(15.00 hodin)
(pokračuje Hojda)
Pro mne jako poslance za Karlovarský kraj je naprosto nepřijatelné, že došlo k zastavení staveb na R6, což je jediné rozumné a přijatelné spojení Karlovarského kraje s centrem republiky, ale došlo i k zastavení a řešení obchvatu obcí a měst na této trase. Mám tím na mysli zejména trasu z Karlových Varů až po Nové Strašecí. Toto řešení vypadá i podle návrhu, tak jak je plánován, naprosto v nedohlednu, obrazně řečeno ve hvězdách. Na přípravu pro tyto akce na stavbě R6 prakticky nejsou věnovány žádné prostředky. Já samozřejmě budu žádat, aby nejenom pro mě, ale i pro poslance Karlovarského kraje bylo zdokumentováno, zda v globálních položkách, které jsou na přípravu akcí, se s prostředky na tuto stavbu počítá.
Proč hovořím právě o R6, když jsem před chvílí kritizoval pozastavení staveb na železnici? Je to z jednoduchého důvodu. Jak už jsem předesílal, po železnici z Karlových Varů do republiky a do Prahy se dostanete pouze severní cestou, to je přes Ústí nad Labem, nebo jižní cestou, což je přes Cheb a Plzeň. Silniční spojení rychlostní komunikací neexistuje a Karlovarský kraj je naprosto nezajímavý pro jakékoliv podnikatelské aktivity, turistický ruch, a tento turistický ruch také samozřejmě nepodpoří komplikované spojení z republiky do Karlových Varů nebo Sokolova či Chebu.
Aby se zachovala možnost pokračování alespoň některých životně důležitých staveb, je navrhováno omezené financování běžné údržby dopravní infrastruktury, a to v době, kdy je neustále zanedbanost údržby dopravní infrastruktury, a tato zanedbanost se neustále zvyšuje a narůstá prakticky postupně od roku 1990. Proč narůstá? Narůstá tím, že prostředky na údržbu se samozřejmě zvyšovaly, ale bohužel inflace, ceny staveb a ceny materiálu byly vyšší než nárůsty na vlastní údržbu dopravní infrastruktury.
Některé zdroje hovoří o tom, že celková zanedbanost údržby dopravní infrastruktury se v České republice pohybuje kolem 200 mld. Kč a nedaří se tuto zanedbanost již delší dobu snižovat. Zanedbanost je patrná zejména na silnicích 2. a 3. tříd, ale i lokálních železnicích. Netýká se to pouze konstrukce vozovek, ale i souvisejících dopravních staveb. Dopravní politika všech vlád po roce 1990 nakonec způsobila, že se postupně uzavíraly tzv. nepotřebné místní železniční tratě, a jako zářný příklad bych uvedl například zrušenou trať z Lokte nad Ohří do Horního Slavkova a Krásna, která už je prakticky neobnovitelná, protože odhadované náklady na obnovu této tratě hovoří cca o 200 mil. Kč, které se samozřejmě těžko někde najdou. Aby toho nebylo dost, tak se v rámci racionalizace - a teď dávám do uvozovek samozřejmě a do závorky - zlepšení dopadu na životní prostředí připravuje uzavírání dalších místních tratí, které byly provozovány někdy i více než sto let.
Situace ve financování výstavby a provozu dopravní infrastruktury je velmi vážná i proto, že sice existuje zdroj financí pro výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury, a tímto významným zdrojem je spotřební daň za pohonné hmoty a maziva, která se pohybuje dle ekonomické výkonnosti České republiky cca kolem 100 mld. Kč. Někdy je to méně, když je menší výkonnost ekonomiky, ale cca kolem 100 mld. Kč. Z těchto prostředků se vrací do dopravní infrastruktury České republiky, financovaných prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, pouze 9,1 % - zdůrazňuji 9,1 % - a krajům, protože se jim předávaly silnice 2. a 3. třídy, se z těchto prostředků dává 10,9 %. Tedy 80 % je používáno ve státním rozpočtu na jiné účely. Je to významný zdroj a je zapotřebí, abychom si řekli, jestli tento zdroj, který by se měl používat z převážné míry, nemyslím ve sto procentech, ale z převážné míry právě na obnovu dopravní infrastruktury, jestli tento zdroj neustále budeme využívat na jiné účely.
Je to velmi vážné i proto, že se běžně publikuje následující údaj. Každá koruna, která je vložena do dopravní infrastruktury, do její výstavby a údržby, se vrací národnímu hospodářství minimálně korunou sedmdesáti, a to velmi rychle, a to nehovořím o základu budoucího ekonomického rozvoje, protože jestliže chceme hovořit o tom, že Česká republika, která je pořád ještě exportně orientována, průmyslově orientována, je závislá na dopravní infrastruktuře, tak jestliže nebude fungovat dopravní infrastruktura, těžko můžeme potom hledat nějaké zdroje oživení naší ekonomiky, protože jsme závislí na dobře fungující dopravní infrastruktuře.
Věnoval jsem se této oblasti zejména proto, že jednak se tomu věnuji i v hospodářském výboru, a je to jeden z důvodů, proč právě nemohu podpořit návrh státního rozpočtu na rok 2011.
Děkuji za pozornost těm, kteří mě poslouchali. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také. Dříve než dám slovo dalšímu z přihlášených poslanců, tak se s přednostním právem hlásí předseda klubu ODS pan Petr Tluchoř. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, jelikož mám avizo od pana předsedy vlády, že jednání vlády v případě, že v 16 hodin Sněmovna nedokončí projednávání tohoto bodu, se odkládá až právě po ukončení tohoto bodu, tak vás chci požádat o jedno procedurální hlasování, které se bude týkat prodloužené doby jednání. Kdyby snad čirou náhodou do 16 hodin nebyl tento bod doprojednán, pokračovali bychom dále, a pokud by čirou náhodou nebyl doprojednán ani do 19 hodin, tak bych vás chtěl poprosit, abychom odhlasovali, že - říkám tuto podmíněnou záležitost, pokud by náhodou nebyl tento bod doprojednán - tak abychom pokračovali v jednání a hlasování i po 19. a 21. hodině dnes, případně zítra. Děkuji. Po půlnoci tedy myslím. (Velký hluk v sále, potlesk ze středu a pravé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Návrh byl přednesen. Já se ujistím, že všechny poslankyně a všichni poslanci jsou srozuměni s tím, jak byl přednesen. Nevidím v něm žádnou nejasnost.
Já vás v tuto chvíli odhlašuji na přání z pléna. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Protože se zdá, že již jsme naplnili tento sál, zahájím hlasování. (Mnozí poslanci se ještě pohybují po sále, poslanec Vidím si běží pro náhradní kartu.) Zahajuji hlasování. (Předsedající chvíli čeká.) Prosím ještě o chvilku strpení.
Toto hlasování prohlašuji za zmatečné. Prosila bych, aby při příští takovéto situaci přišel ke mně hned pracovník od techniky, protože jsem se snažila toto hlasování předtím ukončit. Děkuji.
Náhradní kartu číslo 15 má pan poslanec Vidím.
V tuto chvíli zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh přednesený panem poslancem Tluchořem, stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? (V sále je velký hluk.) Prosím o klid v sále!
Hlasování pořadové číslo 8, z přihlášených 174 poslanců pro bylo 145, proti 26. Tento návrh byl přijat. Děkuji pěkně.
Před řádně přihlášeným vystupujícím panem poslancem Seďou mám zde jako faktickou poznámku přihlášeného pana poslance Braného. Již netrvá na své faktické poznámce. Slovo tedy má pan poslanec Antonín Seďa. Prosím. ***