(12.30 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Tak, děkuji. Pan zpravodaj již nechce vystoupit. Tím pádem jsme již po obecné rozpravě.
Je zde návrh na zamítnutí návrhu zákona. Já vás odhlásím na žádost pléna. Prosím zaregistrujte se svými kartami. Tak, kvorum se ustálilo.
Dámy a pánové zahájím hlasování číslo 260. Prosím, kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?
Hlasování pořadové číslo 260. Přihlášeno 122 poslanců. Pro návrh 64 poslanců, proti 54. Návrh byl přijat.
Nevidím, že by probíhala kontrola hlasování, přesto se přihlásil pan navrhovatel.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Já jen chci poděkovat za korektní debatu, a jak mi teď poradil pan ministr financí, abych to zkusil příště - ano, zkusím to příště.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, tím jsme vyčerpali bod 51 a půjdeme k dalšímu bodu našeho programu. Jedná se o bod číslo
52.
Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Bohuslava Sobotky,
Cyrila Zapletala a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 618/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsem obdrželi jako sněmovní tisk 618/1.
Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Jan Chvojka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na úvod se přiznám, že dnes bude důvod pro malou oslavu, i kdyby tento tisk neprošel, i když věřím, že projde, protože takřka po roce od jeho donesení do Sněmovny konečně dnes projednáváme tento tisk na plénu. Už jsme to probírali, tuším, tento nebo minulý týden. Možná že je potřeba v tomto směru učinit změnu v jednacím řádu, protože si myslím, že přece jenom, aby tisk přišel rok poté, co přijde do Sněmovny, na plénum, je to trošku dlouho. A myslím si, že zde mají vládní poslanci či vláda sama stejné postavení jako poslanci opozice.
Ale teď k samotnému návrhu. Ten návrh je drobný, nicméně dle mého názoru celkem významný. Týká se zákoníku práce, a to změny v tom smyslu, že navrhujeme, aby pracovněprávní spory rozhodoval jenom soud. Tak tomu bylo do konce roku 2006, od 1. 1. 2007 tomu tak není a dochází k tomu, že pracovněprávní spory mohou rozhodovat nejenom soudy, ale bohužel, a ty případy se množí, takovéto pracovněprávní spory rozhodují rozhodci, protože zaměstnavatel samozřejmě z titulu toho, kdo tahá za delší konec provázku, si do pracovní smlouvy dá, že případné pracovněprávní spory z tohoto pracovního vztahu bude rozhodovat rozhodce XY. Jak samozřejmě víme například z oblasti spotřebitelských doložek, tak rozhodně v rozhodčích řízeních docházelo a dochází k excesům, i když už k nim nedochází tak často, protože jsme minulý rok přijali novelu zákona o rozhodčím řízení, respektive o spotřebitelském úvěru, kde tato materie byla upravena pozitivně pro slabší stranu.
Na co bych chtěl upozornit. Samozřejmě, pokud pracovněprávní spor řeší soud, tak tam mají jak zaměstnavatel, tak zaměstnanci rovná práva, rovné postavení. Soud rozhoduje podle občanského soudního řádu či zákoníku práce. Tak tomu bohužel nemusí být v rozhodčím řízení, protože rozhodci postupují podle svých pravidel a můžou si určit, že budou rozhodovat podle zásad spravedlnosti, takzvané ekvity, a nikoliv podle občanského řádu. A rozhodčí doložka může také stanovit, že rozhodčí nález nebude odůvodněn. Rozhodce tak například nemusí vzít v úvahu při rozhodování o povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu zákonný limit pro náhradu škody způsobenou nedbalostí, to víme, že je čtyřapůlnásobek průměrného platu zaměstnance. Rozhodce také nemusí vzít v úvahu ustanovení zákoníku práce, které upravují pracovní úraz či nemoc z povolání. Dokazování, například výslechy znalců či svědků, povinnost nějakého znaleckého posudku, ta zde také nemusí být, rozhodce se jí může velmi snadno vyhnout. A to vše za situace, kdy v podstatě proti rozhodčímu nálezu, až samozřejmě na výjimky, neexistuje opravný prostředek. Ovšem, a to je k tíži té slabší strany, rozhodčí nález, na jeho základě lze vést exekuci.
Opakuji ještě jednou, dle našeho názoru připuštěním rozhodčího řízení do pracovněprávních vztahů není respektováno právo na spravedlivý proces dle článku šest Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, podle níž má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednávána nezávislým a nestranným soudem, řízeným zákonem, který rozhodne o občanských právech a závazcích. Cílem úpravy je, jak jsem již řekl, posílit postavení zaměstnance jako té slabší strany nejen při uzavírání pracovní smlouvy.
Já děkuji za případnou podporu a jsem schopen se ještě dle toho, jak bude pokračovat diskuse k našemu návrhu, vyjádřit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Pecková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré poledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Předkladatelé zde přinášejí návrh na úplné odstranění možnosti řešení pracovněprávních sporů alternativně v rozhodčím řízení a omezují projednávání pracovněprávních sporů pouze na rozhodování soudní cestou. Tímto krokem sledují posílení postavení slabší strany, tedy zaměstnance, a zvýšení jeho ochrany při výkonu závislé práce. Hlavním principem, jak bylo řečeno, je zamezení smluvního ujednání rozhodčí doložky mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Navrhovatel má za to, že takováto ujednání jsou často sjednávána pod nátlakem zaměstnavatele, a jsou často součástí pracovní smlouvy. Tím může být zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu zajišťuje zákoník práce i pracovní normy.
Vláda se tímto návrhem zabývala a zaujala nesouhlasné stanovisko, protože se de facto vrací k právnímu stavu před rok 2006, tedy před nabytí účinnosti stávajícího zákoníku práce, který je postaven na odlišných principech. Návrh by mohl vést k vyšším zatížení soudů. Za řešení by proto vláda považovala úpravu této oblasti v zákoně číslo 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Principy, ze kterých by úprava by mohla vycházet, zmíním v obecné rozpravě a současně podám návrh na vrácení předlohy k přepracování.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první mám přihlášenou právě paní zpravodajku, paní poslankyni Peckovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***