(12.50 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Ostatně Benedikt XVI. zatím nezměnil stanoviska církve k postavení žen ani k celibátu. Zákaz kněžím ženit se nemá sice oporu v Bibli ani v jiných historických údajích, ale jak pravil papež Jan Pavel II., celibát je dar pocházející přímo od Boha. Ne všechny katolické kněží těší tento dar stejně radostně. Mnozí jej berou se značnou rezervou a udržují různé formy vztahů se ženami od emotivních až po sexuální. Většině studentů katolických seminářů je dokonce jedno, zda celibát platí, nebo ne. Kde jsou ty časy, kdy se svatý Dominik přiznal k zanedbatelnému poklesku, že na víru obracel přece jen raději ženy mladé a pohledné než ty ostatní.
Co tedy bylo důvodem zavedení celibátu před staletími? Peníze. Ženatý kněz měl rodinu a v rodině se přece dědí majetek a o ten zřejmě šlo a jde - říkám to naprosto jednoznačně - i teď.
Za všechno prý mohou poslanci a senátoři v třešňovém trikotu. Hlavně komunisté a s nimi spojení další nepřátelé pilně využívali každé příležitosti - nechal se slyšet nechutnými tahanicemi o katedrálu sv. Víta značně zkompromitovaný kardinál Miloslav Vlk -, aby naházeli na církve co možná nejvíce špíny, nepravd, lží a všeho negativního. Mazaně zamlčel, že erudovaní právníci a další odborníci opakovaně upozorňují na skutečnost, že církve žádají i to, co nikdy nebylo jejich. Na otázku, proč církev nepoloží na stůl kompletní soupis majetku, aby i veřejnost měla patřičný přehled, kardinál Vlk odpověděl v prosinci loňského roku následovně: "A na co by to veřejnost potřebovala? My jednáme s vládou, s Parlamentem. To je kompetentní orgán a ten má k dispozici tyhle ty věci." To ovšem neodpovídá skutečnosti. Nic takového k dispozici nemáme. Oficiální církevní kruhy dokonce argumentují tím, že udělat takový seznam je nemožné.
Osobně jsem přesvědčen, že každý zákonodárce by měl naprosto přesně vědět, o jakém rozsahu majetku rozhoduje. Jistě, před patnácti lety se o to Ministerstvo kultury vedené lidoveckým ministrem Jaromírem Talířem pokusilo. Základem tohoto seznamu byly požadavky církví a náboženských společností, které tehdy chtěly nejen spornou katedrálu sv. Víta, domovy důchodců, areály nemocnic, ministerstev, výzkumných ústavů, knihoven, škol, ale i hájenky a pozemky, na kterých vedou silnice a stojí soukromé domy. V některých případech církve žádaly majetek, který byl začátkem devadesátých let minulého století vydán v restituci soukromníkům, protože nikde nebyly nalezeny dokumenty, které by prokazovaly nárok církví.
Ne, nešlo o odstranění křivd způsobených předlistopadovým či dřívějším režimem. Šlo o zásah do změn uskutečněných již Josefem II., šlo o opatření namířené proti první pozemkové reformě i proti základním principům formulovaným T. G. Masarykem ve Washingtonské deklaraci. Ideologické zdůvodňování takzvaných církevních restitucí účelovým sloganem "co komunisté ukradli, musí být vráceno" tak bylo velmi brzy vyvráceno. Navíc se prokázalo, že majetek katolické církve nebyl čistě soukromým majetkem, ale podléhal státnímu dozoru a byl považován za majetek veřejný.
Důchodci dostanou příští rok kvůli snížení valorizace důchodů o 8 mld. Kč méně. V roce 2014 pak o 16 mld. Kč. Uvedl to v dubnu letošního roku ministr financí Miroslav Kalousek. Podle jeho slov je prý ekonomicky nutné, aby se na opatřeních, která budou bolet, podílely všechny skupiny obyvatel. Prosadit toto opatření nebude však pro vládní koalici vůbec jednoduché. Vždyť v pásmu příjmové chudoby je podle statistik již téměř každý desátý Čech včetně dětí a seniorů, přičemž ruku v ruce s tím nezadržitelně roste počet exekucí a osobních bankrotů.
Není žádným tajemstvím, že jako celek je církev mimořádně bohatá a její kněží i řeholní sestry nežijí rozhodně v bídě. Nikdo z opozičních politiků nechce církev nějakým způsobem trestat, jen ji chceme zrovnoprávnit s ostatními občany České republiky.
Pro církev a Vatikán je prý nejdůležitější strategie udržovat si důvěryhodnost. Podle ministra Kalouska ve střednědobých výhledech rozpočtu od roku 2013 miliardy korun na takzvané církevní restituce logicky chybí, protože zatím na jejich zařazení není legislativní důvod. Kéž by tento důvod vůbec nebyl.
I to je důvod, proč i já předkládám návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Husák mě žádal o faktickou reakci.
Poslanec Jan Husák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jako vždy, nemohu nereagovat.
To, co zde bylo řečeno, byla snůška vytržených demagogií, kterými se snaží představitel KSČM, pokračovatel KSČ, nám kázat mravnost a morálku. Divím se, že se nestydí před všemi těmi, kteří byli tímto režimem, komunistickým režimem, decimováni a kterým byl majetek ukraden. Zapomněl říci, kolik kněží, kolik řádových sester, kolik řádových bratrů při tom jejich takzvaném zákonném převzetí majetku zavřeli do internace, do kriminálů a kolik jich mučili.
Myslím si, že zde mám právo přednést návrh, že komunisté by neměli hlasovat a rozhodovat o restitucích a měli by se sami vzdát tohoto hlasování pro podjatost. (Hluk z lavic poslanců KSČM.) Cílem návrhu je apel, aby se poslanci KSČM vzdali možnosti rozhodovat o napravování křivd spáchaných komunistickým režimem. KSČM je přímá pokračovatelka KSČ, která v padesátých letech tyto věci měla na svědomí, tyto věci organizovala a byla nositelem myšlenek, které teď chceme napravit. ***