(15.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, my na základě usnesení číslo 755 z 23. schůze 25. listopadu 2003 máme stanoveno, že pořad schůze lze měnit pouze během třiceti minut od zahájení jednání, nicméně v bodě IV se praví, že ve zvlášť odůvodněných případech se může Poslanecká sněmovna usnést výjimečně jinak. Tedy návrh zní, aby bod 87 byl pevně zařazen jako druhý bod tohoto jednání. Nejprve tedy musíme rozhodnout, zda se jedná o odůvodněný případ, o tom musíme rozhodnout hlasováním.
Takže já nejprve zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, že v tomto případě se jedná o zvlášť odůvodněný případ, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku.
Omlouvám se, to je z mojí strany zmatečné hlasování, protože jsem tady sledoval kolegy ze sálu, jak na mě gestikulovali, a zapomněl jsem říci, kdo je proti. Takže prosím, nejprve vás odhlásím, protože tady byla žádost o odhlášení. Prosím přihlaste se ještě jednou. Předchozí hlasování jsem prohlásil za zmatečné a budeme hlasovat ještě jednou. Počkám, až se ustálí kvorum...
Zahájím hlasování a ptám se ještě jednou, kdo souhlasí s tím, že se jedná o zvlášť odůvodněný případ, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 88, přihlášeno je 125, pro 98, proti 17, tento návrh byl přijat.
Nyní budeme tedy hlasovat o pevném zařazení bodu 87 jako druhého bodu dnešního odpoledního jednání.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 89, přihlášeno je 131, pro 119, proti 2, tento návrh byl přijat.
Chci vás ještě teď seznámit se závěry porady předsedů klubů, protože takto byl navržen postup, a vzhledem k tomu, že Sněmovna s tím vyslovila souhlas, tak po projednání bodu 87 bychom ukončili dnešní jednání, nicméně nejpozději v 19.00, to znamená, pokud stihneme projednat body 92 a 87 před sedmou hodinou, skončili bychom dříve, pokud v sedm hodin bude stále ještě některý z těchto bodů otevřen, bude přerušen a schůze bude pokračovat v úterý příští týden.
Děkuji a poprosím pana místopředsedu Gazdíka, aby se ujal řízení a otevřel bod 92.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Budeme se zabývat tedy bodem
92.
Aktuální situace na Ukrajině a pozice vlády České republiky
k masakru v Oděse dne 2. 5. 2014
Prosím pověřeného člena vlády, v tomto případě patrně pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych tedy řekl několik slov úvodem k bodu, který jsme zařadili do programu schůze, a to je aktuální situace na Ukrajině.
My samozřejmě už v posledních dnech delší dobu dostáváme informace o zraněných, a nejen zraněných, ale i mrtvých v tom prostředí východní Ukrajiny, nicméně to, co způsobilo zájem mluvit o Ukrajině tady ve Sněmovně, byly události, které se odehrály v Oděse a které překročily vlastně i tou tragičností to, co v posledních dnech z Ukrajiny slyšíme. Dovolte mi tedy, abych nejdřív možná řekl několik těch základních faktů, ke kterým je možné se dostat, abychom věděli, co se vlastně v kostce, v těch hlavních rysech v Oděse vlastně odehrálo.
Možná nejdřív bych řekl, že události v Oděse 2. května nevznikly z ničeho nic. K těm událostem došlo potom, co už vlastně v těch dnech - také před 2. květnem jsme měli informace o tom, že Oděsou pochodují nejrůznější skupiny, ať už proruské, nebo proukrajinské, které se navzájem napadají. Docházelo tam k potyčkám, šarvátkám mezi oběma skupinami a je také pravda, že policie vůči těmto incidentům nijak zvlášť nezasahovala. A události skutečně vyvrcholily 2. května a odehrálo se to v těch hrubých rysech zhruba tak, že toho 2. května se měl v Oděse hrát fotbalový zápas ukrajinské ligy, zápas měl začít v 17 hodin a v 15 hodin se na Soborném náměstí v Oděse začali scházet jednak fanoušci klubu Černomorec Oděsa a Metalist Charkov a scházeli se tam zároveň s oněmi představiteli těch proukrajinských představitelů politických a došlo k tomu, že celá ta skupina, která narostla kolem třetí hodiny odpoledne, se chystala vyjít průvodem po Oděse, nicméně z ulice Retězké se k tomu náměstí začala blížit skupina proruských aktivistů. Policie se snažila obě skupiny těch proruských a proukrajinských oddělit a držet je dvěma kordony od sebe. Skupiny se po nějakou dobu přehazovaly kameny a petardami, ti proruští v situaci, kdy nebyli v jistém okamžiku náhle chráněni policií, začali střílet z pistolí a přešli do protiútoku, objevili se první zranění, na straně těch proukrajinských čtyři mrtví. A podle těch proukrajinských, kterých bylo početně více, měli právě ti proruští aktivisté pistole a samopal, takže to byl v té první fázi nerovný boj.
Policie nečinila vlastně nic pro ukončení ani prevenci dalšího konfliktu, a tak se stalo, že přes zbraňovou nevýhodu, kterou měli ti fanoušci fotbaloví a ti proukrajinští, se podařilo těm proukrajinským ruskou skupinu, především proto, že těm proruským došla munice, tak se jim podařilo tu proruskou skupinu přetlačit zpět. Pak ti proukrajinští přešli do protiútoku a zatlačili ruské separatisty na Soborné náměstí. Policie se pokusila obě skupiny oddělit, ale neměla na to sílu, takže proukrajinská skupina přešla přes policii a honila pak skupinky těch proruských po celém náměstí, bili je pálkami a vším, co jim přišlo pod ruku. Pak proukrajinská skupina začala ničit stanové městečko separatistů u Domu odborů a objevily se i mezi nimi pistole a zbraně.
Budova Domu odborů začala hořet pravděpodobně od Molotovových koktejlů, které házely obě strany, a pak začala hořet vlastně celá budova s tím, že v přízemí a v prvním patře to byly Molotovovy koktejly těch proukrajinských, ve čtvrtém patře to byly naopak Molotovovy koktejly těch proruských.
Policie se na místě delší dobu vůbec neobjevila, první požární auto přijelo zhruba po hodině, přičemž ani policie ani požárníci neprojevovali dlouho velkou ochotu zachraňovat lidi z hořící budovy. Takže postupně si lidé na náměstí začali pomáhat vlastními silami, použili přitom konstrukci pódia, po které spouštěli některé ty, kteří zůstali v té budově, z oken. Někteří naopak v panice vyskakovali z oken ven. Docházelo tam k tomu, že někteří, kteří před chvilkou ještě ty pronásledované bili, tak je pak vytahovali z těch domů. Ti, kterým došlo, co se děje a že je to katastrofa. V každém případě přesto je výsledkem více než 40 mrtvých a 200 zraněných.***