(15.50 hodin)

 

Poslanec Jan Chvojka: Já jsem ještě, pane předsedající, zapomněl - byly na mě dotazy a prosby, jestli bych mohl navrhnout přikázání tisku do hospodářského výboru, jestli tak mohu učinit takto ještě?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Můžete samozřejmě tak učinit ještě kdykoliv v tuhle chvíli. (Posl. Chvojka: Dobře, děkuji.) Takže hospodářský výbor. Ale nejdříve budeme hlasovat návrh o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů, který předložila v rozpravě paní poslankyně Helena Válková, jestli jsem neevidoval žádný jiný návrh.

 

Poslanec Jan Chvojka: Jestli můžu, pardon, skočit, já jsem zaslechl názor na 90 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne. Zákon o jednacím řádu hovoří o prodloužení až o 30 dnů, to znamená 60 plus 30 je 90, čili to je celková lhůta k projednání.

 

Poslanec Jan Chvojka: Tak jsme na stejných číslech!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsme na stejných číslech. Stejně tak, jako když vy jste komentoval Rekonstrukci státu. U nás se to učilo v teorii státu a práva jako skupiny nátlaku. Takže v tomto ohledu je nám jasno.

Pokud nemáte jiný návrh k hlasování, pane zpravodaji, nechám odhlasovat prodloužení lhůty k projednání. (Posl. Chvojka souhlasí.)

 

Prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů a budeme hlasovat v hlasování číslo 8, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 8 z přítomných 181 poslanců pro 152, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Pan zpravodaj navrhl výbor hospodářský. Ptám se: má ještě někdo jiný návrh? Ano, prosím, tady jsou další návrhy. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Doporučuji také projednání ve výboru kontrolním.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další návrh? Prosím.

 

Poslanec Václav Horáček: Vážený pane předsedající, protože samozřejmě se to velice dotýká měst a obcí, navrhuji ještě výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan kolega Kováčik se vzdává slova. Můžeme tedy hlasovat postupně, jak byly návrhy podány.

 

Nejdříve v hlasování číslo 9 návrh na přikázání ústavněprávnímu výboru. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro ústavněprávní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 9 z přítomných 182 poslanců pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

hlasování číslo 10, které jsem zahájil, budeme hlasovat výbor hospodářský. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 10 z přítomných 182 pro 154, proti nikdo. Návrh byl schválen.

 

Dalším návrhem je návrh na výbor kontrolní. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 11 a ptám se, kdo je pro přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 182 pro 150, proti 1. Návrh byl také přijat.

 

Zatím poslední návrh je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 12, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 poslanců pro 159, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme prohlasovali všechny návrhy. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu, výboru hospodářskému, výboru kontrolnímu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Lhůta k projednání byla prodloužena o 30 dnů, po 90 dnech se tedy můžeme zabývat druhým čtením tohoto návrhu. Děkuji zástupci předkladatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 2.

 

Dalším bodem jednání je bod číslo 3, resp. body 3 a 4, protože se týkají stejné věci, resp. věci, která se týká Nejvyššího kontrolního úřadu, a to nejprve jako ústavní zákon a potom jako zákon samotný. V této souvislosti požádal předsedu Poslanecké sněmovny prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Ing. Miloslav Kala o přítomnost a případné vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny. Podle § 52 odst. 3 se schůze Poslanecké sněmovny mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li Sněmovna souhlas. Předsedající jim může udělit slovo.

 

V této souvislosti tedy je třeba přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s účastí prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly při projednávání bodu 3 a 4, sněmovní tisk 43 a 44."

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 13 a ptám se, kdo je pro přítomnost prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 13 z přítomných 180 poslanců pro 131, proti nikdo.

 

Žádám tedy službu, aby přivedla pana prezidenta Miloslava Kalu. (Pobavení.) Myslím tím do jednacího sálu Poslanecké sněmovny. Vítám tady mezi námi pana prezidenta. Prosím, pane prezidente, posaďte se.

 

Budeme pokračovat řádným jednáním. Nejdříve se budeme zabývat bodem číslo

3.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších
na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 43/ - prvé čtení

Stanovisko vlády ke sněmovnímu tisku 43 jste obdrželi jako sněmovní tisk 43/1. Nejprve žádám, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Stanislav Polčák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo, za udělené slovo. Já bych si dovolil v této části svého stanoviska být možná trochu obšírnější, byť jsem tak původně neplánoval.

Chci nejprve zdůraznit, proč se touto novelou Ústavy zabýváme. Je to zejména proto, že v minulém volebním období došlo k neschválení této novely Ústavy rozšiřující kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, a to na půdě Senátu. K překvapení tehdejší politické reprezentace zákon, nebo novela Ústavy spolu s prováděcím zákonem prošla Poslaneckou sněmovnou tak, že tedy byla přijata napříč politickým spektrem a rozšiřovala kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu po řadu měsíců, možná až dokonce více než roku, jednání zástupců politických stran. Tento ústavní kompromis, který byl dosažen zde na půdě Poslanecké sněmovny, jak jsem již znovu zdůraznil, tedy napříč politickým spektrem, ovšem nebyl potvrzen v Senátu a Senát se proti této změně Ústavy postavil a novelu Ústavy odmítl. Senát je ve věcech novely Ústavy, resp. změn ústavního pořádku, nepřehlasovatelný, a tudíž nedošlo ke schválení tisku tehdy pod číslem 351 a 352, neboť tedy novela Ústavy byla odmítnuta. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP