(18.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Chce se od nás vlastně jedna věc a to tady myslím vysvětlil velmi dobře pan premiér i ministr financí a je to jedna ze vzácných chvil, kdy s nimi mohu souhlasit. Chce se od nás jenom to, abychom těm dalším 26 státům Evropské unie umožnili změnit Lisabonskou smlouvu. Žádné finanční oběti v tuhle chvíli se od nás nechtějí. Myslím, že by se to mělo jasně říct, a jsem rád, že dva čelní představitelé vlády to tady jasně řekli.

Já budu hlasovat na podporu tohoto návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo snad už opravdu poslední vystoupení v rozpravě a můžeme rozpravu ukončit. Zeptám se, jestli ještě někdo chce - vidím, že ne. Můžeme to ukončit, zaznělo všechno. Můžeme hlasovat. Myslím si, že je nás tady poměrně hodně, takže půda je připravena.

Usnesení můžete přečíst, samozřejmě (k poslanci Bauerovi u stolku zpravodajů). Pokud tedy je to tak, že už všechno zaznělo, tak požádám zpravodaje, aby ještě přednesl usnesení. Všichni se tady už definitivně shromažďují a myslím, že budeme moci hlasovat. Prosím, pane zpravodaji, přečtěte tedy usnesení naposled.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji, pane předsedající, s vaším svolením. Jestli si dobře pamatuji, tak existují dva návrhy, které prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti, resp. zahraničního výboru, doporučují hlasovat v této Poslanecké sněmovně. Po dohodě se zpravodajem zahraničního výboru mohu konstatovat, že obě dvě usnesení jsou stejná, tak jestli by kolega souhlasil, tak bych ho přečetl a následně bychom o něm mohli nechat hlasovat.

Doporučení na usnesení je následující: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, které bylo přijato Evropskou radou ve dnech 24. a 25. března roku 2011."

Takže tolik návrh na usnesení. Jenom doplňuji, že bychom měli změnit kvorum, protože se jedná o hlasování ústavní většinou.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, je to jasné. Obě usnesení jsou shodná a můžeme hlasovat o nich dohromady a vlastně o jednom. Takže budeme hlasovat. Jenom připomínám, že k přijetí usnesení je třeba třípětinové většiny všech poslanců, tedy 120. Ale kvorum je nastaveno, takže můžeme hlasovat. Souhlasíte zpravodaji? Ano.

 

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo jej proti?

Hlasování má pořadové číslo 12. Přihlášeno je 189, pro je 140, proti 18. Bylo to přijato. Takže si myslím, že jsme odsouhlasili tento návrh usnesení, a můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.

 

Jen mi dovolte jednu takovou poznámku. Přiznám se, že jsem tady celou dobu trochu znervózňován panem poslancem Skokanem s tím jeho obrovským canonem, kterým tady neustále míří. Nevím, jestli to tady přivezl dneska na pana poslance Ratha. Chápete, já nevím o žádném tom, kterým bych vám to mohl zakázat. Ale přiznám se, že se mi trochu příčí, pokud se tady budeme takovýmto velkolepým způsobem fotit a natáčet. Zdá se mi, že si toho můžeme užít kousek, kdo potřebuje, fotografů plno je v atriu. Já bych se přimlouval za to, kdybychom se v tomto k sobě chovali ohleduplněji. Snad to přijmete jenom jako napomenutí. Děkuji. (Silný potlesk celým sálem. Ministr Kalousek se ujišťuje u místopředsedy Zaorálka, zda šlo o fotoaparát.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, budeme se věnovat dalšímu bodu našeho programu.

 

Zahajuji projednávání bodu

3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
/sněmovní tisk 431/6/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 431/7. Senátoři se z našeho jednání dnes omlouvají. Prosím proto, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu vyjádřila zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Ivana Řápková. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Ivana Řápková: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jenom si dovolím zopakovat, že smyslem předloženého návrhu je zavedení nové sankce, zákazu pobytu, za v návrhu vyjmenované závažné přestupky. Cílem je ochránit občany a zamezit recidivním přestupcům, aby se opakovaně vraceli na místo, kde se dopouštěli krádeže. (Pro hluk v sále není vystupující téměř slyšet.)

Tento zákon vychází z principu, že každý by měl respektovat, že svoboda jednoho končí tam -

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní kolegyně. Prosím o klid v jednacím sále.

 

Poslankyně Ivana Řápková: - že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Což, jak bohužel dokazuje praxe, se v současné době neděje.

Dámy a pánové, vím, že předložený zákon určitě nepostihne všechny neduhy, kterým se snažíme čelit, ale pokud takový zákon napomůže byť pouze několika desítkám tisíc našich občanů, aby se ve svých městech a obcích cítili bezpečněji, pak tuto novelu určitě stojí za to podpořit. Proto mi dovolte vás všechny za předkladatele požádat o podporu tohoto návrhu zákona.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Řápkové. Zeptám se postupně tří zpravodajů k tomuto tisku. Nejprve pana poslance Stanislava Křečka, který je zpravodajem ústavněprávního výboru, zda se chce vyjádřit k usnesení Senátu. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní předsedkyně. Rád bych k tomu řekl pár slov. Dámy a pánové, mlácení této prázdné slámy už trvá delší dobu, my se tady k tomu vracíme mnohokráte. Dobrá vůle a snaha o něco není zárukou kvalitní práce vůbec v ničem a v zákonodárství už teda vůbec ne. Přece v mezidobí už bylo podáno tolik rozkladů a důkazů, včetně veřejného ochránce práv, o tom, že tento zákon je prostě protiústavní, že prostě takto se zacházet nedá, že to je prostě neefektivní norma, a myslím, že znovu opakovat snad jenom ty základní věci.

Ta norma říká, že nebude postižen člověk, který má trvalý pobyt na tom území. To je samozřejmě úplný nesmysl, protože trvalý pobyt už dneska novelou tohoto zákona nevypovídá vůbec o ničem. Trvalý pobyt může mít člověk někde úplně jinde, úplně jinde může žít. Může mít trvalý pobyt na Praze 7 na úřadě, ale s rodinou bydlet a pracovat ve Varnsdorfu, takže tím zákazem pobytu ho sice nepostihne, kde má trvalý pobyt, kde on vůbec nebydlí, ale tam, kde pracuje a žije s rodnou. To jsou přece věci zřejmé.

Chtěl bych upozornit na to, že samosprávy toto nebudou moci vůbec využívat, jak se nám tady stále tvrdí, že samosprávy to využijí - to prostě vůbec ne. Přece přestupky jsou záležitostí státní správy nikoliv samosprávy. Takže to vůbec samozřejmě ovlivňovat nebudou.

Konečně, novela trestního zákona, změna trestního zákona, ale předpokládá, že ten člověk se vůbec dozvěděl o tom, že takový přestupek je. Aby mohl spáchat maření úředního rozhodnutí, tak podmínkou je, aby se o tom dověděl. Jestliže on má ale trvalý pobyt jinde, nebude mu to doručeno do jeho rukou, bude mu to doručováno do místa trvalého pobytu, kde se nezdržuje, tak samozřejmě se o tom vůbec nedoví a nebude moci tu skutkovou podstatu trestného činu vůbec naplnit.

Čili nepouštějme se do takovýchto nedodělaných experimentů, nepodléhejme jenom tomu, že to bude dobré pro naše samosprávy. Nebude. Vytváříme zmatený právní předpis, který jenom bude zaplevelovat právní řád a povede to jen k dalším, dalším stížnostem. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP