(16.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane ministře. Ptám se, zda se chce vyjádřit k pozměňovacím návrhům Senátu zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Michalík. Prosím, pan zpravodaj.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, tisk 378 tady prošel projednávacím procesem a všichni pamatujeme jeho dvě etapy předtím, než ho smetl Ústavní soud, a pak tu druhou formu, ale každopádně si myslím, že by bylo vhodné, abych pro připomenutí se vrátil k jednotlivým bodům projednávání tohoto tisku.
Tisk 378 předložila vláda Sněmovně 25. 5. tohoto roku. Navrhovatelem byl ministr financí. Tento zákon byl očíslován a rozeslán poslancům jako 378/0 v květnu. Navrhovatel tehdy navrhl Sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby se s ním Sněmovna ztotožnit již v prvém čtení, § 90, což nebylo nebo bylo v prvním čtení zamítnuto. V prvním čtení byl projednán v obecné rozpravě 7. 6., a jak jsem již říkal, nesouhlasila Sněmovna s projednáváním podle § 90, tudíž byl návrh zákona přikázán výborům. Rozpočtový výbor pak projednal návrh zákona a vydal usnesení doporučené poslancům jako tisk 378/1. Ve druhém čtení pak prošel tento tisk obecnou rozpravou 30. 8., podrobnou rozpravou 30. 8. na 22. schůzi, byla zkrácena lhůta pro třetí čtení na 48 hodin. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 378/2, byl rozeslán 30. 8. 2011. Třetí čtení pak proběhlo 2. 9. a bylo schválené usnesení Sněmovny číslo 666.
V Senátu pak tento zákon byl projednán ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a s jeho závěry tady určitě vystoupí pan Korytář.
Každopádně si myslím, že důvody, které nás vedly tehdy k tomu, abychom tento zákon nepřijali a navrhovali jeho zamítnutí, nadále setrvávají. Změny, které navrhuje Senát, jsou zlepšením tohoto stavu, a tudíž v případě hodnocení budu já doporučovat, abychom přijali usnesení ve znění senátního návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu. Do rozpravy je jako první přihlášený pan předseda poslaneckého klubu Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Navrhuji Sněmovně, aby svým usnesením omezila řečnickou dobu vystupujících na maximálně 10 minut, a dále navrhuji, aby se Sněmovna usnesla, že poslanec může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. O tomto návrhu pana poslance Stanjury dám hlasovat. Prosím, aby se dostavili naši kolegové z předsálí. Já vás odhlásím. Znovu prosím, abyste se přihlásili hlasovacími kartami.
O procedurálním návrhu pana předsedy poslance Stanjury zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 228 z přihlášených 143 poslanců pro 89, proti 53. Tento návrh byl přijat.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, paní předsedkyně Poslanecké sněmovny mě okřikla a já ji žádám tady před vámi, aby se mi omluvila, protože jsem neměl žádné vyjádření při jejím projevu a mám na to nejméně několik svědků a může mi to dosvědčit i vedle mě sedící kolega Votava. Až bude zase někoho okřikovat, tak by bylo dobré, kdyby se přesvědčila, jestli ten, o kterém požaduje, aby se choval důstojně, odpovídající ústavní funkci, nechť si to nejdřív ověří.
Vážená paní předsedkyně, prostřednictvím předsedající, žádám vás, abyste se mi veřejně omluvila.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: To byla faktická poznámka. Já nyní prosím pana senátora Karla Korytáře, aby se ujal svého slova.
Senátor Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, s novelou ústavního zákona před vás předstupuji již podruhé v krátké době jednoho roku. Tentokrát se tato novela se zabývá pravou podstatou stavebního spoření a to je jeho účel pro podporu bydlení.
Pro lepší pochopení stanoviska Senátu se nevyhnu krátkým exkurzem z důvodové zprávy. Zákonem č. 348/2010 Sb., ze dne 12. listopadu 2010 byl novelizován zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákon o daních z příjmů. Tuto novelu zákona Ústavní soud dne 19. dubna 2011 zrušil nálezem vyhlášeným pod číslem 119/2011 Sb., a to uplynutím dne 31. prosince 2011. Cílem v této novele navržených úprav, jak ji předložila vláda, je snížit zatížení státního rozpočtu v souvislosti s poskytováním státní podpory účastníkům stavebního spoření, potřeba reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době plně nevede k podpoře financování bytových potřeb, a sblížení podmínek pro zdanění úrokových příjmů plynoucích ze státního spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů.
Systém stavebního spoření, jak se uvádí v důvodové zprávě, je založen na koexistenci úvěr nečerpajících a úvěr čerpajících účastníků stavebního spoření. Pro stabilitu systému je údajně nepříznivý podíl tzv. přespolních klientů. Ke konci roku 2009 bylo ve stavebních spořitelnách ve vázací lhůtě cca 314 miliard korun vkladů, což tvoří 75,7 % veškerých finančních prostředků. V současné době je to již přes 400 miliard. Jedná se o účastníky, kteří nečerpají úvěr, ale pouze spoří s tím, že se úspory pak mohou využít na jakýkoliv účel. Systém v tomto rozsahu tak primárně neslouží k zajištění bytových potřeb, ale především jako produkt střednědobého či dlouhodobého spoření, jež v současné době podle vlády přináší nadstandardní zhodnocení.
Výše státní podpory stavebního spoření se snižuje na 10 % základu a ve výši 20 tisíc korun zůstává zachován, to znamená, že u smluv uzavřených do 31. 12. 2003 dochází ke zvýšení limitu z 18 tisíc korun na 20 tisíc korun, u smluv uzavřených po 31. 12. 2003 se 20 tisíc korun nemění a u smluv, které budou uzavírány po účinnosti nové právní úpravy, je limit nastaven ve výši 20 tisíc korun. Snížením státní podpory má dojít ke zrovnoprávnění dalších produktů na trhu, například termínovaných vkladů či spořicích účtů se stavebním spořením, které, jak se uvádí v důvodové zprávě, je v současnosti zvýhodněno na úkor těchto produktů. Čili dochází k narušení konkurenčního prostředí. Průměrná úroková míra u spořicích a termínovaných účtů činí 2 až 3 % ročně, přičemž účastník stavebního spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení prostředků dosahujícího téměř 6 % ročně za předpokladu trvání spoření po vázací dobu, tedy 6 let, a ukládání optimální částky, tedy zhruba 20 tisíc korun ročně.
Přechodným ustanovením § 10 zákona o stavebním spoření se řeší vztah stávající a nové právní úpravy při určení výše státní podpory. Od okamžiku nabytí účinnosti zákona se bude u všech smluv posuzovat procentuální sazba státní podpory, základ, tedy uspořená částka, z něhož se státní podpora vypočítává, dále maximální výše státní podpory pro jednoho účastníka, pravidla pro poskytování státní podpory na více smluv téhož účastníka a rovněž pravidla pro rozložení vkladů do více kalendářních let podle nové úpravy. ***