(9.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím, pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že jsme v menšině a můžete mě přehlasovat, nicméně je tam jedenáct návrhů z rozpočtového výboru, které spolu věcně nesouvisí. Myslím, že nás to nezdrží, těch devět nebo osm minut, abyste nám vyhověli, abychom některé podpořit mohli, některé podpořit nechceme. V okamžiku, kdy se hlasuje en bloc, budeme hlasovat proti, je to logické, protože tam jsou věci, které nechceme podpořit. Nebyla to námitka, byl to návrh k proceduře. Námitka je, když se něco přijme a někdo namítá.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já o tom samozřejmě nechám hlasovat jako o protinávrhu. Určitě.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Ale poprosil bych pana zpravodaje, do kupy těch hlasování je 25, byly tady roky, kdy byly stovky hlasování, aby nám v tom vyšel vstříc, aby bylo jasně vidět, které návrhy opozice podporuje a které ne. Jinak to bude en bloc proti, protože tam jsou věci, které podpořit nemůžeme.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud pan zpravodaj...
Poslanec Václav Votava: Pane předsedo, já jsem návrh procedury řekl. Protinávrhy - já bych nechal o nich hlasovat v tom smyslu, jak jsem se zmínil už u jednotlivých vystupujících.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Budeme tedy hlasovat, tak jak tyto protinávrhy byly předneseny.
První protinávrh přednesl pan předseda klubu Stanjura. Týká se hlasování po jednotlivých bodech návrhu rozpočtového výboru, tedy aby body A1 až 11 byly hlasovány odděleně.
Kdo souhlasí s návrhem pana předsedy Stanjury, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 96, přihlášeno 190, pro 64, proti 65. Tento návrh nebyl přijat.
Ještě zde byl protinávrh pana poslance Opálky. Přiznám se, že to byla celkem smršť bodů, které pan poslanec navrhoval, ale asi o tom můžeme hlasovat najednou, tak jak ten postup byl přednesen. Souhlasíte, pane poslanče?
Poslanec Václav Votava: Ano. Stanovisko také negativní.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také negativní, dobrá. Pan předkladatel souhlasí, že se s tím můžeme vypořádat jedním hlasováním.
Zahajuji hlasování. Zeptám se, kdo souhlasí s alternativním návrhem, či protinávrhem pana poslance pana Opálky, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 97. Přihlášeno 192, pro 55, proti 103. Tento návrh přijat nebyl.
Tím bychom ještě měli odhlasovat onu proceduru ve znění, jak ji navrhl pan zpravodaj.
Poslanec Václav Votava: Ano, s tou úpravou, kterou navrhl pan kolega Stanjura a pan kolega Kalousek. S tím souhlasím.
Předseda PSP Jan Hamáček: S tím jste souhlasil, proti tomu námitka nebyla.
Kdo souhlasí s procedurou navrženou zpravodajem, ve znění pozměňovacích návrhů pana poslance Kalouska a pana poslance Stanjury, které zpravodaj akceptoval? Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 98, přihlášeno je 192, pro 136, proti 8. S procedurou byl vysloven souhlas.
Paní poslankyně Nohavová se nehlásí? Ne, odmazávám.
Konstatuji, že jsme schválili proceduru, a v této fázi bych otevřel rozpravu. Zeptám se, kdo se do rozpravy hlásí. Jsou zde přihlášky pana poslance Opálky a pana poslance Kalouska. Dám slovo panu poslanci Opálkovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, předpokládal bych, že před procedurou by měla zaznít ještě diskuse, aby případně ovlivnila hlasování. Ale všechno je připraveno, tak mi dovolte jenom pár poznámek.
Státní rozpočet, ke kterému se téměř nikdo nehlásí, byl vypracován podle zákonů, které jsou platné a které schválily předchozí vlády. Žel, díky tomu nemůže být ani prorůstový, protože možnosti jsou minimální. Když jsme projednávali na výboru pro sociální politiku kapitolu číslo 313, tak jsme ji projednávali v jiném uskupení, než pravděpodobně projde v této Poslanecké sněmovně. Nevím, jestli při jednání o rozpočtu v rozpočtovém výboru si vyžadoval tento stanovisko správce rozpočtové kapitoly, ale chtěl bych říci: Tato kapitola je nově zatížena odškodňovacími zákony. Tato kapitola nedostává výběr důchodového pojištění, které vybírá za Celní správu Ministerstvo financí, ale na druhé straně vyplácí její nároky prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Tato kapitola je zatížena problémy, které vznikly v minulém období a které bude muset někdo ufinancovat, neboť řada rozhodnutí se změnila, ale náklady s tím spojeny nebudou. Deset procent z provozních nákladů, které je navrženo z této kapitoly odejmout, bude velice problematické, a jsem zvědav, jak se s tím budoucí vláda vypořádá, neboť viditelně nově se formující koalice připravila redukční systém a nikdo nevíme, k čemu povede. To znamená z každé kapitoly plošně něco stáhnout, a pak v budoucnu se rozhodnout, jak to využít. Jestli to je medvěd pro novou vládu, nebo je to forma škrtformy plošně, tak jak jsme na to byli zvyklí z minulých let, nevím.
Chci říci, že řada pozměňovacích návrhů sahá do mandatorních výdajů. Proto jsem chtěl seřadit hlasování o sociálních službách tak, abychom napřed hlasovali ty, které právě do těchto mandatorních výdajů nesahají. Ubrat z důchodového pojištění, které je rozpočtováno poprvé za těch jedenáct let, co jsem ve Sněmovně, pro rok 2014 v menší částce, než byl rozpočet na rok 2013, a to ještě vláda předpokládá mimořádnou valorizaci. Nevím, kde na ni vezme, když vlastní poslanci předpokládané koalice se snaží ještě z této částky snížit.
Co se týká nemocenského pojištění, nemocenské pojištění bylo nějakou dobu vypláceno tři týdny zaměstnavatelem jako náhrada mzdy. Od roku 2014 se vracíme znovu k systému, že od 15. dne bude nemocenskou vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení. Proto tam je ten nárůst, na který zrovna sahají některé návrhy. Musím říci, že tento nárůst, pokud bude snížen, stejně jako u důchodového pojištění bude muset být vyplacen. Protože je to mandatorní výdaj. Takže každý z vás, kdo předkládá ubrání z mandatorních výdajů, pokud jsou dobře spočítány, se vlastně chová, což často je vyčítáno klubu KSČM, rozpočtově - abych teď našel to správné slovo - nezodpovědně.
Chci říci, že nemocenské pojištění v roce 2008 činilo 31,9 miliardy, v roce 2009 to bylo 26 miliard, v roce 2010, kdy došlo už ke snížení tím, že se proplácela delší doba zaměstnavatelem, 22,8 miliardy, v roce 2011 - 21,5 miliardy, v roce 2012 - 19,4 miliardy a předpoklad tohoto roku je 20,4 miliardy. Rozpočet na rok 2014 - 22 celých 245 tisíc miliard, to je přidáno to minimum, co bude muset být za ten jeden týden navíc vypláceno, a řekl bych, že je to pod hranou. Pokud přijde nějaká chřipková epidemie, tak to bude málo.
Stejný problém mám i s podporou v nezaměstnanosti, což je taky mandatorní výdaj, a pokud ho budeme přesouvat do aktivní politiky zaměstnanosti, tak posílíme sice tu část aktivní politiky zaměstnanosti, ale pokud bude velká nezaměstnanost a nároky na podporu, tak ji bude muset stát stejně vyplatit.
K aktivní politice zaměstnanosti chci podtrhnout informaci, která zazněla na výboru pro sociální politiku a zřejmě už ne na rozpočtovém výboru a na této sněmovně, že kromě těchto rozpočtovaných výdajů přijdou v roce 2014 na tuto činnost z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost - a teď poslouchejte dobře - 3,5 miliardy. A vy tam přidáváte sem tam nějaký milion. Řekl bych, že tato oblast by měla být zabezpečena dobře. ***