(19.00 hodin)
Poslanec Pavel Antonín: Uvedená novela zákona mění tři roky starý zákon jen v nepatrné části, částečně v nomenklatuře a částečně narazila na problém při transportu tkání a buněk a v tomto zákonu se snaží změnu upravit tak, aby tento transport byl v současné době možný, protože samotná zdravotnická zařízení nejsou schopna transport obvykle zajišťovat. Tento zákon jim to umožňuje provádět dál, ale současně nabízí tuto možnost i jiným subjektům.
Navrhuji, aby tento zákon byl později určen zdravotnímu výboru.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo úvodní slovo zpravodaje a můžeme otevřít obecnou rozpravu, do které se přihlásil poslanec Boris Šťastný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já se pokusím být maximálně stručný, protože jde o velice tenoulinký návrh víceméně technického charakteru. Na druhou stranu bych chtěl zdůraznit, o čem mluvíme.
Říkáme, že jestliže v současné době určité tkáně a buňky, třeba kostní štěpy nebo štěpy kůže atd., převáží k tomu způsobilá firma, která musí býti zdravotnickým zařízením, čili se předpokládají nějaké kvalifikační předpoklady, že do budoucna by tomu tak nemuselo být a tyto tkáně by mohla převážet například nějaká spediční společnost. Nechci dělat reklamu DHL. V tomto ohledu mi dovolí pan ministr, určitě se o tom budeme bavit na výboru pro zdravotnictví, já s tím mám malinkatý problém. Musíme vynegociovat obsah toho zákona, určitě to není nic zásadního, ale skutečně já jako lékař si nedovedu příliš představit, že taxislužba nebo speditér převáží tkáň typu kůže, pročež jistě ve smlouvě může míti, že takovou tkáň musí udržovat v nějaké teplotě a dovézt ji tak a tak rychle, ale na druhou stranu uvědomme si, prosím vás pěkně, že lidské tkáně jsou materiálem složitým a že ve chvíli, kdy by nebyly zachovány parametry té přepravy, může dojít k zdravotnímu poškození pacientů. V tomto ohledu nelze podle mého názoru hledat řešení toho, že těch firem, které takové tkáně dnes dokáží převážet, je málo, tak to řešit tak, že jako tam přidáme automaticky kteréhokoliv speditéra, aby si vzal kufřík s kostními baňkami a jal se ho převážet a přenášet z bodu A do bodu B. Já v tomto ohledu trochu volám, a už jsem to říkal navrhovatelům, po opatrnosti a určitě se pokusíme hledat nějaké řešení, jak tuto věc zvládnout tak, aby transport těchto tkání byl zachován účinně a rychle a současně jsme měli zachovanou také kvalitu poskytovaných služeb.
Tolik můj příspěvek a dovolím si o tom ještě diskutovat na půdě výboru pro zdravotnictví. Určitě to není věc, která by nutila ten zákon vracet či zamítat. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, je rozprava. Nikoho tam nemám, takže může vystoupit i ministr. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já bych jenom stručně řekl, aby to nevypadalo po vystoupení pana předsedy Šťastného, jako že navrhujeme nějakou nezřízenou hazardní záležitost. Většina těch věcí, pokud jsou dopravovány ve zmrazeném stavu, je ve speciálních boxech, jsou opatřeny čipy, které umožní monitoraci teploty té věci, času a její kontrolu po doručení té záležitosti. Ale akceptuji to, že detailní rozprava na úrovni výborů tyto věci ještě může upřesnit. Ale v každém případě tam zůstává záruka toho tkáňového zařízení za to, aby zvolilo takového dopravce, který splní všechny požadavky. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se dívám, jestli se ještě hlásí někdo do rozpravy. Pokud ne, rozpravu můžeme ukončit. Není zřejmě moc o čem hlasovat. Takže se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo ještě nějaký jiný návrh? Nemá. Budeme tedy hlasovat. Ještě chvilku počkám. Kdo chce hlasovat, tak prosím.
Kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán výboru pro zdravotnictví - zahajuji hlasování -, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 39. Přihlášeno 134, pro hlasovalo 121, proti 1. Takže to bylo přijato. Přikázali jsme k projednání výboru pro zdravotnictví a můžeme tento bod ukončit.
Máme tu další bod. Je to
38.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 460/ - prvé čtení
Požádám pana ministra Leoše Hegera, aby tento bod také uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych v krátkosti uvedl předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona se předkládá v souladu s programovým prohlášením vlády, kterým bylo uloženo Ministerstvu zdravotnictví dokončit transformaci zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic. Dovolil bych si zde poznamenat, že tento návrh byl již předkládán v podobě, která byla poněkud širší v rámci transpozice evropského zákona o koupacích vodách, a nyní je předložen v podobě čisté a ještě pozměněné novely.
Řekl bych ke komentáři, že krajské hygienické stanice jsou správními úřady a předmětem jejich činnosti je zejména prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a výkon státního dozoru. Laboratorní a další služby související s výkonem této veřejné správy poskytují zákonem zřízené zdravotní ústavy.
Cílem návrhu novely je sloučit stávajících 14 zdravotních ústavů zřízených zákonem o ochraně veřejného zdraví do dvou, a to do zdravotního ústavu se sídlem v Praze a zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. V souvislosti s tím přechodná ustanovení upravují podmínky přechodu práv a závazků včetně povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů zaniklých zdravotních ústavů. Další navrhovanou změnou je vypuštění výčtu pracovišť krajských hygienických stanic ze zákona o ochraně veřejného zdraví a doplnění oprávnění krajské hygienické stanice zrušit, popř. zřídit územní pracoviště po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
Ekonomické důvody, které vedou ke sloučení zdravotních ústavů a uvolnění struktury krajských hygienických stanic, jsou podrobně vyhodnoceny v důvodové zprávě, ze které považuji za potřebné zdůraznit, že základním úkolem, pro který jsou zdravotní ústavy zřízeny zákonem, je laboratorní zajištění výkonu státního zdravotního dozoru a poskytování služeb pro plnění úkolů veřejné správy. Na plnění těchto úkolů se však zdravotní ústavy podílejí pouze z 15 až 20 procent svých kapacit. Zbývající, tedy větší část kapacity zdravotní ústavy nabízejí na trhu služeb, kde dále působí i další státní a nestátní subjekty. Právě proto, že takovéto služby veřejnosti mohou zajišťovat jakékoli subjekty, není pro jejich existenci ze zákona žádný důvod. ***