatelům kolektivních systémů.
Ptám se, jaký důvod mělo doplnění změn, které nebyly ve směrnici EU, do novely zákona. Od srpna 2005, kdy tyto firmy obdržely od Ministerstva životního prostředí monopolní oprávnění ke své činnosti a od Ministerstva financí daňové úlevy, protože již vybraly na recyklačních poplatcích, jejichž výši samy stanovují, miliardy korun. Recyklace je přitom většinou samofinancována. Zpracovatelé za elektroodpady -
Předseda PSP Jan Hamáček: Čas, paní kolegyně.
Poslankyně Olga Havlová: Ano, tak ještě otázku naposledy. Víte o tom, že tak již došlo k likvidaci řady zpracovatelských firem včetně chráněných dílen, a tím pádem i k likvidaci tisíců pracovních míst? Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Budete mít samozřejmě prostor ještě pro doplňující otázku. Pane ministře, prosím, odpovězte.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsem rád, vážená paní poslankyně, samozřejmě v rámci toho, jsem rád, že jsem se konečně dneska dostal k jednomu dotazu, který se týká mého ministerstva.
Samozřejmě vím, znám ty připomínky, které jste vznesla, protože my jsme zavaleni celou řadou dopisů různých lobbistických organizací, a to říkám ne v negativním smyslu toho slova, protože samozřejmě je celá řada organizací, která lobbuje za různé zájmy. To, o čem jste hovořila, je obsaženo např. v dopise, který mi poslalo Sdružení výkupců druhotných surovin a některé další subjekty.
Já bych chtěl říct, že návrh, tak jak je dneska předkládán, debata se samozřejmě vede ve výboru pro životní prostředí a bude se nesporně vést i ve Sněmovně, jenom zpřesňuje stávající ustanovení zákona o odpadech, protože ten návrh de facto dneska upřesňuje, že odpadní elektrozařízení nesmějí odebírat či vykupovat např. tzv. výkupny druhotných surovin, což ale v současnosti už zakazuje třeba i vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z roku 2001. Předání odpadních elektrozařízení přímo zpracovateli není návrhem nijak dotčeno a zpracovatelům bude toto nadále umožněno. Pro zpracovatele elektrozařízení návrh tedy nepřináší žádné změny. Ono jde totiž trochu - musím říct, že ne trochu, ale hodně - o to, že se stávalo, i když to vlastně bylo ilegální, že ten elektroodpad, především velký elektroodpad, pračky, ledničky, atd., byly ve výkupnách druhotných surovin, právě z nich byly vytěženy cenné věci, a potom zbývající odpad byl znehodnocen a někdo se o něj musel postarat. Dneska zpracovatel i v rámci toho kolektivního systému samozřejmě má tu povinnost komplexní a není dobré, když si někdo z toho vyzobne třešničku a ten suchý pišingr dortu pak zůstane na někoho jiného. To je dneska ten hlavní problém***