(12.10 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dalším přihlášeným je pan kolega Marek Šnajdr. Ještě jsem zaznamenala, že chce vystoupit pan senátor, takže poté. Prosím.
Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, já se pokusím vrátit debatu nebo své vystoupení k vlastnímu meritu a tak trošku otupit osobní útoky, které zde zazněly.
Já na rozdíl od některých svých kolegů jsem přesvědčen o tom, že důchodová reforma je klíčová povinnost politické reprezentace, protože fakta hovoří jasnou a neúprosnou řečí. Prostě mimo jiné i díky českému zdravotnictví se naši spoluobčané dožívají vyššího a vyššího věku, což je samozřejmě pozitivní věc, která nicméně ve veřejných financích má ten dopad, že máme více a více důchodců, kteří se dožívají delšího věku, tedy pobírají déle starobní důchod. A když se ještě tyto důchody valorizují a zvyšují, tak dochází k významné disbalanci mezi příjmy a výdaji systému, tedy dochází k významnému deficitu veřejných financí. Právě proto každý, kdo hovoří o vyrovnání veřejných financí, o jejich konsolidaci, nemůže to udělat bez provedení skutečné důchodové reformy, protože na deficitu státního rozpočtu se deficit důchodového účtu promítá nejvýznamnější částí.
Nicméně uděláme-li tuto analýzu, tak z ní jednoznačně vyplývá, že reformní snažení a hlavní opatření by měla směřovat k průběžnému pilíři důchodového účtu, a to bohužel není hlavní nosič této důchodové reformy. Proto musím říci, že i já patřím mezi ty, kteří nejsou přesvědčeni o její správnosti a o naplnění jejího účelu.
Jaké důvody mě k tomu vedou? Jednak jsem přesvědčen o tom, že se nepodaří zajistit tímto druhým pilířem nejen celou veřejnost České republiky nebo všechny občany, ale dokonce ani významnou část. Naopak, dojde k zajištění populace, která je na základě všech ekonomických dat spíše ekonomicky silnější, ale rovněž - což považuji za zásadnější - i odpovědnější, a tedy má sklon se na důchod zajišťovat a připravovat sama. Na tuto menšinu se prostřednictvím - a to zdůrazňuji - již schváleného zvýšení DPH v souvislosti s touto důchodovou reformou skládají všichni občané České republiky. Zde, budeme-li korektní, můžeme úspěšně hovořit o pochybnostech o spravedlnosti takového řešení.
Nepatřím dokonce ani mezi ty, kteří mají odvahu se postavit před občany a poskytnout jim na 40 let dopředu garanci bezpečnosti a jistoty těchto prostředků. Ne snad proto, že bych naskakoval na populistické věty levice o vytunelování apod., ale prosím, uvědomme si, že jen demokracie v České republice trvá polovinu doby, než chceme dát garanci. A uvědomme si prosím, že existují bohužel i příklady okolních zemí, jako je Polsko, Maďarsko či Slovensko, kde vývoj tohoto druhého pilíře doznal diametrálních změn v několika málo letech a dopady na občany se tam projevily negativně.
Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.
Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč.
Přesto zklidním koaliční i opoziční řady: Rozhodl jsem se podpořit tento návrh zákona, abych neeskaloval již tak zjitřenou situaci v této Poslanecké sněmovně, a chcete-li i v koalici. Nicméně říkám a upozorňuji na tuto skutečnost, protože za pár dní nás čeká diskuse o novém daňovém balíčku z dílny Ministerstva financí, tedy o zvyšování daní. Dopředu říkám, že argument o tom, že jsme včera schválili tento koncept důchodové reformy, a proto nám dnes nezbývá nic jiného, než zvyšovat daně, neberu, nepřijímám a prosím, aby nebyl na tomto jednání používán.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní s přednostním právem Bohuslav Sobotka, poté paní kolegyně Marta Semelová. Dalším přihlášeným je pan kolega Miroslav Opálka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, já bych nejprve chtěl reagovat na vystoupení pana ministra Drábka a pak se určitě dostanu ještě k té provázanosti, protože ona otázka provázanosti těchto zákonů se zvyšováním daně z přidané hodnoty je prostě evidentní a já si myslím, že my se nemůžeme dostat do situace, kdy tady bude prohlasována důchodová reforma, po Novém roce se spustí, a pak vláda řekne, že nemá peníze na to, aby ji platila, a provede další plošné škrty ve výdajích resortů. To znamená, že se propustí další policisté, hasiči, škrtnou se další sociální dávky pro rodiny s dětmi, uzdraví se dalších pár tisíc invalidních důchodců na povel Ministerstva práce a sociálních věci a pojede se takovýmto systémem dále. To prostě možné není. To není odpovědné.
Ale nejprve k tomu, co říkal pan ministr Drábek. Já si myslím, že nemůžeme připustit tvrzení pana ministra o tom, že na jaře na úřadech práce žádné problémy nebyly. Pan ministr se nás snaží přesvědčit o tom, že se nám to jenom zdálo, že to byla virtuální realita, že to bylo dílo nepřátelských novinářů, ale že ve skutečnosti všechno bylo v pořádku, informační systémy jely jako po másle, nic se nemuselo počítat s tužkou a papírem v ruce, žádné formuláře se nemusely dávat do krabic, nikde nebyly žádné fronty, lidé na úřadech práce nemuseli dělat v sobotu, v neděli a v noci. Prostě tohle všechno se zřejmě jenom opozici zdálo a zcela to vyvrací ta zpráva, kterou předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. To přece není pravda.
Krize na úřadech práce byla rozsáhlá. Já chci jenom připomenout, proč k ní došlo. Došlo k ní mimo jiné proto, že informační systémy nebyly včas připraveny, nebyly včas odzkoušeny a včas nebyli vyškoleni zaměstnanci, kteří s nimi měli pracovat. To byly tyto chyby, ke kterým došlo při reformě úřadů práce na přelomu loňského a letošního roku. To byly manažerské chyby, to byly chyby vedení, protože vedení ministerstva mělo stanovit takový časový harmonogram pro reformu, aby se všechny tyto nezbytné kroky stihly provést. Špatné manažerské rozhodnutí pana ministra a jeho týmu vedlo k tomu, že na to nebyl čas a že většina zaměstnanců úřadů práce se s novými systémy setkala někdy až 2. a 3. ledna letošního roku a mohla jen sledovat, jak to tam začíná kolabovat.
Já bych byl velmi rád, kdyby se stejná chyba neopakovala teď. Já se ptám, jaká je příprava na spuštění druhého pilíře, když teď máme září a schvalujeme prováděcí zákony. Má se to spustit od 1. ledna, pokud vím. Už od 1. ledna mají mít lidé možnost se tam přihlásit. Je stanoveno, že tu možnost mají právě na šest měsíců. Zdá se, že to je docela krátká doba. Jak je to tedy vše připraveno, když až teď schvalujeme poslední změny prováděcích zákonů? Kdy se budou dělat technické předpoklady pro to, aby celá reforma fungovala? Už je to odzkoušené? Už jsou vyškoleni zaměstnanci, kteří se o to budou starat? Už ty systémy fungují na České správě sociálního zabezpečení, na finančních úřadech? Už je to všechno v pořádku, nebo se to zase bude dělat na konci roku a ten systém zkolabuje?
Krize na úřadech práce je jasná odpovědnost Ministerstva práce a sociálních věcí a ta krize existovala, objektivně zkomplikovala život desítkám tisíc lidí, kteří komunikovali s úřady práce na začátku letošního roku.
A druhá věc. K tomu, jak zde vystupoval tento týden pan ministr práce, když jsme jednali o valorizaci penzí. Já se domnívám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nemůže hrát roli pobočky Ministerstva financí. Pro to, aby vláda dobře fungovala a dobře spravovala zemi, se Ministerstvo práce a sociálních věcí na problémy musí dívat z jiného úhlu než Ministerstvo financí. ***