(11.10 hodin)

 

Poslanec Stanislav Polčák: Pane místopředsedo, já to možná trochu ulehčím. V případě, že to nebude schváleno ve Sněmovně, tak je patrné, že prováděcí zákon nelze projednávat. Takže v zásadě máte pravdu. Je přípustné projednání této normy zákona, tedy to odročení, v případě schválení tohoto ústavního textu v Senátu, to znamená, že v případě, že skončí v Poslanecké sněmovně, tak se to automaticky neuplatní. Jinými slovy, do skončení legislativního procesu schválením předloženého tisku 43 v Senátu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Takže máme jasno. Budeme tedy odročovat do skončení legislativního procesu schválením v Senátu nebo odmítnutím v Senátu.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 20, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 20 z přítomných 166 pro 46, proti 13. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy muset vypořádat s dalším návrhem a to je návrh na vrácení tohoto tisku k dopracování. Znamená to vládě - pardon, navrhovatelům, i když jsem v rozpravě slyšel, že vládě, že by to bylo vhodnější, ale vrací se navrhovatelům, nikoliv vládě.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 21, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro vrácení. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 21 z přítomných 167 pro 128, proti 23. Návrh byl přijat. Znamená to tedy, že se nemůžeme zabývat návrhy na přikázání ani návrhy na prodloužení lhůty a konstatuji, že tento návrh byl vrácen navrhovatelům k dopracování.

 

Tím končím bod číslo 4. Děkuji zpravodaji, děkuji zástupci navrhovatelů.

 

Budeme pokračovat bodem číslo 5... Jenom se dohodneme s kolegy místopředsedy, jak ho budeme projednávat.

Zahajuji bod číslo

5.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních
zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
/sněmovní tisk 71/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 71/1. Prosím tedy zástupce navrhovatelů pana poslance Romana Sklenáka... pan kolega Jeroným Tejc. A zároveň žádám zpravodaje pana poslance Jana Chvojku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pan zástupce navrhovatelů Jeroným Tejc se ujme slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající a zbylí členové vlády, dovolte mi, abych vás za skupinu navrhovatelů seznámil s poslaneckým návrhem na změnu služebního zákona, mnohdy také nazývaného zákona o úřednících.

Cílem novely zákona, která byla předložena 23. prosince loňského roku do legislativního procesu, je jednoznačné odpolitizování státní správy a zvýšení kvality, kvalifikovanosti jednotlivých úředníků v centrálních správních úřadech. Chtěl bych podotknout, že na rozdíl od předchozích vládních návrhů, které jsme tady měli v minulém volebním období, se tento zákon vůbec nijak nedotkne místních samospráv, tedy obcí a krajů, a právě proto, že k tomu není důvod, a myslím, že se většina z nás shodne, že zákon, který platí pro obce a kraje, je fungující, tak není důvod, abychom do něj zasahovali způsobem, který by spíše přinesl škodu než užitek.

Chtěl bych na začátku odmítnout výtky, které jistě přijdou a které přišly už včera při projednávání programu této schůze, že zákon účelově reaguje na současný stav - tvorbu vlády v tom smyslu, že by jakkoliv změkčoval lustrační zákon, že by jakkoliv vycházel vstříc změně lustračního zákona. Zákon, který jsme předložili, jsme předložili ve stejné verzi, v jaké byl předložen v srpnu loňského roku, a myslím, že v srpnu loňského roku nikdo nemohl tušit, kdo se stane členem Poslanecké sněmovny, i když průzkumy už něco naznačovaly, ale nikdo rozhodně nemohl tehdy podezřívat sociální demokracii, že by předkládala ještě před volbami zákon, který by umožňoval komukoliv jinému vstup do vlády za jiných podmínek. To je podle mého názoru důkaz o tom, že návrh, tak jak je předložen, není účelově podán, nemá za cíl a nemůže mít za cíl změnit lustrační zákon, protože se jej nedotýká, a jediné, na čem tento zákon trvá, nebo kde se s lustracemi protíná, je to, že lustrační zákon zůstává platný a účinný pro všechny úředníky. A je logické, že pokud se nevztahuje na ministry a jeho kabinet, tak tedy nemůže ani pro ministry a jeho kabinet cokoliv zavádět jako podmínku a cokoliv jako podmínku rušit. Tolik tedy k této námitce, která tady zazněla včera a jistě bude zaznívat i nadále.

Naším cílem je zabránit do budoucna takovým případům, kterých jsme byli svědky v minulosti, a nechci teď jmenovat jednotlivé premiéry a jejich vlády, za kterých to bylo nebo nebylo horší či lepší, ale vždy docházelo po změně vlády k výrazné obměně úředníků a mnohdy obměna nebyla dána tím, že by přicházeli kvalitnější úředníci, ale spíše úředníci, kteří byli buďto povolnější nové garnituře, anebo na ni politicky navázaní. To je věc, kterou chceme změnit, a změnili bychom ji systémově. Pokud přijmeme tento návrh zákona a novelu, kterou navrhujeme, tak do budoucna nebude možné, aby byly prováděny noci dlouhých nožů, nebude možné, aby byly prováděny účelové reorganizace, kdy se ministr dokázal zbavit vedoucího odboru tím, že buď odbor zrušil, nebo dva účelově sloučil a vypsal, byť po formální stránce, výběrové řízení na nového vedoucího odboru. A většinou, jaká to náhoda? Už neuspěli lidé, kteří tu kvalifikaci měli mnoho let předtím, ale uspěli lidé, kteří například přišli na ministerstvo před několika dny před výběrovým řízením anebo přímo tím výběrovým řízením.

Nově tedy nebude možné, aby ministr rozhodl o reorganizaci svého ministerstva. Vždy návrh bude muset zpracovat státní tajemník, tedy nejvyšší úředník na ministerstvu. Bude jej muset předložit generálnímu ředitelství a toto generální ředitelství bude tento návrh za všechna ministerstva předkládat vládě, ale vláda nebude moci návrh měnit a bude s ním moci buďto souhlasit, nebo nesouhlasit. To, že tento návrh bude připravován generálním ředitelstvím za všechny instituce, které pod něj budou spadat, bude mít za cíl i to, že budou jednotlivé agendy vždy posuzovány z pohledu komplexního, a tedy pokud dojde například k přesunu kompetencí z jednoho úřadu na druhý, nebude možné, aby na jednom úřadě při nových kompetencích byl zvýšen počet státních úředníků a naopak neubyl, jak se to někdy dělo v minulosti, pokud kompetence z úřadu zmizí, počet úředníků na tom úřadu prvním.

Myslím si, že nový zákon povede i k tomu, že se bude muset nová vláda zamyslet nad tím a zpracovat analýzu po dohodě s generálním ředitelstvím, jak se promítlo předání kompetencí jednotlivým krajům zejména v oblasti školství, zdravotnictví na ministerstvech a zda například počet úředníků na těchto centrálních úřadech odpovídá skutečné potřebě poté, co velká část těchto kompetencí byla převedena na kraje, kde k tomu byla logicky vytvořena nová úřednická místa. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP