(20.30 hodin)
(pokračuje Grospič)
Objevily se v této otázce i diskuse o odpovědnosti hlavy státu vůči právě například Poslanecké sněmovně a Senátu, které jej volí na dané volební období. Hovořilo se tady také mockrát o trestní odpovědnosti prezidenta České republiky za určité trestné činy ve vztahu k tomu, jaký mechanismus možnosti vedení k odpovědnosti skýtá současná česká ústava.
Myslím si a klub Komunistické strany Čech a Moravy zastává názor, že předložený návrh zákona zvolil nejlacinější populistické řešení, jaké mohlo přijít. To znamená ponechává ústavu tak, jak je, právě i ony vztahy mezi prezidentem, zákonodárným sborem, vládou a mocí výkonnou, a pouze překlápí princip volby, který mění z volby na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky do volby přímé. Musím také říci, že předložený návrh posouvá někde jemně a někde zcela zjevně ono postavení Poslanecké sněmovny jako jedné z komor Parlamentu ve prospěch Senátu. Je to samozřejmě na zvážení. Senát je jednou z komor Parlamentu České republiky, je volen přímo občany, i když jiným způsobem než Poslanecká sněmovna, ale na rozdíl od Poslanecké sněmovny nemá ani onu zbytkovou odpovědnost vůči občanům a nemůže být rozpuštěn. Naskýtá se tedy otázka, jestli je správné v souvislosti s přímou volbou prezidenta promítnout do ústavního řádu České republiky umocnění postavení Senátu i vůči Poslanecké sněmovně. Nemyslím si také, že je zcela dobré, a zkušenost máme i u řady jiných zákonů, když se příliš inspirujeme zahraničními úpravami, například Spolkovou republikou Německo, a neobracíme se v určitý moment na tradice Československé republiky, ať už v poválečném nebo předválečném období, a nezhodnocujeme určité zkušenosti, které máme i z fungování ústavního systému v současné České republice.
Nemyslím si, že přímá volba prezidenta, tak jak je nastavena v současném vládním návrhu zákona, přinese větší průnik demokracie do fungování institucí České republiky nebo že zvýrazní určitou odpovědnost lidí za volbu své budoucnosti. Myslím si dokonce, že v určitý moment sníží onu váhu ústavnosti některých institucí a bude spíše nahrávat určitým formálním znakům, které můžou navenek naplňovat onu iluzi o demokracii, ale na druhé straně ji posouvají do roviny formálnosti a spíše otázky byznysu a politických přetahování. V této souvislosti se také domnívám, že i samotný návrh má v sobě řadu protichůdných opatření, řadu ustanovení, která se navzájem vylučují nebo přinejmenším otevírají dvojsmyslnost ve svém výkladu.
Vzpomínám si v této souvislosti, když se v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období projednával například zákon o naplnění ústavy v otázce celostátního referenda, tak tady právě z řad současných vládních stran, Občanské demokratické strany, zaznívaly námitky, že souběžně s tím by měl být předložen alespoň návrh toho, jak má vlastně institut referenda být potom promítnut v prováděcím zákonném předpisu. Zde se hovoří o nutnosti nejprve přijmout úpravu Ústavy České republiky, a pak následně přistoupit na otázku nejen vlastní úpravy volebního mechanismu, ale také na naplnění ústavy z hlediska odpovědnosti prezidenta České republiky. To si myslím, že je velikou chybou, že při diskusích o Ústavě České republiky o změně tak zásadní při volbě prezidenta by měly být zřejmé i záměry vládní koalice, pokud chce získat důvěru opozice k podpoře tohoto návrhu, jak si představuje i další stránku úpravy a následného řešení promítnutí tohoto institutu do českého právního řádu.
Myslím si, že předložený návrh zákona je velice obecný, podsouvá řadu možných otázek a že je zejména populistický a v řadě případů i po právní stránce nedokonalý. Dovolte, abych tedy v této souvislosti navrhl za Komunistickou stranu Čech a Moravy vrácení předložené předlohy návrhu novely ústavy předkladateli k přepracování. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Jeronýma Tejce, druhého přihlášeného do obecné rozpravy.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážené kolegyně a kolegové, sociální demokracie podporuje zavedení přímé volby prezidenta a návrh v této Sněmovně podávala již několikrát. Připomínám, že první zákon, který v tomto volebním období poslanci sociální demokracie předložili, byl právě zákon o zavedení přímé volby prezidenta. Tento zákon byl odmítnut poslanci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Není tedy pravdou to, že by sociální demokracie chtěla blokovat toto jednání nebo že by sociální demokracie neměla zájem na uzákonění přímé volby. Je to přesně naopak.
Já myslím, že nemá ani smysl debatovat o tom, jestli přímo volený prezident má mít silnější, nebo slabší postavení. V řadě zemí, kde je prezident volený přímo, má daleko slabší kompetence a postavení v ústavním systému, než jaké má nepřímo volený prezident v České republice. Podle mého názoru má smysl bavit se o změně kompetencí prezidenta jenom v kontextu toho, jestli tyto změny povedou k lepšímu, anebo k horšímu, jestli jsou dobré, nebo špatné.
Sociální demokracie navrhovala v původním návrhu, aby prezident byl nejen lidmi volen přímo, ale byl také lidmi přímo odvolatelný. To by byla nejlepší pojistka podle našeho názoru a nemuseli bychom jakkoliv upravovat, měnit kompetence prezidenta. Já jsem rád, že se nám alespoň částečného kompromisu s koalicí podařilo dosáhnout, a potvrzuji slova pana ministra o tom, že jsme se dohodli na způsobu volby, což určitě byl velmi problematický okamžik, a dohodli jsme se také na tom, co bylo klíčové, tedy na tom, že prezident bude ústavně odpovědný.
Nicméně myslím, že je potřeba se bavit o změnách kompetencí. Sociální demokracie by ráda, aby v případě jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu fungoval obdobný mechanismus jako v případě předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, tedy že by prezident republiky nepotřeboval souhlas vlády ke jmenování těchto justičních funkcionářů a byl by více nezávislý právě proto, že Nejvyšší správní soud často dochází do sporů mezi vládou a nebo mezi jednotlivými institucemi vládě podřízenými nebo spjatými s politickými stranami.
Další věcí, kterou bychom rádi pozměnili oproti návrhu, který je předložen, je zavedení trestní odpovědnosti prezidenta republiky. V tuto chvíli, a já myslím, že je jedno, jestli prezident je volen přímo, či nepřímo, naše ústava je určitým způsobem nepřiměřeně ve vztahu k prezidentovi výhodná. Pan prezident, pokud by spáchal trestný čin, jakkoliv závažný, tak by nemohl nejen být zbaven imunity, souzen, ale především by nemohl být zbaven ani funkce s výjimkou velezrady a to myslím, že je skutečně málo. Sociální demokracie by proto chtěla v rámci druhého čtení debatovat o tom, v jaké míře by měl být prezident trestně odpovědný, tak aby v případě, že spáchá závažný trestný čin, mohl být minimálně zbaven mandátu. ***