(11.20 hodin)
Poslanec Jiří Krátký: Děkuji, pane místopředsedo. Pan kolega Bureš sice předložil návrh, ale nepotvrdil ho, jestli je tady, přiznám se, tak bych rád, kdyby ho potvrdil. Pokud ne, ať si uvědomí, že mu spadne.
Chci jenom říct, že pozměňovacích návrhů bylo podáno celkem devět. Z toho jeden je z výboru životního prostředí. I já se přihlašuji pro jistotu k pozměňovacímu návrhu, který schválil výbor životního prostředí, který je pod číslem 3809 sněmovního dokumentu. Jinak chci poděkovat za návrhy, které byly podány.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Již nevidím žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy, proto odbor... velmi se omlouvám (se smíchem), nevím, kde ten slovník beru - do podrobné rozpravy a podrobnou rozpravu končím. Chápu, že vystoupení pana zpravodaje a pana ministra mohu chápat jako závěrečná slova. Děkuji.
Přistoupíme k procedurálnímu hlasování, které navrhl pan ministr Chalupa, a sice o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím.... Omlouvám se, je zde návrh na odhlášení. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Ještě přivolám kolegy z předsálí.
Pro přesnost zopakuji, že budeme hlasovat o procedurálním návrhu zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 109, přihlášeno 125, pro 103, proti 4. Konstatuji, že tento návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin byl přijat, a tím také končím druhé čtení tohoto návrhu.
Můžeme přikročit k dalšímu bodu.
10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 686/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede pan ministr zemědělství Petr Bendl. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych zde zastoupil řádně omluveného pana ministra pana doktora Blažka a přednesl úvodní slovo.
Předkládaný návrh novely občanského soudního řádu reaguje zejména na programové prohlášení vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010. Obsahem návrhu novely je především následující: Koncepční změna institutu dovolání k Nejvyššímu soudu, posiluje roli Nejvyššího soudu jako sjednotitele judikatury, současně reaguje i na nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2012 SPZN P1 Ústavního soudu 29/11, kterým má být ke dni 31. 12. 2012 zrušen stávající § 237 odst. 1 písm. c), čímž k 1. 1. 2013 dojde k podstatnému omezení přípustnosti dovolání. Navrhovaná úprava vytváří novou koncepci přípustnosti dovolání, omezuje dovolací důvody, zavádí novou možnost Nejvyššího soudu změnit rozhodnutí odvolacího soudu. Řeší také posílení elektronizace justice zavedením videokonference a posílení procesních práv nezletilých dětí zavedením institutu tzv. důvěrníka nezletilého.
Jinak se všemi pozměňovacími návrhy ústavněprávního výboru vyslovuje pan ministr doktor Blažek souhlas.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení tohoto výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 686/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Polčák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Pokud jde o projednávanou materii, dovolím si být stručný. Ústavněprávní výbor se zabýval sněmovním tiskem 686 na své schůzi 11. září. Doporučil k projednání změny, které jsou zachyceny v usnesení číslo 131 tohoto výboru, s tím, že chci podotknout: Dané změny jsou z jedné části legislativně technické, za druhé se jedná o změny, které souvisí se změnou zákona o Ústavním soudě, se změnou koncepce, resp. doplněním koncepce postavení soudních asistentů v rámci zákona o Ústavním soudu. Pokud jde o vlastní materii, která jde do zákona o občanském soudním řízení, změny, které provedl ústavněprávní výbor, jsou skutečně dílčí a nezasahují do projednávané materie, takže by bylo je asi speciálně zvlášť probírat.
Tolik pouze k jednání ústavněprávního výboru. Já bych se následně přihlásil jak do obecné, tak do podrobné rozpravy s tématem, které se týká přípustnosti dovolání, tak jak je řešena stávajícím předpisem a tak jak je řešena navrhovanou právní úpravou.
Děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Takže k tomuto bodu můžeme otevřít obecnou rozpravu. Žádné písemné přihlášky nemám, takže z místa se hlásí pan kolega Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. V rámci obecné rozpravy bych si dovolil pouze vést diskusi, pokud o to samozřejmě kolegové budou stát, pouze nad jedním jediným bodem, a to je otázka přístupu občanů, resp. účastníků soudního řízení před Nejvyšší soud.
Současná právní úprava zná dvojí režim přístupu. Jeden je zachycen právě v nálezu Ústavního soudu, kterým byla zrušena úprava tzv. nenárokového dovolání, dovolání, kdy účastníci musí namítat otázku zásadního právního významu. Jde o to, že stávající úprava rovněž zná druhé dva důvody přístupu na Nejvyšší soud. Jedná se o nárokové dovolání, kdy je rozdílné stanovisko soudu prvního a druhého stupně, to znamená soustava obecných soudů se neshodla na posouzení dané konkrétní právní věci, daného konkrétního případu. A je otázkou, zdali zachovat možnost účastníků nárokově nechat rozhodnout, pokud tomu tak budou chtít, pokud budou chtít platit náklady soudního řízení, nárokově rozhodnout takovouto věc Nejvyšším soudem. Podle mého soudu pokud Ústavní soud nezasáhl do úpravy této části materie, to znamená přístupu na Nejvyšší soud v oblasti diformity soudního rozhodnutí mezi prvním a druhým stupněm, mezi stupněm nalézacím a odvolacím, podle mého soudu by bylo vhodné takovouto úpravu zachovat. Posilují se tím práva účastníků řízení z hlediska nápadu na Nejvyšší soud. Jedná se o agendu, která je pětinová ve srovnání s těmi tzv. nenárokovými dovolacími otázkami, které vznášejí účastníci prostřednictvím § 237 odst. 1 písm. c). A já mám za to, že nelze vždy říci, že odvolací soud má vždycky pravdu ***