(19.40 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane premiére, já vám rozumím, nicméně technicky tento návrh hlasovatelný je. Myslím, že to vyřešíme jedině tak, že o něm budeme hlasovat. Věřím, že kolegové a kolegyně k vašemu stanovisku a k věcné argumentaci při svém hlasování přihlédnou.
Pokud již nejsou další žádosti o slovo, opravdu zahájím hlasování a zeptám se, kdo je pro přerušení projednávání tohoto bodu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 17, přihlášeno je 189, pro 36, proti 99, tento návrh přijat nebyl.
Vrátíme se tedy k hlasování o zákonném opatření. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje podle čl. 33 odst. 5 Ústavy ČR zákonné opatření Senátu číslo 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů."
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 18, přihlášeno bylo 189 kolegyň a kolegů, pro 149, proti nikdo. Konstatuji tedy, že jsme s tímto usnesením vyslovili souhlas.
Nyní bychom hlasovali o doprovodném usnesení jako o poslední věci v tomto bodu a je to ono usnesení, které chápu společně, nebo po částech. První část předložila paní kolegyně Válková a druhou část kolega Tejc. Zeptám se: chcete, abych to přečetl ještě jednou? Víme o čem hlasujeme. Není námitky, že budeme hlasovat rovnou? Není tomu tak. Dám hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto doprovodným usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 19, přihlášeno je 189, pro 112, proti 36, toto doprovodné usnesení bylo přijato.
S přednostním právem se hlásí pan předseda poslaneckého klubu KSČM.
Poslanec Pavel Kováčik: Dámy a pánové, tentokrát nikoli s přednostním právem. V předcházejícím hlasování jsem hlasoval proti, a na sjetině mám pro. Jenom pro stenozáznam. Hlasování nezpochybňuji. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nezpochybňujete hlasování. Pouze pro stenozáznam. Pokud se nikdo další nehlásí, ukončím bod číslo 18 a otevřu po dohodě bod číslo 19, který s touto věcí věcně souvisí, a potom se vrátíme k bodu 17. Tímto bodem je
19.
Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
/sněmovní tisk 3/
Prosím pana premiéra, aby se s pověřením vlády ujal slova a tisk uvedl. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy, abych uvedl toto zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Účinnost je předpokládána opět k 1. lednu 2014. Je to opět norma, která má rekodifikovat a přizpůsobit dosavadní daň z převodu nemovitostí novému soukromému právu. Původně stejně jako v minulém případě mělo být tohoto dosaženo již návrhem zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, který předložila Poslanecká sněmovna, resp. vláda Poslanecké sněmovně, ta ho schválila a byl předložen Senátu. Senát ho ovšem 12. září zamítl a s ohledem na tehdy neexistující Poslaneckou sněmovnu to znamenalo konec legislativního procesu.
Proto vláda předložila Senátu návrh tohoto zákonného opatření stejného názvu a v zásadě stejného obsahu, jako byl zamítnutý návrh zákona. Jediná dílčí změna, která nastala po zamítnutí zákona v Senátu v prvním pokusu, tzn. v té původní verzi, spočívá v úpravě osoby poplatníka daně. Senát poté návrh zákonného opatření schválil bez dalších pozměňovacích návrhů.
Toto zákonné opatření bylo upraveno samostatně mimo samotný občanský zákoník a mimo předchozí normu, kterou jste před chvílí schválili, a jedná se o to, že nejde o novelizaci. Důvod, proč bylo předloženo samostatně, je ten, že nejde pouze o novelizaci stávajícího zákona, ale o návrh zcela nového právního předpisu. Tento nový právní předpis mj. zohledňuje zrušení daně dědické a daně darovací, které byly integrovány do daně z příjmu právě předchozí schválenou normou. Zákonné opatření zakotvuje změny nezbytné v souvislosti s rekodifikací, ale rovněž obsahuje změny dodatečné nebo další.
Za prvé jsou to změny, které vedou k zajištění vyšší efektivity výběru daně a snížení administrativní náročnosti správy daně. Tady bych zmínil možnost volby smluvních stran kupní nebo směnné smlouvy, že poplatníkem bude nabyvatel, tudíž se neuplatní ručení, a dále snížení rozsahu povinných příloh daňového přiznání nebo umožnění přikládání listin pouze v kopiích.
Za druhé bych zmínil změny, které vedou ke snížení vedlejších nákladů poplatníků spojených s daňovou povinností. Mezi tyto změny patří např. snížení počtu případů, kdy bude mít poplatník povinnost předložit správci daně znalecký posudek. Tato změna je myslím velmi výrazná, de facto znamená, že celá řada drobných transakcí v oblasti nemovitostí již nebude z hlediska daňového zatěžována povinností doložit znalecký posudek.
Za třetí bych zmínil určitá prorůstová opatření. Jde např. o rozšíření možnosti uplatnění osvobození od daně v případech všech prvních úplatných nabytí nových bytů a rodinných domů a osvobození nabytí nemovité věci užívané na základě finančního leasingu jejím uživatelem. Mělo by to tedy v podstatě i podnítit jistým způsobem trh nemovitostí, případně finanční leasing v oblasti nemovitostí.
Dovolte mi opět se krátce vyjádřit k důsledkům, které by případně nastaly, pokud by tato norma neprošla tímto ratihabičním procesem. V takovém případě by došlo k vytvoření řady mezer v právní úpravě, nebyly by zohledněny koncepční změny a právní instituty nově upravené občanským zákoníkem, jako jsou např. právo stavby, vzájemné darování nebo svěřenský fond. Vedlo by to k nežádoucí daňové optimalizaci ze strany poplatníků, případně k jistému chaosu. Zároveň by však v určitých případech mohlo dojít i k nežádoucímu zvýšení daňové zátěže. Důsledkem těchto změn by v případě oněch výpadků byl pravděpodobný výpad inkasa státního rozpočtu u této transferové daně, opět případně v řádu miliard korun. ***