(16.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Takto rychlá změna může i pro ně znamenat vážné technické komplikace. I pro ně to může znamenat problémy v komunikaci s finančními úřady. Myslím si, že i pro ně je takto realizovaná změna v zásadě spíše nešťastná.

Proto bych rád jménem těch, kdo se dokázali dohodnout v rámci tripartity, a taková dohoda určitě nebyla jednoduchá, požádal Poslaneckou sněmovnou o to, aby příslušný návrh novely ještě dnes schválila. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Nečas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Já bych chtěl jenom vaším prostřednictvím, pane předsedající, požádat pana poslance Sobotku, aby formuloval přesně, když mluví o tripartitě. Tam nesedí zástupci zaměstnanců, tam sedí zástupci odborových organizací, respektive odborových svazů či konfederací, kteří reprezentují pouze méně než 18 % na pracovním trhu zapojených občanů České republiky, čili zdrcující menšinu. Tam žádní zástupci zaměstnanců, reprezentativní zástupci zaměstnanců nesedí. Sedí tam odborářští předáci, a to je velký rozdíl. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s řádnou přihláškou pan poslanec Kalousek. Připraví se pan poslanec Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, že v průběhu legislativního procesu novely zákona o DPH, která byla schvalována v roce 2009, že v tomto průběhu došlo k pádu vlády a výměně ministrů financí, takže jeden ministr financí posílal tuto předlohu do vlády a úkolem dalšího bylo ji předkládat vládě i Poslanecké sněmovně, za to zcela jistě nemůže ani pan ministr Janota, ani já, to bylo z vůle těch, kteří vládu odvolávali.

Nicméně jsem hluboce přesvědčen, že pan ministr Janota poskytl Sněmovně veškeré správné informace, když řekl, že se jedná o harmonizační novelu, protože skutečně zdanění benefitů velmi úzce souvisí se směrnicí č. 6 Evropské unie a nejenom v roce 2009, ale i v roce 2004 jsme museli reagovat na tuto směrnici, abychom harmonizovali své daňové právo s právem Evropské unie.

Chtěl bych také říct, že jak Sněmovna, tak Senát nejsou odkázány pouze na důvodovou zprávu a na předkládací řeč ministra financí, ale samozřejmě se může spolehnout i na zprávu určeného zpravodaje, kterým byl tuším člen rozpočtového výboru pan poslanec Svoboda z ČSSD, rovněž byla tato předloha řádně projednána rozpočtovým výborem. Já si samozřejmě nemyslím, že 200 poslanců čte paragrafované znění zákona o DPH, ale nepochybuji ani vteřinu o tom, že zpravodaj, předseda rozpočtového výboru a řada jiných pečlivých členů rozpočtového výboru přečetla to paragrafované znění a přečetla i onen § 36a napravující daňovou distorzi. Není možné říct, že Sněmovna neměla dostatek informací. Měla, tak jako Senát, tak jako všichni.

Připomeňme si prosím, jak ten problém vznikl od samého začátku. Možná už si někdo nevzpomíná, že před rokem 2004 byly samozřejmě zaměstnanecké benefity zdaňovány tak jako v současném právním řádu, to znamená z ceny na trhu obvyklé. Je samozřejmě korektní dodat, že toto ustanovení mělo celou řadu výjimek, například pro režijní jízdenky, například pro některé jiné benefity. Nicméně ten základ, že se daň odvádí z ceny obvyklé, a pak tam byly ony nesystémové výjimky, byl v našem právním řádu až do roku 2004 a neměly s ním problém ani vlády pravostředové, ani vlády levostředové.

Když jsme vstoupili do Evropské unie v roce 2004, tak nikoliv na základě tlaku zaměstnanců nebo politické diskuse, ale na základě tehdy platné směrnice Evropské unie jsme jako členský stát museli harmonizovat, a protože tehdejší evropské právo mělo problém se zdaňováním zaměstnaneckých benefitů, bylo samozřejmě harmonizační novelou v roce 2004, a navrhoval to pan ministr Sobotka jako mnoho jiných harmonizačních novel, odstraněno i toto opatření z daně z přidané hodnoty.

Když na přelomu roku 2008/2009 byla v rámci boje proti daňovým únikům schválena novela šesté směrnice a členským státům bylo v rámci této novele umožněno zdaňovat benefity z ceny obvyklé, pak jsem samozřejmě rád v rámci celé harmonizace této změny směrnice Evropské unie využil a vrátil jsem zpět do našeho právního řádu to, co tam bylo již před rokem 2004. A vrátil jsem to tam bez jakýchkoliv výjimek a vrátil jsem to tam proto, že tento krok nepokládám a nelze ho pokládat za systémovou chybu. Je to odstranění systémové chyby, je to odstranění daňové distorze.

Proč? Nikdo, a zdůrazňuji, nikdo z nás nemá nic proti zaměstnaneckým benefitům. Tvoří výraznou součást kolektivního vyjednávání a Poslanecké sněmovně opravdu není nic do toho, co si dohodnou zaměstnavatelé se svými zaměstnanci v rámci mezd a v rámci dalších benefitů. To je skutečně onen vztah, jak slýchám velmi často, zaměstnanec-zaměstnavatel, co je vám do toho. Já odpovídám: Nic, dohodněte si benefity, jaké chcete. Ale v okamžiku, kdy benefity podléhají jinému daňovému režimu, v okamžiku, kdy jsou na ně uplatňovány daňové úlevy, tak přestává jít o dvoustranný vztah zaměstnanec-zaměstnavatel a do tohoto vztahu při kolektivním vyjednávání vstupují veřejné rozpočty, tedy všichni ostatní daňoví poplatníci mimo příslušnou kolektivní smlouvu, kteří jsou přinuceni na tyto benefity ze svých daní přispět. A to nikoliv pouze zaměstnanci jiných odvětví, kde se třeba neuplatňují takové, nebo neuplatňují se vůbec benefity, ale samozřejmě i důchodci, samozřejmě i nezaměstnaní, samozřejmě, když jsme o nich tak naléhavě hovořili minulý týden, samozřejmě i maminky na mateřské, ti všichni v jakémkoliv okamžiku, kdy si kupují jakékoliv zboží a službu, a kupují si to logicky za cenu obvyklou, platí ze svých daní nezdaněné zaměstnanecké benefity někomu, kdo si to dohodl mimo jejich jakoukoliv působnost. Neexistuje jakýkoliv racionální důvod, aby existovalo toto nerovné prostředí v daňovém systému.

Já jsem se nikdy neoháněl propady příjmů státního rozpočtu. Já netvrdím, že se jedná o částku, která může jakýmkoliv způsobem zásadně ovlivnit zdravý vývoj našich veřejných rozpočtů. Jde ale o prostředí rovných šancí a rovného daňového přístupu ke všem. Možná to někoho překvapí, ale například i zaměstnanci Státní tiskárny cenin rovněž nemají žádné zaměstnanecké benefity ve formě nezdaněných peněz, které dostávají. Není to nespravedlivé? Vždyť oni nám ty peníze tisknou pro nás pro všechny, tak jako třeba zaměstnanci veřejné dopravy nám všem poskytují tu službu a pokládají za automatické, že budou mít čerpání té služby za nižší daň. Proč něco takového nemají zaměstnanci Státní tiskárny cenin, když tisknou peníze? Možná že by to měl někdo zvednout jako problém, pohrozit stávkou a vláda by třeba mohla vyhlásit stav legislativní nouze z důvodu rizika velkého nedostatku oběživa. Doufám, že nic takového se nestane.

Já chci jenom zdůraznit tu absurditu situace, že my jsme tady projednávali velmi seriózně a vážně v legislativním procesu od dubna do prosince zákon ve třech čteních, v Poslanecké sněmovně pro něj hlasovala většina členů klubu ČSSD, většina klubu KSČM, pak odešel do Senátu, v Senátu měl rovněž svého zpravodaje, pokud vím místopředsedou Senátu je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, a i v Senátu většina kolegů senátorů z ČSSD a KSČM pro tento zákon hlasovala. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP