(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já bych rád pozval všechny do jednacího sálu, abychom mohli pokračovat v odpoledním programu. My máme teď pevně zařazené body na programu. Ten první je
44.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení předchozího souhlasu podle § 109i písm. b) zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů,
a § 119k písm. b) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění
pozdějších předpisů, návrh Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění
článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus
stability pro členské státy, jejichž měnou je euro
/sněmovní tisk 265-E/
Jedná se o tisk 265/E, tak vás prosím, abyste si sedli, abychom mohli začít. Vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i, písmeno b) jednacího řádu Sněmovny bez zbytečného odkladu, tak aby umožnila jeho včasné projednání.
Návrh, který máme předložený, by měl nyní uvést předseda vlády Petr Nečas. Takže já prosím pana premiéra, aby se ujal slova. Tak prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vláda předkládá Poslanecké sněmovně k vyslovení takzvaného předchozího souhlasu návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Jeho text byl na politické úrovni předjednán na prosincovém zasedání Evropské rady. Jde o první případ využití tohoto postupu, označovaného někdy jako vázaný mandát. Účelem tohoto postupu je posílení parlamentní kontroly v případě formálních i materiálních změn zakládajících smluv Evropské unie. Dovolte mi proto, abych se vyjádřil nejenom k obsahu návrhu, ale i k jeho procedurální stránce.
Jak již dříve zástupci vlády referovali při projednávání ve výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, je cílem předkládaného materiálu připravit Českou republiku na Evropskou radu, která se bude konat ve dnech 24. a 25. března letošního roku. Tato Evropská rada bude historicky poprvé přijímat rozhodnutí podle článku 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii, jehož pomocí lze při splnění určitých podmínek pozměnit zakládací smlouvy Evropské unie. Jde o takzvaný zjednodušený postup pro změnu zakládacích smluv Evropské unie.
Toto rozhodnutí by mělo umožnit státům, jejichž měnou je euro, v budoucnu zřídit evropský mechanismus stability, který by měl sloužit k posílení finanční stability eurozóny jako celku. Jde o jednu z celé řady odpovědí Evropské unie na nedávnou finanční a ekonomickou krizi, které by měly Unii výhledově umožnit lépe zvládat turbulence finančních trhů a snáze čelit další případné krizi. Evropský mechanismus stability bude primárně určen členům eurozóny. Státy, které nejsou jejími členy, se budou nicméně moci v konkrétních případech do pomoci zapojit na ad hoc bázi a na základě vlastního rozhodnutí bez účasti na mechanismu. (Trvalý hluk v sále.)
Mimochodem, z této teze naprosto jednoznačně plyne, že jakékoli obavy, že by se členská země, která je mimo eurozónu, jako je Česká republika, musela podílet na financování tohoto stabilizačního mechanismu, jsou naprosto falešné. A zrovna tak jsou naprosto falešné politické deklarace, které říkají, že někdo zabrání České republice, aby se Česká republika do tohoto mechanismu zapojila, protože se s její účastí jako nečlenské země eurozóny vůbec nepočítá.
Česká republika sice není členem eurozóny, avšak kvůli provázanosti ekonomik a jednotnému trhu Evropské unie -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon, promiňte, pane premiére, já bych chtěl jenom požádat, zdá se mi, že tu je příliš velký hluk. (Zvoní zvoncem.) Já bych poprosil o větší klid ve sněmovně. Děkuji tedy. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: - je i pro náš stát udržení stability eurozóny velmi důležité. Proto vláda České republiky myšlenku přijetí tohoto rozhodnutí v politické rovině podpořila.
Souhlas s přijetím rozhodnutí nicméně ještě žádným způsobem nepředznamenává budoucí účast České republiky na vlastním mechanismu. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že se nepočítá s účastí České republiky ani dalších nečlenů eurozóny na tomto mechanismu. Rovněž je třeba zdůraznit, že přijetím rozhodnutí nedojde k rozšíření pravomocí svěřených Unii zakládacími smlouvami Evropské unie.
Cílem navrhované změny článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie je umožnit vznik evropského mechanismu stability, který ovšem bude spočívat na mezinárodní smlouvě, de iure tedy mimo systém unijního práva. Změnu smlouvy fakticky potřebují některé státy Evropské unie, u nichž je primární právo Evropské unie takzvaně překlopeno do národního práva. Ty potřebují dostat nové znění článku 136 do národního práva. Pro samotné zřízení stabilizačního mechanismu by teoreticky změna smluv zapotřebí nebyla. O kompetenční transfer tudíž z povahy věci nejde. Mechanismus tedy nebude vytvářen aktem přijímaným institucemi Unie. Budou to členské státy, a nikoliv Unie, kdo bude nastavovat parametry fungování mechanismu a vykonávat nad ním kontrolu.
V souladu s jednacími řády obou komor Parlamentu je nyní nezbytné, aby s rozhodnutím před jeho přijetím Evropskou radou vyslovil Parlament takzvaný předchozí souhlas. Bez takového souhlasu nebude moci český zástupce na Evropské radě jménem České republiky pro rozhodnutí hlasovat. Po přijetí rozhodnutí Evropskou radou bude toto rozhodnutí předloženo Parlamentu ještě jednou, tentokrát k vyslovení souhlasu s jeho následující ratifikací prezidentem republiky. V této další fázi bude Parlament rozhodnutí projednávat obdobně jako mezinárodní smlouvu a souhlas s jejím přijetím bude schvalován kvalifikovanou, tedy ústavní většinou. Vnitrostátní schvalovací proces pak bude završen ratifikací rozhodnutí prezidentem republiky.
V zájmu dodržení dohody hlav států a vlád členských států Unie by bylo žádoucí, aby Česká republika dokončila své schvalovací procedury do konce roku 2012. Cílem je, aby rozhodnutí vstoupilo v platnost k 1. lednu 2013, kdy vyprší platnost stávajících dočasných opatření pro zajištění finanční stability eurozóny. Nyní se tedy nacházíme ve fázi před Evropskou radou, a vláda proto na základě předkládaného materiálu žádá o předchozí souhlas Parlamentu s tím, aby zástupce České republiky mohl na březnové Evropské radě pro rozhodnutí hlasovat.
Vláda předkládá Parlamentu návrh rozhodnutí spolu se svým stanoviskem, jakož i s platným zněním dotčeného ustanovení práva Unie s vyznačením navrhovaného doplnění článku 136 smlouvy. I když neočekáváme, že by ještě v průběhu jednání na Evropské radě došlo ke změně navrženého textu rozhodnutí, nelze takovou eventualitu s plnou jistotou vyloučit. Své pozměňovací návrhy s velkou pravděpodobností uplatní přinejmenším Evropský parlament, který je v rámci této procedury konzultován. S návrhy na úpravy textu rozhodnutí mohu teoreticky pochopitelně přijít i některé členské státy.***