(16.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď paní poslankyně Horníková, která je zpravodajkou pro prvé čtení, by zřejmě si vzala také ještě v úvodu slovo. Prosím, můžete.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji. Já bych normálně řekla, že pan ministr popsal - ale aby mě pan Kalousek nenapadl, že mám nějaký osobní vztah k panu ministrovi, tak přece jenom k tomu zákonu řeknu.

Potvrzuji to, co zde říkal pan ministr, že v současné době není právní předpis, který by upravoval komplexně problematiku služeb v oblasti bydlení, a myslím si, že na tuto předlohu zákona jsme čekali všichni, kdo víme, jaké problémy se službami spojenými s bydlením jsou, už poměrně netrpělivě. V současné době platí dílčí předpisy pro jednotlivá plnění, ať je to voda, teplo, teplá voda, nedávno jsme projednávali odpady atd. Je to především zákon o cenách, je to občanský zákoník, který upravuje nájemní i vlastnické bydlení, jsou to například členské schůze bytových družstev, kde dochází k tomu, jakým způsobem bude prováděno vyúčtování, jakým způsobem budou seznamováni nájemníci, majitelé i pronajímatelé s informacemi, které se týkají služeb. U společenství vlastníků je to hlasování podle zákona o vlastnictví bytů. Pan ministr tady hovořil o tom, že pokud dojde k dohodě, je to fajn. Pokud nedojde k dohodě, pak nezbývá nic jiného v řadě případů než soud apod.

Takže já jako zpravodaj jednoznačně vítám tento tisk 657.

A ještě jeden důvod, který mě vede doporučit tento tisk k projednání a postoupení do druhého čtení. My jsme přijali novelu občanského zákoníku. Paragraf 696 řeší právní úpravu nájemného a úhrady služeb poskytovaných s užíváním bytu, ale odkazuje se na zvláštní předpis. A ten zvláštní předpis je právě tento zákon a pak řada vyhlášek, o kterých zde hovořil pan ministr, a je potřeba tento zvláštní předpis přijmout dříve, než začne platit občanský zákoník. Takže doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A otevíráme obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Křeček. Prosím pana poslance Křečka, aby vystoupil jako první.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já tady potřetí budu opakovat, že skutečně žádný právní předpis, který by upravoval placení záloh na služby spojené s bydlením, není. V současné době kdyby se nějaký nájemník rozhodl, že žádné zálohy měsíčně platit nebude, tak by mu to asi, nebo určitě podle zákona prošlo, protože žádný právní předpis to nenařizuje. Takže tento právní předpis lze jenom uvítat.

Trošku problém je v tom, že se obávám, že v této podobě, v jaké je předkládán, aby asi nemohl fungovat. Především § 5 odst. 1 říká, že se to bude účtovat tak, jak se nájemce dohodne s nájemníkem. Podle mého názoru prostě není možné, aby se s každým nájemníkem zvlášť pronajímatel dohadoval. To by potom nikdy k ničemu rozumnému nedošlo. Někdo by to chtěl podle velikosti bytu, někdo by to chtěl podle počtu osob. Čili podle mého názoru musí být dohoda, tak jak je to u jiných právních předpisů, s nadpoloviční většinou nájemců, která potom bude zavazovat všechny ostatní. Totéž se týká § 6, který to rovněž stanoví. Tam zase je, že musí u všech, přestože předpisy, které upravují některé služby, říkají, že tam stačí dohoda s nadpoloviční většinou. Takže já velmi varuji před tím, aby byla požadována dohoda se všemi. Ta prostě někdy není možná, stejně tak není možná dohoda s každým nájemníkem zvlášť. To by se také k ničemu nedošlo.

Co je pak podle mého názoru velmi důležité, je § 9 tohoto zákona, který konečně po dlouhých letech umožňuje paušál při placení za zálohy a za služby. Já už mnoho let prosazuji, že prostě některé služby, nebo většina služeb by se měla platit paušálem jak součást nájmu. Je přece nesmysl, když si jdete na oběd do restaurace, tak prostě zaplatíte cenu oběda, ale nikdo vám navíc neúčtuje také pronájem talíře, pronájem příboru, osvětlení sálu a mzdu číšníka. To prostě je v té ceně! Stejně jako v ceně nájmu musí být osvětlení domu, odvoz odpadků a provoz výtahu. Bez toho prostě se dům provozovat nedá. Ale když už jsme u toho, tak je správné, že § 9 tohoto zákona stanoví možnost paušálu, ale co v tom zákoně chybí, je to, že není jasně řečeno, jak se to bude účtovat těm, se kterými paušál nebude uzavřen. Není přece možné, aby ve druhém patře s panem Vomáčkou byl uzavřen paušál na služby - a jak se to bude účtovat všem ostatním, co se bude účtovat všem ostatním? Jestli se odpočítají náklady toho, kdo měl paušál, nebo ne, to je třeba ještě ujasnit.

Čili domnívám se, že ještě je třeba tento zákon upravit, ale jinak ho velice vítám a je velice potřebný a je vůbec zázrak, že bydlení jakž takž funguje bez tohoto právního předpisu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo dál se hlásí do rozpravy? Nikdo. V tom případě můžeme zřejmě i tuto rozpravu ukončit. Tady snad nezazněly žádné návrhy na vrácení nebo nic takového, takže můžeme pouze přikázat. Tady se jedná o výbor pro veřejnou správu. Má někdo ještě nějaký jiný výbor? Není tomu tak, tak budeme hlasovat ten jeden.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázat výboru pro veřejnou správu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 97, přihlášeno je 163, pro hlasovalo 133, proti nula, takže to bylo přikázáno. Děkuji předkladatelům a končím bod 39.

 

A teď tady máme bod číslo

62.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví,ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 558/ - třetí čtení

Tady se ovšem přesouváme do třetího čtení. Poprosím ministra financí Miroslava Kalouska a zpravodaje Pavla Svobodu. Pozměňovací návrhy máme uvedeny v tisku 558/3.

Já tedy otevřu do rozpravu, do které, jak vidím, se hlásí pan ministr Kalousek jako první. Prosím, pane ministře, můžete to otevřít.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych rád poděkoval rozpočtovému výboru i plénu za projednání tohoto relativně velmi důležitého zákona, nicméně dovolte, abych se velmi stručně vyjádřil k pozměňovacímu návrhu pana poslance Vilímce.

Pan poslanec Vilímec z důvodů, které možná politicky dokážu pochopit, se snaží přilepšit územně samosprávným celkům tím, že při vedení účetnictví a výkaznictví, to znamená hlášení jednotlivých údajů z účetní uzávěrky, náklady na tuto činnost chce pojmout legislativně jako přenesený výkon státní správy, které bude stát územně samosprávným celkům financovat. Já ve vší úctě prostě nemohu souhlasit. Jednak nevidím jediný důvod, proč by ze zhruba 18 tis. účetních jednotek veřejných i soukromých zrovna územně samosprávní celky měly mít tuto výhodu. Za druhé si dovolím tvrdit, že se nejedná o přenesený výkon státní správy, protože za své řádně vedené účetnictví a výkaznictví účetní jednotka odpovídá sama a dělá to sama pro sebe. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP