(14.50 hodin)
(pokračuje Plachý)

V Brazílii jakožto exportní velmoci biopaliva jsou ve velkém měřítku likvidovány deštné pralesy. Vyprodukování etanolu, který by nahradil 5,75 % tekutých paliv používaných v dopravě v zemích Evropské unie, by podle některých studií vyžadovalo využití až 25 % orné půdy Evropské unie. Podle neveřejné zprávy Světové banky zvýšilo zavedení biopaliv ceny základních potravin v průměru o 75 %, čímž spustilo zejména v zemích třetího světa takzvanou potravinovou krizi.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že návrh není ve prospěch životního prostředí. Jsem také přesvědčen, že není ve prospěch lidu této země, a jsem také přesvědčen, že není ve prospěch ani ekonomiky České republiky. Proto v podrobné rozpravě jsem připraven navrhnout posun účinnosti tohoto zákona o jeden rok.

Dámy a pánové, není kam spěchat. Čím více pančování paliva posuneme do budoucnosti, tím více se přiblížíme okamžiku, kdy Evropská unie přehodnotí svou stupidní politiku podpory biopaliv a kdy ji definitivně a bez náhrady zruší.

Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Hanuš a pan zpravodaj Krátký. Pan zpravodaj může využít přednostního práva. Ale dává přednost panu poslanci Hanušovi, tedy pane poslanče Hanuši, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji. Já bych se chtěl vyjádřit k tomu, co tady teď padlo, protože jsem nakonec zemědělec původem, rodem, a léta jsem v tom pracoval. Je třeba říci pár věcí, které s tím souvisí.

V žádném případě si nemyslím, že tím, že budeme přimíchávat biopaliva, ohrožujeme potravinovou bezpečnost nebo cokoliv takového. Je si potřeba říct, že Česká republika vyváží úplně někam jinam zhruba dva miliony tun obilí ze sklizně. To, co spotřebují lidé na jídlo, je ani ne nějakých 20 % toho, co se u nás vyprodukuje. Pokud budeme počítat MEŘO i biolíh, tak zhruba mluvíme o nějakých 250 až 300 tisících hektarech, což je v dnešní výměře pomalu zanedbatelné. Ale pro zemědělce samozřejmě tento segment je velice zajímavý.

Pro zajímavost uvedu pár čísel týkajících se právě řepky olejné, to jsou ta krásná žlutá pole, která vidíte. V roce 2003, 2005 celková produkce řepky byla asi 935 tisíc tun a z toho na výrobu MEŘO se spotřebovalo 87,5 tisíce tun. Se vyrobilo MEŘO a spotřebovalo se na to zhruba 245 tisíc, což je 26,2 %. Asi největší boom byl v roce 2005, 2006, kdy plocha řepky byla 267 tisíc hektarů. Celková produkce v tunách byla asi 769 tisíc tun. Vyrobilo se 126 tisíc tun MEŘO a bylo na to potřeba asi 354 tisíc tun řepky, což je asi 46,1 %. Pak to spadlo trošku dolů a rok 2008, 2009, to jsou poslední čísla, která mám k dispozici, činila plocha řepky 356, skoro 357 tisíc hektarů. Celková produkce byla 1,048 milionu tun, vyrobilo se 108 tisíc tun MEŘO a bylo na to spotřebováno asi 292 tisíc tun řepky, což je asi 27,9 %.

Mrzí mě, že pan kolega, který mluvil přede mnou, si nebyl poslechnout právě na tom semináři vystoupení lidí, kteří mají co do činění, a právě i pokud se týkalo kvality paliva, jeho ovlivnění na motory atd. Dneska si myslím, že se posouvá i tahle ta věc trošku dál, že máme již motory, které jsou schopny pracovat s úplným palivem jenom z řepky. Zatím je to jenom malý segment. Nemyslím si, že bude do budoucna tento trend tak rychle pokračovat, abychom jezdili jenom na samé MEŘO, což je nemyslitelné. Ale z pozice zemědělců si myslím, že je to docela zajímavá oblast, která řeší aspoň částečně trošku výpadek tržeb, které mají v ostatních komoditách.

Já děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Krátký, poté pan ministr Dusík.

 

Poslanec Jiří Krátký: Děkuji za slovo. Já čísly argumentovat nebudu. Ten seminář, který před časem ve Státních aktech proběhl, na tyto otázky nebo zpochybnění, které tady pan kolega přednesl, odpověděl. Uměly odpovědět výzkumné ústavy, neuměla odpovědět akademická obec, uměla odpovědět praxe. Tam jsme měli možnost debatovat, tam jsme měli možnost si to vysvětlit a ty věci byly.

Já jsem zapomněl dodat, že v té důvodové zprávě prakticky se nenašlo negativní proti zavedení biosložky do paliv. Jediný, a to je myslím přímý doklad můj kolega, přímý opravdu negativní dopad je, že přijde o kšeft prostě naši dovozci a zpracovatelé fosilního paliva, nafty.

Já bych doporučoval Švédsko, kde u každé pumpy je E85. Akorát kde není, je u státního ropného koncernu norského Norviku. Tam biosložku prostě nedostanete. Kšeft je kšeft, a jak jde o prachy, kamarád z hrušky dolů.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní má slovo ministr životního prostředí pan Jan Dusík. Vážený pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, paní předsedající. Já nechci příliš extendovat debatu, protože skutečně odborný seminář za účasti všech dotčených výborů proběhl a byl, myslím, velmi přínosný. Ale přece jenom některé věci bych rád osvětlil.

Ten cíl, který je navržen v tomto návrhu zákona, nejenom že je příspěvkem k plnění roku 2020 a 10 procent, ale je také pokusem o to, splnit cíl, který je již v dřívější směrnici, a sice 5,75 %; to je směrnice z roku 2003 s datem 2010. Čili není to, jak pan poslanec označil, papežštější než papež, při vší úctě k předsedovi zemědělského výboru. Je to naplnění té směrnice, která je z roku 2003.

Dopady na cenu. Ano, samozřejmě jsou různé odhady, o kolik ceny mohou vzrůst. Zkušenost s tím, o kolik vzrostly ceny motorové nafty a motorového benzinu při zavedení toho přimíchávání, je to v řádech zhruba třiceti čtyřiceti haléřů. Teď dochází k navýšení zhruba o 50 % té biosložky, čili nelze předpokládat, že najednou by mnohonásobně více narostla cena těchto paliv.

Co se týče možnosti ovlivnění provozu vozidel, toto bylo také velmi pečlivě vysvětleno. Česká obchodní inspekce je garantem toho, že veškerá motorová paliva dodávaná na trh splňují kvalitativní požadavky technické normy, které jsou velmi přísné u těch příměsí. Garantují, že by k poškozování nemělo docházet. Čili s tímto by to mělo být v souladu.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plachý.

 

Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi krátkou reakci. Návrh zákona prošel jaksi mimo hospodářský výbor, a proto se omlouvám, že některé moje námitky zazněly až nyní ve druhém čtení, protože jsem předpokládal, že hospodářský výbor iniciativně tento návrh zákona projedná.

Nicméně nemohu mlčet. Nemohu mlčet, protože dopady toho zákona opravdu budou velmi negativní. A velmi negativní v době krize. Pan ministr Dusík, jak vyšlo najevo z jeho prohlášení, nemá ani kvalifikovaný odhad růstu ceny pohonných hmot. Já ho vyzývám, aby tady načetl na mikrofon před národem, který se pozdě v noci dívá na televizi, o kolik vzrostou ceny pohonných hmot po zavedení toho, co tady navrhuje.

Co se týče pánů poslanců Hanuše a Krátkého, potravinová krize v České republice samozřejmě nehrozí. Ale hrozí v třetím světě. A vám jako lidovci by to rozhodně, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, nemělo být jedno, že ve třetím světě umírají lidé hlady.

Co se týče toho kšeftu, o kterém tady hovořil pan poslanec Krátký, že přijdou o kšeft zpracovatelé nafty, tak já si myslím, že to je spíš o kšeftu, který tady budou mít zpracovatelé biosložky do pančování paliv, kteří netrpělivě čekají na to, aby na tom opět tučně vydělali. Bohužel zaplatíme to my všichni z našich vlastních kapes.

Děkuji. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP