(17.00 hodin)
(pokračuje Pleticha)

Můžu vám říct, že ta problematika vůbec není jednoduchá. Jestli to chceme tady začít nějak řešit, je potřeba vůbec, než to sem dojde, začít se bavit, jaké otázky vlastně mají být v tom referendu řešeny. To, co vy tady navrhujete, tady klidně je možná otázka do referenda, jestli chceme, jestli občané chtějí, aby tady byl v čele republiky král a království, a zároveň tady budeme mít prezidenta. Nepůjde s tím nic dělat, protože to vlastně když občané budou chtít krále a království, tak to bude nadřazeno Ústavě. A co s tím teď?

Čili já si vás dovolím vyzvat, aby nejdřív byla uspořádána jakási debata, jaké otázky by vůbec v tomto celostátním referendu byly přípustné, čeho by se to mělo týkat. Rozhodně nejsem příznivcem toho, aby se to týkalo daní, protože existují také mandatorní a kvazimandatorní výdaje a ty se musejí z něčeho hradit a jediné, z čeho se platí, jsou daně.

Takže to jsou takové důvody, pro které já navrhuji tento návrh zamítnout. Ale říkám, rozhodně nejsem nepřítelem referenda, bojoval jsem za ně, zeptejte se u svých, mám v tom celkem bohatou historii. Ale takhle ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pletichovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za tyto poznámky, nicméně bych asi doporučil přečíst si článek 5 našeho návrhu, kdy my jasně říkáme, že prezident republiky do měsíce od doručení petice k referendu navrhne Ústavnímu soudu, aby posoudil, zda je položená otázka v souladu s těmi podmínkami. To znamená těžko může být král a prezident dohromady. Takže to jenom říkám předem, že toto rozhodně obsahem našeho referenda fakt není. A bylo by dobré používat, prosím, argumenty, které - vím, že tady ten přenos půjde ve tři ráno na ČT 24 a možná někdo přepne, předtím než jsem se vyjádřil, a pomluví nás to, ale prosím vás, to ne, to tady mám jasně řečeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další řádnou přihláškou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, platná Ústava České republiky v článku 15 hovoří o tom, že zákonodárná moc náleží Parlamentu. Ústava v článku 2 odst. 2 říká, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo. Právě tyto dva články Ústavy stanovují hranice, kudy by se zákon o celostátním referendu měl pohybovat. Zejména by neměl být v rozporu s principem zastupitelské demokracie, na níž je náš ústavní systém postaven. Proto by zákon o celostátním referendu měl mít své limity, a to prosím nehovořím pouze o právech daných Listinou základních práv a svobod. A pokud takto analyzujeme předkládaný návrh zákona, pak je nutné objektivně říci, že se pohybuje mimo vytčené mantinely Ústavy České republiky.

Argumenty o tom, že pokud takto pojatá demokracie funguje ve Švýcarsku, pak by měla fungovat i v naší zemi, jsou liché. Připomenu, že Švýcarsko je od roku 1848 federací složenou z kantonů, které mohou mít vlastní ústavu. Ústavu, která nesmí být v kolizi s ústavou federace. Dále Federální shromáždění, chcete-li parlament, je složen z Komory lidu a z Komory států, které jsou voleny v kantonech. Tudíž problémem je, že ve Švýcarsku prakticky neexistuje žádná celostátní politická strana. Vláda, Federální rada, je sice jmenována parlamentem, ale nemůže být parlamentem odvolána. Tak jako neodstupuje, pokud referendum nepotvrdí její návrhy. Naproti tomu vláda nemůže rozpustit parlament. Takto pojatou vyváženost, vzájemnou kooperaci a federalizaci zdola nahoru rozhodně nelze aplikovat do naší země.

Osobně jsem vždy podporoval a podporuji obecné referendum, které by mělo dotvářet, nikoliv tvořit ústavní pořádek naší země. Tak jako vláda jsem přesvědčen, že zákon přijatý v referendu nemůže být nadřazen jiným zákonům, zejména těm ústavním.

Předložený návrh zároveň není provázán se současnou Ústavou a svou konstrukcí by přispěl k právní nejistotě, k destabilizaci politického systému v zemi a mohl by dokonce ohrozit práva menšin.

Chci také upozornit, že významnou částí politiky každé demokraticky zvolené vlády je mimo jiné její fiskální politika, která by neměla být předmětem referenda.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, podívejte se, tak už tady skutečně téměř hodinu nebo déle diskutujeme o nechuti všech vlastně přijmout zákon o referendu. Znovu vás prosím a vyzývám - pusťme to do druhého čtení, dejme tomu klidně prodlouženou lhůtu k projednání, udělejme ve výborech vzájemně konsensus a přijměme zákon o referendu. Pojďme to upravit na parametry, víme, že je nás v tom (?)čtrnáct, pojďme a přestaňme se vymlouvat.

A k tomu druhému, co tady říkal pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, ano, to je bohužel zásadní rozpor hnutí Úsvit a rozdíl mezi Úsvitem a téměř všemi ostatními stranami tady v parlamentu. My si myslíme, že hlas občana je tím nejvyšším v České republice, ale vy si to nemyslíte a to je skutečně ten rozdíl. My si myslíme, že když občané se masivně v referendu vyjádří, že by podle toho politici měli postupovat, protože tato země patří občanům, nikoliv ekonomicko-politické mafii nebo politickým elitám. Ano, správně jste pojmenoval rozdíl mezi názorem hnutí Úsvit a ČSSD a třeba i jinými stranami, ale věřím, že ne všichni ve vašich řadách si to myslí, a jsem si tím jistý, protože znám osobně mnohé z vás a vím, že pro mnohé z vás napříč politickým spektrem je hlas občana skutečně tím nejvyšším a rádi byste to referendum prohlasovali a nemáte s tím problém. Proto vás prosím, přestaňme politikařit, projevme osobní odvahu a pojďme přijmout zákon o referendu, propusťme ho do druhého čtení a pojďme ho upravit. To všechno, co vy říkáte, ty výtky, pojďme to udělat ve druhém čtení. My jsme pro, my tomu nebráníme. Tak se ukažme, že opravdu to referendum chceme.

Myslím, že jsem to tady řekl úplně jasně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám panu poslanci Seďovi, ale teď jsem se dozvěděl od legislativy, že jsme měli zařazený bod 49, a to pevně na 17. hodinu. Já proto přerušuji bod, který právě projednáváme, to je návrh zákona o celostátním referendu, a zahájíme bod 49.

 

Dovolte mi, abych zahájil bod

49.
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2014
/sněmovní tisk 64/

Návrh rozpočtu jsme projednávali na 6. schůzi Poslanecké sněmovny dne 14. února 2014, kdy jsme přerušili všeobecnou rozpravu a další projednávání jsme odročili do doby příchodu ministra zemědělství. Prosím pana ministra zemědělství a prosím zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Pavla Kováčika, aby zaujali místo u stolku zpravodajů.

Budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě. Jako první se do rozpravy hlásí pan ministr zemědělství. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobrý den. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych zde přednesl materiál Státního zemědělského intervenčního fondu, tedy rozpočtu tohoto fondu na rok 2014.

Předložený materiál byl zpracován na základě § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu v platném znění.

Základní příjmy v návrhu rozpočtu SZIF na rok 2014 představují dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství na rok 2014 ve výši 40 019 856 tis. Kč, z toho dotace ze státního rozpočtu ve výši 5 347 072 tis. Kč a dotace z rozpočtu Evropské unie ve výši 34 672 784 tis. Kč.

Dále dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí na projekt OP Lidské zdroje a zaměstnanost ve výši 3 000 tis. Kč.

Ostatní příjmy, které byly použity k sestavení návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2014, činí celkem 190 559 tis. Kč, z toho finanční dávka z výroby cukru včetně příjmu z výběru dávek z cukru do správních výdajů SZIF 145 259 tis. Kč, příjmy na technickou pomoc v Programu rozvoje venkova 43 740 tis. Kč a další příjmy včetně příjmů z úroků a ostatních příjmů z vlastní činnosti v částce 1 560 tis. Kč. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP