(18.40 hodin)
(pokračuje Šnajdr)
Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že tato novela nezajistí větší výběr prostředků veřejného zdravotního pojištění, a dovolím si určitou paralelu. Abych se nikoho nedotkl, mimo hranici České republiky. Ano, i nový francouzský prezident Holland přišel s velmi revolučními návrhy, jak zdaní ty bohaté, pravděpodobně s očekáváním většího výběru daní. A ejhle, oni ve svobodném světě, ve svobodné Evropské unii, se mu začali stěhovat do jiných zemí, které jsou k nim vstřícnější, přátelštější. A je evidentní, že tyto ideologické návrhy se nepochybně nepotkají s větším výběrem daní, stejně jako zde u veřejného zdravotního pojištění.
Protože této problematice opravdu rozumím, tak bych řekl, že kdyby někdo chtěl skutečně řešit problematiku nedostatečného výběru a určité nespravedlnosti mezi jednotlivými skupinami, tak by pravděpodobně více cílil na otázky pojištění nebo výběru pojistného v kategorii OSVČ, to znamená osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů, což je zhruba jeden milion lidí, kde opravdu dochází k poměrně velkému rozdílu mezi výběrem od běžných zaměstnanců. Tento návrh českému zdravotnímu pojištění nepomůže.
Poslední věta, kterou bych zde chtěl říct: Pojďme se o tom bavit v rámci druhých a třetích čtení, pojďme konkrétně předkládat čísla. Ale věřte mi, že tento návrh není ani o restrukturalizaci lůžek, není ani o schopnosti či neschopnosti léčit roztroušenou sklerózu. A já bych si moc přál, aby v těch dalších čteních byla kalkulace a diskuse o tom, jestli naše veřejné zdravotní pojištění vybere více, nebo vybere méně. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo závěrečné slovo zpravodaje. A teď jde o to, co můžeme hlasovat. Chtěl bych jenom, aby mi zpravodaj řekl, jestli tam bylo něco, co by se mělo hlasovat v této chvíli. Pouze přikázání, žádný návrh. Vy sám jste řekl, že nepodáte návrh na zamítnutí, jak se pamatuji, takže jste to dodržel, a budeme hlasovat pouze přikázání. Odhlášení. Poprosím všechny, abyste se znova přihlásili. Zagongoval jsem na ty, co jsou venku, ale budeme hlasovat pouze přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Je ještě jiný návrh než zdravotnictví?
Není-li takový žádný návrh, zahajuji hlasování. Kdo je pro zdravotní výbor, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 26, přihlášeno je 143, pro hlasovalo 141, proti nikdo. Takže to bylo přikázáno výboru pro zdravotnictví.
Končím bod číslo 8, končím tisk 600.
Dalším bodem je bod číslo
9.
Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce,
Františka Bublana, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 601/ - prvé čtení
Stanovisko vlády máme jako tisk 601/1. Požádal bych poslance Jana Chvojku, aby uvedl tento poslanecký návrh.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký podvečer, dámy a pánové. Přiznám se, že jsem trošku dojatý, protože zákon jsme podávali tuším na začátku února nebo na konci února, teď si nejsem jistý, poté byl plánován na březnovou schůzi, dubnovou schůzi, květnovou schůzi, červnovou schůzi, dneska máme 10. července a konečně jsem se dočkal. Tak jsem rád, ale musím přiznat, že mi to nepřijde úplně solidní. Myslím si, že jak vláda, tak poslanci mají úplně stejnou legislativní pravomoc a přece jenom rychlost měla být trošičku lepší, než je.
Náš zákon, resp. naše novela zákonů obsahuje úpravu tří zákonů. Upravuje zákoník práce, upravuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sil a dále upravuje zákon o specifických zdravotních službách.
Co se týče zákoníku práce, tak novela zákoníku práce, která je účinná od 1. ledna 2012, v § 114 odst. 3 stanovila, že mzda za dobu práce přesčas a příplatek za tuto práci ve výši 25 % průměrného výdělku ani náhradní volno za přesčasovou práci nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo právě při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin za rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas stanoveného v ustanovení § 93 odst. 4 zákoníku práce.
Možnost sjednávání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas byla v minulosti zrušena, a to právě především z toho důvodu, že její uplatňování bylo spojeno se značnými komplikacemi. Zásadní problém spočíval v tom, že sjednané zvýšení mzdy v drtivé většině případů nedosahovalo takové výše, kterou by zaměstnanec obdržel při poskytování příplatku ve výši 25 % průměrného výdělku. Tím se prakticky připouštělo - a bohužel i v dnešních dnech připouští - porušování čl. 6 Úmluvy Mezinárodní organizace práce číslo 1/1990, která omezuje počet pracovních hodin v průmyslových závodech na 8 hodin denně a 48 hodin týdně. Podle této úmluvy mzdová sazba za práci přesčas nesmí činit méně než obvyklá sazba zvýšená o 25 %.
Podobná úprava je obsažena i v § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle nějž je příslušníkovi stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.
Platná zákonná úprava je tak dle našeho názoru v rozporu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce a v dnešní krizové situaci je přímým návodem na bezplatné zvýšení rozsahu pracovní doby. Odporuje to dle našeho názoru taktéž čl. 28 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje, že každý zaměstnanec má právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Zákon má přitom stanovit pouze podrobnosti a meze tohoto práva, a nikoliv jej zcela obejít, resp. popřít. Právě proto v našem návrhu navrhujeme změnit institut umožňující výkon práce přesčas, resp. služby přesčas, v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce, za kterou nenáleží odpovídající mzda či plat, resp. příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas by mělo být možné pouze u vedoucích zaměstnanců, a to tehdy, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k práci přesčas bude vedoucím zaměstnancem možné sjednat v mezích celkového rozsahu práce přesčas podle § 93 odst. 4 zákoníku práce. Úprava možnosti využití tohoto institutu u zaměstnanců odměňovaných mzdou tak bude obdobná jako u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni platem. V obou případech to bude možné uplatnit pouze u vedoucích zaměstnanců.
Pokud jde o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, navrhuje se, aby ve služebním příjmu bylo zahrnuto 150 hodin přesčasové práce v kalendářním roce, v nichž byla konána služba v době vyhlášení krizového stavu podle zákona o krizovém řízení a o změně některých zákonů, to znamená za stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu. ***