(18.00 hodin)
(pokračuje Gazdík)

Vrátíme k přerušenému bodu

17.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina
Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové,
Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Davida Kádnera, Martina Lanka,
Karla Pražáka, Milana Šarapatky a Jiřího Štětiny na vydání ústavního
zákona o celostátním referendu a o změně Ústavy České republiky
/sněmovní tisk 114/ - prvé čtení

Nacházíme se v prvém čtení přerušené rozpravy. Poprosím pana navrhovatele i pana zpravodaje, aby zaujali místo u stolku zpravodajů.

Přerušil jsem rozpravu v bodě, kdy o faktickou poznámku žádal pan poslanec Seďa. Ptám se pana poslance, jestli ještě žádá o faktickou poznámku. (Žádá.) Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. (Šum v sále, někteří poslanci odcházejí mimo sál.) Ctěnou Sněmovnu poprosím o klid. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom okomentovat třemi krátkými poznámkami vůči panu kolegovi poslanci Okamurovi, vaším prostřednictvím.

První poznámka. Zvykněte si, pane kolego, na to, že odlišný názor je v každé demokratické diskusi běžný. A je to také běžné v každém demokratickém parlamentu, ať se vám to líbí, či nelíbí.

Druhá poznámka. Rozdíl mezi Úsvitem přímé demokracie Tomia Okamury a ostatními politickými stranami zastoupenými v této Poslanecké sněmovně je v tom, že my chceme respektovat, respektujeme a budeme respektovat ústavní pořádek České republiky.

A třetí poznámka. Prosím nevkládejte ani do mých úst ani do úst žádného sociálního demokrata to, že jsme proti referendu. Prostě my máme odlišný názor na vámi předkládanou novelu. Smiřte se s tím, ale prosím, neútočte na nás.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se chtěl pouze vyjádřit na margo toho, co zde bylo předloženo, neboť pan předseda Okamura říká, a říká to otevřeně, že se jedná o návrh, který je kopií návrhu, který prosazovala sociální demokracie. Za té situace je třeba říci, že to je do jisté míry zajímavá alternativa, neboť v této logice by samozřejmě kolegové poslanci ze sociální demokracie měli takový návrh podpořit. Já si pamatuji, když jsem byl zpravodajem dokonce té normy, o které zde hovoříme, tzn. ústavního zákona o celostátním referendu, jak ze stejných pozic kolegové ze sociální demokracie podporovali tento návrh. A v zásadě, pokud je skutečně opsán, ve středověku platilo, že opsáním určité znalosti jste jenom prokázal, že tu znalost máte. Dneska už je to v zásadě neblahá činnost.

Ale v tomto smyslu se jedná o docela dobrý politický trik pana předsedy Okamury. Já ho za to chválím a skutečně mě zajímá, jak se v této věci bude chovat klub sociální demokracie, protože jako zpravodaj si pamatuji, že ten návrh zákona, který tehdy předkládali, je skutečně totožný s tím, co předložili teď zástupci hnutí Úsvit. Tak mě zajímá, kolegové ze sociální demokracie, jak se s tímto vypořádáte. Je to docela dobrý nápad ze strany hnutí Úsvit, ale já pro referendum v této podobě ani tehdy ani dnes hlasovat nebudu. Děkuji. (Potlesk zejména z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou pan poslanec Jaroslav Lobkowicz. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, dlouho jsem přemýšlel o referendu. Referendum je podle mě geniální myšlenka, o které stojí za to přemýšlet. Už asi před rokem jsem o tom mluvil s bývalým švýcarským velvyslancem, neboť zde se často obracíme na Švýcarsko, jak je tam dobré referendum. Švýcarský velvyslanec mě tehdy varoval. Říkal: "Ano, my máme zde demokracii od roku 1848," jak již řekl tady kolega přede mnou. To znamená 1848, teď máme 2014, to je asi kolik... 170 let. Za tu dobu tam veškeré zákony vyzrály a již se nemusí moc měnit. Na pořad přicházejí jenom takové zásadní otázky: Chcete delší dovolenou - kratší dovolenou, chcete zde cizince - nechcete cizince a takové věci. To jsou velice jednoduché otázky, na které lidé můžou odpovědět. Čili geniální nápad. Geniální nápad je vždycky problém, kterému dlouho nikdo nerozumí, protože když je něco geniálního, tak většinou tomu málokdo rozumí.

Myslím, že u nás bychom měli též zavést referendum. Ale tážu se - jsme na to již zralí? Švýcarsko má demokracii, jak jsem říkal, 170 let. U nás máme trvalou demokracii - protože byla válka, bylo všechno možné, kdy demokracie nebyla - řekněme od roku 1990, tj. teprve 24 let. Nechci čekat 160 let jako Švýcaři, protože dnes jde čas rychleji. A kdybychom řekli, že zákon začne platit až řekněme v roce 2060, 2070, tak by to asi bylo v pořádku. Do té doby lidé dospějí a myslím, že si budou i vážit referenda.

Takže to jsem chtěl k tomu asi říct. A jestli dojde k podrobné rozpravě, tak na návrh platného zákona od roku 2070. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Lank. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Po ní pan navrhovatel.

 

Poslanec Martin Lank: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Já musím poděkovat svému předřečníkovi, protože řekl to, s čím já v podstatě souhlasím. Faktem je, že švýcarská společnost je opravdu někde trochu jinde, než je česká společnost. Ale já to vnímám trošičku jinak. To referendum beru jako nástroj, který je svým způsobem pro občany i výchovný, protože mají najednou důvod se zajímat o politiku. Doteď těch důvodů příliš mnoho neměli, protože něco si navolili, nějak se pak rozhodlo a jim nezbylo nic jiného, než se s tím smířit. To znamená, pokud chceme jednou dosáhnout kvalit švýcarské společnosti, tak jednou s tím musíme začít! I ti Švýcaři s tím jednou museli začít. Tam to nebylo tak najednou - teď máme referendum. To znamená, berme to jako jeden z nástrojů, abychom jednou tu společnost mohli mít. A čím dřív začneme, tím dřív ji opravdu mít budeme. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Okamura. Prosím máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jenom velice krátce.

Nejprve prostřednictvím pana předsedy k panu poslanci Lobkowiczovi. Děkuji za podporu referenda. A jenom bych rád zdůraznil, že za posledních dvacet let jsme měli v Poslanecké sněmovně nejvíce inženýrů, právníků a lékařů, jestli mám správné informace. A tato v uvozovkách elita, o které tady odpůrci referenda říkají, že je inteligentnější než běžný občan, ze země s vyrovnaným rozpočtem před dvaceti lety či dokonce s přebytkovým udělala zemi, která je zadlužená až úplně po uši. A naopak tito vzdělanci rozkradli zemi tak sofistikovaně, že ty miliardy v tom Švýcarsku nemůžeme ani dohledat! Je to přesně naopak, vážení! Kdyby tady rozhodovali obyčejní lidé a nějaký zlodějíček nám tady vytáhl peněženku z kapsy, tak to nebudeme dohledávat někde ve Švýcarsku, ale takhle ho chytneme za límec a odvedeme ho na policii. Tak to je. To znamená, stav poté, jak říkáte, že vy jste elita a občan je podle vás hloupý, ono to tak, vážení, není. Musím říci, že po dvaceti letech ten stav za prvé nikdy už nemůže být horší, může být jenom stejný, potažmo lepší.

A druhá věc, vaším prostřednictvím, pane předsedo, k panu poslanci Polčákovi. No tak těší mě, že bývalý předseda ústavněprávního výboru, kterého jste si v minulém období vy sami ve Sněmovně zvolili jako předsedu ústavněprávního výboru, se vyjádřil kladně k našemu návrhu referenda. A je tedy skutečně namístě na jeho otázku, aby ČSSD odpovědělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Jeho řeč spustila dvě faktické poznámky. S faktickou poznámkou se nejprve přihlásil pan poslanec Martin Novotný, po něm pan poslanec Polčák a pak do rozpravy pan ministr Dienstbier. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, já vaším prostřednictvím chci zareagovat na vyjádření pana kolegy Okamury, že před dvaceti lety v této zemi nebyly žádné dluhy. Já jsem nejprve chtěl začít větou, že to vypadá, že jsme každý v té době žili v jiné zemi. Ale to by mohlo být pokládáno za osobní invektivu. Takže to říkám jenom mentálně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP