(10.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A ještě bychom mohli říci: No a co se tak vážného stane, pokud zůstaneme stranou? To by pravděpodobně bylo na delší debatu, na kterou teď asi nemám dostatečný prostor. Ale dovolte mi, abych vám řekl na tohle jedinou věc, proč si myslím, že je významné, aby Česká republika zůstala součástí společného postupu v těch oblastech, o kterých se má mluvit.
Ještě jednu zmínku. Jsem si vědom toho, že když se mluví o bankovní unii, tak to není věc, která pro Českou republiku má jednoznačný význam. Jsou v tom prostě pro nás obsažena rizika, ale mně jde o to, abychom na základě toho neřekli, že s tím nechceme mít nic společného. Domnívám se, že tady teď role je taková, abychom jednali a v našem zájmu vyjednali takové podmínky, které budou naše zájmy chránit. Špatné rozhodnutí by bylo, kdybychom na základě toho řekli, že s tím nechceme mít nic společného.
Prostě v této chvíli je situace taková, že se možná rozhoduje o tom, jak bude Evropa a s kým bude Evropa do budoucna se pohybovat kupředu. Myslím si, že to je situace taková, ve které máme být aktivní a máme maximálně stát o to ve všech čtyřech oblastech, v těch čtyřech blocích, které Rompuy předloží, abychom ve všech chtěli na tom, co se bude dít, participovat. Domnívám se, že kdybychom se rozhodli jinak, tak to bude mít pro nás zásadní důsledky. Ale když se zeptáte, jaké zásadní důsledky, tak mi dovolte jeden jediný historický příměr, který si tady dovolím říci jako příklad toho, čeho se obávám.
Mně připadá, že my máme v české historii, v té moderní české historii dvacátého století poměrně velmi názorný příklad toho, jak to v Evropě vypadalo pro nás, když jsme spoléhali a mohli se opírat pouze o bilaterální dvoustranné dohody a svazky. Bylo to před Mnichovem v roce 1938 a 1939. Tehdy náš tehdejší prezident Edvard Beneš se vlastně pokoušel nejrůznějšími dvoustrannými dohodami zajistit pozici České republiky. Tehdy neexistovala taková multilaterální instituce, která by tyto garance vytvářela. A ukázalo se, že v takovém prostředí nemáme prostě šanci. Chápete? Tehdy v tom prostředí bez multilaterálních institucí neměl šanci nejenom Beneš, ale i všichni další představitelé těch menších zemí. Podívejte se, jak všichni dopadli - Hodža, Mikolajčik, Nagy, Beck a celá řada představitelů menších zemí tehdy ve střední Evropě. Všichni dopadli špatně. Bojovali své bitvy v podstatě v pozicích, které neměly dobré řešení. Někteří se fašizovali, prostě ty výsledky jsou bídné. Já jsem ten, který si myslí, že Beneš ještě v té situaci zdaleka nedopadl nejhůř. Ale říkám to proto, že se ukazuje, že v takovéto Evropě pro státy, jako je Česká republika, nebyla velká šance. A já bych si nepřál, aby se podobným způsobem vyvíjela Evropa dneska a abychom my si nebyli vědomi té historické zkušenosti, kterou jsme udělali, že my potřebujeme multilaterální instituce v Evropě proto, abychom měli na věci vliv, aby se nevymkly prostě z kloubů a my bychom jenom přihlíželi.
Proto jsem přesvědčen, že evropská integrace a podílení se na ní má pro nás zásadní význam. A proto bych si přál, aby na tom summitu, pokud se stane to, co říkám, že předseda Evropské komise předloží tyto čtyři oblasti další integrace, aby Česká republika u toho stolu prostě neřekla: Ne, my se toho účastnit nebudeme. Myslím si, že na tom, jaká kolem toho vznikne debata, na tom, jakým způsobem bude ten návrh přijat, prostě hodně záleží. A přál bych si, aby o tom Sněmovna mluvila, abychom si té situace byli vědomi, abychom potom nebyli překvapeni tím, co se stalo, abychom si dodatečně neříkali jak to, že jsme to nevěděli. To mi připadá, že se v naší historii opakuje poměrně dost často, že nám uniká, jaké významné procesy se odehrávají, protože pro stromy často nevidíme les.
A proto mi dovolte, abych navrhl, jakkoli vím, že o tom premiér dnes na evropském výboru mluvil, a ještě jednou se omlouvám, díky poradám vedení, které byly, jsem se toho nemohl zúčastnit, přesto bych byl rád, abychom se tomuto tématu věnovali. Pokládám ho za mimořádně důležité.
Dovolil bych si navrhnout, abychom dnes, když jsme se dohodli, že budeme pokračovat odpoledne v 15 hodin, tak bych chtěl navrhnout, abychom v 15 hodin navrhli jako bod programu Informaci premiéra české vlády o blížícím se summitu Evropské unie. To je to, co navrhuji, a prosím, aby se o tom hlasovalo.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím pana kolegu Zbyňka Stanjuru a potom je ještě pan poslanec Jiří Štětina je přihlášen k programu schůze. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové. Jednak jménem dvou poslaneckých klubů - ODS a TOP 09 - vznáším námitku k zařazení nového bodu, jehož návrh přednesl pan místopředseda Zaorálek.
Za druhé bych chtěl navrhnout, abychom dnes odpoledne v 15 hodin zařadili jako první bod bod číslo 116 schůze, zákon vrácený Senátem, návrh zákona, kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999, o pobytu cizinců na území České republiky, sněmovní tisk 619/3.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je to bod, prosím? (116) Bod 116 jako první bod dnes odpoledne, sněmovní tisk 619/3. (Ano.) Děkuji.
Pan kolega Jiří Štětina. Prosím.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Již počtvrté bych chtěl požádat o pevné zařazení bodu číslo 34, sněmovního tisku 593, dnes po druhých čteních, neboť se jedná o návrh zákona, se kterým souhlasí všechny poslanecké kluby. A myslím si, že to, co jsme si zavázali při schvalování zákona 374, by si to zasloužilo. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ještě prosím, mi zopakujte - jedná se o tisk... (Poslanec nereaguje, je již mimo řečniště.) Pane kolego Štětino, prosím, zopakujte mi, nebylo vám vůbec rozumět. Jedná se o bod a tisk který?
Poslanec Jiří Štětina: Jedná se o bod číslo 34, sněmovní tisk 593.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, děkuji. Ještě prosím někdo dále k programu schůze?
Pokud ne, budeme nejprve hlasovat o návrzích, které byly navrženy z grémia, s kterými jsem vás seznámila. Takže bychom dnes jako první projednávali body ve třetím čtení 71, 72, 82 a 80, odpoledne blok v druhém čtení 18 až 21. Potom volební body a případně body další z bloku prvních čtení.
Ale vzhledem k tomu, že ještě někteří poslanci chtějí předřadit své body, vezmu to tak, že nejprve nechám hlasovat o návrzích poslaneckých, a potom tedy o těch z grémia.
Paní poslankyně Zdeňka Horníková žádá o zařazení nového bodu. Je to sněmovní tisk 638, je to do bloku třetích čtení, tedy jako první bod dnes. Měli bychom hlasovat ve dvou krocích - nejprve o tom, že tento bod zařadíme do pořadu schůze, a potom pevně zařadíme. Pokud nebude námitka, nechám-li hlasovat v jednom kroku o tom, že zařazujeme tento bod a zároveň pevně stanovujeme dobu jeho projednání, tak bych tedy navrhla toto jedno hlasování. Je prosím námitka? Není.
Zahajuji hlasování číslo 191. Kdo souhlasí s tím, aby bod 638 byl zařazen jako první bod našeho dnešního jednání? Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 191. Přítomno 167, pro 156, proti 2. Návrh byl přijat.
Pan kolega Zaorálek - tam bylo podáno veto proti jeho návrhu.
Pan kolega Zbyněk Stanjura navrhuje na dnes odpoledne první bod bod 116, je to sněmovní tisk 619/3, jako první odpolední bod.
Zahajuji hlasování číslo 192. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?
Hlasování číslo 192. Přítomno 168, pro 155, proti 1. Tento návrh jsme přijali.
Pan kolega Štětina žádá pevné zařazení bodu číslo 34, sněmovního tisku 593, dnes po druhých čteních.
Zahajuji hlasování číslo 193. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?
Hlasování číslo 193. Přítomno 168, pro 148, proti 2. Tento návrh byl přijat. ***