(19.50 hodin)
(pokračuje Černý)
Naše země má, nebo alespoň měla, rozhodně v minulém čase to platí, smůlu na ministry obrany. Neříkám, že na všechny, ale většina ministrů obrany se českému státu, českým daňovým poplatníkům příliš nevydařila.
Asi bych mohl něco podobného tvrdit například i o ministrech vnitra, ale to si můžeme probrat někdy jindy. To, co předvedl ale pan Kubice poslední dny, kdy se nedokázal absolutně zastat svých policistů - nemám teď na mysli pana Lessyho - svých policistů, svých vlastních vyšetřovacích orgánů, to je prostě do nebe volající tupost. Jinak se to nazvat nedá. Nedostatek elementárního citu pro zodpovědnost.
Vzpomeňte si, jaké problémy měl pan bývalý ministr vnitra John. Jak si policisté pomalu dělali ankety, komu ještě vyhovuje, komu nevyhovuje. Jak byli naštvaní na to, že je připravil o celou řadu věcí, podle jejich názoru by ustupovat nemusel. Už o tom taky dnes byla řeč. Ale vraťme se k ministrům obrany.
Pokud se nepodaření ministři obrany sejdou s nepodařenými náměstky, tedy s těmi, kteří když už ne ministr, tak alespoň oni by měli být odborně zdatní a kompetentní, anebo pokud jsou naopak zdatní daleko víc, než je normální - a já jen připomenu, že když byla ministryní paní Parkanová a po ní potom třeba Barták, pan Barták byl její náměstek, ale jejím náměstkem byl i pan Kopřiva, mezi nejvyšší představitele ministerstva, kteří spolurozhodovali a kteří údajně ovlivňovali i tento výběr, byl například pan Perutka, taky už tam není. Pan Staněk, v tuto chvíli taky stíhaný. V takové konstelaci se pak člověk nemůže divit, že dochází k tomu, co Gordon Gekko nazval morálním rizikem. Morální riziko je potom možná dokonce i slabé slovo a budeme muset počkat opravdu, jak to budou klasifikovat orgány činné v trestním řízení, protože jejich pojmenování těch skutků bude možná daleko výstižnější.
Mě znepokojuje ještě jedna věc. V průběhu uplynulých let jsme byli podrobováni různým kauzám, byly nám předkládány a odváděly naši pozornost od normální standardní práce tak často, že jsme si mnohdy ani nevšimli, co se kolem nás děje. Mí kolegové stínoví ministři, kteří sledují své resorty, už tady dali jasně najevo, jak jsou zděšeni z některých kroků, které tato vláda, která naši důvěru nikdy neměla a dnes už ji nemá absolutně, protože ji ztratila i u zbytku občanů, tak tito kolegové vědí většinou velmi dobře, co se děje v jejich vlastním resortu.
Já jenom připomenu, že my se tady zabýváme tu a tam, nebo chtěli jsme se zabývat kauzou ProMoPro, nakonec na to nedošlo. Z těch vojenských zakázek bych mohl jmenovat téměř všechny. Dnes tady pan premiér hovořil o 40 miliardách, které byly v uplynulých letech bez veřejných soutěží probrány, protekly Ministerstvem obrany. My víme, že těch miliard za dobu existence v samostatné české armádě bylo daleko víc. A když připustíme, že část z nich mohla být opravdu předmětem korupce, tak mě z toho jímá děs a hrůza, protože se ta suma velmi blíží k tomu, co dnes Česká republika má nebo bere jako svůj roční deficit. Tenhle, řekl bych, druhotný problém, že se nevěnujeme každodenním problémům resortu, jak bychom měli, ten potom způsobuje, že když teď nastoupil nový náčelník Generálního štábu, tak musel zcela bez skrupulí přiznat, že Armáda České republiky už je úplně jinde, než bychom chtěli. Za ta léta, kdy jsme se věnovali casám, pandurům, ivekám a já nevím jaké technice, minometům, tak za tu dobu armáda ztratila schopnost bránit vlastní zemi. Tento prvotní úkol, který jí vyplývá z Ústavy, na ten už rezignovala úplně, a dnes už to dokonce i nejvyšší vládní představitelé přiznávají.
Odvolávat se na alianční závazky a na to, že nás Aliance ochrání, se nám může velmi vymstít. Není žádným tajemstvím, že po rozhodnutí americké administrativy přemístit svoje jednotky z Evropy do oblasti Asie, protože tam se bude rozhodovat o osudu světa v příštích desetiletích, tak toto rozhodnutí Američanů v tuto chvíli velmi ohrožuje Alianci jako celek. A podle některých odborníků, například německého ministra obrany, může také Aliance během několika let skončit. Na co se budeme odvolávat poté, až k tomu dojde? Obnovit bojeschopnost armády, dosáhnout takového stavu, aby armáda byla schopna alespoň v té minimální výši, v minimálním rozsahu zajistit obranyschopnost státu, to je běh na velmi dlouhou trať. To nelze v žádném případě udělat z roku na rok, ale dokonce ani z jednoho na druhé volební období Poslanecké sněmovny.
Vzhledem k tomu, že jsme ztratili všechno, co jsme měli, že jsme ztratili postupem času i důvěru, a s důvěrou je to v podstatě stejně, ztratit ji můžete velice snadno, velice rychle, ale obnovovat ji je velmi těžký a zdlouhavý proces, by se dalo dnes s trochou nadsázky říct, že není o čem hlasovat. Tato vláda už dnes důvěru téměř nikoho nemá. Téměř nikoho kromě těch, kteří jsou na její existenci sami existenčně závislí. Připustit konání předčasných voleb by pro mnohé kolegy, kteří dnes zvednou pro tuto vládu ruku, nebo lépe řečeno budou hlasovat proti vyslovení nedůvěry, tak tito lidé by asi měli problém.
Mně nezbývá, než vás ujistit, že my jsme si toho plně vědomi, a nejenom dnes, ale kdykoli v budoucnu budeme dělat, co bude v našich silách, abychom utrpení českého lidu pod touto vládou zkrátili na minimum. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji a prosím nyní pana poslance Pavla Hojdu, který je dalším přihlášeným do této rozpravy. A ještě pan kolega Tejc se hlásí o slovo, prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, nebývá to mým zvykem, navrhovat jednání později než po 19. hodině. Nicméně s ohledem na to, že dnes probíhá hlasování o vyslovení nedůvěry a myslím, že by bylo dobré, aby argumenty, které tady zaznívají, byly ukončeny hlasováním, dovolím si požádat o to, aby Poslanecká sněmovna nyní na můj návrh rozhodla hlasováním o tom - na návrh nejen můj, ale klubu ČSSD i klubu KSČM - rozhodla o tom, že bude dnes jednat a hlasovat po 21., ale i případně po 24. hodině dnešní jednací den. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je to návrh, o kterém rozhodneme nyní. Přivolala jsem naše kolegy. Budeme hlasovat o tomto procedurálním návrhu. Hlasování ponese pořadové číslo dvě. Pan kolega Kováčik ještě? Pardon, odhlášení. Takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu vašimi kartami přihlásili. Jakmile bude příslušný počet přítomných přihlášených poslanců, tak zahájím toto procedurální hlasování. Prosím všechny, aby se přihlásili.
Budeme rozhodovat o procedurálním návrhu pana předsedy Tejce, který navrhuje, aby Sněmovna dnes jednala a hlasovala po 21. hodině, případně po 24. hodině.
Zahajuji hlasování číslo 2. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti návrhu?
Hlasování číslo 2. Přítomno 87, pro 79, proti 5. Procedurální návrh na prodloužení našeho jednání byl schválen.
Slovo nyní dostane pan poslanec Pavel Hojda, který je dalším přihlášeným do rozpravy, a po něm paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, pane kolego. Prosím o klid v jednací síni. ***