(18.20 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Takže tady jde o to, aby se aspoň nějakým způsobem regresní náhrady více vymáhaly, protože takto, jak to je dneska postaveno, je to všecko na daňovém poplatníkovi a náhrada škody se nevymáhá na tom, kdo za ni může.
Další věc je, na kterou musím odpovědět jako právník. Ono toho úředníka, pokud nesprávně rozhodne úmyslně, tak samozřejmě podle zákoníku práce odpovídá za celou škodu, takže tady se na tom nic nemění. Pokud je to nedbalostně, tak je to 4,5násobek průměrné mzdy. Takže tady nelze hovořit o tom, že úředníka by to mělo zlikvidovat a že by měl přijít o nemovitosti a v zásadě celou životní existenci. Takže opravdu jde o nějaký nedbalostní delikt.
A otázka pana kolegy Hovorky. On se ptal pana zpravodaje, kterým jsem já, ale myslel spíše pana navrhovatele. Já nevím. Pan zástupce navrhovatele přišel, takže možná odpoví sám, nicméně rozdílnost právního názoru by měla být určitě určena objektivně, neměla by tam být pouze nějaká subjektivní pochybnost. Kdo bude určovat ten objektivní rozdíl, to já nevím. Možná pan zástupce navrhovatelů ještě odpoví, pokud dostane prostor. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji, ale těžko to mohu zrealizovat, protože rozprava byla ukončena a nejdříve se vyzývá vždycky navrhovatel, poté zpravodaj a opravit to nemohu podle jednacího řádu. Myslím, že na otázky kolegy Ludvíka Hovorky bude možno odpovědět ve druhém čtení, případně ve výborech.
Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Pane zpravodaji, že je tomu tak? (Zpravodaj nevěnoval předsedajícímu pozornost.) Pane zpravodaji, nepadl žádný návrh na zamítnutí ani na vrácení, a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. (Zpravodaj souhlasí.)
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Ano, vidím. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já se domnívám, že otázka regresivního postihu při vymáhání náhrady škody úzce souvisí i s celkovým hospodařením s majetkem státu. Z tohoto důvodu bych si dovolil požádat, aby to bylo přikázáno i výboru kontrolnímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl kolega Štěpán Stupčuk, takže kontrolní výbor. Další návrh? Nikoho nevidím a můžeme tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 96 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 96 z přítomných 168 pro 146, návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme v hlasování pořadové číslo 97 o přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je pro přikázání kontrolnímu výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 97 z přítomných 168 pro 129, proti 14. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu a výboru kontrolnímu. Lhůta k projednání je podle zákona o jednacím řádu. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 18.
Dalším bodem našeho jednání je
19.
Návrh poslanců Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové, Jana Farského,
Františka Laudáta a dalších na vydání ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 24/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 24/1. Žádám, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Miroslav Kalousek, a zároveň žádám, aby se dostavil ke stolku zpravodajů pan poslanec Jan Volný, který je zpravodajem pro prvé čtení. Pane poslanče, máte slovo, prosím, k úvodnímu přednesu.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení oba členové vlády, kolegyně, kolegové, bod 20 je prováděcí zákon k ústavnímu zákonu, který je bodem 19, a bod 21 je změnový zákon, tedy body 19, 20 a 21 jsou do té míry integrálně provázány a jsou tam mezi nimi odkazy, že nedává žádný logický smysl projednávat je samostatně, a proto si vám dovoluji navrhnout, abychom sloučili rozpravu ke všem těmto třem bodům.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jedná se o procedurální návrh, rozhodneme o tom bez rozpravy, a to v hlasování pořadové číslo 98, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro sloučení rozpravy k bodům 19, 20 a 21. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 98 z přítomných 167 pro 145, proti nikdo.
Byla sloučena rozprava. Budu tedy přerušovat body tak, abychom do rozpravy mohli vystupovat jednotně. Prosím, pane navrhovateli, pokračujte.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za souhlas s procedurálním návrhem. Věřím, že to přispěje k vyšší efektivitě a rychlejšímu projednání.
Dovolte tedy, abych předložil návrh, který by se nechal novinově opsat jako finanční ústava z dílny poslanců, kteří jsou podepsáni jako předkladatelé. Ona realita je taková, že je to z dílny Ministerstva financí z 96 %, ta 4 % je dopracování původní předlohy o připomínky sociální demokracie jako tehdejší opoziční strany z minulého volebního období, nyní strany vládní.
Dovolte stručně, abych některým kolegům, kteří mezi nás přišli až toto volební období, to znamená většině této Sněmovny, připomněl historii tvorby tohoto ústavního návrhu zákona.
V roce 2011 jsem tehdy jako ministr financí pověřen vládou požádat všechny poslanecké kluby v této Sněmovně, abychom sestavili expertní skupinu, která by se zabývala formulováním nezbytné dluhové brzdy, která by byla zapracována do právního řádu na úrovni ústavního zákona, tedy finanční ústavy. Zhruba půl roku probíhaly velmi věcné, velmi efektivní expertní diskuse na Ministerstvu financí za přítomnosti všech tehdejších poslaneckých klubů a na expertní úrovni jsme dospěli ke konsensu, který dával naději na ústavní většinu, neboť jediná politická síla u tehdejšího expertního stolu, která nesouhlasila, byla Komunistická strana Čech a Moravy.
Tento expertní návrh prošel vládou jako vládní návrh, byl předložen do Poslanecké sněmovny a čekalo nás dalších tuším asi 240 dnů projednávání v Poslanecké sněmovně a hledání politického konsensu. Rozpočtový výbor na žádost sociální demokracie několikrát na několik týdnů přerušil projednávání tohoto bodu a prostě na politické úrovni se hledal politický konsensus, neb bylo ze všech stran deklarováno, že konsensus najít chceme a že chceme schválit finanční ústavu. Nakonec, a prosím nepodrobuji to žádné kritice, vedení nejsilnější politické frakce v tehdejší Poslanecké sněmovně - sociální demokracie - rozhodlo, že finanční ústava v tom volebním období schválena nebude, a tak vlastně jedenapůlletá práce, která probíhala v minulém volebním období, přišla vniveč.
Samozřejmě ten text vniveč nepřišel, nepřišla vniveč ani ona myšlenka a my po dopracování připomínek, které během roku a půl vznášeli kolegové ze sociální demokracie, jsme si dovolili předložit ten návrh znovu, neboť jsme přesvědčeni, že je mnoho dobrých důvodů, abychom hledali způsob, jak najít dohodu, kterou bychom dopracovali do právního řádu to, co tu nikdy nebylo, a to, co zásadním způsobem chybí - dluhovou pojistku vůči chování politiků. ***