(10.20 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Druhá věc, která podle mě taky není řešena a měla by býti, je věc, kdy v zákoně, jak je předkládán, je napsáno, že jednotlivý kandidát může být uveden jenom na jedné kandidátní listině. Ovšem tento zákon nijak neřeší, pokud by kandidát byl podán na více kandidátních listinách. To znamená, může být podán například ve formě poslaneckého návrhu 20 poslanců, ale co když bude zároveň někdo navrhovat tohoto kandidáta a předloží návrh občana s podpisy 50 tisíc lidí? Co potom se bude dít? Který návrh bude mít přednost?
Třetí věc, a jsou to spíše technické věci, ale říkám, podle mě důležité, protože můžou ve finále nějakým způsobem znejistit, zhatit volbu - třetí věc je, není jasné, kdo může odvolat zmocněnce, pokud si skupina poslanců nebo senátorů zvolí zmocněnce, který činí právní úkony vůči Ministerstvu vnitra. Jestli ho musí odvolat poté všichni, když ho chtějí odvolat, nebo stačí kvalifikovaná většina. To je dle mého názoru taky důležitá otázka.
A poté poslední a dle mého názoru otázka nejzásadnější je otázka § 60, v níž je, dle mého názoru, nestandardně řešena lhůta dvou pracovních dnů, v nichž se lze domáhat ochrany soudu v případě rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, respektive v případě provedení registrace kandidátní listiny. Mně dva pracovní dny přijdou velice krátké. Myslím si, že to je velmi krátká doba na odvolání či na jakoukoli právní obranu. Zmíním například rozhodnutí Ústavního soudu značka Pl. ÚS 17/09 ze dne 1. prosince 2009, kdy samozřejmě s přihlédnutím ke kontextu věci Ústavní soud posoudil sedmidenní lhůtu jako neústavní. A zde je navrhována lhůta dvoudenní, ač je to lhůta dvou pracovních dnů.
Takže to jsou otázky, které by měly určitě býti řešeny na půdě ústavněprávního výboru, a myslím si, že určitě se řešení musí najít. A opakuji, určitě sociální demokracie tu nejzásadnější a nejzákladnější výhradu, kterou má mimo těch, které jsem zmínil, spíše technických věcí, je otázka řešení financování volební kampaně a otázka řešení stropů.
Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Jsme tady v obecné rozpravě a vystoupení avizoval, protože dodatečně mám přihlášku, také zpravodaj.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, myslím, že vystoupení mého předřečníka pana poslance Chvojky bylo vyčerpávající, a tudíž nebudu zdržovat ctěnou Poslaneckou sněmovnu se svými připomínkami k tomuto návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Přece jenom vidím pana poslance.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, také nechci zdržovat diskusí nad předloženým návrhem zákona. Nicméně chtěl bych říci, že klub Komunistické strany Čech a Moravy nebude navrhovat zamítnutí tohoto zákona. Přesto si myslíme, že by správně měl tento návrh zákona být vrácen předkladateli a měl být znovu přepracován.
Z hlediska obsahového rozumíme tomu, že Parlament České republiky přijal změnu Ústavy České republiky, kde upravil přímou volbu prezidenta jako hlavy státu. Je také pravda a ukazuje se i v diskusi odborné, že jsme měli pravdu jako poslanci Komunistické strany Čech a Moravy, když jsme upozorňovali na skutečnost, že byla zvolena nejhorší cesta ze všech, to znamená zdánlivě jednoduché promítnutí jiného způsobu volby prezidenta do Ústavy České republiky, aniž se vedla diskuse nad hlubšími změnami, které si tento moment vyvolá v Ústavě České republiky.
Předložený návrh zákona v podstatě pokračuje v započatém díle, které je vedeno možná pragmaticky těmi nejjednoduššími změnami. Ale bych chtěl upozornit na to, a věřím, že v rámci diskuse ve druhém čtení a samozřejmě i na výborech bude možnost tyto věci odstranit a bude Ministerstvo vnitra vstřícné - došlo ke kompilaci různých druhů voleb, tak jak jsou upraveny v našem právním řádu, a to ať rozumím teď volby do Poslanecké sněmovny, volby do Senátu, a došlo i k určité představě, že by výkon volebního práva a určité volební instituty byly upravovány odlišně, než o tom hovoří zvyklosti a jiné volební zákony v České republice.
Rovněž si myslím, že tam jsou nedostatečné věci, které se týkají právě momentu vztahu Poslanecké sněmovny a Senátu k osobě prezidenta České republiky. A teď nehovořím jenom o otázce složení slibu prezidenta České republiky, i když určité tyto úvahy, tak jak jsou v zákoně nastíněny, mají logiku s tou změnou Ústavy České republiky, která byla přijata Parlamentem České republiky právě v souvislosti s tím, že Senát dostává určité výlučné postavení v momentu zahájení řízení o odvolání prezidenta republiky. Chtěl bych tady ale poukázat na to, že ústavní principy našeho právního řádu spíš hovoří o situaci, když prezident z nějakých důvodů nemůže vykonávat svou funkci, tak podstatná část těchto pravomocí se zosobňuje do roviny předsedy Poslanecké sněmovny. A možná že by bylo dobré, kdyby tyto základní ústavní tradice ctil i navrhovaný zákon.
Máme tedy k němu jako klub Komunistické strany Čech a Moravy řadu výhrad a myslím si, že bude není záležet na diskusi v ústavněprávním výboru Poslanecké sněmovny a samozřejmě ve druhém čtení, nakolik se podaří řadu věcných, technických i legislativně nesprávných ustanovení z tohoto zákona odstranit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, to byl pan poslanec Grospič. A ještě vidím pana poslance - jeden z dvou Kubatů. Prosím.
Poslanec Václav Kubata: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, nemohu, než - a omlouvám se, že budu malinko zdržovat, ale debata je samozřejmě strašně důležitá v tomhle případě, protože tento zákon jsme povinni dotáhnout do konce, protože bychom zabránili realizaci přímé volby, ke které jsme dali souhlas. A dali jsme souhlas většinově. Ale upřímně nerozumím slovům stropy a limity na kampaň. A nerozumím tomu proto, protože tím, že jsme občanům dali právo zvolit si svého prezidenta v přímé volbě, tak mu ale dodatečně chceme vystavit plůtky v té volné soutěži tím, že mu limitujeme možnost seznámit veřejnost se svými názory. Já se domnívám, že v tomto případě to není na místě, a doufám, že to není vedeno snahou kvůli vyschlým pokladnicím.
Já si myslím, že to, co musíme dosáhnout, je transparentní kontrola zdrojů kampaní. To znamená naprosto jasné, identifikovatelné zveřejňování toho, kdo sponzoruje toho kterého kandidáta. Ale stanovování stropů mi připadá jako obezlička jen proto, že se nám možná nelíbí, že do této soutěže půjdou někteří kandidáti, které by naše strany třeba nikdy nechtěly podporovat ani je vidět na seznamu. Takže proto já velmi těžko mohu souhlasit se stropy na kampaň.
Děkuji. (V sále je obrovský hluk a neklid.) ***