(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dívám se, probíhá stále ještě rozprava, ale nemám dalšího přihlášeného, takže budu muset rozpravu ukončit. Ještě se zeptám navrhovatele nebo zpravodaje, protože navrhovatel poslanec Bohuslav Sobotka by mohl vystoupit nyní ještě po ukončení rozpravy, ale už nemá v úmyslu, ani zpravodaj, takže v tom případě budeme hlasovat. Naposled gonguji, abych ještě někoho přilákal. Vážení kolegové, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl podán poslancem Jeníkem v průběhu rozpravy.
Odhlašuji vás, ale nedokonale, tudíž lépe. Teď by to mělo být dobré. Tak prosím, znovu se přihlaste.
Budeme tedy hlasovat návrh na zamítnutí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí tohoto předloženého návrhu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí?
Hlasování číslo 83, přihlášeno je 158, pro zamítnutí je 80, proti 78. To by znamenalo, že zamítnutí bylo přijato, provedeno.
Takže v tom případě můžeme ukončit projednávání tohoto bodu číslo 37 a přejít k bodu číslo
47.
Návrh poslanců Milana Urbana, Josefa Smýkala, Jaroslava Krákory, Cyrila Zapletala
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 631/ - prvé čtení
Požádal bych poslance Milana Urbana, aby nám tento návrh zákona předložil nebo uvedl.
Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jedná se o novelu zákona o spotřební dani. Malou novelu s velkými pozitivními dopady pro české hospodářství, český státní rozpočet a výrazně pozitivními dopady pro české domácnosti.
Česká republika je otevřenou ekonomikou uprostřed Evropy. Máme něco jako Česká republika, co téměř nikdo jiný nemá, a to je možnost využívat výhodu tzv. polohové renty. Inspirací pro zpracování novely tohoto zákona byla velmi profesionální analýza Vysoké školy ekonomické, Fakulty národohospodářské, která konstatuje, že příliš vysoká spotřební daň v České republice na paliva, vysoká v porovnání s okolními zeměmi okolo České republiky, znamená, že zahraniční i tuzemští dopravci tankují, naftu obzvláště, mimo území České republiky. Přesto, když se podíváte na statistiku mýtného, tedy průjezdu kamionů přes Českou republiku, tak kamionů přibývá, tankování nafty na území České republiky ubývá. Stát přichází o miliardy, můžeme se zde přít o kolik miliard. Domácnosti trpí, a to nejen domácnosti, které vlastní automobil, ale i domácnosti, které automobil nemají, protože v každém rohlíku je tento náklad vysoké spotřební daně započten. Samozřejmě na frak dostává i konkurenceschopnost České republiky, tedy firem.
Se svými kolegy navrhujeme snížit spotřební daň na naftu i benzin, a to tak, abychom se dostali pod cenu okolních zemí a přitom dodrželi závazky vyplývající z našeho členství v Evropské unii. Myslíme si, že se jedná o správné manažerské rozhodnutí, které přinese nejen peníze do státní kasy, ale jak již jsem řekl, půjde ve prospěch konkurenceschopnosti českých firem a ve prospěch českých domácností.
Ti, kteří tuto novelu kritizují, argumentují Slovenskem a jejich rozhodnutím v minulých letech. Ale neexistuje žádná seriózní analýza, která by byla schopná porovnat analýzu Vysoké školy ekonomické, Fakulty národohospodářské, a rozhodování Slovenska. Já tuto kritiku tedy odmítám, resp. nejsem ochoten ji akceptovat v té laciné podobě, jak byla uváděna při příležitosti předložení této novely.
Chtěl bych vám říct, že ve druhém čtení jsme velmi otevření k debatě a k jednání. Mně se zdá návrh, který jsem četl v médiích, názor současného pana ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, že snížit spotřební daň a v souvislosti s tím uvažovat o mírném navýšení mýta, je návrh, který stojí za to, abychom o něm diskutovali. A proč ne právě ve druhém čtení této normy? Ale samozřejmě jsme ochotni debatovat i nad tématy parametrů, tedy o kolik se má snížit. Jestli to má být o 2,50 a 1,50 nebo o dvě a o korunu, mám na mysli naftu a benzin. Myslím si, že racionální debata, která nebude zpolitizována, ale bude vnímat veškeré ekonomické argumenty, stojí ve druhém čtení za to.
Chtěl bych vás vyzvat k tomu, abychom také trošku přispěli k tomu, aby vláda - a Parlament tomu pomohl - řídila tuto zemi tak trochu jako firmu, která má prosperovat. Tak trochu proto, protože ne všechny manažerské principy lze uplatnit z hlediska státního pojetí. Ale některé ano a v tomto případě podle mého názoru určitě. Protože dobré manažerské rozhodnutí znamená peníze pro stát, znamená lepší konkurenceschopnost českých firem, a tedy zaměstnanost, chcete-li, a znamená to také, že lidem, domácnostem se bude žít alespoň o milimetr lépe.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, takže děkuji za uvedení a nyní bych požádal zpravodaje pro prvé čtení poslance Radima Fialu, jestli by se k tomu vyjádřil.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se jako zpravodaj tohoto návrhu zákona k němu vyjádřil.
V dubnu tohoto roku zasedala vláda, která samozřejmě projednávala tento návrh zákona, a na svém zasedání vyslovila tomuto zákonu nesouhlas. Dovolte mi, abych zde citoval některé argumenty, které vládu k jejímu rozhodnutí vedly.
Tak za prvé, snížení daně by mělo výrazně negativní dopad na inkaso spotřební daně z minerálních olejů, maximální negativní dopad v případě, že by nebyla zvýšena spotřeba pohonných hmot v předpokládaném rozsahu, a je odhadován až na 15,1 mld. korun.
Za druhé, předpokládaný růst spotřeby pohonných hmot uvedený v návrhu zákona ve výši 23 % je velmi nadhodnocený a nepravděpodobný, a přesto by podle výpočtů Ministerstva financí byl dopad na inkaso spotřební daně v případě takto zvýšené spotřeby pohonných hmot prakticky nulový, a nikoliv předkladatelem odhadovaných 3 až 5 mld. korun. Vláda upozorňuje na to, že předložený návrh zákona v tomto směru není podepřen náležitou objektivní makroekonomickou studií, která by potvrdila, že uvažovaný předpoklad zvýšení výtěžnosti objemu spotřební daně se opírá o hodnověrný základ.***