(21.40 hodin)
(pokračuje Štěch)
Takto jestli chceme dělat reformu zdravotnictví, tak si myslím, že ji nikdy neuděláme, protože de facto je to plné předsudků a ideologických floskulí. A já si moc přeju, aby se tímto směrem nešlo.
Já už dál nebudu vystupovat. Je mi z toho drobet smutno, protože téma zdravotnictví považuju za velmi vážné, a já vám přeju, abyste měli moudré rozhodnutí. Já vám za to děkuji. (Mírný potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Senátu za závěrečné slovo. Ptám se pana premiéra... Pan předseda vlády nemá zájem o závěrečné slovo, tedy přikročíme k hlasování o zákonném opatření.
Přednesu návrh usnesení. Zagonguji, abych přivolal kolegy z předsálí.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna schvaluje podle článku 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu č. 342/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 21. Ptám, se kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 21 z přítomných 183 pro 139, proti 28. Návrh byl přijat. Konstatuji, že zákonné opatření bylo schváleno. Děkuji vám. Končím bod 17.
Pokračujeme bodem
20.
Zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 4/
Z pověření vlády předložené zákonné opatření uvede předseda vlády pan Jiří Rusnok. Prosím ho, aby se ujal slova. Prosím, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy, abych uvedl toto v řadě poslední zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon o veřejných zakázkách a tak dále. Nebudu opakovat ten dlouhý název.
Toto opatření schválil Senát dne 10. října 2013 a následně bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 341/2013. Vládou předložený návrh zákonného opatření Senátu byl totožný se zněním novely zákona, kterou předložila minulá vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu - respektive naše vláda, omlouvám se - v srpnu letošního roku jako sněmovní tisk 1128. Nicméně v důsledku následného rozpuštění Poslanecké sněmovny k jeho projednání již nedošlo.
Pokud jde o neodkladnost... Pokud by toto zákonné opatření Senátu nebylo schváleno, mělo by to podle názoru vlády závažné následky způsobené zejména nemožností zadání nadlimitní a významné veřejné zakázky. Dále by vznikly škody v podobě neúměrného navýšení počtu zadávaných veřejných zakázek.
Dále se dostanu k vysvětlení těchto záležitostí. Byl by to rozhodně výrazný negativní dopad na podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru a způsobilo by to další právní nejistotu. Jde totiž o to, že pokud nebude toto opatření schváleno, budou mít zadavatelé v případě nadlimitních a významných veřejných zakázek volbu pouze mezi nemožností zadání veřejné zakázky a řízením, které bude ovšem v přímém rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, přičemž tento nesoulad podle našeho názoru nelze překlenout výkladem zákona. Dále by v případě veřejných zakázek na stavební práce došlo ke značnému navýšení povinnosti jejich vypisování a s tím spojených nákladů. Proces zadávání veřejných zakázek by tak byl od 1. ledna příštího roku do značné míry ochromen a došlo by ke vzniku dalších nadměrných finančních nákladů, jejichž vynaložení by bylo zcela neúčelné a neefektivní.
S ohledem na tyto uvedené dopady byla vláda nucena na tuto situaci reagovat a v rámci možností, které jsme měli, pokud jde o legislativní kroky, to bylo možno udělat pouze zákonným opatřením Senátu. Důvodem, proč byla pro přijetí navrhovaných změn zvolena forma zákonného opatření, je nezbytnost provedení těchto změn v zákoně o veřejných zakázkách nejpozději s účinností od 1. ledna 2014.
Nyní k samotným změnám věcné povahy. V současné době reálně neexistuje žádná osoba, která by splňovala podmínky pro takzvanou osobu se zvláštní způsobilostí, jejíž vyjádření mělo být v rámci původního znění zákona od ledna 2014 podmínkou zahájení zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku. Proto je podle našeho názoru nezbytné tento institut s účinností od 1. ledna 2014 zrušit. Obdobně je tomu v případě osoby vybrané ze seznamu hodnotitelů. Tato osoba má být členem hodnoticí komise v případě významné veřejné zakázky, ovšem seznam hodnotitelů bohužel neexistuje a je jisté, že do 1. ledna 2014 by ani existovat nemohl.
Nebude-li zákonné opatření Senátu schváleno, hrozí nemožnost zadávání nadlimitních a významných veřejných zakázek v České republice. Ročně je, pro vaši informaci, zadáváno přibližně 3 500 nadlimitních veřejných zakázek o celkovém objemu přesahujícím 200 mld. korun. Pokud jde o významné veřejné zakázky, je na příští rok plánováno zadání přibližně 80 významných veřejných zakázek o souhrnné předpokládané hodnotě přesahující 82 mld. korun.
Další reálnou hrozbou je zpomalení čerpání evropských dotací. V případě nepřijetí předmětných změn by příjemci dotací nemohli dotaci přidělenou na realizaci nadlimitní veřejné zakázky čerpat, neboť by nebyli schopni zakázku zadat tak, aby nedošlo k porušení zákona o veřejných zakázkách. Postup v souladu s právními předpisy je ovšem jednou ze základních podmínek proplacení dotace.
Na základě pozměňovacího návrhu senátora Eyberta zákonné opatření Senátu zvyšuje současné limity z dosavadních 3 mil. korun bez DPH na 6 mil. korun bez DPH v případě veřejných zakázek na stavební práce a z dosavadního 1 mil. korun bez DPH na 2 mil. korun bez DPH v případě veřejných zakázek na dodávky a služby. Vládní návrh zákonného opatření Senátu předpokládal zachování současných limitů, tedy 1 mil. pro dodávky a služby a 3 mil. pro stavební práce. Bez schválení zákonného opatření Senátu by u veřejných zakázek na stavební práce došlo ke snížení limitu z dosavadních 3 mil. na 1 mil., což by vedlo ke zvýšení administrativní zátěže a finančních nákladů jak na straně zadavatelů, tak na straně dodavatelů. Dále by tím byl zpomalen investiční proces v oblasti stavebnictví, neboť délka řízení před uzavřením smlouvy by byla nepřiměřeně prodloužena a tím by byl pravděpodobně také negativně ovlivněn trh se stavebními zakázkami obecně. V případě snížení limitu pro veřejné zakázky na stavební práce na 1 mil. korun bez DPH lze očekávat nárůst zadávacích řízení v podlimitním režimu o cca 11 500 zadávacích řízení ročně, tj. zhruba o 100 % oproti dosavadnímu stavu.
Závěrem mi dovolte zdůraznit, že obsah zákonného opatření Senátu byl napříč resorty i odbornými organizacemi zabývajícími se problematikou veřejného zadávání obecně podporován, a panovala tak všeobecná shoda nad jeho správností a nutností jeho urychleného přijetí.
Rovněž lze konstatovat, že předložené zákonné opatření Senátu je podle našeho názoru v souladu s článkem 33 Ústavy, která stanoví kumulativní podmínky, jejichž splnění je nutné k možnosti zvolení tohoto výjimečného legislativního řešení. ***